Chytré a sportovní hodinky nás dokážou vést v tréninku či meditaci, ale i upozornit v rámci pravidelného měření na odchylku, která může být symptomem kardiovaskulárního nebo respiračního onemocnění. Kromě klasického měření tlaku či tepu s nimi zvládnete i měření kyslíku v krvi a natočení EKG, v případě potřeby si s nimi přivoláte pomoc. Co všechno dnešní chytré hodinky umí (nebo brzy umět budou)? Pojďme se na to podívat.
i
Pozor: chytré hodinky nenahradí kardiologa nebo jiného specialistu. A nemohou nahradit ani pravidelné kontroly u lékaře. U všech hodinek či chytrých náramků platí, že chceme-li kvalitní informace, musíme je nosit pravidelně, ideálně i na noc. Tak ze svých wearables vytěžíme maximum a níže popsané hodnoty budou co nejpřesnější. Plnohodnotné vyšetření u lékaře však přesto nezastanou.
Tep je údaj, který měří frekvenci stahů srdečního svalu za minutu. Jeho sledování při tréninku pomůže efektivně dosáhnout stanovených cílů – ať už jde o hubnutí (aerobní trénink), nebo budování kondice. Pokud vás toto téma zajímá, přečtěte si podrobně o tréninku podle tepové frekvence.
Optický senzor na měření tepové frekvence (TF) má dnes drtivá většina chytrých a sportovních hodinek. To se hodí nejen bezprostředně při tréninku, ale i jako ukazatel kondice. Pomalejší tep znamená lepší kondici. Normální klidová TF je 70–80 tepů za minutu, u velmi aktivních sportovců 40–50 tepů za minutu. Nízký tep je také spojen s vyšší odolností vůči kardiovaskulárním chorobám.
Naopak příliš nízké hodnoty (pod 40 TZM) bez zjevné příčiny mohou být symptomem nemoci (důsledkem infarktu nebo poranění hlavy). Tento jev nazýváme bradykardie a léčí se podáním adrenalinu nebo dlouhodobě kardiostimulátorem. Opakem je tachykardie, která nastává při hodnotách 90–100 TZM. U zdravého člověka je běžná (a nikoli nebezpečná) při sportu, ale v klidu může být signálem stresu i různých nemocí (včetně chudokrevnosti, úzkosti nebo poruchy štítné žlázy).
Pro běžce jsou chytré hodinky ideálním prostředkem k měření tepové frekvence.
Některé chytré hodinky (především ty vyšší kategorie) umí při pravidelném nošení rozpoznat a upozornit i na velmi malé odchylky v tepu – to může být prvním signálem respiračního onemocnění (jako chřipka nebo covid-19). Pokud se upozornění na abnormální tep opakuje bez zjevné příčiny, je na místě se poradit se svým lékařem. Kvalita měření tepu závisí na senzoru – i v levnějších hodinkách často najdeme kvalitní senzor. Pokud ale chceme co nejpřesnější měření, je optimální sáhnout po sportovním hrudním pásu, který tep snímá přímo u zdroje.
Krevní tlak znamená hodnotu síly, jakou naše krev působí na stěny tepen, a měří se v torrech (mmHg). Optimální hodnota je 120/80 mmHg u zdravého dospělého (u dětí by měla být výrazně nižší). S věkem se hodnoty mění, a pokud přesáhnou 140/90, měli bychom oslovit odborníka. Hodinky ani domácí přístroje rozhodně nenahrazují profesionální měření u lékaře, přesto díky měření tlaku hodinky mohou poukázat na odchylky nebo změřit, jak náš tlak ovlivňují různé situace.
Tohle je letošní novinka v monitorování, na kterou se dlouho čekalo. Měření tlaku jako první umožnily biometrické čipy americké firmy Valencell. Fungují podobně jako optický senzor tepu nebo okysličení krve a na základě dalších údajů pak hodinky dopočítávají údaje o krevním tlaku. Není to žádný humbuk – u prémiových hodinek testy ukázaly, že měření tlaku krve je téměř stejně přesné jako při měření přístrojem s manžetou.
V průběhu roku 2021 by se měl senzor pro měření tlaku objevit v prvních hodinkách, později dokonce ve sluchátkách a chytrých prstenech. Výrazná odchylka při měření tlaku hodinkami se od stabilní hodnoty vašeho tlaku musí brát s rezervou – při hodnotě nepoměrně vysokého tlaku v klidu měření tlaku na zápěstí opakujte. Pokud se bude výsledek opakovat, jde o signál k přeměření tlaku na profesionálním přístroji, ideálně u vašeho lékaře. Berte v potaz i to, že přesnost měření krevního tlaku může dočasně ovlivnit konzumace kávy nebo pálivých jídel a také stres – ať už ten v práci, nebo třeba v rámci tzv. syndromu bílého pláště, kdy nám tlak vyletí už jen při pohledu na lékaře.
EGK je metoda snímání srdeční aktivity na základě elektrického srdečního cyklu – výsledkem je známá křivka, jejíž odchylky mohou diagnostikovat arytmie, ale pomáhá i při zjišťování ischemických změn nebo lokalizace i stádia infarktu myokardu.
Ano, i tohle už některé hodinky umí. EKG neboli elektrokardiogram jsou některé prémiové hodinky schopny natočit technologií na bázi elektrod snímajících aktivitu srdce. Srdeční sval obsahuje buňky, které jsou zodpovědné za jeho smršťování – pokud jsou srdeční buňky podrážděné, vzniká změna v elektrickém napětí. A tu mohou hodinky zaregistrovat – aplikace pak zobrazí křivku a případně upozorní na hodnoty, které neodpovídají normě. Není tedy nutné přesně vědět, jak má křivka vypadat.
i
S chytrými hodinkami Samsung nově změříme tlak i EKG. Upgrade se týká modelů Samsung Galaxy Watch3 a Watch Active 2. Více informací v článku: Chytré hodinky Samsung – měření tlaku a EKG.
Funkce je relativně nová, ale nemůžeme ji nazvat nějakou vychytávkou pro legraci. Výrobci prémiových hodinek hovoří i o budoucí možnosti odesílání dat přímo lékaři. I tak ale na tuto funkci zatím pohlížejme s rezervou a s ohledem na to, v jaké situaci se právě nacházíme – hodinky mohou na odchylky v EKG upozornit i jen při stresu, jako je třeba zkouška ve škole nebo náročná prezentace v práci.
Stres je stav, který nastává, je-li organismus vystaven mimořádným podmínkám (stresorům). Následuje obranná reakce, jejímž cílem je zabránit poškození organismu. Reakce jsou na psychické i fyziologické úrovni (symptomy jako zrychlení tepu, zrychlené dýchání, pocení, vyšší krevní tlak) a připravují organismus na obranu nebo útěk před nebezpečím.
Stres se měří nejčastěji podle variability srdečního tepu při aktivaci částí nervového systému zvaných sympatikus a parasympatikus. Stres je obranný mechanismus, ale pokud jsme pod tlakem příliš často, může stres přispět k zažívacím problémům, zvyšuje i riziko infarktu, cukrovky nebo rakoviny. Sympatikus se aktivuje ve stresovém stavu a uvádí tělo do pohotovosti – tehdy srdce bije velmi pravidelně. Parasympatikus se aktivuje při duševní pohodě – tehdy srdce bije v klidu a na pohodu, tedy někdy i s klidovou arytmií, která je normální i u zcela zdravých lidí. A pro hodinky je klidová arytmie signálem, že tělo není ve stresu.
Tato funkce je velmi užitečná – už jen proto, že hodinky většinou na stresovou situaci nejen upozorní, ale rovnou nabídnou řešení v podobě řízeného dechového cvičení, které opravdu funguje – především v situacích, kdy se stresujeme kvůli nějaké hlouposti, nás dokáže od stresoru odpoutat. Dechová cvičení chtějí trochu praxe, ale lze jimi docílit toho, že organismus zaznamená náš klidný dech a řekne si, že když dýcháme v klidu, asi takový stres nemáme, a poplach odvolá. Typickým příkladem je vědomé dýchání při otužování, které umožní zvládnout stresor v podobě ledové vody v klidu.
Měření okysličení krve neboli měření saturace kyslíku (SpO2) nás informuje o kvalitě transportu kyslíku do tkání a udává se v procentech označujících míru kyslíku navázaného na hemoglobin. Využívá se ve zdravotnictví (např. v intenzivní péči), ale nápomocné je i při sportu a především v plánování regenerace.
Pulzní oxymetr, který se dnes v některých (především sportovních) hodinkách nachází, je senzor, který dokáže rozpoznat hodnoty kyslíku v krvi, případně její nedostatečné okysličení. Normální hodnoty se pohybují mezi 94–99 %. Občasný pokles pod 94 % není rizikový (může nastat např. po nemoci nebo následkem únavy). Dlouhodobější hodnoty kolem 80 % nebo méně mohou být i předzvěstí komplikací v rámci respiračního onemocnění. Senzory v hodinkách nejsou tak přesné jako prstový pulzní oxymetr nebo přístroje, které má k dispozici lékař – při nízkých hodnotách je tedy vhodné přeměření u odborníka.
Pokud provádíte měření kyslíku v krvi na horách a zaznamenáte nižší hodnoty, není třeba se hned obávat – se stoupající nadmořskou výškou je vzduch řidší a nedokáže krev okysličit tak jako vzduch v nížině. Díky měření kyslíku v krvi pulzním oxymetrem se tak dá plánovat třeba aklimatizační trénink ve vysokohorských podmínkách nebo určit tréninkovou nálož po náročném dni. Pokud při měření saturace kyslíku zaznamenáme momentální pokles, je lepší netrénovat a vsadit na regeneraci. Nejen ve vysokých horách, ale i při velké zátěži pracuje tělo s kyslíkem jinak než normálně a tkáně nemusejí být dostatečně okysličovány. Tehdy vás hodinky při měření okysličení krve upozorní, že je čas zvolnit. Dobrá hodnota saturace krve po intenzivním tréninku je ale také ukazatelem toho, že vaše tělo dobře regeneruje.
Výrobci chytrých hodinek přichází s dobrou zprávou pro diabetiky, nově totiž plánují přidat do chytrých hodinek funkci pro měření hladiny cukru v krvi. Oproti předchozím metodám, které vždy vyžadovaly porušení kůže a měření cukru z krve, by mělo jít o neinvazivní řešení, tedy o měření cukru bez krve. Měření glukózy má provádět optický senzor založený na principech Ramanovy spektroskopie. Jde o technologii, která k měření vlnových délek elektronů využívá laserový paprsek. Díky měření glykémie hodinkami odpadne pacientům s daibetes nepříjemné měření cukru z krve a také budou moci lépe a pružněji upravit své stravovací návyky v souvislosti s aktuálním zdravotním stavem.
Hodinky monitorují spánek na základě několika faktorů – primárně srdečního tepu, frekvence dechu a pohybu. Podle jednotlivých hodnot a délky spánku dokážou rozeznat fáze spánku i minuty bdělosti. V aplikaci se pak objeví přehled vašeho spánku a často také tip, co dělat, abychom spánek zlepšili, nebo doporučení pro případ, že spánek nebyl optimální (např. doporučení odpočinku nebo jen lehkého tréninku).
Další velmi oblíbená funkce umí podat poměrně přesné statistiky o tom, jak jsme se vyspali, díky optickým a pohybovým senzorům. Sleduje dobu spánku a jeho kvalitu zaznamenáváním spánkových fází – ty hodinky určí především na základě tepové frekvence, která bývá nižší ve fázích hlubokého spánku. Výsledky ale může zkreslovat třeba právě klidová arytmie nebo fakt, že se hýbete ve spánku, což některé hodinky mohou vyhodnotit jako bdělost. Pokud vás téma zajímá do hloubky, přečtěte si více o chytrých hodinkách a měření spánku.
Graf vašeho spánku pak může vysvětlit fakt, že se ráno cítíte nevyspalí. I když si totiž myslíme, že jsme dobře spali, je možné, že šlo z větší části jen o lehký spánek nebo spánek přerývaný okamžiky bdělosti. Může také upozornit na některé zlozvyky – třeba výrazný nepoměr v délce spánku ve všední den a o víkendu. Pokud máte podezření na problémy se spánkem, přesný výsledek vám zajistí odborníci na spánkovou medicínu a speciální vyšetření s názvem polysomnografie.
A na závěr něco, co bychom rozhodně neměli opomenout. Některé, především sportovní a prémiové hodinky s GPS senzorem, disponují funkcí detekce pádu a nehody: pád či jinou nehodu hodinky zaznamenávají pomocí akcelerometru a vyhodnotí ji samy – pokud odeslání hlášky nezrušíte, váš nouzový kontakt dostane signál včetně souřadnic GPS. U většiny hodinek s touto funkcí lze signál vyslat i ručně, třeba v případě, že se vám udělá nevolno nebo máte pocit, že vás někdo sleduje. Ideální volbou pro takové situace jsou hodinky s integrovanou SIM kartou, kterými lze telefonovat bez nutnosti připojení telefonu.
Kvalitu snímání ovlivňuje kvalita senzoru. Ne vždy ale platí, že jen ty nejdražší hodinky měří nejlépe. Existují i velmi dostupné modely prémiových značek, které upřednostňují kvalitu před kvantitou – tedy měří méně hodnot (třeba jen tep a GPS), ale zato kvalitně. Také platí, že i méně známý výrobce může investovat do kvalitního senzoru (nejčastěji tepu). Při koupi hodinek s ohledem na cenu určitě stojí za to zjistit, jaké čipy hodinky obsahují.
Pokud chcete co nejpřesnější měření, odolnost a dlouhou záruku, sáhněte po dražším modelu. Řešením je také hodinky doplnit o externí senzory (např. hrudní pás nebo cyklocomputer s GPS). Aby senzory fungovaly co nejlépe, musejí být čisté (stačí občas otřít hadříkem) a musí přiléhat k pokožce. Při plavání nebo extrémním pocení mohou být hodnoty nepřesné kvůli vrstvě vody nebo potu mezi kůží a senzorem.
Kvalitu snímání může ovlivňovat barva kůže. Senzory snímají opticky – prosvěcují kůži a snímají hodnoty z kapilár v její svrchní vrstvě. Vyšší obsah kožního barviva melaninu může být důvodem méně přesného měření. Opět ale záleží na kvalitě senzoru a některé značky garantují perfektní funkčnost i u lidí tmavé pleti. Citlivost senzoru hodinek může ovlivnit i výrazné tetování – černá barva a jednolitost vzoru může zhoršit přenos světelného signálu.
Senzory životních funkcí i nouzové volby v hodinkách mají smysl a jsou jedním z důvodů, proč si chytré hodinky pořídit (a hlavně je nosit). Pomoci mohou nejen sportovcům, ale díky GPS lokaci také dětem nebo třeba seniorům. A přimějí nás více sledovat hodnoty, o kterých měl dříve ponětí leda náš lékař. Zdraví máme totiž jen jedno, a pokud nám nějaká „vychytávka“ umožní cítit se více v bezpečí, stojí za to. Přesto v závěru ještě jednou upozorňujeme: chytré hodinky kardiologa ani jiného specialistu nenahrazují. Dbejte prosím na pravidelné kontroly u lékaře.
Rungo.cz
Rungo.cz je web o pohybu, radosti, inspiraci a motivaci s dlouholetou tradicí. V současnosti se jedná především o rozsáhlou komunitu těšící se velké podpoře na sociálních sítích, která opustila křídla velkého mediálního korporátu a vydala se vlastní svobodnou cestou. Rodinný přístup při pořádání závodů a mnoho dalšího oceňují běžci, cyklisté nebo také příznivci zdravého životního stylu, stravování a pohybu obecně.
Líbí se vám článek? Ohodnoťte ho!
Děkujeme za váš názor.