• Autor: Jan Vavřík
Před časem jsme vám přinesli retro vzpomínání o Samsungu. Další na řadě, ono se to vlastně samo nabízí, je Nokia. Ta byla v minulosti neodmyslitelným králem mobilního světa, ale nedokázala zcela dobře reagovat na světový vývoj, konkurence jí pak zasazovala jednu ránu za druhou. Zavzpomínejme na doby, kdy Nokia přinášela skutečné mobilní klenoty. Jak to celé začalo? A proč to tak divně skončilo? Dozvíte se v dnešním článku.

Ač se to nemusí zdát, tak mobilní telekomunikace nebyly tím, co přimělo 12. května 1865 finského důlního inženýra Fredrika Idestama firmu Nokia založit. Ten totiž poblíž řeky Tammerkoski nedaleko Tampere vybudoval mlýn, s nímž zpracovával dřevité buničiny.
Jeho provoz zahájil v roce 1866. V roce 1868 pak u blízkého města Nokia otevřel druhou provozovnu a název města ho inspiroval k tomu, že v roce 1871 svou společnost pojmenoval Nokia. Později firma začala vyrábět také gumárenské výrobky, úspěšným produktem byly například galoše, pneumatiky a kabely. Tyto tři divize se sloučily v roce 1967.
Telekomunikace v prvopočátku 60. a 70. let 20. století si nelze představit jinak než jako ústředny pro sítě pevných linek, zároveň se firma etablovala pro domácí armádu. Pro ni vyrobila přístroj pro přenos šifrovaných zpráv.
V oblasti telefonů se stal přelomový rok 1982, kdy Nokia vyrobila pro automobily přístroj Mobira Senator. O dva roky později jsme se dočkali radiomobilu Talkman. Telefon Mobira Cityman 900, jemuž se slangově říkalo Gorba, se stal prvním široce známým přístrojem. Svou přezdívku dostal díky tomu, že se s ním nechal vyfotografovat prezident Sovětského svazu Michail Gorbačov při své návštěvě Helsinek v roce 1987.
Nokia se podílela na rozvoji GSM, přičemž první hovor v této síti proběhl roku 1991. Telefon Nokia 1011, která byla uvedena v listopadu 1992, byla prvním dostupným GSM telefonem na trhu. Touto dobou trhu vládla americká Motorola, ale Nokia si šla tvrdě za svým, přičemž v roce 1998 se stala světovou jedničkou.
Níže připomenu jen ty nejznámější telefony firmy Nokia, které osobně řadím mezi legendy, jež formovaly mobilní svět. Vzpomenete si osobně na některý z nich?
Telefon Nokia 2110 dokázal fungovat v síti GSM, měl paměť na čísla a, světe div se, uměl přijímat a odesílat SMS. Objevil se u ní poprvé onen typický vyzváněcí zvuk, známý pod označením Nokia Tune. Následovala Nokia 6110, ale také model pod označením Nokia 3110, kde poprvé na světlo světa vykouklo sdružené tlačítko Navi-Key. Ano, jednalo se o, pro telefony Nokia typické, tlačítko pod displejem.
Matrix. Ano, tam jsme mohli tento model vidět. Přezdívalo se mu banán s výsuvnou klávesnicí. Monochromatické grafické LCD, váha 152 g, jinak celkem nuda.
Tento telefon si osobně pamatuji v předplacených Twist a GO sadách, jejichž cena byla okolo devíti až deseti tisíc korun. To byl na tu dobu celkem ranec. Přístroj Nokia 5110 disponoval výměnnými čelními kryty, černobílým displejem. Byl docela bytelný, na druhou stranu měl neskutečnou výdrž na jedno nabití a také intuitivní ovládání. A pozor! Mělo to Hada!
Konečně telefon, který se nám představil bez čouhající antény. Displej byl monochromatický s rozlišením 84 × 84 bodů. Co se výměnných krytů týče, mohli jste si vyměnit oba, tedy čelní kryt i záda. Přístroj podporoval i druhé pásmo GSM 1800 MHz. Pořizovací cena 3210 startovala okolo 10 000 Kč. Nedisponoval žádnou vnitřní pamětí, vše jste museli „nacpat“ na SIM kartu. U SMS jsme ale mohli využívat prediktivní slovník T9, vzpomínáte si na něj?
Jak já po něm toužil! Když jsme jej poprvé viděli, zírali jsme na tento telefon jako na návštěvníka z jiné galaxie. Vystřelovacímu krytu, jímž se daly přijímat i ukončovat veškeré hovory, sekundoval ovládací váleček. Pamatuji si, že jsem měl dva, oba kryty se po delším používání odebraly do věčných lovišť. Ale i tak to byl telefon, který přišel s něčím novým, neobvyklým a revolučním. Podporoval totiž WAP přes rychlejší vytáčené datové přenosy.
Kolibřík. Tak nějak jsem si pojmenoval stylovou Nokii 8210, která byla opravdu neuvěřitelně malá, lehká (79 g) a v barevném provedení. Já měl doma tu červenou.
Telefon se od 3210 lišil hlavně vnějším vzhledem. Objevilo se vibrační vyzvánění stejně jako rychlé vytáčení až osmi čísel. Jinak byly parametry vesměs stejné s předchůdcem Nokia 3210. I tak to byl úspěšný přístroj, jehož se prodalo kolem 130 miliónů kusů.
Jak já jej chtěl. A taky jsem měl modrý a potom červený. Byl to telefon, kterým jste v té době vynikali. Po obou stranách displeje (84 × 48 px) byla plnohodnotná klávesnice, AAC (něco jako MP3) přehrávač, FM rádio, extravagantní design. Vlastně to byla 3310 v divném kabátě.
Nokia 6210 byla prvním manažerským telefonem s integrovanou anténou. Jednalo se o telefon, který byl příjemný na úchop díky své konstrukci. Novinek a inovací však nebylo mnoho. V roce 2001 se objevila Nokia 6310, která jako první přinesla podporu Bluetooth a datových přenosů GPRS. Roku 2002 přišla Nokia 6310i, která měla navíc Javu a mamutí výdrž na jedno nabití.
Dva hodně zvláštní telefony, vydané v roce 2002. Nokia 6800 byl telefon z řady Series 40, jenž se dal rozložit a po obou stranách na vás vykoukla plnohodnotná klávesnice. Oproti tomu Nokia 3650 mi z dálky připomínala mobil s klávesnicí z pevné linky, ovšem opak byl pravdou. Byl to telefon se Symbianem S60, ale jeho klávesnice byla uspořádaná do kruhu, proto ten dojem. Měla dokonce vyměnitelné kryty či vylepšenou baterii. Časem se jeho cena rapidně snížila, a tím pádem došlo k masivnímu rozšíření mezi Nokia maniaky, já ho měl taky.
Jednalo se na svou dobu o revoluční kousek. Nokia 7650 byla vlastně první oficiální smartphone s operačním systémem Symbian Series 60, který zároveň obsahoval první vestavěný fotoaparát. Ač to byl velmi drahý mobil, měl kompletně konstrukci vyrobenou z plastu. Nevím, jak bychom se také dnes dívali na přístroj s celkovou tloušťkou 26 milimetrů.
Výsuvná konstrukce Nokie 7650 byla na tu dobu unikátní, ovšem pro přístup k SIM kartě bylo nutné sundat čelní kryt, protože sídlila v prostoru nad anténou. Další zajímavostí byla skutečnost, že pro potřeby fotografování v rozlišení 640 × 480 pixelů bylo zapotřebí telefon vysunout. V roce 2003 přišla na řadu baculatá Nokia 6600, která přinesla grafická témata.
Takový zvláštní vzhled. To mi vyvstane na mysl, když si na tento model vzpomenu. Byl to první model Series 40. Barevný displej, nové prostředí, WAP, stereo FM rádio, polyfonní vyzváněcí tóny, nové ovládání. Jinak nic moc. Jeho původní cena byla okolo 16 tisíc korun.
Průšvih. Tak nějak se dal označit telefon se zaoblenými hranami a vzhledem listu. Měl 124 g, TFT barevný displej a fotoaparát s rozlišením 640 × 480 bodů. Pokud jste na něm chtěli napsat textovou zprávu, jednou rukou to prostě nešlo. Vyjímal se možná tak v dámské kabelce, ale globálně vůbec nezaujal.
Nokia 7200 byla véčko s textilním a koženým krytem. Je pravdou, že tehdy to nikdo jiný neměl. Displej disponoval na dnešní dobu komickým rozlišením 128 × 128 px při 65 tisících barvách. Oproti tomu Nokia 6260 byl vysloveně technicky konstrukční experiment, který působil dojmem profesionální kamery v kloubu, protože displej se dal kromě vyklopení také pootočit.
Největší úlet byla ovšem Nokia 7280, která vypadala jako větší „empétrojka“. Přezdívalo se jí „rtěnka“. Místo klávesnice obsahoval Navi-Spinner, tělo mělo dokonce textilní cedulku. Telefon si také zahrál v klipu Beep kapely The Pussycat Dolls.
Unikátní stylovka ve tvaru herní konzole. Jednalo se o chytrý telefon řady Series 60, hry jsme vkládali na paměťových kartách MMC. Za dobu éry tohoto telefonu bylo na paměťových kartách vydáno přes padesát her. Komerčně však nebyl tento telefon příliš úspěšný díky nedobře umístěným tlačítkům. O rok později vyšel upgrade telefonu s názvem Nokia N-Gage QD. Dnes už víme, že se Nokii vstup do herního světa moc nevyplatil.
To bylo zase zjevení. Telefon měl malý, ale už barevný displej čtvercového tvaru o rozměrech 27 × 27 mm s rozlišením 128 × 128 obrazových bodů. Displej dokázal zobrazit 65 tisíc barev. Nokia 6230 měla příjemnou klávesnici z tvrdého plastu se šestnácti tlačítky a pětisměrným křížem. Její tělo rovněž tvořil plast, přičemž bylo možné vyměnit přední i zadní kryt. Baterii měla 6230 typu Li-Ion s kapacitou 850 mAh. Nízká hodnota, ale neskutečná výdrž na jedno nabití. Pod ní se nacházel slot na SIM kartu a paměťovou kartu typu MMC.
Mám ji ještě doma. A víte, co? Pořád funguje. Oproti svému předchůdci vypadal téměř stejně, ale u pětisměrného kříže se uprostřed objevilo potvrzovací tlačítko. Zároveň jsme mohli koukat na displej s jemnějším rozlišením, paměťová karta se po připojení k počítači zjevila jako nový disk.
Nechyběl kalendář, e-mailový klient či 1Mpx fotoaparát. Tomuto telefonu se přezdívalo „tatranka“, což díky rozměrům 103 × 44 × 20 mm bylo celkem trefné.
Fenomenální posun. Nokia N91 měla uvnitř disk s kapacitou 4 GB, protože se jednalo o první kousek určený na přehrávání hudby. Byl vybaven systémem Symbian S60, displej zobrazoval 262 tisíc barev. Byl ale celkem drahý. Já měl raději N70 ze stejného roku. Ten se mi designově líbil víc.
Novinka z řady Series 40 ve variantě 3rd Edition s větším displejem, jenž zobrazoval již 16 milionů barev. Telefon podporoval GPRS a EDGE třídy 10 či Bluetooth. Objevil se také slot na paměťové karty typu microSD. Samozřejmostí byl kalendář, internetový prohlížeč či 2Mpx fotoaparát. Téhož roku se objevila také Nokia E50 se Symbianem S60.
Legenda se vším všudy. V době svého uvedení byla docela drahá, přišla na zhruba 23 tisíc korun. Nabídla unikátní konstrukci výsuvnou oběma směry. Fotoaparát měl rozlišení 5 Mpx, konektor pro sluchátka či vestavěnou GPS. Přístroj šlapal na operačním systému Symbian OS 3rd feature pack 1, platforma s60.
Nokia N95 se představila v roce 2006, prodávala se ale od dubna 2007. Baterie měla kapacitu 950 mAh. Malá hodnota, ale ono to prostě v té době bohatě stačilo. O rok později se objevila varianta Nokia N95 8G s větším displejem, silnější baterií a mapami.
Hudba především. Nokia 5310 Xpress Music měla tlačítkovou konstrukci a zejména primární zaměření na přehrávání hudby, což deklarovala i tlačítka po levé straně displeje. Měl Javu, micro SDHC karty, vestavěné rádio a propracovaný hudební přehrávač. Byl velmi lehký, vážil asi 70 gramů.
i
Apple Intelligence: Nová AI od Applu udělá iPhony, iPady i Macy chytřejší a naučí je řadu vychytávek
Nástupce předchozího hudebního modelu, který měl dokonce paměťovou kartu v ceně. Hudba se přehrávala mj. přes stereo reproduktory.
V roce 2007 se na světě objevil první iPhone. Nokia pomalu přestává stát první na bedně. Jako kdyby jí už pomalu docházel dech. Mimo iPhone se objevovaly i první telefony od Googlu, telefony s Androidem, ale Nokia si celkem tvrdošíjně stála za svým Symbianem. Přišla kupříkladu Nokia N97, za níž se firma musela omluvit, neboť model provázela řada problémů.
Objevila se Nokia N8, která měla Symbianu opravit reputaci. Nakonec to byl právě systém, jenž celkem nadějnému hardwaru zlomil vaz. Taktéž dopadl i jeho nástupce Nokia N9.
Ani partnerství s Microsoftem nedokázalo Nokii zachránit. Jejich koncept telefonů Lumia jistě připomeneme v budoucnu v dalším retro vzpomínání. Microsoft Nokii nezachránil a v roce 2016 prodal výrobu společnosti HMD, která se značku Nokia snaží propagovat i dnes, pochopitelně s operačním systémem Android. Nemohu se ovšem zbavit dojmu, že návrat na výsluní se prostě nekoná.
Nokia patřila k výborným značkám a její modely jsme v minulosti vlastnili téměř všichni. Design byl vždy s každým novým kouskem unikátní. Dnes vypadají totiž všechny telefony tak nějak stejně. Firma ovšem nedokázala reagovat na změnu, kterou přinesl Apple či Google, ale tvrdošíjně si jela svou cestou bez snahy o inovaci a reakci na změnu mobilního světa. A je to celkem škoda. V dalším retro vzpomínání si vzpomeneme také na další legendu, kterou byla bezpochyby firma HTC.