Probiotika jsou v posledních letech stále více diskutovaným tématem v oblasti zdraví a výživy. Často se o nich mluví jako o „dobrých“ nebo „přátelských“ bakteriích, které mohou mít pozitivní vliv na naše zdraví, zejména na trávicí a imunitní systém. Tento článek se zaměří na to, co probiotika jsou, jak fungují a kdy je vhodné je užívat.
Probiotika jsou našemu zdraví prospěšné bakterie a jejich přítomnost v trávicím traktu je důležitá pro udržení přirozené rovnováhy střevního mikroprostředí, které souvisí s procesem trávení a celkovým komfortem. Zjednodušeně můžeme říci, že se jedná o přátelské bakterie, které se usazují na stěnách tlustého střeva a přispívají k udržení přirozeného stavu střevní mikroflóry, která je spojována s trávením a imunitní rovnováhou. Prospěšné bakterie tvořící v našem těle zdravý mikrobiom mohou být zkoumány v souvislosti s metabolismem, výživou nebo reakcemi imunitního systému. Probiotika si můžete doplnit buď zařazením vhodných potravin do jídelníčku, nebo formou kvalitních doplňků stravy. Nejúčinnější je oba zdroje zkombinovat.
Probiotika a prebiotika jsou často zaměňována, ale jde o dvě odlišné věci. Podívejte se, jak se liší.
Mikroorganismy, jako jsou bakterie, kvasinky, houby, viry či prvoci, které sídlí v našich střevech, se souhrnně nazývají mikrobiom. Jedná se o rovnovážný soubor zdraví prospěšných i patogenních mikrobů, jež nás neohrožují a jsou nezbytné pro naše zdraví. Střevní mikrobiom se podílí na procesech trávení a může ovlivňovat využití živin v těle. Střevní mikrobiom je mnohem důležitější, než se předpokládalo. Některé z mikroorganismů mají vliv na imunitní systém, jiné ovlivňují naši náladu, tvorbu některých vitamínů (zejména vitamínů skupiny B a K), a dokonce i hmotnost.
Střeva mají více funkcí než jen trávit potravu a absorbovat vitamíny a minerály. Přibližně 60–80 % imunitního systému se ukrývá v trávicím traktu, a právě střevní bakterie ovlivňují správnou funkci naší imunity.
Narušení střevní bariéry může podle některých studií souviset s vyšší citlivostí trávicího traktu a nepohodlím. Zároveň se snižuje absorpce živin, vitamínů a minerálů. Syndrom zvýšené propustnosti střev je spojován s řadou zdravotních problémů, jako jsou trávicí potíže, únava, potravinové intolerance a zánětlivé procesy, ale jeho přesný vliv na autoimunitní onemocnění stále zkoumají vědci.
i
Střeva mají svůj vlastní nervový systém (enterický nervový systém), který může fungovat nezávisle na mozku, i když s ním úzce komunikuje.
Probiotika bývají doporučována lékaři například při užívání antibiotik nebo při potížích s trávením, aby podpořila rovnováhu střevní mikroflóry. Některé studie naznačují, že určité kmeny probiotik mohou mít pozitivní vliv na alergie, ekzémy a podporu imunity, i když výsledky se liší. Ženy mohou také při gynekologických obtížích, jako jsou kvasinkové infekce, užívat vaginální probiotika. Zvýšená potřeba probiotik může nastat například při náročném životním stylu, dlouhodobém stresu, jednostranné stravě, vysoké fyzické zátěži nebo pokud pociťujete trávicí potíže.
i
Víte, že až 90 % serotoninu, hormonu ovlivňujícího náladu, emoce, spánek a chuť k jídlu, se produkuje ve střevech? Tento serotonin ale ovlivňuje hlavně trávicí soustavu, zatímco mozek si serotonin produkuje samostatně.
Doplnění prospěšných bakterií může být součástí doporučení odborníků při péči o střevní mikrobiom. Přirozenou cestou můžete podpořit zdraví střev konzumací fermentovaných potravin, jako jsou jogurty, kefíry, kysané zelí, kimchi, miso nebo kombucha. Tyto potraviny obsahují živé probiotické kultury a pomáhají udržovat střevní rovnováhu. Prebiotika, která podporují růst probiotických bakterií, najdete zejména v potravinách bohatých na vlákninu, jako jsou česnek, cibule, banány nebo celozrnné produkty.
Probiotické potraviny plné probiotické kultury si snadno připravíte z pohodlí svého domova.
Vsaďte na oblíbené domácí jogurty, s jejichž přípravou vám pomůže jogurtovač. Na své si zde přijdou i zastánci rostlinné stravy, v dnešní době není totiž problém připravit z rostlinného mléka také domácí rostlinné jogurty neboli domácí veganské jogurty.
Dále můžete vyzkoušet domácí kefír, tradiční nápoj, který byl oblíbený pro svou specifickou chuť a obsah přirozených fermentů. Novinkou v této oblasti je pak vodní kefír, známý také pod označením tibi podle vodních krystalek, které se vkládají do oslazené vody. Právě vodní krystalky tibi způsobují mléčné kvašení a vytváří zajímavou chuť vody, která se tak stává základem pro různé ovocné limonády, bylinkové nápoje i chutná probiotická smoothie.
Fermentovaná zelenina je další možností, jak zařadit probiotické kultury do svého jídelníčku a docílit tak kvalitní péče o mikrobiom. Mnoho lidí má fermentované potraviny spojené pouze s kysaným zelím, avšak vhodná je i jiná kvašená zelenina, jako například cibule, mrkev, ředkev nebo červená řepa, kterou skvěle využijete jako přílohu k pečenému masu nebo jako základ pro různé omáčky či pomazánky.
Hitem poslední doby se stal picles neboli krátkodobě kvašená zelenina, k jejíž přípravě používáme tzv. kvašák. Jde o speciální hrnec pro kvašené potraviny, ve kterém probíhá krátkodobý proces kvašení 4–7 dnů. Stačí do něj vložit nastrouhanou a lehce osolenou zeleninu, kvašák řádně zatížit a ponechat doporučenou dobu pro krátké kvašení.
Kombucha je fermentovaný nápoj připravovaný ze slazeného čaje pomocí symbiotické kultury bakterií a kvasinek, známé jako SCOBY (Symbiotic Culture of Bacteria and Yeast). Během fermentace dochází k přeměně cukru na organické kyseliny, vitamíny a probiotika, čímž vzniká osvěžující, jemně perlivý nápoj s charakteristickou nakyslou chutí obsahující přírodní antioxidanty. Při domácí přípravě je důležité dbát na hygienu, aby se zabránilo kontaminaci nežádoucími mikroorganismy.
Výběr probiotik závisí na individuálních potřebách a zdravotním stavu. Při léčbě vám často lékař doporučí, jaká probiotika vybrat. Pokud ale vybíráte sami, zaměřte se nejen na počet živých kultur (CFU), ale také na složení bakteriálních kmenů. Obecně platí, že probiotika s 10–20 miliardami CFU jsou vhodná pro běžné užívání, zatímco vyšší dávky (30+ miliard CFU) se doporučují v obdobích, kdy je zvýšená potřeba péče o trávení.
Různé rody a kmeny probiotických bakterií se mohou lišit svými vlastnostmi i tím, kde v těle působí. Některé se přirozeně vyskytují ve střevech, jiné v dutině ústní nebo v urogenitálním traktu. Proto se jednotlivé kmeny využívají v různých produktech podle zaměření – například pro podporu rovnováhy střevní mikroflóry, trávení nebo zdravého mikrobiomu sliznic. Níže najdete přehled nejčastěji používaných rodů a kmenů, které patří mezi dobře prozkoumané a běžně obsažené v doplňcích stravy.
| Rod / kmen | Obecně zkoumané oblasti použití |
|---|---|
| Lactobacillus (včetně přeřazených rodů jako Limosilactobacillus) | Součást přirozené střevní mikroflóry, podílí se na rovnováze mikrobiomu trávicího traktu i sliznic. |
| Limosilactobacillus reuteri | Běžně používaný v doplňcích pro podporu střevní rovnováhy, zkoumán také u dětí. |
| Limosilactobacillus fermentum | Kmeny zkoumány z hlediska stability v kyselém prostředí a působení v zažívacím traktu. |
| Bifidobacterium breve | Často se vyskytuje ve střevní mikrobiotě kojenců, využíván pro podporu správného trávení. |
| Bifidobacterium animalis subsp. lactis | Součást některých doplňků pro pravidelný střevní rytmus a vyvážený mikrobiom. |
| Lacticaseibacillus rhamnosus GG (LGG) | Jeden z nejčastěji zkoumaných kmenů, využívaný pro udržení rovnováhy střevního prostředí. |
| Lactobacillus crispatus | Vyskytuje se přirozeně v urogenitálním mikrobiomu, často obsažen v produktech zaměřených na ženy. |
i
Tabulka shrnuje nálezy z dostupných studií a přehledů. Účinky probiotik jsou často kmenově specifické a individualizované — neplatí univerzálně pro celý rod. Tento přehled nenahrazuje lékařskou konzultaci. Před užíváním probiotik nebo doplňků, zejména při onemocnění, v těhotenství, při imunosupresi nebo současném užívání léků, se poraďte s lékařem.
Při výběru probiotik je důležité zohlednit také na jejich schopnost přežít průchod trávicím traktem. Výhodou jsou probiotika v enterosolventních kapslích, s technologií mikroenkapsulace nebo s přirozeně odolnými kmeny, jako je Lactobacillus rhamnosus GG nebo Bacillus coagulans. Někteří výrobci uvádějí počet živých bakterií na konci exspirace, což pomáhá zajistit jejich účinnost až do konce trvanlivosti.
Co se týče formy, probiotika můžete užívat mnoha způsoby a snadno si tak najdete ten ideální právě pro vás. Nejčastější formou jsou kapsle, tablety a tobolky. K dostání jsou také probiotické kapky, které se hodí pro děti nebo dospělé, kteří neradi polykají tablety. U větších dětí můžete zvolit také želé probiotika nebo probiotika v prášku, které snadno vmícháte třeba do jogurtu.
Probiotika jsou vhodná i pro děti a těhotné ženy, ale vždy je třeba se poradit s lékařem.
i
Antibiotika mohou narušit rovnováhu střevní mikroflóry tím, že ničí nejen škodlivé, ale i prospěšné bakterie. Probiotika se proto užívají pro udržení rovnováhy střevní mikroflóry během antibiotické léčby. Doporučuje se probiotika užívat s odstupem alespoň 2–3 hodin od dávky antibiotik, aby nedošlo k jejich znehodnocení.
Pro osoby s intolerancí laktózy jsou dostupná probiotika bez obsahu mléčných složek, která jsou vhodná i pro vegany a osoby s alergií na mléko. Některé z nich obsahují rostlinné bakteriální kmeny, zatímco jiná jsou získávána z fermentovaných potravin, které jsou přirozeně bez laktózy. K dostání jsou také probiotika pro vegany.
i
Mohlo by vás také zajímat
Správný výběr a užívání probiotik může přispět k udržení rovnováhy střevního mikrobiomu a celkové pohodě. Nezapomeňte však, že před zahájením užívání jakýchkoliv doplňků stravy je vždy vhodné poradit se s lékařem.
Tento článek má pouze edukativní charakter. Doplňky stravy neslouží jako náhrada pestré stravy a o účincích léků se vždy poraďte s lékařem nebo lékárníkem. Před užitím pečlivě čtěte příbalový leták.