Pokud se o naše zdraví pokouší nějaké onemocnění, prvním příznakem bývá zvýšení teploty. Lidské tělo tak přirozeně reaguje na vznikající infekci a snaží se zaktivovat tvorbu protilátek pro její zastavení. V takovém případě mívá vyšší teplota svůj smysl a měli bychom nechat náš organismus bojovat přirozeně a teplotu uměle nesrážet. Vysoká teplota, neboli horečka, však již může naše zdraví ohrozit a je třeba najít vhodný způsob pro její snížení. Jak však správně teplotu měřit a jaký teploměr k měření použít, aby byl výsledek opravdu objektivní? A jak poznat rozdíl mezi tím, kdy se ještě jedná o teplotu prospěšnou našemu tělu a kdy bychom ji naopak měli začít srážet?

Přirozená tělesná teplota pohybující se v rozmezí 35,8 °C - 36,9 °C zajišťuje zdravé fungování organismu, tedy všech orgánů i reakcí probíhajících v lidském těle. Ke změně teploty dochází v případě, že je naše tělo vystaveno podchlazení, či přehřátí, nejčastěji však zvyšování teploty souvisí s imunitní reakcí organismu na vzniklou infekci. Teplota proto není sama o sobě nemocí, ale je pouze projevem či příznakem určitého onemocnění. Zvýšená teplota pomáhá tělu aktivovat rychlost a produkci ochranných protilátek, zároveň omezuje šíření a množení určitých patogenů. Proto se při zvýšené teplotě nedoporučuje její snižování. Srážet teplotu je vhodné až při překročení teploty 38,5 °C, což je hranice, kdy horečka přestává plnit svoji léčebnou funkci a organismu spíše škodí.
Běžná tělesná teplota zdravého dospělého člověka se obvykle pohybuje mezi 36,0 °C a 37,5 °C, přičemž průměrná hodnota je kolem 36,6 °C. Teplota kolísá v průběhu dne, ráno bývá nižší, večer může stoupnout až o 0,5 až 1 °C. Záleží také na místě měření: v podpaží je teplota nižší než v ústech nebo konečníku. Za zvýšenou teplotu se považuje hodnota nad 37,5 °C, horečka začíná od 38 °C.
U dětí a novorozenců bývá tělesná teplota přirozeně o něco vyšší a může dosahovat až 37,5 °C, aniž by to nutně znamenalo onemocnění. Novorozenci navíc ještě nemají plně vyvinutou termoregulaci, proto může jejich teplota snadno kolísat v závislosti na okolním prostředí. U kojenců je nejpřesnější měření v konečníku, kde se za normální teplotu považuje hodnota do 38,0 °C. U dětí platí, že je třeba vnímat i další příznaky (např. chování, pitný režim), protože samotná teplota nemusí být zcela jasným příznakem různých onemocnění.
Za zvýšenou tělesnou teplotu se u dospělých považuje hodnota mezi 37,5 °C a 38,0 °C. U dětí je tato hranice o něco vyšší, zvýšená teplota se obvykle uvádí od 37,6 °C do 38,4 °C, v závislosti na věku a způsobu měření. Pokud teplota přesáhne 38 °C u dospělého nebo 38,5 °C u dítěte, jedná se už o horečku. Dlouhodobě zvýšená teplota může signalizovat zánět, infekci nebo jiný zdravotní problém, zvlášť pokud je doprovázena dalšími příznaky, jako je únava, bolest či zimnice.
i
U dospělých se za nebezpečně vysokou považuje horečka nad 40 °C, při které hrozí přehřátí organismu (hyperpyrexie), dehydratace, poruchy vědomí nebo selhání orgánů. U dětí je situace podobná tedy horečka nad 40 °C. Riziková je zejména u malých dětí do 5 let, protože v těchto případech hrozí febrilní křeče. Kritickou hodnotou je zpravidla 41 °C a více, kdy už může dojít k vážnému poškození mozku nebo oběhového selhání. Naopak tělesná teplota pod 35 °C se považuje za podchlazení (hypotermii).
Teplota lidského těla se v jednotlivých částech těla liší, přičemž tento rozdíl může čítat až 1 ⁰C. Vyšší teplota bývá naměřena ve středu těla, směrem k povrchu těla pak teplota klesá. Proto měření teploty v tělesných dutinách, jako jsou ústa, uši či rektum, dosahuje vyšší hodnoty, než jsou hodnoty teploty dosažené při měření v podpaží či na čele. Při zjišťování tělesné teploty je důležité měřit teplotu vždy na stejném místě stejným teploměrem, v úvahu je také třeba brát denní či noční dobu měření.
|
Místo měření
|
Obvyklá hodnota v °C
|
Nejvyšší možná hodnota v °C
|
|---|---|---|
|
Rektálně
|
36,2
|
37,7
|
|
V ústní dutině
|
35,7
|
37,3
|
|
V podpaží
|
35,2
|
36,7
|
|
V uchu
|
35,8
|
36,9
|
|
Na čele
|
35,8
|
36,9
|
Tělesnou teplotu bez teploměru lze orientačně odhadnout na základě příznaků, jako je horká pokožka na čele, krku nebo hrudi, zarudlý obličej, pocení, zimnice, třes, suché rty, žízeň, únava, bolest hlavy, zrychlený tep nebo dech. Tyto projevy mohou naznačovat zvýšenou teplotu nebo horečku, ale berte na vědomí, že nejsou dostatečně přesné pro určení konkrétní hodnoty. V případě podezření na horečku, zvláště u dětí nebo starších osob, je vždy vhodné použít teploměr nebo vyhledat lékaře.
Pokud přemýšlíte nad výběrem vhodného teploměru, je vhodné zvážit kdo a jak často bude teploměr používat. Pro orientační měření teploty u dospělých si vystačíte s klasickým základním modelem, jestliže však sháníte teploměr pro měření novorozence nebo potřebujete průběžně sledovat teplotu chronicky nemocného, využijte spíše bezkontaktní teploměr, který umí zaznamenat i průběh tělesné teploty.
Teploměr snímající infračervené paprsky našeho těla je k dostání jak v kontaktní, tak v bezkontaktní variantě, případně disponuje oběma možnostmi. Dotykový teploměr se většinou vsunuje do ušní dutiny, bezdotykový teploměr měří teplotu přes čelo či spánek. Infračervený teploměr měří rychle a přesně, je však nutné udržovat senzor teploměru i místo měření v čistotě, aby nedošlo ke zkreslenému výsledku měření. Jeho bezkontaktní varianta je ideální pro malé děti, u kterých je možné měřit teplotu v průběhu spánku. Infračervený teploměr má mimo jiné tu výhodu, že s ním lze ze měřit i teplotu okolí, což ocení hlavně maminky malých dětí při přípravě kojenecké stravy.
i
Přesnost teploměrů je klíčovým parametrem, zejména při sledování zdravotního stavu. Kvalitní teploměry mívají odchylku nejčastěji ±0,1 °C až ±0,2 °C a jsou certifikovány dle mezinárodních standardů, jako je CE (pro evropský trh), FDA (pro USA) nebo ISO normy. Tyto certifikace zaručují, že výrobek splňuje požadavky na bezpečnost, přesnost a hygienu.
Klasický kapalinový teploměr ve skleněném obalu funguje na bázi rozpínavosti kapalin. Původní náplní těchto kapalinových teploměrů tvořila rtuť, avšak rtuťový teploměr, který byl dříve součástí každé domácnosti, je již od roku 2009 Evropskou unií zakázán. Rtuť proto nahradily jiné látky, a tak v dnešní době seženeme například galiový teploměr nebo teploměr naplněný indiem s dodatkem zinku. Kapalinový teploměr nevyžaduje pro provoz baterie a vyniká také nižší cenou. Nevýhodou je delší doba měření a nízká odolnost v případě pádu.
Digitální teploměr je díky plastovému obalu odolný proti pádu a lepší modely disponují pokročilými funkcemi, jako je podsvícení displeje, rychlost měření, zvuková signalizace či paměť předchozích hodnot měření. Digitální teploměr nahradil ve většině domácností rtuťový teploměr a vyrábí se také jako dětský teploměr ve tvaru dudlíku, který usnadňuje měření teploty u velmi malých dětí.
Chytré teploměry s technologií Bluetooth nebo Wi Fi představují moderní způsob sledování tělesné teploty, který kombinuje přesnost měření s digitálními funkcemi. Umožňují bezdrátové propojení s mobilní aplikací, kde se automaticky ukládá historie teplotních záznamů, což je užitečné zejména při dlouhodobém sledování zdravotního stavu u dětí nebo chronicky nemocných. Mnohé modely nabízejí možnost nastavit upozornění na zvýšenou teplotu nebo připomínky pravidelného měření. Data lze navíc snadno sdílet s rodinnými příslušníky či odeslat lékaři, což usnadňuje konzultace na dálku.
Čelo by mělo být očištěno od případných nečistot stejně jako snímací senzor teploměru. Zapnutý bezdotykový teploměr přiblížíme 3-5 cm od čela, přidržíme scanovací tlačítko a přejedeme teploměrem od středu čela ke spánku. Po několika sekundách se na displeji zobrazí naměřená teplota.
Čelo i dotykový teploměr očistěte a přiložte do středu čela. Po zapnutí scanovacího tlačítka přejeďte teploměrem směrem ke spánku a vyčkejte na zvukový signál, po kterém se zobrazí naměřená teplota.
K měření použijte teploměr s nástavcem pro měření teploty v uchu, který před použitím řádně očistěte. Po zapnutí teploměru lehce zatáhněte za ušní boltec a vložte senzor teploměru dovnitř ucha. Měření zahajte stisknutím scanovacího tlačítka a vyčkejte na signalizaci naměřené teploty. Po vyjmutí teploměr důkladně očistěte. Teplotu měřte vždy ve stejném uchu a v případě zánětu středního ucha zvolte jiný způsob měření.
Na špičku vyčištěného a vydezinfikovaného rektálního teploměru s ohebným koncem naneste vazelínu či dětský krém a špičku teploměru zaveďte asi 1,5 cm do řitního otvoru. Po signalizaci naměřené teploty teploměr vysuňte a řádně očistěte.
Teplotu v ústech měřte minimálně 30 minut po jídle. Vložte špičku teploměru pod jazyk tak, aby došlo k jejich vzájemnému dotyku, a počkejte na výsledek měření. Teploměrem v ústech nepohybujte a po měření jej důkladně očistěte.
Digitální teploměr vložte do podpažní jamky a po zapnutí vyčkejte na signalizaci naměřené teploty. Klasický kapalinový teploměr měří výslednou teplotu přibližně 5 minut, nevyjímejte proto teploměr dříve. Při měření v podpaží setrvejte v klidu v poloze vsedě nebo vleže a vyvarujte se přehřátí.
| Stav teploty |
Teplota ucho / čelo ve °C
|
Teplota podpaží / ústa ve °C
|
|---|---|---|
|
Teplota nízká
|
35,7 a méně
|
35,8 a méně
|
|
Teplota normální
|
35,8 - 36,9
|
35,9 - 37,0
|
|
Teplota zvýšená
|
37,0 - 37,5
|
37,1 - 37,5
|
|
Horečka lehká
|
37,6 - 38,0
|
37,6 - 38,0
|
|
Horečka střední
|
38,1 - 38,5
|
38,1 - 38,5
|
|
Horečka vysoká
|
38,6 - 39,4
|
38,6 - 39,4
|
|
Horečka velmi vysoká
|
39,5 - 42,0
|
39,5 - 42,0
|
Teplota u dětí, především pak u těch nejmenších, bývá častým strašákem rodičů. Většinou jde o první ukazatel, že se v těle dítěte dějí určité změny. Ať už se jedná o počátek nějakého onemocnění, nebo teplota stoupá v důsledku prořezávání zoubků, je vždy dobré teplotu pravidelně sledovat a zaznamenávat si její vývoj pro případnou konzultaci s pediatrem.
K měření teploty kojenců jsou určeny bezkontaktní dětské teploměry na čelo, které dokáží změřit teplotu do několika vteřin, dosahují velmi přesných výsledků a mají paměť na ukládání výsledků měření. U větších dětí pak můžete používat klasický dětský kontaktní teploměr, který představuje levnější variantu, je však nutné počítat s delší dobou měření.
i
Odborníci doporučují provádět měření teploty u miminek a batolat raději v uchu než na čele. Zvukovod totiž není tolik vystaven vnějším teplotním vlivům jako právě čelo.
Jak jsme již zmiňovali, zvýšená teplota pomáhá našemu organismu v boji proti infekčnímu onemocnění, není proto účelné teplotu ihned snižovat.
Snížení teploty u dospělého člověka je doporučováno až v případě střední či vysoké horečky, tedy až v okamžiku, kdy hodnota naměřené teploty dosáhne nad 38 ⁰C. Díky tomu má imunitní systém dostatečný čas i prostor na obranu a tvorbu protilátek. Pokud bychom však horečku nechali dosáhnout hraničních hodnot nad 40 ⁰C, mohla by způsobit vážné poškození organismu, jako jsou křeče, ztráty vědomí, a dokonce i poškození mozku.
Snižovat tělesnou teplotu lze několika způsoby. Z medikamentů jsou to hlavně léky se složkou paracetamolu nebo ibuprofenu, snížení tělesné teploty je však možné dosáhnout také přírodní cestou. Osvědčené je například přikládání chladivých obkladů na ruce a nohy, nebo tvarohový či octový zábal na chodidla.
i
Při zvýšené teplotě se nemocnému zrychluje tep i frekvence dýchání a dochází u něj k nadměrnému pocení, což má za následek ztrátu většího množství vody z organismu. Tuto ztrátu je nutné doplňovat dostatečným příjmem vlažných tekutin, aby nedošlo k dehydrataci organismu.
U dětí do tří měsíců navštivte lékaře vždy v případě zvýšené teploty, u dospělých pak při horečce, kterou se nedaří srazit běžně dostupnými metodami po dobu 24 hodin nebo pokud se horečky opakovaně vrací i po třech dnech.
Měření tělesné teploty může ovlivnit celá řada faktorů, přitom i drobné chyby mohou vést k nepřesným výsledkům. Aby bylo měření co nejspolehlivější, je důležité dodržet správný postup, zajistit vhodné podmínky a používat odpovídající typ teploměru. Jakých chyb byste se měli vyvarovat?
Zvýšení tělesné teploty je přirozená reakce organismu, který si potřebuje vyrobit protilátky pro boj s probíhajícím onemocnění. Teplotu proto hlídejte, měřte spolehlivým teploměrem a snižujte až v případě střední či vysoké horečky.