Studio Volition se po sérii Saint’s Row opět pouští do žánru open-world akčních her z pohledu třetí osoby. Po vzoru akčních filmů a seriálů z 90. let budete v kůži agentů organizace Mayhem bojovat proti nadvládě zla zosobněné Dr. Babylonem a jeho organizaci Legion. Podaří se vám s partičkou ztřeštěných agentů spasit svět? A bude to za tu námahu vůbec stát? Více se dočtete v naší recenzi Agents of Mayhem.
• Žánr: Akční adventura • Multiplayer: Ne • Vývojář: Volition • Vydavatel: Deep Silver • Platformy a Datum vydání: PC, PS4 a Xbox One (18. srpna 2017) • Homepage: deepsilver.com/en/games/agents-of-mayhem/ • Čeština: Ne
• Recenze: 28. 8. 2017 • Autor: Štěpán Lenk
Mayhem je supertajná vládní organizace držící nad naším světem v tichosti ochrannou ruku. A je nepsaným pravidlem akčních filmů a komiksů, že podobná uskupení svádí věčný boj s bandou vyšinutých zločinců stojících na straně zla. V Agents of Mayhem tomu samozřejmě není jinak, v tomto případě se jedná o organizaci Legion vedenou arcilotrem Dr. Babylonem.
Po nekonečných pokusech se Legionu během masivního globálního útoku nakonec podařilo převzít vládu nad celou Zemí. Jedinou šancí na záchranu světa tak zůstávají agenti Mayhemu, které z pozadí řídí tajemná Persephona Brimstone. Dr. Babylon se svými zlotřilými poskoky totiž plánuje vybudovat záhadné zařízení schopné Legionu zajistit takřka neomezenou moc. Jednotky Mayhemu jsou tedy povolány do futuristického Soulu (Jižní Korea), kde mají Babylonovy plány překazit jednou provždy.
S touto partičkou začínáte hru. Postupem času se váš tým rozroste nejméně čtyřnásobně.
Agents of Mayhem svou estetikou navazují na akční filmy, komiksy a animované seriály z přelomu 80. a 90. let a svou inspiraci se ani nesnaží nijak skrývat. Naopak tuto éru drsných hrdinů s ještě drsnějšími výrazy záměrně paroduje a zdatně pracuje s žánrovými klišé. Ta samozřejmě úmyslně přehání a dovádí je až do krajnosti s humorem sobě vlastním.
Nutno říci, že se studiu Volition tento záměr s Agents of Mayhem daří na jedničku. Ony zmiňované filmy a další vzory se postupem času staly tak trochu parodií sebe sama a v dnešní době už se nedají (až na pár výjimek) brát moc vážně. Kruh se tedy uzavírá a my si tak můžeme bláznivou akční hru s ještě bláznivějšími hrdiny užít.
Agenti a jejich rozdílné osobnosti jsou alfou a omegou Agents of Mayhem. Hru začínáte s jednotkou tří profesionálů, jejichž řady se časem několikanásobně rozrostou. Další členy týmu získáváte většinou v rámci nepovinných misí. Doporučuji se do nich pustit co nejdříve, jelikož samotní agenti představují rozhodně nejlepší prvek celé hry.
Jednotlivé postavy jsou totiž opravdu unikátní, a to jak vizuálně, tak hratelností. Každá postava vypadá jinak, má jiné schopnosti, výbavu a váš zážitek ze hry je s každým charakterem diametrálně odlišný. Po Soulu tak můžete pobíhat ve zmrzlé kůži ledového obra Yettiho, s démonickou maskou na obličeji mafiána Oniho nebo ladně odstřelovat nepřátele lukem jako indická kráska Rama.
Do každé mise nastoupíte v trojčlenném týmu. Háček je v tom, že aktivní je vždy pouze jeden agent a do těch ostatních se můžete okamžitě převtělit pomocí stisku klávesy. Na bojišti se ale v Agents of Mayhem pohybujete vždy jen jako jednotlivec. Může to znít zvláštně, v praxi je to ale zajímavý taktický prvek, jelikož každý agent udílí jiné poškození a zároveň se jim v době nečinnosti pomalu dobíjí štíty a zdraví.
Tento systém se mi hodně zalíbil, protože tak mimo jiné odpadává nutnost starat se o počítačem kontrolované charaktery, které leckdy dokážou hráči pěkně zatopit a pořád se někde zasekávají (zdravíme společníky z Fallout 4). Akci na obrazovce tak máte za všech okolností pevně ve svých rukou. Navíc je to možná i jediný doopravdy originální prvek Agents of Mayhem.
Každý agent má 4 základní vlastnosti, které můžete dále levelovat. Jedna z nich zpravidla poskytuje i týmový bonus, často se tedy vyplatí do ní investovat v zájmu společného blaha. Krom toho lze v Agents of Mayhem také modifikovat i vaši věrnou zbraň a za jádra sesbíraná po městě jdou aktivovat speciální Core Upgrady, které odemykají trvalé bonusy a jsou ušity na míru každého agenta pro zvýšení jeho bojové efektivity. Když k tomu připočtu i volitelné pasivní schopnosti a celou řadu kostýmů pro každého hrdinu, vychází nám z toho slušný počet možností si upravit svůj oblíbený charakter podle svého.
A když už jsem se tady rozepsal o vlastnostech postav, musím se ještě zmínit o takzvaných Mayhem schopnostech. V praxi jsou to super silné útoky unikátní pro každý charakter. Třeba můj oblíbený gangster Kingpin spustí ohlušující salvu dunivého hip-hopu, která přiměje každého nepřítele v dosahu tancovat. Že jsou pak ponecháni napospas Kingpinovým samopalům, asi nemusím dodávat.
Úpravy všech postav můžete provádět kdykoli a kdekoli. Pokud ale chcete změnit samotnou sestavu týmu, musíte se vrátit na základnu. A jakkoli to zní zábavně, tak samotná základna není téměř ničím zajímavá. A to ani po vizuální stránce. Najdete zde sice garáž, pobočku Relic Trading Company (po splnění vedlejší mise vám generuje peníze), tréninkovou místnost a samotnou základnu lze i upgradovat, navzdory těmto aktivitám cestování zpět na základnu akorát zbytečně brzdí tempo hry. Časová ztráta je navíc umocněná poměrně dlouhým nahráváním, takže se do základny budete vracet opravdu jen v nejnutnějších případech.
Mayhem vs. Legion. Persephona Brimstone vs. Dr. Babylon. Dobro vs. zlo
Jak už jsem říkal, Agents of Mayhem se odehrávají v jihokorejském Soulu. Město jako takové je ztvárněno hezky detailně, a i když rozlohou není nikterak ohromující, pro účely hry postačí bohatě. Jsou zde roztroušeny rozličné vedlejší mise, úlomky jader (Core), loot boxy s craftovacími materiály a podobné skopičiny. Ulice se samozřejmě jen hemží jednotkami Legionu, se kterými je možno svádět nekonečné souboje. Bohužel se ale velmi rychle respawnují a potyčky s nimi vás rychle omrzí.
Po Soulu se můžete přesouvat buď pěšky (trapně), nebo se prohánět městem vozem (stylově). V Agents of Mayhem lze vozidla buď „zabavit” kolem jedoucím spoluobčanům, nebo si na povel přivolat nadupanou agentskou káru. Hádejte třikrát, která varianta je lepší. Auta organizace Mayhem jsou rychlejší, víc vydrží a dokonce jsou vybavena skutečně skvěle vypadajícím „neonovým” boostem. Přece jen ale mají drobnou vadu na kráse…
Obrázek 1: Není to jednosměrka? Obrázek 2: Neonově zbarvený boost vynikne hlavně v noci. Obrázek 3: Agent Hollywood ve svém voze.
Erární fáro se pár vteřin po přivolání poslušně přiřítí šílenou rychlostí (a většinou smete vše, co se mu připlete do cesty), během efektní animace vás nabere a… úplně zastaví? He? Nebylo by mnohem lepší, kdyby vás auto prostě nabralo, pokračovalo stejnou rychlostí a vy jste plynule převzali řízení? Bylo. Je to sice malý detail, ale věřte mi, že vám časem začne pořádně lézt na nervy.
Největším problémem Soulu v Agents of Mayhem je ale to, že působí strašně „neživým” dojmem. Po ulicích se sice promenáduje spousta lidí a auta jezdí po silnicích, je ale očividné, že jsou to jen chodící řádky kódu bez mozku či nějakého účelu. Nikdo z nich si nejde ke stánku koupit párek v rohlíku, v parku nenarazíte na běžce či pejskaře, nikdo prostě nevybočí z řady. Je to škoda, protože to kazí dojem z jinak hezky ztvárněného města.
Futuristický Soul na dlani. Pro agenty Mayhemu naštěstí pád z velké výšky nenese žádné následky.
V Agents of Mayhem plníte nejrůznější ztřeštěné mise, hratelnost ale nijak zvlášť variabilní není. Povedená stylizace a humorné pojetí tento fakt naštěstí zdatně maskují, v závěru hry už se ale pocitu stereotypu ubránit nedokážete. Nejlépe si to asi uvědomíte během misí odehrávajících se v supertajných brlozích Legionu. Nejen, že děláte stále to samé, ale i vizuální styl a level design je v nepřátelských základnách takřka identický.
Hammersmith je první z pobočníků Dr. Babylona, se kterým změříte své síly jeden proti jednomu. Respektive jeden proti třem.
Nejzajímavější mise jsou paradoxně ty vedlejší, poodhalující životní příběhy jednotlivých agentů. Často se v nich dozvíte i důvody, které je přiměly přidat se do řad Mayhemu a vysvětlují jejich motivaci riskovat život pro vyšší dobro. I když tyto odbočky nebývají příliš dlouhé, dodávají hrdinům pořádnou dávku věrohodnosti a lépe se s nimi ztotožníte.
Řízení, střílení a samotné ovládání funguje v Agents of Mayhem bez problémů. Během hraní jsem sice narazil na pár chyb (chodec zaseklý v budově, auta se po srážce spojila do jednoho…), ale nebylo to nic závratného. Ano, vůči hratelnosti mám určité výtky, nemůžu ale říct, že bych se u Agents of Mayhem nebavil. Jen ta herní náplň by mohla být různorodější.
Grafika je v Agents of Mayhem povedená, i když úplně na zadek si z ní asi nesednete. Její komiksový styl plný barev ale odpovídá humornému tónu hry a běhá plynule i během těch největších akčních scén. Vizuál nejvíce vynikne v noci, kdy se jihokorejská metropole rozzáří oslnivým světlem všudypřítomných neonových poutačů. A když se po večerce zrovna proháníte ulicemi ve svém super autě a zapnete zářivě fialový boost, můžete se těšit na opravdu efektní podívanou.
Za zmínku stojí i povedené cut-scény posouvající děj kupředu mezi jednotlivými misemi. Jsou totiž animované a stylem věrně napodobují kreslené seriály typu G.I.Joe, ve kterých se Agents of Mayhem zcela jistě částečně inspirovali.
Hudba je bohužel nevýrazná a takřka nestojí za řeč. Po několika desítkách hodin strávených ve světě Agents of Mayhem si nedokážu vybavit ani jedinou melodii, což není zrovna nejlepší vizitka. Naopak dabing jednotlivých postav (hlavně jejich přízvuky) a zvukové efekty jsou na vysoké úrovni.
Agents of Mayhem studia Volition je osobitá hra s povedenou stylizací inspirovanou akčními filmy 90. let., pořádnou dávkou humoru a barevnou komiksovou grafikou. I přes zábavnou hratelnost zatím působí spíše jako slibný start budoucí série, který plně nevyužívá svého potenciálu. Titulní agenti a možnost mezi nimi libovolně přepínat jsou rozhodně nejlepším prvkem hry, ale ani pestrá řádka hrdinů nespasí po čase stereotypní hratelnost.
Pokud však s láskou vzpomínáte na akční fláky z konce minulého století, Agents of Mayhem oceníte o to víc. Členem Mayhemu se můžete stát od 18. srpna 2017 na PC, PS4 a Xbox One. Tato recenze byla napsána pro PS4 verzi.
Pro Hardtacka není ani skupinka nepřátel žádný problém. Jeho útočná brokovnice si poradí takřka se vším.
|
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky |
---|---|---|
Operační systém | Windows 10 64-bit | Windows 10 64-bit |
Procesor | Intel Core i3-3240 | Intel Core i5-4670K |
Grafická karta | GeForce GTX 750 | GeForce GTX 1060 |
Operační paměť | 8 GB RAM | 12 GB RAM |
HDD | 38 GB | 38 GB |
Klady
Zápory