Vytáhl Crackdown 3 (RECENZE) z vod průměrnosti jeho multiplayer?

Crackdown 3 (Xbox One S) – Recenze

1. Update: Všechno lítá, co peří má, nebo ne?
2. Terry Crews s neonovým podsvícením
3. Crackdown 3 si s příběhem neláme hlavu
4. Pomalý rozjezd nabírá zběsilou rychlost
5. Pohlédni vzhůru, agente!
6. A co se na Crackdown 3 nepovedlo?
7. Hodinku a dost!
8. Recenze Crackdown 3: závěrečné hodnocení
9. HW nároky pro Crackdown 3 PC

Update: Všechno lítá, co peří má, nebo ne?

• Update: 18. 2. 2019 • Autor: Jakub Němec

Tvůrci a vydavatelé vkládali do multiplayeru Crackdown 3 velké naděje. Již při oznamování třetího dílu se dušovali novátorkou hratelností, jejíž hlavní devizou bude totální destrukce zápasových arén. V zážitku pro jednoho hráče na ničení infrastruktury nedošlo, a proto jsem byl hodně zvědavý, jak budou fungovat létající cihly a tříštící se sklo v módu Wrecking Zone. Jestli jste se těšili, že budete svými zbraněmi neskutečně velkých ráží drtit město ze základní hry, budete hodně zklamáni. K dispozici vám budou uzavřené lokace, v nichž stavby působí ještě sterilněji než v boji Agentury proti despotické organizaci Terra Nova.

Zástavba byla schválně zvolena tak, abyste se v ní soustředili především na vertikální pohyb. Hojně rozeseté víry vás vytáhnou až do nejvyšších pater, z nichž se následně řítíte zpět k zemi a cestou rozséváte projektily na podobně poletující protihráče. Ve Wreking Zone se nemáte kde schovat, protože výbuchy provalí i sebevětší překážku, takže budete nuceni k neustálému pohybu, jinak se z vás stane velmi snadný cíl. Pocit, že jste neustále na něčí mušce, vlastně patří k tomu nejlepšímu, co dokáže multiplyaer Crackdown 3 nabídnout.

Kde jsou kamarádi?

Jenže k čemu vám to je, když si to užíváte sami? Nechápu, proč se vydavatel Microsoft, resp. samotní vývojáři rozhodli k tak zvláštnímu matchmakingu, v němž se nemůžete dát dohromady se svými přáteli. Místo toho se vždy dostanete do týmu náhodně sestavených pěti lidí, kteří po většinu času jedou na svoje triko, a na sehraný postup tak můžete rovnou zapomenout. S tím neodmyslitelně souvisí také malý pocit sounáležitosti, takže při prvním náznaku hrozící porážky se začnou vaši spolubojovníci odhlašovat. Jaký byl můj šok, když jsme s kolegou statečně bránili zabraný bod v zónovém režimu, abychom nakonec zjistili, že jsme čelili přesile dva na pět.

I přes náhodný výběr spoluhráčů na vytvoření zápasu nemusíte dlouho čekat, do dvou minut od zapojení je vše připraveno ke startu lítého boje. Nikdo se totiž nepárá s dlouhým připravováním svého agenta. Proč? Málo pestrá paleta zbraní, z nichž některé jsou vyloženě k ničemu. Když se smíříte s tím, že si můžete vzít pouze dvě zbraně z deseti možných, tak vás praští do obličeje další fakt. Ve Wrecking Zonejsou  k dipozici pouhopouhé dva režimy. Agent Hunter je variací na týmový deathmatch, kde nestačí soupeře jen zlikvidovat, ale musíte si ještě doběhnout pro jeho skalp, zatímco Territories není ničím jiným než zabírání a ochrana významných bodů.

Přiznejme si, že od pompézně prosazovaného multiplayeru Crackdown 3 jsme čekali trochu více. Místo toho, aby hra po síti přinesla několik pozitivních bodů do hodnocení navíc, paradoxně celkovému konceptu spíš škodí. Malý počet režimů, nemožnost hrát s kamarády, nulový vývoj postavy a velmi průměrný zážitek ze soubojů zničitelné prostředí zkrátka nezachrání. Jako klad můžeme vnímat ještě rychlé vytvoření zápasu, ale to je pro současné hráče zmlsané tituly jako Apex Legends opravdu nedostačující. Podívejte se na mé závěrečné hodnocení.

Následuje původní článek, recenze Crackdown 3...

Terry Crews s neonovým podsvícením

• Recenze: 15. 2. 2019 • Autor: Jakub Němec

Předsudky jsou hrozná věc. Možná jste právě otevřeli naši recenzi na Crackdown 3 s očekáváním totálního propadáku, chcete se utvrdit, že předpoklady nelhaly, a překotně rolujete dolů na naše hodnocení. Zřejmě vás číslo překvapilo a nevěřícně kroutíte hlavou. I já bych byl pořádně v šoku, kdyby mi někdo v pondělí prozradil, že se zpočátku fádně vypadající a nevýrazně hratelný titul otevře jako květina v docela slušně odsýpající akční šílenost.

Vezměme ale vše pěkně popořadě. Crackdown 3 navazuje na tradiční xboxovou exkluzivní sérii, jež ve své době lákala hráče na zběsilou městskou akci plnou frenetické střelby, ohromujících výbuchů, totální svobody pohybu a volnomyšlenkářského plnění úkolů. Když se tedy v roce 2015 objevilo gameplay video s představenou možností zdemolovat celé město pouhým pohledem, srdce fanoušků poskočila blahem. Jenže nadšení pomalu nahrazovala deziluze z protahovaného vývoje zapříčená výměnou studií s jinými tvůrčími vizemi.

Naštěstí se nepotvrdily škodolibé komentáře věštící bláznivé akci v neonem zaplavené budoucnosti temný osud. Přes porodní bolesti se parta agentů bránící lidstvo před útlakem samozvaných diktátorů prodrala na svět. V jejich čele stojí ukřičený Terry Crews (jo, ten osvalený jedinec nutící ke koupi mužné vůně) jako poručík Jaxon, který se rozhodl vpadnout se svou jednotkou do velkoměsta New Providence, v němž se usídlila zdánlivě mírumilovná organizace Terra Nova. Její navenek utopii připomínající vláda ovšem utlačuje místní obyvatelstvo, což Agentura nenechá jen tak.

Crackdown 3 si s příběhem neláme hlavu

A proto se po emotivním (a dost vtipném) projevu poručíka Jaxona, hlavní tváře propagační kampaně, nechají sestřelit a rozprášit do širého okolí. Ano, čtete správně. Scénáristé totiž použili ten nejstarší trik, jak z nadlidí známých z minulých dílů udělat obyčejné nuly, jež se musí znovu vypracovat, a to doslova. Fragmenty vašeho hrdiny se totiž musí poslepovat z nalezené DNA a teprve pak se můžete pustit do likvidace všeho pohyblivého v dohledu. Posuďte sami, když vás někdo rozloží na atomy, tak si prostě musíte zchladit žáhu na všech jeho zločinných posluhovačích, abyste se nakonec vrhli po krku hlavnímu strůjci místní dystopie.

I když to může být klidně naopak – nejdříve sestřelíte šéfy vládnoucího aparátu a poté dočistíte město utápějící se v následném chaosu. Hlavní silou Crackdown 3 totiž není vyprávění příběhu, ale absolutní svoboda vašeho konání. Nic není předem nalinkováno. Od prvních minut se vám k nohám skládá celé město, v němž lze bez milosti likvidovat infrastrukturu zločinného konglomerátu, abyste dostatečně naštvali jejich představené (minibosse). Tím je vyprovokujete, aby se v amoku zhmotnili přímo před ústím vaší zbraně. A to je vlastně všechno. Ve své podstatě totiž budete pobíhat a poskakovat po zástavbě, hledat na mapě významné body a řešit zdejší problémy – v zásadě vše rozmetat do všech světových stran.

Jak asi tušíte, příběh zde figuruje jen jako chabé lepidlo vysvětlující vaše činy. Totální destrukce totiž nepotřebuje nijak obhajovat, takže osmdesátými léty ovlivněný scénář budete vnímat pouze jako pár animovaných předělů, které dávají vašemu snažení alespoň špetku smyslu. Což pro mě znamenalo velké zklamání, protože jsem po úvodní sekvenci namlsaný Jaxonovou motivační řečí očekával odlehčenou akční komedii s širokým spektrem kulervoucích hlášek. Nebojte, o ně nepřijdete, jen se asi po dvou hodinách začnou opakovat v takové míře, že byste je ke konci raději vypnuli.

Pomalý rozjezd nabírá zběsilou rychlost

Pokud jste se mrkli na některý z hojných gameplayů z počátku hry, tak si možná ťukáte na čelo, jestli jsem se nezbláznil, když pořád píšu o zběsilé akci plné ohnivých výbuchů. Dám vám za pravdu v tom, že první hodinka Crackdown 3 je naprostý podprůměr neodpovídající současnému standardu. Jenže když se kousnete a přežijete tutoriálové chvilky, během nichž jen tak mimochodem zlikvidujete prvního bosse, začne pomalu vystrkovat růžky zábava. S rostoucím zářezy na počitadle mrtvých protivníků totiž roste vaše potenciální síla a destrukční schopnosti.

Herní vývojáři se drželi v zavedeném mustru série, takže vás odměňují za každou neplechu, co v New Providence provádíte. Já se primárně zaměřil na výbušné zbraně (aby taky ne!) a kontaktní souboje na blízko, což vyústilo ve velmi rychlý rozvoj destrukčních a silových atributů. Klasická střelba šla tedy stranou, protože arsenál zaměřující se na exploze udělá v řadách nepřátel pořádnou neplechu. Pocit z rozmetání futuristických robotů a raketových vznášedel na jednu hromádku je nesmírně uspokojující a především po náročném dni v práci přijde náramně k duhu. Gunplay vám zkrátka zprostředkuje pocit ultimátního hrdiny rozsévajícího zkázu mezi všechny, kdo se vám odváží zkřížit cestu.

Že v Crackdown 3 v zásadě nejde o nic jiného, než o kvalitní pocit při vypouštění smrtících projektilů (počkejte, až se vám do rukou dostane puška tvořící černé díry), jasně dokazuje způsob doplňování zdraví, resp. zbroje. Za každého odpraveného jedince k vám přiletí odměna v podobě orbů starajících se o vaši dobrou fyzickou kondici. V konečných fázích hry už se zdá téměř nemožné, abyste ve stabilní střelbě do nepřátelských šiků padli, takže se můžete cítit jako poslední akční hrdina světa. Nečeká vás ani nedostatek nábojů, protože se válí doslova na každém rohu, takže krizový management a la Resident Evil 2 určitě nehrozí.

Pohlédni vzhůru, agente!

Ostatně jakýkoliv omezující přístup by se k ladění hry absolutně nehodil. Jako příklad si mohu vzít pohyb po neony zářícím městě. Já osobně jsem od přírody chodec, takže jsem se rozhodl pobíhat po ostrůvcích prostoupených podivnou zelenou horninou nazývanou chiméra bez dopravních prostředků, skákat po nečekaně vysokých budovách a využívat veškerých přemisťovacích dovedností svého agenta. Díky sběru zelených obratnostních a skrytých modrých orbů jsem se brzy dostal k double jumpu a poháněcím tryskám, takže jsem se mohl dostat v podstatě kamkoliv, kam se mé srdce toužilo podívat.

Crackdown 3 vás bude nutit cestovat především směrem vzhůru. Důraz na přehnanou vertikalitu města může být pro některé hráče dost svazující. Já sám jsem se smiřoval se šplháním po mrakodrapech dost těžko. Hledání plošinek pro přeskoky, důraz na přesnost, která ne vždy odpovídá předpokladům, nepřesnosti v ovládání a také dost špatná orientace v prostoru mě hodně potrápila. Pokud si ovšem chcete tuto exkluzivku pro Xbox opravdu užít, nezbude vám nic jiného, než se relativně často vžít do urbanistického horolezce. Jak se na střechy dostanete, je už čistě na vás, protože absolutní svoboda patří k hlavním jmenovatelům titulu.

Nic není předem dáno, takže hra mě nijak netrestala ani za to, že jsem okázale ignoroval dopravní prostředky. Výsledkem mé nechuti k benzinovým strojům je samozřejmě v současnosti můj dost chabý jízdní skill. Auta jsem vyhodnotil jako dobrý prostředek k úniku před hordami chemických, dopravních a obranných složek, jež se na vás vyrojí, když se svou destrukcí necháte unést. Jinak je pohyb po městě ve vozidlech absolutně chaotický, nepřehledný a raději bych se učil nazpaměť telefonní seznam než rozložení silniční sítě v New Providence.

A co se na Crackdown 3 nepovedlo?

Už v předchozí části jsem byl k některým aspektům dnes recenzovaného díla studia Sumo Digital kritický a nyní se do toho opřu naplno. Když totiž odhlédnu od relativně uspokojující destrukce nepřátelsky naladěných maníků a zajímavě navrženého vývoje postavy, působí Crackdown 3 dost chudě. Ke každému kladu totiž najdete jeho temnou stránku, která vám slušně navržený mechanismus znechutí.

Co z toho, že během střelby máte výborný pocit z toho, jak všechny barely a elektrické přístroje létají vzduchem, když infrastruktura neutrží ani škrábaneček (slibovaná destrukce města má být v multiplayeru, na nějž se podíváme až po vydání)? K čemu nám je kvalitně a do posledního detailu vymodelovaný Terry Crews, když jej uvidíme pouze pár minut na startu? Výše uvedené stesky jsou pouhou předehrou k těžšímu kalibru, a tou je grafika. Původní kulisy dostaly přeliv cel shadovou stylizací, ale tím se neschovají rozplizlé textury. Pochvalu zaslouží neony, částicové efekty a ohromující výbuchy. Jenže na ty brzy zapomenete, když se město ponoří do nočních hodin.

Během pasáží ve tmě raději nechte běžet hru na pozadí a dejte si svačinku, či si pusťte v televizi oblíbený pořad, než znovu vyjde slunce. Ještě si můžete pohrát s nastavením jasu, kdykoliv se denní doba přehoupne do času stmívání, protože jinak si v noci nezahrajete. Nepřehlednost, chaotičnost a totální nechuť pohybovat se ve stinných částech města pouze v záři neonů provázela každý můj krok. Když se snesl soumrak během mého šplhání na nejvyšší věžák v okolí a já kvůli špatné viditelnosti poněkolikáté letěl několik pater vstříc ulici, měl jsem chuť vyhodit ovladač z okna, Crackdown 3 vypnout a nikdy se k němu nevracet. S příchodem slunce se ovšem situace rázem změnila a já si v pohodě vyhopsal k dalšímu bossfightu.

Hodinku a dost!

Pojďme se společně vrhnout do závěrečného zhodnocení. Jak již bylo napsáno, můj pohled na Crackdown 3 není konečný, protože multiplayerový mód Wrecking Zone jsem neměl příležitost řádně otestovat, takže závěrečný verdikt očekávejte po víkendu, během nějž se do destrukce města pustíme s hráči celého světa. Singleplayerová část se prozatím jeví jako rozporuplná, ale ve své podstatě obstojná zábava. Nečekejte od ní propracovaný příběh (mise se váží na ničení továrny/ vězení/raket/metra/čehokoliv v dohledu), rozsáhlý vývoj postavy, ani dlouhou herní dobu (cca deset hodin), ale oddychovku v poetice osmdesátkových filmů. Tady se zkrátka jen střílí, aby se vše zničilo, a to funguje slušně.

Během hraní mi několikrát na mysli vytanulo srovnání s Just Cause 4, které se žánrově nejvíce blíží dnes recenzovanému projektu. Oba tituly jsou si vlastně dost podobné, graficky patří spíše k průměru, gameplay se zaměřuje na střelbu a akrobatický pohyb a po hodince, dvou před monitorem či televizí začíná i přes jejich dynamičnost nastupovat stereotyp. Rico Rodriguez nabídl alespoň náznak jakéhosi příběhu, a proto v mém hodnocení dopadl o chloupek lépe, ale jinak se hodnocení shoduje. Pokud si budete dávkovat Crackdown 3 jako oddech po práci, bude fungovat spolehlivě, jen se musíte smířit s neadekvátně vysokou pořizovací cenou AAA titulu.

Celkově mohl dopadnout Crackdown 3 vzhledem k problémům během vývoje mnohem hůř a nikdo by se nedivil. Z tohoto pohledu je nakonec tato akční řežba docela příjemným překvapením. Nespoutanou destrukci s hláškujícím Terry Crewsem si užijete exkluzivně na Xbox One, ale díky funkci Play Anywhere také na vašem PC vyzbrojeném Windows 10, od 15. února, kdy se oficiálně začíná prodávat v digitální i fyzické podobě.

Tato recenze byla napsaná pro Xbox One S verzi.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Crackdown 3: závěrečné hodnocení

HW nároky pro Crackdown 3 PC

	Minimální HW požadavky	Doporučené HW požadavky
Operační systém	Windows 10 64-bit	Windows 10 64-bit
Procesor	Intel Core i5-3470 3.2GHz / AMD FX-6300	Intel Core i5-4690 3.5GHz / AMD FX-8350
Grafická karta	NVIDIA GeForce GTX 750 Ti / Radeon R7 260X v3	NVIDIA GeForce GTX 970 4GB / Radeon R9 290X
DirectX	DirectX 12.0	DirectX 12.0
Operační paměť	8 GB	8 GB
Pevný disk	80 GB	80 GB

Crackdown 3 vychází 15. února 2019 na PC a Xbox One. O novinkách vás budeme informovat.

---

Crackdown 3 – Novinky

1. (13. 11. 2018) Crackdown 3 vyjde 15. února 2019
2. (12. 6. 2018) Crackdown 3 opět odložen na únor 2019
3. HW nároky pro Crackdown 3 PC

Crackdown 3 vyjde 15. února 2019

• Novinka: 13. 11. 2018 • Autor: Filip Němec

Tak dlouho se chodí s Crackdownem na tiskovky až se… hra konečně dočká data vydání? Je to skutečně tak! Crackdown 3 po mnoha odkladech vyjde 15. února 2019, a to na Xbox One a PC. V rámci akce Xbox X018 se hra prezentovala novým videem, který na mě osobně nepůsobí příliš přesvědčivě. Crackdown 3 se od trailerů z let minulých na první pohled nikterak neliší, a tak pevně doufám v to, že hlavní tahák hry, kterým je zničitelné prostředí, vše vynahradí. Plusové body by mohl Crackdown 3 nasbírat i za humor. Pokud vás více než bortící se budovy lákají nejrůznější vtípky a nadsázka, mrkněte na nový trailer, který začíná perfektní etudou, jež předvádí herec Terry Crews.

Crackdown 3 představuje multiplayerový režim Wrecking Zone

Na Xbox X018 se však zástupci studia Sumo digitals zdrželi o něco déle. Přestavili totiž i nový multiplayerový režim Wrecking Zone, ve kterém se utkají dva týmy po pěti hráčích a jak už název napovídá, hlavním jmenovatelem bude ničení. Bojovat proti skutečným hráčům je samozřejmě už ze své podstaty zábavnější, než se utkat s umělou inteligencí, avšak Crackdown 3 vše okořeňuje tím, že můžete nepříteli odříznout přístup zničením mostu nebo zhatit plán útoku demolicí celé budovy. Co však v oznamujícím gameplay traileru dělá automatické zaměřování, to absolutně netuším.

Crackdown 1 dočasně zdarma na Windows Store

Zkrátit si čekání na Crackdown 3 nyní můžete hraním prvního dílu. Ten je zdarma dostupný na Microsoft Store pro Xbox One a Xbox 360. Díky zpětné kompatibilitě si můžete první Crackdown zahrát na obou konzolích. Pokud vás tato možnost láká, je třeba tak učinit do 30. listopadu, poté již bude hra opět zpoplatněna.

---

---

Crackdown 3 opět odložen, tentokrát na únor 2019

• Novinka: 12. 6. 2018 • Autor: Filip Němec

Série Crackdown je tu s námi už nějaký ten rok, přičemž její prozatím poslední třetí díl je ve vývojí déle, než by si autoři sami přáli. Původně měla hra vyjít už na konci roku 2017, avšak ani odložení na letošní rok nebylo poslední. Jen pár dní před výstavou E3 v Los Angeles Microsoft potvrdil šuškandu o tom, že se Crackdown 3 opět odkládá, a to na únor příštího roku, což už je, doufejme, poslední průtah. Přesné důvody problémů bohužel neznáme, nicméně nebudeme asi daleko od pravdy, když poukážeme na myšlenku kompletně zničitelného světa.

Crackdown 3 totiž nabídne velký otevřený svět, což je už sám o sobě náročný úkol. Zásadním prvkem hry je ale prakticky neomezené ničení, což je výpočetně tak složitý úkol, že jej samotná konzole nezvládne. Destrukce tak bude vypočítávána pomocí infrastruktury samotného Microsoftu, což je s největší pravděpodobností onen hlavní problém celého vývoje. Autoři však neustále slibují, že i s horším připojením se budou data odesílat korektně a na výsledné hraní to nebude mít vliv. Tak trošku se také spoléháme na to, že Xbox One X, nejvýkonnější konzole současnosti, autorům dosti pomůže a my v únoru příštího roku konečně okusíme bláznivou a ničím nevázanou městskou akci.

Microsoft se pokusil zalepit díru alespoň novým gameplay trailerem, který ukazuje, jak akci se zbraněmi, tak i automobilové sekvence popírající gravitaci (a vlastně úplně všechno, co známe z reálného života). Trošku nás ale straší grafické zpracování. Z traileru je patrné, že za poslední dva roky se vizuálně Crackdown 3 nikam neposunul a ani animace postav či kvalita textur nepůsobí moc jistě. Ohledně Crackdown 3 jsme zkrátka dosti skeptičtí, rádi se ale necháme přesvědčit, že to je taková pecka, jak si v Microsoftu myslí.