• Autor: Štěpán Lenk
Diablo 2 od studia Blizzard v době svého původního vydání redefinovalo žánr akčních RPG a stalo se jeho nekorunovaným králem. A ačkoli se posléze objevila spousta „Diablo klonů“, dorazilo Diablo 3 a blíží se i čtyřka, na kultovní dvojku mnozí hráči dodnes nedají dopustit a berou ji jako nestárnoucí klasiku, které se nic nevyrovná. S příchodem remasterované verze od studia Vicarious Visions ovšem vyvstává zásadní otázka: Má druhé Diablo dvacet let od svého vzniku stále co nabídnout, nebo si přes samou nostalgii nepřipouštíme žádné chyby?
zdroj: Vicarious Visions
Říši Sanctuary spalují pekelné plameny. Pán Teroru Diablo a jeho démoničtí sourozenci se totiž opět snaží dostat k moci, takže obyvatele zdejšího světa čekají nekonečné záplavy démonů, monster a další pekelné havěti, která značně zacloumá s počtem zdejších obyvatel. Jak už to ale ve fantasy žánru bývá, existuje ještě poslední světýlko naděje v nastávající temnotě – jediný hrdina schopný pradávné zlo porazit. A v tuhle chvíli přicházíte na řadu vy, tedy hráči.
Diablo 2 Resurrected je rozděleno do pěti příběhových aktů, hra tedy kromě základní verze Diabla 2 rovnou obsahuje i datadisk Lord of Destruction, který původně vyšel až v roce 2001, tedy rok po vydání původní verze. Zábavný příběh o boji dobra se zlem je zde hráčům prezentován pomocí dialogů ve hře, ale také bombastickými animovanými filmečky, které Blizzard ve svém remasteru kompletně předělal do moderní podoby.
Diablo II: Resurrected | Cinematic Trailer
zdroj: Blizzard
Předělané cutscény vypadají v Diablo 2 Resurrected prostě parádně.
Filmovou kvalitou cutscén je toto studio proslulé, živě si pamatuji, jak jsem v roce 2000 s otevřenou pusou užasle hltal každé video, které se v Diablu 2 objevilo a musím říci, že se tvůrcům podařilo dosáhnout podobného efektu i dnes. Příběhové animace jsou zde prostě parádní a ještě umocňují povedenou atmosféru hry.
V Diablo 2 Resurrected máte na výběr celkem sedm hratelných postav – barbara, nekromancera, asasínku, amazonku, kouzelnici, druida a paladina. Každé z povolání se zásadně liší útoky, skilly a dovednostmi a představuje drasticky odlišný herní zážitek, osobně jsem v Resurrected zvolil zákeřnou asasínku zaměřenou na pasti, jedy a podobné skopičiny, všechny postavy jsou ale navržené dobře a dávají hráčům dostatek příležitosti k seberealizaci.
Jakmile si na začátku hry zvolíte své povolání, objevíte se v malém městečku a už vám nic nebrání prozkoumávat svět Sanctuary. Tím se samozřejmě roztočí kolotoč levelování postavy, odemykání skillů, sbírání výbavy a její vylepšování a hlavně nekonečných soubojů s pekelnými hordami. Každý akt se odehrává v jiném prostředí a má své vlastní město sloužící jako hub a bezpečné místo, v průběhu hry tak navštívíte travnaté planiny, vyprahlé pouště, džungle obklopené močály, peklo a zamrzlá horská úpatí. A co se hratelnosti týče, je hezké vidět, že Diablo 2 za těch dvacet let příliš nezestárlo.
Stále se jedná o těžce návykovou klikačku, která vás chytne a nepustí, dokud nedokončíte poslední quest, nebo dokud nezemřete vyčerpáním s prstem na myši či ovladači. Démonů a dalších monster se na vás na obrazovce budou valit zástupy, jejich mlácení po hlavě těžkou sekerou (nebo zbraní či kouzlem dle vaší chuti) ale nesklouzává do stereotypu ani po desítkách hodin. Samozřejmě, věk je na Diablo 2 Resurrected už přeci jen trochu znát, takže místy působí o něco těžkopádněji než její současní soukmenovci, stále ale spadá do té kategorie, kdy si během hry neustále slibujete, že už „dokončíte jenom tenhle level, tenhle poslední quest a už vážně jdete spát”, abyste pak s očima červenějšíma než samotný Pán teroru ulehali do postele v časných ranních hodinách.
Diablo II: Resurrected Saving Deckard Cain
zdroj: vlastní
Hratelnost Diabla 2 od svého původního vydání příliš nezestárla.
S každým novým levelem získáváte pět bodů atributů a jeden skill point, které můžete přerozdělit, jak se vám zlíbí. Všechny postavy mají čtyři stejné základní atributy (strength, dexterity, vitality, energy), jejichž zvyšování ovlivňuje sílu a rychlost útoků, počet hitpointů, many, staminy a další záležitosti. Skill pointy pak můžete přerozdělovat mezi dovednostní stromy unikátní pro každé povolání a odemykat si tak nové schopnosti, útoky a pasivní vlastnosti. Zkrátka tak, jak to máme rádi.
Jenom s atributy a skilly si ale v Diablu 2 nevystačíte, podstatnou roli zde hraje i loot v podobě zbraní, brnění a výbavy. Ta vypadává ze zabitých nepřátel, z nalezených truhel, případně ji můžete koupit u všemožných obchodníků ve městech za nekřesťanské peníze. Veškerá výbava se ve hře vyskytuje v několika kvalitativních třídách (normal, magic, rare, set a unique), přičemž některé předměty můžete ještě dále vylepšovat vkládáním drahých kamenů, případně je transmutovat do silnějších pomocí artefaktu Horadric Cube. Vidina silnější výbavy vás bude hnát stále kupředu, takže než se nadějete, budete dobrovolně procházet už navštívené lokace, farmit již pokořené bosse a doufat, že z nich vypadne nějaká ta hezká věcička, která by vaše statistiky vyhnala zase o stupínek výš.
Diablo 2 v podobě své remasterované verze vůbec poprvé dorazilo na konzole (PS4, PS5, Xbox One, Xbox Series X/S a Nintendo Switch) a musím říct, že se na ovladači hraje velmi dobře. Levou analogovou páčkou ovládáte přímo pohyb svého hrdiny, takže nyní můžete běhat do všech osmi směrů oproti původním čtyř, což citelně pomáhá i při míření kouzel nebo projektilů na jednotlivé nepřátele. Poněkud nečekaně je ale trochu obtížná navigace úzkými prostory, což mě asi nejvíce trápilo v lokaci Arcane Sanctuary, kde jsem se na každém druhém schodišti zvláštně zasekával.
Drobnou výtku bych měl rovněž k používání inventáře a manipulaci s předměty obecně, což je na ovladači značně neohrabané a pomalé. Chápu, že inventář byl původně navržen s ohledem na PC a ovládání pomocí myši, přesto bych si přál, aby v tomto ohledu šli tvůrci konzolovým hráčům trochu naproti. Na druhou stranu potěší rozšíření kapacity úschovné truhly, kam se oproti původní verzi vejde více předmětů. Nově zde také přibyly tři záložky Shared, díky kterým si můžete jednoduše sdílet itemy mezi všemi svými rozehranými postavami, což je skvělá zpráva.
zdroj: vlastní
Herní prostředí je rozmanité a plné krásných idylických zákoutí.
Diablo 2 Resurrected lze hrát online nebo offline, pro každý z těchto režimů si ale musíte vytvořit separátní charaktery. Offline funguje zcela podle očekávání, prostě samotářsky plníte funkci lovce démonů a nikoho dalšího k tomu nepotřebujete. Pokud ovšem preferujete společnost, můžete se do boje s posluhovači Diabla pustit až v osmi hráčích, multiplayer ale není úplně bez chybičky.
Online hra totiž poměrně často laguje a několikavteřinové zakolísání přímo uprostřed válečné vřavy vás leckdy může stát i život. Což je v případě Diabla, kdy po své smrti přicházíte o všechny své věci a zlato a musíte je znovu sebrat, dost nemilé. Hra se navíc několikrát bez zřejmého důvodu odpojila od serverů a vrátila mě do menu, což by mi ve většině případů nijak zvlášť nevadilo, jednou jsem se ale po podobném pádu vrátil do hry a zjistil, že mi z inventáře zmizela Horadric Cube, tedy klíčový předmět potřebný k dokončení několika příběhových questů.
zdroj: vlastní
Online složka hry v Diablo 2 Resurrected bohužel není bez chyby.
Zmizení zlaté kostky bylo značně nepříjemnou zprávou, v Diablu ovšem naštěstí lze opakovat jednotlivé questy, takže jsem zaskočil zpět do druhého aktu, zabil potvoru, ze které kostka vypadla prvně a problém relativně rychle vyřešil, i tak se ale jedná o poměrně zásadní chybu, která by se stávat prostě neměla.
Jako velkou chybu ale také vnímám systém sdíleného lootu, kdy ze zabitých nepřátel padá kořist pro všechny hráče a ta se pak přerozděluje stylem „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. Nevýhody tohoto systému jsou asi nejpatrnější v boss fightech, kdy tankové typu barbar nebo paladin si lootem hned nacpou kapsy k prasknutí a bojovníkům na dálku často zůstanou jen paběrky a oči pro pláč. V tomto ohledu bylo mnohem lépe řešeno Diablo 3, kde každému hráči padal individuální loot a nikdo se tak nemusel bát, že o něco přijde.
Největší změna v Diablo 2 Resurrected je samozřejmě vizuální, grafika je nyní krásně detailní a má daleko do rozlišení 800x600, které nabízela původní hra. Grafika je navíc o něco bohatší, co se barevných odstínů týče, což celkovému vzhledu hry jednoznačně prospívá a rozmanitá prostředí ve hře tak působí ještě atraktivněji na pohled.
Na konzolích najdete dva režimy zobrazení – Quality a Performance. Quality vám zajistí maximální možnou kvalitu obrazu a 30 snímků za vteřinu, zatímco Performance razí heslo plynulost je král a nabízí 60 fps za cenu drobného poklesu kvality.
zdroj: vlastní
Diablo 2 ještě nikdy nevypadalo lépe!
Čemu dáte přednost je jen a jen na vás, pokud vám ovšem nový vizuál nevoní a prahnete po původní „kostičkované“ grafice, máte možnost zapnout si takzvaný Legacy mód a nechat se smést vlnou nostalgie. Nostalgii koneckonců podporuje i původní soundtrack, jehož mnohdy teskné tóny a atmosférické kytary skvěle podbarvují zdánlivě beznadějné bitvy s pekelnými hordami. Jako audiovizuální balíček tak Diablo 2 Resurrected funguje překvapivě dobře.
Diablo 2 Resurrected je ve své podstatě tou samou hrou, jako před dvaceti lety, jen s o poznání lepší grafikou. Hratelnost je sice stále povedená, stejně tak hratelná povolání a tvorba postavy, smysluplných změn a vylepšení ale nakonec mohlo být o něco více, navíc zamrzí technické nedostatky online hry.
Diablo 2 Resurrected tak ze všeho nejvíc působí jako setkání s nejlepším kamarádem po dvaceti letech. Vzpomínáte na to, co všechno jste spolu prožili, stále si dobře rozumíte, ale věk je na něm přeci jen trochu znát, i přes ten drahý a profesionálně odvedený facelift.
• Zdroje: Vlastní
Závěrečné hodnocení
Akční RPG Diablo 2 Resurrected vyvíjí Vicarious Visions a vydává Blizzard Entertainment. Titul vychází 24. září 2021 pro PC, PS4, PS5, Xbox One, Xbox Series X/S a Switch.
Tato recenze byla napsaná pro PS5 verzi hry.
Diablo 2 Resurrected od studia Vicarious Visions je remaster v pravém slova smyslu. Díky vylepšenému vizuálu hra snese srovnání se současnými tituly, v jádru je to ale pořád ta samá hra z roku 2000. Hratelnost je naštěstí stále zábavná, takže to vlastně ničemu nevadí, drobných změn a vylepšení ale nakonec mohlo být trochu více.
Klady
Zápory
Hraním videoher svůj volný čas trávím už pěknou řádku let, jejich recenzování jsem se ale začal věnovat až kolem roku 2017. Mými oblíbenými žánry jsou RPG a akční adventury, nepohrdnu ale i nějakým tím zápasem o přežití v battle royale titulech nebo čistokrevnou FPS. Obecně u her razím heslo, že skvělá hratelnost je nadřazená nabušené grafice.
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky | |
---|---|---|
Operační systém | Windows 10 | Windows 10 |
Procesor | Intel Core i3-3250 | AMD FX-4350 | Intel Core i5-9600k | AMD Ryzen 5 2600 |
Grafická karta | Nvidia GTX 660 | AMD Radeon HD 7850 | Nvidia GTX 1060 | AMD Radeon RX 5500 XT |
Operační paměť | 8 GB | 16 GB |
Pevný disk | 30 GB | 30 GB |
• Zdroj: battle.net (29. 9. 2021)