Hodně dlouho tu nebyla konkurence pro Intel a jejich levné, ale výkonné procesory řady Core i3. Naděje začala svítat ve chvíli, kdy se objevily první AMD Ryzen 7 a s nimi informace o Ryzen 3. V dnešním článku se podíváme na výkon AMD Ryzen 3 1200 a Ryzen 3 1300X, dvou čtyřjader pro platformu AM4, a proti nim postavíme konkurenční Intel Core i3 7100 a i3 7300, které jsou ve stejné cenové hladině. Kdo nám nabídne za naše peníze víc?
Na první pohled vypadá srovnání procesorů celkem nudně, až by jeden řekl, že kvůli rozdílu mezi Intel Core i3 7100 a Intel Core i3 7300 po stránce taktu jádra nebude žádný rozdíl. 100 MHz ale není to jediné, co procesory dělí – je to i Cache. Jakou to bude hrát roli?
Model | AMD Ryzen 3 1200 | Intel Core i3 7100 | AMD Ryzen 3 1300X | Intel Core i3 7300 |
Počet jader/vláken | 4/4 | 2/4 | 4/4 | 2/4 |
Základní frekvence | 3,1 GHz | 3,9 GHz | 3,5 GHz | 4,0 GHz |
Boost frekvence | 3,4 GHz | 3,7 GHz | ||
Hyper-Threading | ||||
Integrovaná grafika | ||||
L3 Cache | 8 MB | 3 MB | 8 MB | 4 MB |
Počet PCI-E 3.0 linek | 16 | 16 | 16 | 16 |
Odemčený násobič | ||||
TDP | 65 W | 51 W | 65 W | 51 W |
Chladič v balení | Wraith Stealth | Intel BOX | Wraith Stealth | Intel BOX |
IHS pájené k chipu | ||||
Prodejní cena | 2 849 Kč | 2 969 Kč Kč | 3 439 Kč | 3 869 Kč |
K AMD Ryzen 3 jsou na výběr tři možnosti, ačkoliv smysl dává jen jedna. Na AM4 platformě jsou postaveny tři typy desek se třemi různými chipsety. Samozřejmě, nejvíc zábavy si užijete s deskami vybavenými chipsetem X370, ale vzhledem k nízké ceně Ryzenu 3 a k ceně X370 desek toto spojení nedává moc smysl. Oproti tomu nejnižší řada základních desek s chipsetem A320 by dobrý smysl dávala, ale nejde na ní taktovat, a jak sami uvidíte v následujících testech, Ryzenu se bez taktování moc nedaří. A proto za mě zůstává jedinou rozumnou volbou střed, a to základní desky AMD s chipsetem B350, na kterých využijete AMD Ryzen 3 naplno.
Řada AMD Ryzen 3 nabízí dva modely. Oba disponují čtyřmi jádry a čtyřmi pracovními vlákny, tedy oproti AMD Ryzen 5 a AMD Ryzen 7 je zde absence Simultaneous Multithreadingu. První, levnější AMD Ryzen 3 1200 operuje na 3.1 GHz a boostuje na 3.4 GHz. Ryzen 3 1300X začíná na 3.5 GHz a frekvence boostuje na 3.7 GHz. Oba dva procesory pak disponují 8 MB L3 cache a TDP je stanoveno na 65W.
AMD Ryzen 3 vychází ze čtyřjádrového modelu Ryzen 5. Oba jsou konstruovány metodou CCX (Core Complex). Jeden CCX modul obsahuje čtyři jádra. Aby AMD mohlo nabídnout model jako je Ryzen 3 na trh, tak jednoduše dvě jádra v každém CCX komplexu vypnuli. V podstatě jde o spojení dvou čtyřjádrových procesorů se čtyřmi vypnutými jádry, které jsou propojeny a spolupracují díky technologii Infinity Fabric. To s sebou přináší i jisté nevýhody – Infinity Fabric operuje totiž na stejné rychlosti, na jaké běží operační paměti, a proto je u AMD Ryzen potřeba DDR4 paměti taktovat. Nejde o nic složitého, většina základních desek má kompatibilní možnosti pro zapnutí X.M.P. profilů, díky kterým přetaktujete RAM několika jednoduchými kroky. Extra výkon můžete samozřejmě získat manuálním taktováním a laděním timingů.
Konkurenční procesory Intel Core i3 jsou uživatelsky přívětivější. Intel Core i3 nejdou taktovat, což je v jistém ohledu mínus, a stejné je to i po stránce pamětí. Na druhou stranu, na výkon, který v testech uvidíte, vám stačí ty nejlevější operační paměti s frekvencí 2133 - 2400 MHz, zatímco u AMD Ryzen už musíte řešit výkonnější operační paměti, ideálně s X.M.P. profilem kolem 3200 MHz jako jsou např. G.Skill FlareX 3200, a také zda to zvládne základní deska, i když ve většině případů o tom není pochyb.
AMD AM4
Intel B250
Testovací metodika pro tzv. 2D prostředí se skládá z rozdílných druhů testů s ohledem na rozmanitost použití. Několik testů je souhrnem několika menších úloh, které pomocí geometrického průměru vypočítávají celkový výkon procesoru na desítkách reálných scénářů, se kterými se běžně setkáte.
Testovací metodika pro tzv. 2D prostředí se skládá z několika rozdílných druhů testů s ohledem na rozmanitost použití. Několik testů je souhrnem několika menších úloh, které pomocí geometrického průměru vypočítávají celkový výkon procesoru na desítkách reálných scénářů, se kterými se běžně setkáte.
Druhý test JetStream opět zkoumá výkon ve webovém prostředí, v testech založených na JavaScriptu. Benchmark je kombinací mnoha menších testů, které simulují jak syntetický výkon, tak reálné prostředí, se kterým se běžně setkáte. Výsledné skóre je geometrickým průměrem všech subtestů, a jak vidíte, AMD Ryzen 3 je zde opět poražen procesory Core i3 od Intelu.
A do třetice benchmark Kraken, opět založený na JavaScriptu, který zkoumá rychlost jednotlivých úkonů, výsledek je opět geometrickým průměrem. V tomto případě je na grafu méně milisekund lépe a nejvíce se zde daří Core i3 7300 a v závěsu přetaktovanému procesoru AMD Ryzen 3 1300X, druhé místo obsadil opět přetaktovaný AMD Ryzen 3 1200, oba procesory s 3.9GHz na jádrech a 3200MHz na operačních pamětech. Zde je krásně vidět, že v určitých pracovních úkonech více pracovních vláken přináší více síly.
Cinebench R15 je práce, která procesorům AMD Ryzen opravdu vyhovuje. Jedná se o test od společnosti MAXON, který simuluje pracovní výkon v Cinema 4D, kdy je pomocí procesoru renderována náročná grafická scéna. Procesorům Ryzen 3 se zde daří a téměř 30% výkonu navíc po přetaktování není vůbec špatných.
Druhý test je porovnáním tzv. singlethread výkonu, aneb jde o výsledek, pokud do práce zapojíme pouze jedno pracovní vlákno. Ryzenům 3 od AMD se zde po přetaktování celkem daří, ale síla IPC výkonu architektury Intel Kaby Lake si „obhajuje“ svoje, a tak i procesory Core i3 na defaultu vyhrávají nad novými a levnými Ryzeny.
GeekBench 3 opět testuje reálné scénáře, se kterými se máte možnost setkat při práci s vaším počítačem. Konkrétně Ryzen 3 1200 na defaultu si nestojí nejlépe, ale jakmile jej přetaktujeme (a nejde o nic složitého), začne se vyrovnávat, a dokonce předbíhá konkurenční Core i3 od Intelu.
Jak je vidět, úkony, které provádí tento benchmark, vyhovují novým procesorům od AMD Ryzen 3 i při práci s jedním jádrem. A to i v případě použití jednoho pracovního vlákna.
Klasika, se kterou se setkáváme denně všichni. Práce s WinRARem. Jednoduchý příklad - máme spousty fotek z dovolené, chceme zmenšit jejich objem a zálohovat si je v jednom větším souboru na cloud nebo na NAS. Bude rychlejší Ryzen 3 od AMD, nebo Core i3 od Intelu? V grafech se skrývá pravda.
HWBOT H265 je benchmark českého původu z dílny overclockera Havliho. Test měří výkon enkódování videa s H265 kodekem, který se už pomalu začíná používat, jelikož videa pod H265 jsou daleko skladnější než ta pod H264, a s příchodem 4K videí, která jsou stále víc a více v kurzu, je používání H265 nutnost. Ryzeny 3 si zde nevedou špatně, ale jak už je u této architektury zvykem, je potřeba procesory přetaktovat a operační paměti stejně tak.
Time Spy Physics je částí 3D benchmarku od Futuremark, který je specializovaný na DirectX 12. Úsek Physics využívá pouze procesor pro výpočty fyziky, a jak už je zde zvykem, více pracovních vláken=lépe. U výpočtů fyziky hodně záleží na latencích a výkonu operačních pamětí, a proto Ryzen 3 1200 na základních taktech zaostává za zbytkem testovaných procesorů. Jakmile se ale oběma Ryzenům 3 zvednou takty na 3.9 GHz a operační paměti na 3200 MHz, je „vymalováno“.
Pomalu končíme s 2D testy a dostáváme se ke kapitole o 3D (herních) testech. Ashes of the Singularity: Escalation nabízí separátní CPU test, který měří tzv. draw calls, což jednoduše znamená, kolik objektů je procesor schopen „přivést na scénu“. Ryzen 3 po OC vyhrává test a pomalu půjdeme na 3D (herní testy).
V rámci zachování objektivity a přesných výsledků je nutné dodržet velmi specifické postupy při měření. Při srovnávání výkonu více procesorů ve hrách musíme nastavit podmínky a prostředí pro každou platformu tak, aby to prostě bylo fér. Takže ať už měříme Intel nebo AMD platformu, nejsilnější desetijádro i9 7900X nebo nejslabší i5 7640X či Ryzen 5 1600X a nebo v budoucnu X399 platformu, musíme mít kromě procesoru a základní desky po hardwarové stránce nastavené stejné podmínky. Tedy stejnou grafickou kartu, stejný SSD disk, stejný zdroj, pokud možno stejné paměti. Po softwarové stránce je důležité mít stejný operační systém včetně aktualizací, nejlépe mít čistě nainstalovaný OS po formátu disku, stejnou verzi ovladačů grafické karty a krom několika dalších věcí je především důležité měření ve hře.
Hry měříme pomocí nástroje Fraps a logujeme tzv. frametimes, ve kterých je zaznamenáváno, jak dlouho trvalo grafické kartě vykreslit jeden snímek za druhým. Pomocí nástroje MSI Afterburner zaznamenáváme několik dalších hodnot, jako je vytížení grafické karty, vytížení procesoru, teploty, frekvence a další. Logy z obou programů se ve finále synchronizují a jsou připraveny ke snímkové analýze. Nejdůležitější částí celého procesu je identický způsob měření přímo ve hře. Je důležité zvolit správnou scénu, která bude konzistentní a u které opakovaně naměříme totožný výsledek. Pokud bychom měřili scény s velkou variabilitou, k ničemu bychom se nikdy nedopracovali. Z tohoto důvodu např. nepřichází v úvahu měřit v multiplayeru. Když máme scénu, kterou budeme měřit, vybranou, musíme zjistit, jak dlouho přesně scéna trvá, abychom vždy dodrželi stejný časový úsek. Ve většině her je potřeba scény opakovat, protože při prvním průběhu scény se kompilují shadery, načítají se textury apod. Z těchto důvodů měříme povětšinou až druhý či třetí průběh.
Nacházíme se v trochu paradoxní době, a to na přelomu, kdy výkon grafických karet začíná být tak velký, že i ty nejlepší procesory pomalu přestávají stíhat silné grafické karty ve Full HD rozlišení, ale zároveň výkon na plynulé UHD hraní s plnými detaily není dostačující. Platí, že čím větší rozlišení, tím jsou menší nároky na procesor. Stručně řečeno, v nedaleké budoucnosti si se silnou grafickou kartou ve 4K rozlišení vystačíme i s levným a méně výkonným procesorem. A jelikož při měření výkonu procesorů v herním prostředí v 3840 × 2160 už rozdíly nejsou, nebo jsou úplně minimální, budeme porovnávat pouze 1920 × 1080 a 2560 × 1440, kde se ještě síla procesorů zvládne projevit.
Deus Ex: Mankind Divided je akční FPS (First-Person Shooter) počítačová hra s prvky RPG, stealth a sociální interakce. Hra byla postavena na herním engine Dawn Engine vývojáři studia Eidos Montral a vydána v srpnu 2016 společností Square Enix. Hra spadá do herního programu Gaming Evolved společnosti AMD a podporuje i nové herní rozhraní DirectX 12. Měření snímkové frekvence a frame times bylo prováděno na vestavěném benchmarku hry po dobu 98 sekund nástrojem FRAPS.
Deus Ex: Mankind Divided |
O síle CPU po celou dobu tohoto článku nejvíce vypovídá FullHD rozlišení, protože jak už víme, v menším rozlišení má procesor více práce než grafická karta. Hlavním úkolem procesoru je zpracovat v grafické pipeline všechny snímky, které GTX 1080 Ti Poseidon od ASUSu vytvoří, a protože karta neví, kolik jich bude potřeba, vytvoří jich maximum a procesor má co dělat. Po přetaktování se zde procesorům AMD Ryzen 3 daří nejlépe.
Fallout 4 je pokračování legendární postapokalyptické RPG kultovky. Hra pochází z dílny Bethseda Game Studios a běží na Creation Engine, který je velmi dobře znám z The Elder Scrolls V: Skyrim. Ačkoliv jde o - mírně řečeno - předpotopní engine, hra je stále velmi oblíbená a často je hraná po celém světě. Momentálně neexistuje moderní hra, u které by byl tak znát výkon CPU a DRAM jako právě u Falloutu 4. Hra je měřena Frapsem po dobu 80 vteřin v lokaci zvané Boston Commons, kterou jsem vybral právě pro testování procesorů. Jelikož není nepravděpodobné, že další díl Falloutu poběží na stejném enginu, necháme tento klenot v testovací metodice i nadále. Hra byla nastavena na Ultra preset.
Fallout 4 |
Fallout 4 je moje srdcovka. Jak z pohledu gamera, tak z pohledu srovnávání výkonu hardwaru. U této hry jsou nejvíce patrné operační paměti, jejich výkon a stejně tak výsledná frekvence na jádro procesoru. Nutno ale zmínit, že i s AMD Ryzen v kombinaci s GTX 1080 Ti si zahrajete dobře. Hraje je tzv. FPS based, takže při více než 60 FPS nepůsobí celá hra přirozeně, a proto jde víceméně o syntetický test.
The Witcher 3: Wild Hunt je pokračování kultovního žánru dle knižní předlohy od spisovatele Andrzeje Sapkowského. Hra pochází z dílny CD Projekt RED studia a běží na RED engine. Současně patří do programu NVIDIE The Way It's Meant to be Played a disponuje knihovnami GameWorks. Scény v této hře jsou různě náročné, a proto jsem pro testování CPU zvolil 80 vteřinový okruh ve městě zvaném Novigrad. Tento díl Zaklínače sice už skončil, resp. už nebudou další datadisky, ale přesto jej stále ponechávám v testovací metodice pro procesory, jelikož jde o velmi oblíbenou hru, které se zrovna nedávno chytl Netflix, a chystá její seriálovou formu, takže je dost možné, že si ji budete chtít zahrát.
The Witcher 3 |
Zaklínač už začíná být celkem starou hrou, a jelikož už se nechystá ani žádné další DLC, dost možná ho brzy vyřadím ze své testovací metodiky. Prozatím nám ale Geralt dobře vypomáhá s měřením výkonu procesorů v herním prostředí a výsledky v 1080 px vidíte sami.
Rise of the Tomb Raider je nejnovějším dílem legendární herní adventury s Larou Croft. Hra vzešla z rukou Crystal Dynamics a běží na enginu Horizon. Hra patří do programu NVIDIA The Way It's Meant to be Played a plně podporuje DirectX 12. Herní scéna pro měření procesoru je opět odlišná od scény pro měření grafických karet. Lokace Geothermal Valley je velmi náročná na procesor, a pokud někde v této hře bude procesor limitovat grafickou kartu, bude to právě zde. Úsek pro měření frametimes je dlouhý 100 vteřin a hra je nastavena na Ultra detaily s SMAA vyhlazováním v obou rozlišeních.
Rise of the Tomb Raider |
Jak se zdá, Lara ocení pořádnou pracovní sílu, a proto i procesory s více jádry a vlákny vycházejí nejlépe. I tak k "nakrmení" nejsilnější grafické karty, jako je GTX 1080 Ti Poseidon od ASUS, stačí osmijádro Intel Core i7 7820X, s Intel Core i9 7900X už nelze určit žádný rozdíl ve výkonu.
Prey je jednou z posledních horkých novinek letošního roku. Hra pochází z dílny Arkane Studios a běží na velmi známém Cryengine. Prey vznikla při spolupráci s Bethesda Softworks a hlavním partnerem je AMD, tudíž patří i do programu Gaming Evolved. Jako měřicí scéna je zvolena oblast Hardware Labs, která trvá 64 vteřin. Celý průběh frametimes je zaznamenáván nástrojem Fraps, a jak můžete vidět, hra má velmi ráda velký počet jader/vláken a v 1080 px se nejnovějšímu procesoru na X299 platformu i9 7900X velmi daří.
Prey |
Této temné "lekačce" očividně svědčí fakt, že více jader znamená lépe. Samozřejmě ne každý potřebuje 200 FPS pro hraní single-playeru, ale jelikož nám jde o zjištění výkonu procesoru a toho, jak jednotlivá CPU dokážou "nakrmit" pořádnou herní „grafárnu“, nezbývá nám nic jiného, než je zapojit proti sobě do powerliftingu tohoto stylu.
Procesory jako Ryzen 3 a Core i3 jsou levné a lowendové modely, u nichž se řeší především spotřeba. Výkon u obou procesorů rozhodně není špatný, a jelikož procesory Intel Core i3 nejdou na rozdíl od AMD Ryzen 3 taktovat, relevantní srovnání nalezneme hlavně bez zátěže. Co se teplot týče, všechny čtyři modely mají dodávaný BOX chladič, přičemž ze subjektivního hlediska jsou Wraith chladiče od AMD tišší a hlavně designově mají navrch.
Spotřeba je měřena za zdrojem, tedy jde o příkon celé sestavy.
Mezi Core i3 a Ryzen 3 na defaultu nejsou rozdíly nijak výrazné a kus od kusu se mohou trochu lišit. Kaby Lake má co do kusovosti mírně odlišný power management a u Ryzenu 3 se u X modelů používají ve výrobě kusy s větší silicon leakage a krom toho, že by měly jít lépe taktovat, mohou mít mírně větší spotřebu.
Po přetaktování Ryzen 3 se spotřeba o něco zvedne, ale v poměru s výkonem, který díky taktování Ryzeny 3 získají, nejde o nijak výrazný nárůst. Odběr jsem měřil při video encodingu v Realbench, což je jeden z nejnáročnější úkolů, a proto můžete při klasické práci či klasickém hraní očekávat spotřebu ještě o něco menší.
Výkonnostní výsledky vidíte sami, a proto bude záležet hlavně na vás, jak se rozhodnete, zda půjdete cestou Core i3, nebo Ryzen 3. Nabídnu jako vždy můj osobní pohled. Osobně bych šel bez váhání cestou Ryzenu 3. Jako overclockera mě jednak nebaví zamknuté věci a za druhé věřím tomu, že výkon procesorů Ryzen stále ještě poroste. Taktování je jednoduché, nahodíte RAM profil, zvednete násobič, a je-li to třeba, mírně navýšíte napětí. Otázkou jen zbývá, k čemu má stroj na Ryzenu 3 sloužit. Abych dal procesorům více práce, zapojil jsem pro testování relativně silnou grafickou kartu NVIDIA GTX 1080.
Nemohu říct, že by ji byť i jeden z testovaných modelů stoprocentně stíhal, ale vzhledem k ceně AMD Ryzen 3 je pravděpodobnější, že si pořídíte kartu o výkonu GTX 1060 či slabší. Jedinou nevýhodou oproti Core i3 je pak absence integrovaného grafického čipu, což znamená větší investici spolu s rychlejšími operačními paměťmi DDR4.
AMD Ryzen 3
ProcesoryZa skvělé procesory na poli low-endu, které pořídíte v super poměru cena výkon, uděluji AMD Ryzen 3 naše nejvyšší hodnocení, zlatého Alzáka.
Klady
Zápory