Automatony – praktické i bláznivé

Automatony: praktické i bláznivé – OBSAH

1. První pokusy o roboty
2. Zkušenosti s hodinářským průmyslem pomohly stvořit automatony

První pokusy o roboty

První počítač v dějinách, stroj z Antikythéry, je dílo velice pokročilé a vědecké, takže zaujalo spíše intelektuály. Běžní lidé se zajímali spíše o stroje, automatony – dnes bychom řekli asi roboty. V minulosti najdeme zajímavé zmínky o starých vynálezcích, z nichž asi nejpodivnější je „vynálezce Yan-ši“ asi z tisícího roku před naším letopočtem, z dob čínského království Zhou. Taoistický text Liezi popisuje, že Yan-ši vyrobil humanoidního robota lidských rozměrů, který chodil a zpíval tak, že krále vyděsil a vynálezce ho musel rozebrat, aby se ukázalo, že jde o „konstrukci z kůže, dřeva, laku a lepidla“.

Zda vynálezce Yan-ši existoval, není vůbec jasné. Rozhodně ale víme o geniálním vynálezci Heronu Alexandrijském (10–70 n. l.), který působil v Alexandrii, nejvzdělanějším městě starověkého helénistického světa a vyrobil tam aeolipil (první parní stroj), pantograf (stroj kopírující psaní na bázi pákového mechanismu), prodejní automat na svěcenou vodu, větrem poháněné varhany, a dokonce i automatickou loutkohru, která předváděla celou hru. Existence raného parního stroje na přelomu letopočtu vede mnohé ke spekulacím, zda Řím mohl projít průmyslovou revolucí, ale šlo o reaktivní zařízení s malou účinností a výkonem – a Heronovy práce byly pro tehdejší smetánku spíše zdrojem pobavení než vážného zamyšlení.

Ve zlatých dobách islámského kalifátu se tam rozvíjelo poznání i vynálezy. Vynálezce Ismail Al-Jazari (1136–1206) v knize Kitab fi ma'rifat al-hiyal al-handasiya (Kniha poznání mechanických triků) zmiňuje řadu zajímavých hydromechanický automatů poháněných vodou: Automatické dveře, vodní hodiny, automatickou servírku, která pravidelně plnila nádobku pitím, splachovací nádobu na rituální omývání, paví fontánu s podavačem mýdla a ručníku, robotickou kapelu tvořenou čtyřmi muzikanty na loďce a také vodní hodiny se sedmičlennou kapelou, která každou hodinu hraje.

Zkušenosti s hodinářským průmyslem pomohly stvořit automatony

Zájem o mechanické zajímavosti se dostával i do renesanční a osvícenecké Evropy. Unikátním tvůrcem byl Pierre Jaquet Droz (1721–1790), francouzský hodinář, který tvořil luxusní hodiny i automatony hlavně pro královské dvory. Mezi jeho díla patří zábavná dílka, která se současně pohybovala a hrála hudbu – jako je Zahrada s ptáky a Hodiny s ptáčkem. Naprosto ohromující jsou ale programovatelné automatony Spisovatel (má 6 000 částí), Hudebnice (2 500 částí) a Kreslíř (2 000 částí). Programování se dělá pomocí disků, které se osazují značkami a Spisovatel podle toho píše a Kreslíř kreslí. Velmi populární byly Drozovy erotické hodinky, které měly na zadní straně pod víčkem pár, který se při tikání mechanismu oddával rozkoši, ty byly velice populární v Číně. Tento tvůrce později odešel do Švýcarska, kde pomáhal zakládat švýcarský hodinářský průmysl. Značka Jaquet Droz existuje dodnes, dělají luxusní mechanické hodinky jejichž cena se pohybuje mezi 5 000–30 000 USD.

Zásadním, i když falešným automatonem byl tak zvaný Mechanický Turek vyrobený v roce 1770 Wolfgangem von Kempelen (1734–1804). Ten sestavil stroj, který údajně uměl hrát šachy – a udělal s tím dojem nejen na Marii Terezii, ale i na Napoleona, který s automatonem hrál. Ve skutečnosti to byl ale jenom trik, složitá skříň obsahovala mechanismy, ale také prostor pro malého šachistu, který zevnitř hrál. Iluze byla tak dokonalá, že se podařilo oblafnout celé generace diváků – a Mechanický Turek měnil majitele, dostal se až do Ameriky, kde byl v roce 1854 při požáru zničen.

Lidstvo automatony zajímaly odjakživa – a dnes náš zájem o ně neklesá. Ať už jde o počítačem řízené hračky, nebo roboty, složité stroje nás fascinují stále!

Michal Rybka

Michal Rybka je publicista a nadšenec s 20 lety zkušeností v IT a gamingu. Je kurátorem AlzaMuzea a YouTube kanálu AlzaTech. Napsal několik fantasy a sci-fi povídek, které vyšly v knižní podobě, a pravidelně pokrývá páteční obsah na internetovém magazínu PCTuning.