Bitcoin je tu s námi deset let! Další kryptoměny přibývají a nabývají na popularitě. Co však vedlo k jejich vzniku? Jak vypadala trnitá cesta alternativních měn, která zformovala kryptoměny do podoby, jakou dnes mají? A můžeme pro kryptoměny najít využití i v dnešním světě?
Abychom mohli posoudit užitečnost Bitcoinu jako prostředku směny, musíme si položit otázku, co jsou to vůbec peníze? A jaké vlastnosti má Bitcoin proti aktuálním penězům vydávaným a ovládaným státy? Peníze jsou všeobecně uznávaným ekvivalentem, jazykem, skrze nějž lidé vyjadřují hodnotu. Peníze jsou zakonzervovaná hodnota práce. Snaha o vyjádření hodnoty je stará jako společnost samotná.
První historicky dochované písemnosti, které máme, jsou jakési účetní zápisy na hliněných destičkách. S příchodem dělby práce a specializace se začal objevovat barterový obchod, tedy směna zboží za zboží. Lidé vyměňovali ryby za pšenici, zbraně za kůži, pečivo za keramické nádoby. Některé suroviny podléhají rychlé zkáze a ne vždy najdete někoho, kdo by nabízel surovinu, kterou zrovna potřebujete. A tak lidé hledali řešení.
i
„Zatímco Bitcoin je nový vynález digitálního věku, problémy, které primárně řeší – jmenovitě umožňuje člověku vlastnit peníze, které jsou plně pod jeho kontrolou a mají velkou šanci, že jejich hodnota v dlouhodobém horizontu vzroste – jsou staré jako lidstvo samo.“
Ph.D Saifedean Ammous
Ekonom působící na univerzitě LAU Adnan Kassar v Beirutu a autor oblíbené knihy The Bitcoin Standard. Propagátor rakouské ekonomie, Bitcoinu jako hard a sound money. Kritik Keynesiánců a fanoušek carnivore životního stylu.
Řešením tedy bylo používat vzácné a trvanlivé předměty jako prostředek směny. Tedy kamínky, mušle nebo plátno. Mohli jste tak prodat svých pět ryb za mušle nebo vzácné kamínky. Ty se po určité době vžily jako prostředek směny, takže jste si za ně mohli koupit keramickou mísu a vyhnuli se ztrátě času při několikanásobném směňování. Tyto vzácné předměty později nahradily drahé kovy, především zlato a stříbro.
Zlato je vzácné, nekazí se, ale je nepraktické v přenášení na delší vzdálenosti. Je příliš těžké a špatně se dělí. Na to začali reagovat někteří lidé. Objevili se první „bankéři“, kteří nabízeli uložení zlata za malý poplatek. Dokladem o vlastnictví zlata byla papírová směnka. Za tu si zákazník mohl později vybrat své zlato zpět. Postupně mezi lidmi vzrostla důvěra k těmto směnkám a ti si místo vybírání zlata z bank vyměňovali rovnou směnky. Tím se ze směnek staly bankovky. S prvními zásahy států do měn se z bankovek staly státovky a jejich krytí zlatem klesá, až je v roce 1971 definitivně zrušeno americkým prezidentem Nixonem.
Jaké to má následky? Nyní jsou peníze kryté pouze tím, že stát lidi legislativně nutí je přijímat, vést v nich účetnictví a platit daně. A jejich množství se neustále zvyšuje, přičemž bohatství roste mnohem pomaleji.
Inflace by sama o sobě nebyla problém, pokud by byla pouhým rovnoměrným zvýšením finanční zásoby. Tedy pokud by se mi zvětšily moje závazky, pohledávky, stav na účtu i v peněžence dvakrát. Stejně tak by se zvětšily mým sousedům a všem ostatním. To se ale neděje. Banky vytvářejí nové peníze, ty se však rozdělují nerovnoměrně. Těží z toho ti, kteří se k novým penězům dostanou jako první. Trh ještě nestihl reflektovat množství peněz, a tak je hodnota nových peněz vyšší – protože ti, kteří se k novým penězům dostávají jako první, mohou tyto peníze využívat v moment, kdy na trhu ještě nestihly vzrůst ceny. (Nyní nové peníze vytváří banky například půjčkami na hypotéky – proto z toho těží stavební průmysl, kterému se daří.)
Děje se tedy tohle. Mému sousedovi se dvakrát zvýšil stav na účtu, za tyto peníze může hradit svoje závazky a nakupovat zboží. Tím se k nám pomalu dostávají nové peníze. Ty už ale nemají takovou hodnotu, s jakou byly použity poprvé. Shrneme-li to, zatímco inflace většinu lidí poškozuje znehodnocením jejich peněz, najdou se i tací, kteří z tohoto procesu těží. Těmi zpravidla bývají banky a lidé, kteří se k nově vytištěným penězům dostanou jako první.
i
Na velmi zjednodušeném příkladu, kdy máme v celé ekonomice jen tři byty a kupci nepotřebují držet peníze, si můžeme ukázat princip. Pokud budeme mít tři byty určené k prodeji za cenu 2 000 000,– a banka natiskne nový 1 500 000,– určený na hypotéky, nebudeme mít rázem 4 nové byty, ale stále 3 byty, jen s rozdílem ceny, která pravděpodobně časem stoupne na 2 500 000 (tohle samozřejmě nemůžeme vědět přesně, berte to jako ilustrační příklad). Ten, kdo se k novým penězům dostane jako první, bude při starých cenách (ještě 2 000 000 za byt) obchodovat s novými penězi, které trh ještě nestihl reflektovat, a tak je jejich hodnota vyšší. Máme stále stejný počet komodit, ale peněžní zásoby se zvětšují, čímž stoupá i cena. Zvýšení ceny nezůstane pouze u domů, ale pomalu se přesouvá i do všech ostatních odvětví.
Tento proces se neustále opakuje a zvýhodňuje první uživatele nově vytištěných peněz a v dlouhodobém horizontu neustále snižuje jejich reálnou hodnotu. Nejenom že tímto způsobem stát může financovat věci, s nimiž jakožto jeho občané nesouhlasíme, ale také znehodnocuje všechny naše úspory, čímž jako společnost chudneme. O tom, jak nebezpečné je vměšování se státu do měn, jsme se mohli přesvědčit již několikrát v případě měnových reforem na Kypru, ve Venezuele, Argentině a také při každoročně se zvyšující inflaci. Jak první, tak druhá světová války byla financována přes inflaci (už Napoleonské války byly financovány přes inflaci).
Centralizace aktuálního finančního systému má často negativní dopady při platbách. Banky a instituce poskytující platební brány spadají pod státní regulace. Pro státy je tak jednoduché vyvíjet tlak a cenzurovat, blokovat nebo konfiskovat platby a zároveň o nich shromažďovat informace. Nejen že státy v dnešní době informace o svých občanech nedovedou ochránit před případnými útoky hackerů, ale také je mohou kdykoli zneužít. Cenzura plateb probíhala například ve spojitosti s Wikileaks. V roce 2010 americká vláda nařídila společnostem jako Visa, Mastercard a Pay Pal zakázat příjem darů společnosti Wikileaks. (A právě tady přichází role kryptoměn, o které se budu dále zmiňovat.)
Na světě mají k bankovním účtům přístup pouze 2 miliardy lidí. Je to následek vzdálenosti finančních institucí od domovů lidí v rozvojových zemích, nedostatku potřebných dokladů, výše poplatků, které při transakcích do rozvojových zemí činí až několik desítek procent. Dalším faktorem je anonymita. Přes účet, případně kartou nelze provádět anonymní platby. Při platbě kartou v obchodě si obchodník z účtu stahuje peníze a údaje o zákazníkovi. Od roku 2018 je i v EU zrušeno bankovní tajemství.
Nepřímo lidé ke kryptoměnám směřovali od prvních peněz a prvních snah o ochranu informací (první známá snaha o šifrování je stará asi 3 500 let). Každý nezdařený pokus o novou měnu formoval směr, jímž se lidé ubírali při vytváření alternativ ke státním penězům. Některé alternativy měly dokonce úspěch, vždy však jen krátkodobý. Většina z nich doplatila různými způsoby na centralizaci nebo dvojí útraty.
E-gold byl elektronický platební systém, který umožňoval držet účet se zůstatky vyjádřenými v gramech zlata, stříbra, platiny a paladia. Krytí bylo stoprocentní. V květnu 2008 měla tato služba více než 5 milionů účtů a spravovala několik tun zlata. Pod záminkou praní špinavých peněz byl však E-gold po prohraných soudech zrušen.
E-Bullion byla digitální měna založená společností payza.inc. Od roku 2001 do roku 2008 jste mohli pomocí e-Bullionu okamžitě převádět online své zlato a stříbro. E-Bullion měl více než milion uživatelů a spravoval přibližně 50 000 uncí zlata. E-Bullion založili manželé Pamela a James Fayedovi. Po problémech v manželství a následném rozvodu byla Pamela Fayed zavražděna a James Fayed odsouzen k trestu smrti. To dospělo k zániku e-Bullionu. A byla to právě centralizace u e-Bullionu, E-goldu, Liberty Dollaru, QQ, která zapříčinila jejich neúspěch. Pokud máte centrální bod, který měnu řídí, ta je pak závislá na svém centrálním bodu, který může zemřít, utéct i s vloženými prostředky, případně stačí jediný vládní zásah ke zničení měny.
Liberty Dollar byla měna, jež přímo konkurovala americkému dolaru. Liberty Dollar měl za cíl návrat k původnímu americkému dolaru se zlatým standardem. Byl tvořen s obsahem kovu 999/1000. A čekal ho naprosto stejný osud jako E-gold, jen zdůvodnění bylo ještě daleko absurdnější. Liberty Dollar byl zrušen pod záminkou padělání měny. To bylo však naprosto zcestné, protože Liberty Dollar nejenže vypadal jinak než Americký dolar, ale měl hlavně mnohem vyšší hodnotu.
Liberty Reserve byla služba, jež umožňovala převádět peníze online. Od klasických bank se lišila především v tom, že po svých uživatelích vyžadovala jméno, datum narození a e-mail. Tyto informace už však dále neověřovala. To mělo za následek nekontrolovatelné anonymní transakce. Tvůrce Liberty Reserve, Arthur Bukovsky, byl následně za „spolčení za účelem praní špinavých peněz“ odsouzen ke dvaceti letům vězení.
I když je za tvůrce Bitcoinu označován Satoshi Nakamoto, vývoj kryptoměn sahá až do sedmdesátých let. Hnutí kryptografů, matematiků a hackerů, Cypherpunks, nejen příchod kryptoměn předpovídalo, ale také položilo jejich základy. Cypherpunks věřili, že internet má potenciál změnit společnost, virtualizovali některé každodenní úkony. HTTPS, PGP i GPG je výsledkem jejich práce. Uvědomovali si totiž, že vývoj a využívání kryptografie je jediným prostředkem k boji proti státní cenzuře, uchování soukromých informací, ochraně soukromých zpráv, anonymnímu obchodování a svobodě slova nejen ve virtuálním prostředí.
i
„Cypherpunk pro mě znamenal hledání cesty, jak se nejlépe postavit snahám represivních orgánů – vládám, korporacím, kontrolním orgánům – získat údaje od bezbranných jedinců.“
Julian Assange
Australský programátor, mluvčí, hlavní redaktor a spoluzakladatel WikiLeaks – neziskové organizace zveřejňující utajované vládní dokumenty (obsahující válečné zločiny, porušování lidských práv a korupci). Byl přispěvatelem do cypherpunk mailing listu.
Sledování emailů, soukromých zpráv, obchodů a dat není normální. Je to stejné, jako kdyby úředníci byli neustále v přítomnosti každého člověka a sledovali jednotlivé kroky v jeho životě. Ty mohou být navíc kdykoli využity proti němu.
i
Moderním světem prochází přízrak, přízrak kryptoanarchie
Výpočetní technika stojí na bodu zlomu, kdy bude schopna poskytnout jednotlivcům i celým skupinám možnost komunikovat navzájem v naprosté anonymitě.
Budeme vyměňovat zprávy, uzavírat obchody a vyjednávat smlouvy elektronicky, aniž bychom znali pravé jméno nebo právní status druhé strany. Operace napříč sítěmi budou nevystopovatelné prostřednictvím šifrovaných aplikací, které implementují kryptografické protokoly s téměř dokonalými pojistkami proti prolomení. Pověst bude mít zásadní význam. V obchodním styku bude hrát mnohem důležitější roli, než jakou dnes hrají hodnocení a reference. Tento vývoj bude od základu měnit povahu vládní regulace, schopnost danit a regulovat ekonomické vztahy, schopnost udržet informace v tajnosti.
Technologie pro tuto revoluci – a jistě to bude revoluce společenská i ekonomická – existuje na úrovni teorie posledních deset let. Metody jsou založeny na šifrování pomocí veřejného klíče, systémech prokazování bez jakékoliv další informace, a různých softwarových protokolů pro interakci, ověřování a potvrzování.
Teprve v poslední době dosahují počítačové sítě a osobní počítače dostatečnou rychlost, aby tyto myšlenky byly prakticky uskutečnitelné. A příští desetiletí přinese další přidanou rychlost, která umožní jejich ekonomickou proveditelnost a v podstatě nezastavitelnost. Vysokorychlostní sítě, ISDN, schránky odolné proti prolomení, čipové karty, satelity, satelitní vysílače, osobní počítače s vysokou operační pamětí a šifrované čipy. Ve fázi vývoje jsou další z budoucích klíčových technologií.
Státy se samozřejmě budou snažit zpomalit nebo zastavit šíření této technologie, budou zmiňovat obavy o národní bezpečnost, hrozby zneužívání technologií drogovými dealery a daňovými podvodníky a budou hrozit obavami ze společenské dezintegrace. Mnohé z těchto obav budou namístě. Kryptoanarchie umožní volné nakládání s národním tajemstvím a umožní, aby se obchodovalo s ilegálními a ukradenými materiály. Anonymní elektronický trh bude dokonce umožňovat odporné trhy s vraždami a vydíráním. Různé kriminální a cizorodé živly budou aktivními uživateli krypto-sítě. To ale šíření kryptoanarchie nezastaví.
Stejně jako technologie tisku změnila a zmírnila sílu středověkých cechů a struktury společenské moci, tak i kryptologické metody zásadně změní povahu korporací a vládních zásahů do ekonomických transakcí. V kombinaci s novými informačními trhy bude kryptoanarchie tvořit tekutý trh pro veškerý materiál, který lze vyjádřit slovy nebo obrazy. A stejně jako zdánlivě nevýznamný vynález ostnatého drátu umožnil oplocení rozlehlých farem a zemědělských podniků, a tím navždy změnil pojetí pozemku a vlastnických práv na západě, tak i zdánlivě malý objev z tajemného odvětví matematiky přišel s kleštěmi, které odstraní ostnatý drát kolem duševního vlastnictví.
Timothy C. May
Tim May byl vizionář, politický a technologický publicista, inženýr elektroniky a vedoucí vědec ve společnosti Intel. Byl také jedním z hlavních přispěvatelů cypherpunkového mailing listu. Napsal Crypto Anarchist Manifesto, Cyphernomicon. Publikoval knihy Crypto Anarchy, Cyberstates a Pirate Utopias. Zamřel 13. prosince 2018 ve věku 66 let.
Spousta z těchto myšlenek už se naplnila. Reputační systémy, které implementuje například Uber, eBay, BlaBlaCar nebo Airbnb. Méně známé jsou implementace reputačních systémů dark marketů nebo decentralizovaných anonymních tržišť, např. OpenBazaaru. Obliba těchto služeb není v ničem jiném než v možnosti vybírat si podle recenzí ostatních.
Samozřejmě, Bitcoin začínal jako hračka geeků, anarchokapitalistů a cypherpunks, kteří měli zálibu v technologiích nebo si chtěli i za cenu uživatelsky nepřívětivých aplikací chránit své soukromí. Jedním z nejdůležitějších milníků, hned po vytěžení prvního – genesis bloku a první Bitcoinové transakce mezi uživateli (Hal Finley obdržel Bitcoiny od Satoshiho Nakamoty), byla první zaznamenaná transakce, kde byl Bitcoin použit za zboží, jež proběhla 22. 5. 2010. Dnes si tento den připomínáme jako Bitcoin Pizza Day. Čtyři dny před tímto významným datem, tedy 18. 5. 2010 přidal Laszlo Hanyecz na fórum bitcointalk.org nabídku.
i
Dám 10 000 Bitcoinů za pár pizz... tak asi dvě velký pizzy, ať mám nějaký zbytky na další den. Mám rád, když mi zbude kus pizzy na pozdější uždibování. Můžeš tu pizzu udělat sám a přivézt mi ji, nebo ji odněkud objednat, ale o co mi jde, je dostat jídlo výměnou za Bitcoiny, aniž bych si ho musel objednat nebo udělat sám, tak trochu jako objednat si „snídaňovou službu“ v hotelu nebo tak, kde ti prostě přinesou něco k jídlu a jsi vysmátej! Mám rád cibuli, papriky, klobásy, žampiony, rajčata, feferonky a podobně. Prostě normální věci, žádnou rybí pizzu nebo podobně. Taky mám rád obyčejnou sýrovou pizzu, která může být levnější na výrobu nebo objednání. Jestli máš zájem, dej mi vědět a můžeme se dohodnout.“
Laszlo Hanyecz
Laszlo Hanyecz byl prvním člověkem, který použil bitcoiny k nákupu zboží. Svým způsobem se stal průkopníkem při stanovení ceny bitcoinu. Zaplatil 10 000 BTC (dnes 80M USD za dvě pizzy v hodnotě 41 USD.) Svého rozhodnutí prý ale nelituje. Laszlo v minulosti přispíval i k vývoji zdrojového kódu Bitcoinu.
Kryptoměny v čele s Bitcoinem od té doby urazily dlouhou cestu. Během deseti let je možné si za ně koupit oběd, kávu, smartphone, auto a využívat nejrůznějších služeb. Přestože jsou kryptoměny nejpopulárnější v zemích s tuhým režimem, s přibývajícími regulacemi nabývají obliby i využití ve vyspělých zemích. Výjimkou je Česká republika. Ta má v oblasti kryptoměn hned několik prvenství. Od prvního těžebního poolu přes první hardwarovou peněženku, první kavárnu akceptující pouze Bitcoin po Institut kryptoanarchie, jedny z nejúspěšnějších dvousměrných automatů a mapu s místy, kde můžete používat kryptoměny.
i
„Představoval jsem si, že jednoho dne tato technologie umožní lidem mluvit, i kdyby mocné síly vyhrožovaly, že potrestají všechny, kdo mluví. A právě to umožnili cypherpunkeři, kteří od samého počátku bojovali proti všem snahám zakázat kódování, zakázat utajení soukromých dat.“
Julian Assange
Australský programátor, mluvčí, hlavní redaktor a spoluzakladatel WikiLeaks – neziskové organizace zveřejňující utajované vládní dokumenty (obsahující válečné zločiny, porušování lidských práv a korupci). Byl přispěvatelem do cypherpunk mailing listu.
Spousta lidí namítá, že jsou kryptoměny volatilní. Například Bitcoin je bezpečnějším uchovatelem hodnoty než několik státních měn. Jednou z nich je venezuelský bolívar, který jen za dvanáct měsíců zažil ztrátu 800 000 % při hyperinflaci.
Kryptoměny dávají možnost obcházet státní regulace a cenzuru. Ta se v různých částech světa liší. Ne vždy to, co je nelegální, je i špatné. Venezuela odmítá pomoc zvenčí. Lidé ve Venezuele tak nemají přístup k potravinám a lékům. Kryptoměny jim pomáhají anonymně nakoupit léky a zachránit tak sebe nebo svou rodinu.
Kryptoměny dávají také možnost nakupovat bezpečněji drogy. Drogová prohibice má za následek častá přepadení v noci na ulici a prodej nekvalitních látek, často vedoucí ke špatnému dávkování až smrti, protože si jejich kvalitu nemáte předem jak otestovat. Prostřednictvím kryptoměn je možné nakupovat i nelegální zboží na anonymních webech. Zde se vyvarujete přepadení v nebezpečných nočních částech města. A díky reputačním systémům máte velmi vysokou pravděpodobnost kvalitních látek, které vám neublíží.
V Číně probíhá masivní cenzura internetu a porušování lidských práv. Přestože kryptoměny ještě nejsou globálně akceptované, díky jejich těžbě si Číňané mohou anonymně směnit kryptoměny za USD, ty následně používat a zvýšit díky nim svou osobní svobodu. V Baharánu, Arabských zemích nebo Íránu si nemůžete svobodně zvolit náboženství. K různým druhům literatury se tak můžete dostat pouze přes anonymní dark webová tržiště.
Pro více než dvě miliardy lidí je jednoduší zajistit si přístup ke smartphonu a internetu než si zřídit bankovní účet. Transakce jsou také levnější než u bankovních převodů.
i
„V několika příštích letech dostane do ruky mobilní telefon více než miliarda lidí, kteří až dosud neměli k dispozici nástroj, jenž by jim umožňoval komunikovat za hranice jejich vesnice.“
Schmid, 2010
Ženy v Afghanistánu, a nejen tam, se potýkají s jinými právy než muži. Nemají možnost založit si vlastní bankovní účet, začít podnikat. Ke všemu potřebují souhlas svých otců nebo manželů. Code to Inspire je organizace, jež pomáhá ženám v Afghánistánu zapojit se do společnosti. Učí je programovat a používat kryptoměny, což jim dává svobodu. Díky těmto dovednostem si mohou zakládat své vlastní podnikatelské aktivity nebo nasbírat peníze na cestu do svobodnější země.
Při zakládání peněženky se stačí naučit nebo si na bezpečné místo zapsat zálohu 12–24 anglických slov (seed). Pokud se lidé snaží prchnout nebo odstěhovat ze zemí s totalitním režimem, celníci jim často zabaví až několik desítek procent majetku nebo peněz za to, že je nechají projít. Pokud před přejezdem hranic prodají všechen jejich majetek, smažou peněženku z mobilu a zapamatují si seed, projdou přes hranice s doslova holýma rukama. Za hranicemi si do mobilu nebo jakéhokoli jiného zařízení stáhnou jakoukoli peněženku a obnoví ji pomocí seedu (12–24 anglických slov) spolu se všemi prostředky, které na této peněžence mají.
Kryptoměny nemají otevírací dobu jako banky. Ve světě, kde můžete poslat zprávu, e-mail, obrázek nebo video během několika sekund, musíte na transakci u banky čekat i několik dní. Transakce u kryptoměn můžete provádět 365 dní v roce, 7 dní v týdnu a 24 hodin denně. Rychlost a cena transakce se u jednotlivých kryptoměn liší. U Bitcoinu se ověří v průměru do deseti minut a poplatky bývají v řádech haléřů.
Kryptoměny dávají možnost vyřadit třetí strany. Díky nim může být každý sám sobě vlastní bankou. Vlastnictví kryptoměn totiž dává možnost být jedinou osobou, která ovládá svá vlastní aktiva a má na starosti jejich zabezpečení. Stačí k tomu jen smartphone a připojení k internetu. Díky smart contracts je možné kryptoměny programovat. Tedy uzamknout bitcoiny až do data osmnáctin vašich dětí. Nebo je vrátit v případě, že nebudou do určité časové lhůty použity. To vyřazuje zprostředkovatele, jako například Startovač nebo Kickstarter, při crowdfoundingu.
Kryptoměny vznikly jako reakce na státní zásahy do života lidí. Směr, kterým se udával vývoj kryptoměn, spočíval především v poučení z nespočtu nezdařených alternativních měn. Všechny kryptoměny se neustále vyvíjí. Už dnes však dokáží posunovat hranice svobody jednotlivce o mílové kroky. Nechme se překvapit, co přinese budoucnost.
Lucie Komárková
Lucie Komárková; anarchokapitalistka a kryptoanarchistka je členkou Students for Liberty a spolupracuje se Svobodným přístavem. Věnuje se rakouské ekonomii a dosažení svobody především díky exponencionálním technologiím v čele s Bitcoinem.