Když se řekne soud nebo soudní jednání, mnoho z nás si představí starobylou soudní síň v majestátní budově soudu. Naproti dveřím sedí soudce s vážným pohledem, který řeší složité vzájemné spory lidí, kteří se mezi sebou nedohodli jiným způsobem. Dnes už to tak ale není a v článku se dozvíte, v jakých soudních rozhodnutích se objevil bitcoin a jakou roli v nich hrál. Ukážeme si, zda a jak tato rozhodnutí ovlivňují bitcoinery v každodenním životě.
V článku Bitcoin vs. právo jsme si ukázali, že právní předpisy se běžně vztahují také na bitcoin. Jde sice, alespoň z pohledu práva, o poměrně novou záležitost, ale právo má tu vlastnost, že umí aplikovat obecné principy také například na nově vzniklé technologie. A kromě řešení sporů jednotlivců nebo společností se soudy zabývají také výkladem práva, jak si dále ukážeme.
Český právní řád zatím bitcoin, respektive kryptoaktiva, upravuje jen velmi okrajově. Neexistuje žádný specializovaný zákon, který by řešil jejich právní povahu nebo podrobněji upravoval nakládání s nimi. Například to, že je lze bitcoin převést jiné osobě, zastavit jej nebo jej dědit. Je to ale možné už z obecného principu, že bitcoin je věcí v právním smyslu. Právo aktuálně výslovně a konkrétně upravuje pouze dílčí pravidla, například v oblasti účetnictví, zdanění nebo boje proti praní špinavých peněz (AML).
Pokud něco není výslovně upraveno zákony, vzniká potenciální prostor pro spory nebo rozdílný výklad ze strany osob, kterých se to týká. Proto přichází v právním systému v úvahu soudy, které nejen právní, ale i obecně široké veřejnosti, vyloží pojmy nebo mohou upřesnit to, jakým způsobem nahlíží právo na bitcoin.
Soudy mají možnost vykládat v mnoha případech obecně formulované právní předpisy tak, aby se daly vztáhnout i na nově vzniklé věci jako je bitcoin. Takový postup je vlastně přirozený, protože psané právo obvykle dohání technologickou realitu až zpětně. Soudní praxe postupně vyplňuje mezery tam, kde chybí explicitní zákonná úprava nebo kde je právní úprava nejasná či neúplná.
Níže uvádíme příklady soudních rozhodnutí z českého právního prostředí. Není jich zatím mnoho, ale můžeme říct, že soudy se již bitcoinem a související problematikou zabývaly. Bitcoin tak již není pro soudce něco zcela nového, s čím by se snad nikdy nesetkali.
Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. února 2022 (spisová značka 30 Af 29/2020–48) přinesl v té době relativně důležité upřesnění. Zejména pro ty, kteří obchodují s bitcoinem nebo jinými kryptoaktivy. Soud potvrdil, že prodej bitcoinů z vlastního portfolia nepředstavuje směnu peněz z účtu vedeného v cizí měně, a proto se na takový příjem nevztahuje daňové osvobození podle § 4 odst. 1 písm. ze) zákona o daních z příjmů.
Dle soudu bitcoin nelze považovat ani za cizí měnu, ani za peněžní prostředek, protože není vydáván centrální bankou, neexistuje v hotovostní podobě (např. jako bankovky nebo mince) a nejedná se ani o elektronické peníze ve smyslu zákona o platebním styku.
Příjmy z prodeje bitcoinu jsou zdanitelné jako ostatní příjmy. Pro daňové fajnšmekry dodejme, že tyto příjmy spadají do “škatulky” § 10 odst. 1 písm. b) bod 3 zákona o daních z příjmů. Soud zároveň připomněl, že výjimky z daňové povinnosti musí být vykládány restriktivně neboli spíše v užším než širším rozsahu. Zmíněný rozsudek nastavuje relativně jasná pravidla pro posouzení daňových dopadů obchodování s bitcoinem mimo podnikatelskou činnost.
Ústavní soud se zabýval otázkou, zda může být uložen trest propadnutí věci, i když její obsah nelze přímo prokázat. Konkrétně šlo o pevný disk, na kterém měl být podle soudů, které tuto věc projednávaly, uložen přístup k bitcoinům získaným z trestné činnosti.
Obžalovaný disk nevydal s heslem a jeho obsah nebyl znalcem odhalen. Soudy rozhodly, že disk sloužil jako nástroj trestné činnosti. Rozhodující bylo také to, že se obžalovaný snažil disk zpětně získat za cenu milionových úplatků. Ústavní soud potvrdil závěr, že i bez přímého zjištění obsahu může být disk považován za nástroj trestné činnosti (konkrétně podle § 70 odst. 2 písm. a) trestního zákoníku).
Judikát tak zdůrazňuje, že rozhodující není pouze forenzně (ne)zjištěný obsah zařízení, ale také okolnosti, za kterých bylo užíváno a jaký měla daná věc význam pro páchání trestné činnosti. Doplním, že jde o usnesení Ústavního soudu, spisová značka IV. ÚS 368/23.
Nad rámec již existujících českých soudních rozhodnutí stále čekáme na vyjasnění některých právních otázek. O které konkrétně jde?
Tímto problémem jsem se zabývali již v minulém článku Bitcoin vs. právo. NFTs mohou teoreticky vznikat i v rámci bitcoinového ekosystému, krátce sem proto téma zařadím.
Z právního pohledu bude zajímavé sledovat, zda se nějaká osoba bude domáhat určení toho, která všechna kryptoaktiva spadají do zákonné definice. Zejména ve vztahu k NFT, kde to nemusí být aktuálně zcela jasné. A to i s ohledem na odkaz na nařízení MiCA. Kromě soudů členských států může časem dojít na situaci, že tento problém bude řešit Soudní dvůr Evropské unie.
Výsledek se pak může projevit také v oblasti daní. Pokud by byly NFTs zařazeny pod definici kryptoaktiv, pak by se na ně mimo jiné vztahovala také nedávno zavedená daňová výjimka a byly by osvobozeny od daně (časový a hodnotový test).
V souvislosti se zavedením časového a hodnotového testu na bitcoin a jiná kryptoaktiva, o kterém jsme psali v předchozím článku, vyvstává předně jedna důležitá otázka. Jakým způsobem se bude v případě kontroly prokazovat finančnímu úřadu, že držím svůj bitcoin déle než tři roky?
Může to ukázat zejména daňová praxe nejbližších let. Anebo nám to mohou ukázat soudy, pokud se nějaký nespokojený daňový poplatník bude domáhat toho, že má být jeho bitcoin osvobozen od daně, například přestože mu finanční úřad dodatečně nařídil svá kryptoaktiva zdanit.
Pravděpodobně tak půjde o situaci, kdy poplatník bude tvrdit, že časový nebo hodnotový test splnil a dostatečným způsobem v rámci daňové kontroly také prokázal. Finanční správa by mohla být ale jiného názoru a vyzvala by tohoto poplatníka k doplnění, tedy k předložení dalších dokumentů (důkazů). Pokud by jeho doplnění nebylo z pohledu finanční správy přesvědčivé nebo dostatečné, mohl by mu úřad doměřit daň, pokud by podle jeho názoru nedošlo k osvobození od daně.
Problematice kryptodědictví se podrobně věnujeme již v předchozích článcích. Zásadní je, že na rozdíl od tradičního majetku nejsou bitcoin ani jiná kryptoaktiva evidovány v centrálních registrech. Notáři, kteří řeší konkrétní dědický případ, se tak musí spoléhat na jiné důkazy a informace, které předkládají dědici. Například může jít o výpisy z blockchain explorerů, přístupy k peněženkám, výpisy z burzy nebo jiné informace.
Hlavním problémem je pochopitelně samotný přístup k bitcoinu. Bez znalosti soukromého klíče nebo jiných přístupových údajů k bitcoinu, např. prostřednictvím custody účtu, není možné s bitcoinem fakticky nakládat. Dědic se může ocitnout v situaci, kdy mu sice v dědickém řízení je bitcoin přiznán, ale technicky se k prostředkům nedostane.
Otázkou do budoucna bude, jak se soudy vypořádají s těmito praktickými překážkami. Nebo zda bude například v budoucnu otevřena cesta, jak se efektivně domáhat vydání přístupů od soukromých osob nebo velkých centralizovaných burz.
Otázka, zda ztráta přístupových údajů k účtu na burze znamená v konečném důsledku i ztrátu vlastnictví bitcoinu, zůstává v českém právním prostředí prozatím nevyřešena. Dopady mohou být přitom zásadní. Mimo jiné v situacích, kdy uživatel zapomene přihlašovací údaje, ztratí možnost dvoufázového ověření nebo se stane obětí phishingového útoku.
V současné době se uživatelé svého bitcoinu bez přístupových údajů mohou domáhat jen těžko. Judikatura by zejména u služeb se sídlem v Evropské unii mohla výrazně pomoci.
Podobně není dosud zatím konkrétně ustálen ani přístup soudů k odpovědnosti burz za ztrátu bitcoinů v důsledku technických výpadků nebo bezpečnostních incidentů. Neexistuje rozhodnutí, které by jasně určilo míru odpovědnosti platforem vůči uživatelům.
Zcela zásadní tak zůstává zlaté pravidlo bitcoinerů. Nenechávejte dlouhodobě nebo ve větším množství své bitcoiny na burze. Stále platí nadčasové “Not Your Keys, Not Your Coins”.
V české soudní praxi zatím chybí rozhodnutí, které by jasně stanovilo, jakým konkrétním způsobem lze v exekučním řízení postihnout bitcoin. Zatímco tradiční majetek jako například peníze na účtu v bance, nemovitosti nebo podíly ve společnostech má v exekučním právu jasně daná pravidla, na kryptomajetek je nelze aplikovat tak jednoduše.
Soudy dosud neměly příležitost vymezit, jakým konkrétním způsobem může být bitcoin exekučně zabaven. Pokud jej bude mít uživatel uložený na burze, ve vlastní softwarové peněžence, nebo v hardwarovém zařízení chráněném PINem, passphrase apod. Není zatím konkretizované ani soudní cestou potvrzené, přesně která procesní opatření může nebo případně musí exekutor použít.
V evropském kontextu jde zejména o rozsudky Soudního dvora Evropské unie. Níže uvádíme nejzásadnější evropská rozhodnutí, které ovlivňují bitcoin.
Rozsudek ve věci C-264/14 (David Hedqvist) z roku 2015 je klíčovým rozhodnutím v oblasti zdanění bitcoinu, respektive bitcoinových služeb. Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) v tomto případě rozhodl, že směna Bitcoinu za fiat měny a naopak je osvobozena od daně z přidané hodnoty. Toto rozhodnutí sjednotilo praxi v rámci EU, protože některé státy dříve připočítávaly například při nákupu bitcoinu k jeho výsledné ceně ještě DPH.
Soud rovněž vymezil, že bitcoin není „elektronickými penězi“ podle směrnice o elektronických penězích, protože není emitován žádnou institucí a existuje decentralizovaně. Tento rozsudek měl zásadní vliv na daňovou politiku EU, jelikož vytvořil příznivé prostředí pro provozovatele kryptoburz, kteří tak mohou provádět směnu bez další zátěže právě v podobě DPH.
Přesuňme se dále za hranice Evropské unie. Zahraniční dění je dobré sledovat, protože USA a jiné zmíněné země jsou stěžejní pro další vývoj celého bitcoinového ekosystému. Země, z nichž konkrétní rozsudky pochází, uvádíme v jednotlivých nadpisech.
V červnu 2023 podala Komise pro cenné papíry (SEC) žalobu proti společnosti Coinbase, Inc., největší americké kryptoburze, s tvrzením, že provozuje neregistrovanou národní burzu cenných papírů, makléře a clearingovou agenturu. SEC také obvinila Coinbase z nezaregistrování své služby stakingu jako cenného papíru. Burza argumentovala, že kryptoaktiva nejsou cennými papíry a že SEC neposkytla jasná pravidla pro jejich regulaci.
V únoru 2025 SEC oznámila záměr stáhnout žalobu proti Coinbase, což naznačuje změnu v přístupu ke kryptoregulaci pod novým vedením. Toto rozhodnutí je důležité, protože odráží posun v regulačním postoji USA ke kryptoburzám a může ovlivnit budoucí legislativu v této oblasti.
V případu SEC v. Wahi (USA) v červenci 2022 SEC obvinila Ishana Wahiho, bývalého manažera společnosti Coinbase, jeho bratra Nikhila Wahiho a jejich společného přítele Sameera Ramaniho z insider tradingu. První zmíněný měl přístup k neveřejným informacím, konkrétně o plánovaných kotacích nových kryptoaktiv na Coinbase a tyto informace předával dál. Na základě těchto neveřejných informací pak oba zmínění obchodovali a získali neoprávněné zisky v celkové výši přibližně 1,1 milionu dolarů.
Tento případ patří k prvním kauzám svého druhu, kdy byl postihován insider trading v oblasti kryptoaktiv. Oba bratři se v řízení přiznali. Nikhil Wahi byl odsouzen na 10 měsíců vězení a Ishan Wahi obdržel trest 24 měsíců. Tento případ zdůrazňuje, že americké zákony o cenných papírech se do jisté míry vztahují také na kryptotrhy, kde je uvedení nového coinu na burzu ve srovnání s cennými papíry jednodušší.
Společnost Grayscale Investments, která spravuje Grayscale Bitcoin Trust (GBTC), požádala SEC o povolení k tomu převést formálně svůj trust na ETF (burzovně obchodovaný fond). Komise tuto žádost zamítla s odůvodněním, že Grayscale neprokázal dostatečnou ochranu investorů před manipulací na trhu.
Grayscale podal žalobu proti SEC s tvrzením, že rozhodnutí bylo svévolné a nekonzistentní, zejména vzhledem k tomu, že Komise již dříve schválila ETF založené na bitcoinových futures. V srpnu 2023 odvolací soud ve Washingtonu rozhodl ve prospěch Grayscale. Rozhodnutí SEC označil za svévolné a nařídil přehodnocení žádosti. Toto rozhodnutí je důležité, protože pomohlo otevřít cestu k prvním bitcoinovým ETF. Celkem 11 spotových ETF se poté začalo obchodovat v lednu 2024.
Kauza Crypto Open Patent Alliance (COPA) vs. Craig Wright z roku 2024 se týkala tvrzení Craiga Wrighta, že je Satoshi Nakamoto, tedy samotný tvůrce bitcoinu. COPA žalovala Wrighta, aby soud oficiálně určil, že jeho tvrzení není pravdivé.
Britský soud rozhodl, že Wright není Satoshi a že předložil falešné dokumenty a lhal pod přísahou. Rozsudek tak oficiálně vyvrátil, že by určitá osoba byla samotným zakladatelem bitcoinu. Wright se tímto v zásadě v rámci bitcoinové komunity zdiskreditoval a získal touto eskapádou nechvalně známou přezdívku “Faketoshi”.
Společnost Tulip Trading ovládaná Craigem Wrightem ve věci Tulip Trading Ltd vs. Bitcoin Developers žalovala bitcoinové vývojáře a tvrdila, že mají povinnost jim obnovit přístup ke ztraceným bitcoinům. Argumentovali tím, že vývojáři jako správci mají také s tím spojené právní povinnosti vůči uživatelům bitcoinu.
Soud však rozhodl, že na vývojáře open-source softwaru se taková povinnost nevztahuje. Rozhodnutí potvrzuje, že samotní bitcoinoví vývojáři nejsou právně odpovědní za ztráty způsobené ztrátou klíčů nebo hackem. Alespoň v prostoru Velké Británie rozhodnutí posílilo právní postavení vývojářů při tvorbě decentralizovaného softwaru.
James Howells je v komunitě řadu let známý tím, že v roce 2013 omylem vyhodil svůj pevný disk se soukromým klíčem k 8000 bitcoinům, které mají aktuálně hodnotu stovek milionů liber. Na začátku roku 2025 požádal soud o povolení vykopat skládku, na kterou měl být harddisk vyvezen popeláři.
Městská rada ve městě Newport mu to odmítla povolit kvůli environmentálním rizikům a nejistotě výsledku jeho snahy disk najít. Soud dal městu za pravdu a označil požadavek za neúměrně rizikový a spekulativní. Případ ukazuje zejména to, jak důležité je mít pro svůj bitcoin dostatečnou zálohu, když dojde k fyzické ztrátě původních klíčů.
V Kanadě řešil Vrchní soud provincie Ontario insolvenční řízení po smrti Geralda Cottena, zakladatele burzy QuadrigaCX. Cotten byl jedinou osobou s přístupem k privátním klíčům peněženek burzy.
Po jeho smrti došlo ke ztrátě (nebo odcizení) kryptoaktiv v hodnotě přes 200 milionů kanadských dolarů (přes 3 miliardy korun). Soudní proces se zabýval zejména selháním vnitřní kontroly a správy klientských prostředků. Případ vyústil v likvidaci zmíněné kanadské burzy. Opět zopakujme, pokud máte svůj bitcoin na burze, pak platí “Not Your Keys, Not Your Coins”.
Jihokorejský Vrchní soud rozhodl v roce 2023 o odpovědnosti burzy Bithumb za ztrátu prostředků klienta při hackerském útoku. Přestože útok nebyl veden přímo na infrastrukturu burzy, soud určil, že odpovědná je burza. Vycházel přitom z povinnosti burzy chránit data svých uživatelů. Navíc podle něj neměla burza zavedena dostatečná bezpečnostní opatření. Burza Bithumb musela poškozenému klientovi nahradit způsobenou škodu.
České zákony aktuálně neupravují bitcoin nijak komplexně. Stávající právní rámec pro jeho používání ale bohatě stačí. V některých oblastech bude muset výklad zřejmě teprve doplnit až výkladová praxe státních úřadů nebo soudní rozhodnutí. Například v daňovém právu může být v nejbližších letech soudy řešeno, zda daňový poplatník dostatečně prokázal finančnímu úřadu, že splnil při prodeji svého bitcoinu tříletý časový test.
V zahraničí již soudy ve spojení s bitcoinem rozhodovaly, například v USA v oblasti insider tradingu nebo bitcoinového ETF. V českém soudním prostředí je zatím rozsudků jen sporadicky. Vývoj bitcoinové judikatury pro vás nadále sledujeme. Jakmile se objeví nějaké důležité soudní rozhodnutí, článek doplníme a budeme vás informovat!

Jan Jílek
Jsem právník, srdcem bitcoiner. Po pádu do pomyslné králičí nory jsem začal studovat bitcoin a další související obory, zejména ekonomii a moderní historii. Rád objevuji a prakticky zkouším nové technologie. Poslední dobou se věnuji adopci bitcoinu, Lightning Network a digitálnímu dědictví. Společně s kolegy z advokátní kanceláře Blockchain Legal pomáhám klientům zabezpečit jejich kryptodědictví, aby mohli v klidu hodlovat za života i po něm.