• Autor: Štěpán Lenk
Shoot 'em up skákačka Cuphead z roku 2017 od Studio MDHR se stala až nečekaným hitem, který za svoji výbornou hratelnost a vynikající audiovizuální zpracování a sklízel chvalozpěvy zleva zprava. Oznámení DLC The Delicious Last Course tak potěšilo spoustu z fanoušků, na vydatný přídavek jsme ale čekali dlouhých 5 let. Vyplatilo se ono čekání, nebo jsme za tu dobu už spíše přehládli?
zdroj: Studio MDHR
Cuphead: The Delicious Last Course
Nezbední bratři Cuphead a Mugman se vrací na scénu, na nové dobrodružství se ale tentokrát nevydávají za účelem spásy vlastní duše, ale za záchranou legendárního kalichu, AKA slečny Pohárové (Ms. Chalice v originále), která momentálně existuje v astrální formě a jen speciální dortík jí může přivést zpět k životu.
K upečení speciálního dortíku jsou potřeba jisté vzácné ingredience, k jejich získání ovšem budete muset porazit hned několik tuhých bossů, což nebude vůbec jednoduché. Připravte se tedy na výpravu plnou potu, slz a krve. Převážně té vaší.
Cuphead - The Delicious Last Course | Out Now on Xbox One, Nintendo Switch, PS4, Steam & GOG
zdroj: Studio MDHR
Cuphead a Mugman jsou po pěti letech zpět!
Cuphead: The Delicious Last Course pokračuje v tom, co nastolila původní hra, vzhledem k jejím kvalitám to ale vůbec nevadí. Rozšíření The Delicious Last Course disponuje stejně úchvatnou kreslenou grafikou, skvělou hudbu a nesmírně zábavnou, byť brutálně obtížnou hratelností, takže pokud vám tato kombinace učarovala už napoprvé, budete z přídavku unešeni úplně stejně. A pokud vám z těch samých důvodů Cuphead nebyl sympatický už v roce 2017, nové DLC na tom nic nezmění.
Hlavním lákadlem The Delicious Last Course je nepochybně nový ostrov obývaný slušnou řádkou unikátních bossů (6 povinných a 6 nepovinných), se kterými musíte poměřit síly. Souboje s těmito bytostmi zde opět tvoří jádro hratelnosti, jsou skvěle navržené, mají zpravidla několik různých fází a prověří motorické schopnosti vašich prstů na maximum.
Boss fighty jsou zde hlavní herní náplní a stejně jako v základní hře jsou velmi těžké, ale i zábavné a vizuálně neuvěřitelně originální. Bossové na vás neustále vrhají nespočet projektilů, střídají útoky jak na běžícím pásu a vy máte na reakci často jen zlomek vteřiny. Když si k tomu přičtete ještě omezený počet životů, vyjde vám skutečně neúprosná záležitost, kde vás každá chyba přijde zatraceně draho.
zdroj: vlastní
Nejsem sice expert, ale mám pocit, že tohle neskončí dobře.
Cuphead (či Mugman) umí střílet, běhat, skákat, provádět rychlý úskok do stran a pomocí parry odrážet nepřátelské útoky, čímž si také nabíjíte speciální silný útok. Za penízky získané splněním určitých úrovní si pak v obchodě můžete kupovat třeba jiné typy útoků, nebo speciální charmy, které vám zajistí více životů, chvilkovou nezranitelnost během úskoku a podobně. V rámci DLC pak do nabídky této dokoupitelné výbavy přibylo několik nových kousků, což potěší.
Součástí The Delicious Last Course je i třetí hratelná postava, již zmíněná Ms. Chalice. Ta umí to samé, co bratři Hrnkové, ke standardnímu pohybovému repertoáru ovšem holka do nepohody přidává ještě dvojitý skok, automatické parry během úskoku a kutálení do stran. Ms. Chalice přináší tedy poměrně zásadní novinky a změnu herního stylu, na druhou stranu si hraní za tuto postavu vybírá určitou daň.
Abyste totiž mohli využívat jejích unikátních schopností, musíte si nejprve aktivovat speciální charm v podobě astrální sušenky, což je vzhledem k tomu, že na charmy máte v inventáři vyhrazený jen jeden slot, docela zásadní rozhodnutí. Budete hrát za slečnu Pohárovou, nebo raději využijete vlastností některého z charmů? To už je vaše volba, objektivně vzato je ale Ms. Chalice povedenou postavou, která ústřední dvojici vhodně doplňuje.
zdroj: vlastní
Ms. Chalice je vítanou posilou hrníčkového týmu.
Hratelnost je v The Delicious Last Course stejně drsná, ne-li drsnější než byl původní Cuphead. Nevím, jestli jsem za těch 5 let tolik zestárnul a mám teď reflexy průměrného důchodce nebo jsem už trápení v základní hře úspěšně vytěsnil, ale v DLC jsem měl opravdu citelné problémy a výjimkou nebyly ani skutečně dlouhotrvající záseky, kdy jsem vzteky skřípal zubama a rozbité ovladače měnil jako ponožky.
Naštěstí máte na výběr ze dvou obtížností, a i když jsem se tomu nejprve bránil, po několika dnech trápení a minimálního postupu kupředu jsem nakonec podlehl a z náročnosti „Regular“ přepnul na tu nižší, poměrně urážlivě nazvanou „Simple“. Hra sice stále zůstala náročnou, ale z kategorie „nehratelné“ se alespoň posunula do kolonky „snesitelné“ a já se konečně hnul z místa. Utrpělo tím mé hráčské ego? Samozřejmě. Jsem na to hrdý? Nejsem. Ale progress je progress.
Zajímavé ovšem je, že i přes to všechno utrpení, nekonečné opakování těch samých levelů a pozvolné učení se všech zákeřností jednotlivých bossů, jsem se u Cuphead: The Delicious Last Course skvěle bavil. Ta hra je ve své podstatě zosobněním toxického vztahu. Nezáleží na tom, kolikrát vás Cuphead poníží a nechá ležet s modřinami v prachu na zemi, i když máte nutkání s tím skoncovat a hru odinstalovat, za pár minut stejně s prosíkem vlezete zpátky na gauč a s ovladačem v ruce si namlouváte, že to všechno byla vaše chyba a tentokrát to dopadne jinak.
No, často to dopadne stejně, ne-li ještě hůř. I přes zmíněnou obtížnost Cuphead ale stále působí férovým dojmem. Sice často umíráte, ale víte, co musíte udělat, abyste se dostali dál. Jen musíte podat ten nejlepší výkon a každý, byť sebemenší posun vás neskutečně motivuje k dalšímu hraní. A když se zadaří a vy toho bosse, na kterém jste už promrhali kvanta času, konečně triumfálně porazíte, tomu pocitu se vyrovná jen máloco.
Osvědčenou formuli hratelnosti ještě osvěžují nepovinní bossové, ve kterých nemůžete používat zbraně a jste odkázáni pouze na parry. Tyto pasáže jsou někdy opravdovou výzvou, jako doplněk ke standardním boss fightům ale fungují výborně.
V hodině nejtemnější si na pomoc navíc můžete pozvat druhého hráče v lokálním co-op režimu, trochu paradoxně si tím ale můžete situaci i ztížit. Boss totiž ve dvou hráčích automaticky získá dvojnásobek životů, na druhou stranu se v případě smrti toho druhého můžete pomocí parry navzájem oživovat, výhody a nevýhody co-op režimu se tak víceméně vyvažují.
Audiovizuální stránka je fenomenální, ostatně jako v původní hře. Vynikající kreslená grafika ve stylu starých animovaných filmů, nápaditý design bossů a výborná hudba tvoří dohromady skutečně jedinečný titul, o kterém si troufnu prohlásit, že něco podobného na našich obrazovkách zřejmě ještě nějakou chvíli neuvidíme.
Výjimečný kreslený vizuál ale v určitých momentech trochu překáží, jelikož občas objekty (čti nepřátelské projektily) ve vypjatých momentech lehce splývají s pozadím. Což je u hry, kdy vás každá zbytečná chyba může stát život, poněkud nepříjemné. Podobná situace nastává i v co-opu, kdy postavičky Cupheada a Mugmana v tom všem mumraji snadno zaměníte. Celkově vzato se ale jedná pouze o drobné chyby na kráse, které na objektivních kvalitách hry nijak výrazně neubírají.
zdroj: vlastní
Grafika je opět krásná, pozadí v některých arénách je ale možná lehce rušivé.
Cuphead: The Delicious Last Course je skvělým rozšířením výborného titulu, které disponuje krásnou kreslenou grafikou, nápaditými boss fighty a neúprosnou, leč neuvěřitelně zábavnou hratelností. Dlouhé čekání na přídavek se vyplatilo, a i když DLC nepředvádí nic zásadně nového, bez problémů drží krok s kvalitami původní hry. Fanouškům Cupheada, nebo obtížných her obecně tedy nelze nové dobrodružství bratří v hrnku nedoporučit.
• Zdroje: Vlastní
Závěrečné hodnocení
Tato recenze byla napsaná pro PS4 verzi hry spuštěnou na PS5. Klíč k recenzi poskytla PR agentura Popagenda.
Cuphead: The Delicious Last Course pokračuje tam, kde původní Cuphead skončil. Stále hráče oslní stylovou kreslenou grafikou a ohromí obtížností nápaditých bossů. DLC sice nepřináší nijaké zásadní změny, vzhledem k nesporným kvalitám jádra hry to ale vůbec nevadí.
Klady
Zápory

Hraním videoher svůj volný čas trávím už pěknou řádku let, jejich recenzování jsem se ale začal věnovat až kolem roku 2017. Mými oblíbenými žánry jsou RPG a akční adventury, nepohrdnu ale i nějakým tím zápasem o přežití v battle royale titulech nebo čistokrevnou FPS. Obecně u her razím heslo, že skvělá hratelnost je nadřazená nabušené grafice.
|
|
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky |
|---|---|---|
| Operační systém | Windows 10 64-bit | – |
| Procesor | Intel Core2 Duo E8400 | – |
| Grafická karta | 2 GB VRAM | – |
| DirectX | DirectX 11.0 | – |
| Operační paměť | 4 GB | – |
| Pevný disk | 2 GB | – |
• Zdroj: Steam (11. 7. 2022)
Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.
Základní sestava: AlzaPC GameBox Core Mini - R5 / RTX5050 / 16GB RAM / 1TB SSD / Bez OS |
Optimální sestava: |
Sestava pro náročné: |