V dnešní době, kdy se stále více klade důraz na udržitelný rozvoj a energetickou efektivitu, získávají energetické štítky budov na významu. Tyto štítky nejenže poskytují klíčové informace o energetické náročnosti budov, ale také se stávají důležitým faktorem při rozhodování o koupi nebo pronájmu nemovitosti. V tomto článku se podíváme na základní aspekty energetických štítků.
Energetický štítek budov, známý také jako Průkaz energetické náročnosti budovy (PENB), je dokument, který udává, jak energeticky náročná je daná budova. Tento štítek vám poskytne představu o tom, kolik v průměru každý rok zaplatíte za užívání budovy. Energetický štítek je zvláště důležitý při koupi nebo pronájmu nemovitosti.
Energetický štítek vám poskytne informace o výdajích na vytápění, ohřev a přípravu teplé užitkové vody, osvětlení, chlazení, nucené větrání a další. Dále obsahuje informace o vlastnostech budovy, jako jsou střecha, dveře, okna nebo podlaha, a podrobnosti o nedostatcích, například ve kterých částech domu dochází k největším tepelným ztrátám.
| Výstavba nové budovy | Je součástí projektové dokumentace a podmínkou pro udělení stavebního povolení. | ![]() |
|---|---|---|
| Rekonstrukce budovy | Pokud se rekonstrukcí změní energetická náročnost a (nebo) se rekonstrukce dotkne více než 25 % vnějšího pláště budovy. | ![]() |
| Prodej a pronájem | Povinnost se nevztahuje na podnájem (včetně pronájmu družstevního bytu, formálně se totiž jedná o podnájem). | ![]() |
| Budovy veřejné správy | Bez rozdílu, zda je budova ve vlastnictví orgánu veřejné moci,nebo jej orgán pouze využívá (pronájem). | ![]() |
| Administrativní (kancelářské) budovy | Za zpracování je odpovědný vlastník. Vztahuje se na prodej, stejně jako pronájem, a to bez ohledu zda se jedná o celou budovu, nebo jen její část. Výjimkou jsou budovy s plochou do 50 m2. | ![]() |
Pro získání energetického štítku je třeba se obrátit na odborně vyškolené a akreditované pracovníky – energetické specialisty. Cena za vypracování energetického štítku se liší podle typu, velikosti a stáří budovy, ale orientačně se pohybuje od 3000 Kč výše. Proces trvá asi 10 pracovních dní.
Energetický štítek je povinný při výstavbě, rozsáhlé rekonstrukci, prodeji nebo pronájmu budovy. Pokud není dodán, hrozí pokuta až do výše 200 tisíc korun.
Energetický štítek je důležitý při prodeji nebo pronájmu nemovitosti, protože potenciální kupující či nájemníci tuto informaci často považují za klíčovou.
EU se snaží snížit spotřebu energie a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů energie, což by mohlo vést k dalším změnám v regulaci energetických štítků.
Evropský parlament nedávno schválil novelu směrnice o energetické náročnosti budov, která má významný dopad na budoucí stavbu a renovaci budov v Evropské unii. Tato kapitola se zaměřuje na klíčové aspekty této novely a její důsledky pro energetické štítky budov.
Tato novela směrnice přináší nové výzvy i příležitosti pro energetické štítky. Budovy s lepšími energetickými štítky budou pravděpodobně atraktivnější pro kupce a nájemníky, což by mohlo vést k růstu cen nemovitostí s vysokou energetickou efektivitou.
Milan Krček, předseda Občanského sdružení majitelů domů (OSMD), kritizuje návrh směrnice EU na podporu renovací budov jako nereálný a příliš direktivní. Podle něj by nová pravidla, která požadují, aby obytné budovy dosáhly do roku 2033 minimálně energetické náročnosti třídy D, mohla vyvolat paniku a zvýšit ceny stavebních materiálů a prací.
Krček také upozorňuje na problémy, které by nová směrnice mohla způsobit v případě starších budov, zejména těch postavených před rokem 1947, které nyní nemusí mít průkaz energetické náročnosti. Směrnice má za cíl snížit emise a spotřebu energie, ale Krček argumentuje, že její implementace je nereálná a může přinést více problémů než řešení. (Zdroj: ekolist.cz, 15.3.2023)
Kritici návrhu směrnice se najdou i mezi českými europoslanci. V čem spočívá jejich argumentace? Ve zkratce: upozorňují na finanční a praktické problémy, které by mohly vzniknout. Podle nich návrh nepřihlíží dostatečně k situaci malých podniků a rodin.
Český europoslanec Ondřej Kovařík uvádí, že přísná pravidla by mohla vést ke skokovému nárůstu nájmů a cen bydlení. Isabella Tovaglieriová z euroskeptické a nacionalistické frakce Identita a demokracie dokonce návrh označila za "evropské šílenství". Dita Charanzová, česká místopředsedkyně EP, kritizuje chybějící finanční řešení a upozorňuje na potenciální finanční zatížení občanů. Alexander Vondra z frakce konzervativců návrh označuje za "komunistické" řešení, které přináší příkazy a zákazy namísto volby. (Zdroj: newstream.cz, 14. 3. 2023)
Je pravděpodobné, že budovy s lepšími energetickými štítky budou na trhu atraktivnější.
Solární technologie by měly být integrální součástí nových budov, což by mohlo vést k růstu poptávky po těchto technologiích.
Energetické štítky budou hrát klíčovou roli v hodnocení energetické efektivnosti budov a jejich souladu s novými regulacemi.
Kritici vyčítají novele nereálné ambice. Dle přijatého textu by všechny budovy od roku 2028 měly být bezemisní (budovy veřejné správy již od ruku 2028). Novela navíc zakazuje vytápění fosilními palivy od roku 2035.
Ačkoliv v konečným cílem je snížení produkce CO2, Komise si od novely slibuje také snížení účtů za energie. Na druhou stranu výstavba bezemisních budov, povinná instalace solárních panelů, důraz na zateplování a energetickou účinnost obecně – to vše zvýší již tak vysokou cenu nemovitostí a nájmů nejen v Česku. Současně další omezování fosilních paliv může způsobit růst cen energií.
Zda převádí klady, nebo zápory se uvidí. Zároveň existuje určitá možnost, že novela bude ještě revidována s ohledem na argumenty jejich kritiků, jakož i na nedávné zkušenosti s vysokou inflací a geopolitickými změnami (ruská agrese vůči Ukrajině).
i
Mohlo by vás zajímat
Energetické štítky budov se stávají nejen nástrojem pro hodnocení energetické efektivnosti, ale také klíčovým prvkem v rozhodovacím procesu při koupi nebo pronájmu nemovitosti. V kontextu nové směrnice Evropského parlamentu je jejich role ještě důležitější. Nová legislativa přináší řadu výzev a rizik, ale i příležitostí, jak zlepšit energetickou náročnost a snížit emise.
Grafika článku byla vygenerována s pomocí Midjourney. Autor: Václav Závada.