Drátová vs. bezdrátová sluchátka (HLAVNÍ ROZDÍLY)
Bezdrátová sluchátka už dávno nejsou technologickým výstřelkem. Naopak, dnes jde o naprostý standard. Absence drátového připojení usnadňuje poslech hudby nebo třeba podcastů nejen doma a v práci, ale také při sportu či během dojíždění hromadnou dopravou. Vedle pohodlí a praktičnosti přinášejí bezdrátová sluchátka také řadu nových funkcí. Jaké jsou jejich hlavní výhody? A v čem tkví jejich největší úskalí?
Drátová vs. bezdrátová sluchátka – OBSAH
- Drátová vs. bezdrátová sluchátka – v čem se liší?
- Drátový vs. bezdrátový přenos zvuku – výhody a úskalí
Drátová vs. bezdrátová sluchátka – v čem se liší?
Když Apple oznámil odchod od analogového jacku 3,5 mm, vykládal to jako velkou revoluci. V kontextu přenosných zařízení to dává smysl, i když to zároveň sluchátka alespoň zpočátku značně prodražilo. Pro audiofily se tím nezměnilo nic, pro mnoho z nich jsou totiž bezdrátová sluchátka čisté zlo, a i u progresivnějších audio firem se prosazují poměrně pomalu.
Základní technologický rozdíl je v tom, že klasická drátová sluchátka obvykle obsahují pouze měniče a jenom minimum vlastních aktivních prvků. Mnohá audiofilní sluchátka mají vysokou impedanci a vyžadují zvláštní sluchátkový zesilovač, který jim dodá dost energie k pořádnému rozkmitání jejich měničů. To ale není případ sluchátek určených pro přenosná zařízení, která obvykle mají impedanci do 32 ohmů, a stačí jim tedy relativně slabý zdroj signálu.
Bezdrátová sluchátka obsahují vlastní baterii, antény pro příjem a vysílání signálů, mikrofony a také elektroniku, která signál zpracovává. Baterie obvykle nemá příliš velkou kapacitu, ale to stačí klasickým velkým sluchátkům na třicet i více hodin chodu. Špunty pak mají i s miniaturními bateriemi výdrž zpravidla mezi čtyřmi až osmi hodinami. Jejich výdrž se dále prodlužuje nabíjecí krabičkou, která sluchátka průběžně dobíjí ze své vlastní baterie. Není to energeticky nejefektivnější, ale při běžném poslechu, kdy sluchátka používáme maximálně několik hodin v kuse a potom je na nějaký čas uložíme do krabičky, to bohatě stačí.
Drátový vs. bezdrátový přenos zvuku – výhody a úskalí
Klasická sluchátka využívají pro přenos signálu drát v jednoduché či zdvojené podobě (balancované zapojení), a protože se dlouhé dráty chovají jako anténa, s vhodným přehrávačem je lze opravdu využít pro příjem FM rádia! Ze stejného důvodu ale musí mít dráty kvalitní stínění. Také by měly být zpevněny materiálem odolným proti přetržení – často se používá například oplet z kevlaru.
Kabel totiž bývá obvykle místem selhání, a to společně s body, ve kterých se připevňuje k jacku a k neohebným částem sluchátek. Některá sluchátka, hlavně ta dražší poslechová, proto mají kabel oddělitelný, takže při jeho poškození je možné použít náhradní. Bezdrátová sluchátka takovými problémy netrpí. Navíc dovolí volný pohyb zhruba do deseti metrů vzdálenosti od přehrávače. Může ale dojít k jejich zarušení nebo výpadkům přenosu.
Odolnost proti výpadkům se však v posledních letech značně zlepšila. Nové verze Bluetooth dovolují rychlejší přenosy dat, takže jim ke spolehlivému přenosu stačí menší nezarušená okna. Sluchátka dnes často přednačítají hudbu s výrazným předstihem, takže je jen tak něco nerozhodí.
Rozdíly mezi drátovými a bezdrátovými modely sluchátek jsou dnes stále velké. Drátové modely dominují obvykle při domácím a audiofilním poslechu, případně i u hraní počítačových her, protože nemají žádnou latenci. Bezdrátové modely se ale prosadily u telefonů a přenosných přehrávačů, kde nabízí bezprecedentní volnost pohybu, ale i další funkce, jako je hlavně potlačení okolního ruchu.
Michal Rybka
Michal Rybka je publicista a nadšenec s 20 lety zkušeností v IT a gamingu. Je kurátorem AlzaMuzea a YouTube kanálu AlzaTech. Napsal několik fantasy a sci-fi povídek, které vyšly v knižní podobě, a pravidelně pokrývá páteční obsah na internetovém magazínu PCTuning.
