• Autor: Filip Němec
MudRunner, na který v roce 2020 navázal skvělý SnowRunner, už není videoherní outsider jen pro hrstku podivínů, kteří vědí, jaký je rozdíl mezi třecí a elektromagnetickou spojkou. Expeditions: A MudRunner Game se v některých ohledech ještě více přibližuje mainstreamu, přesto si zachovává obtížnou hratelnost, díky které dokáže běžnou misi zhatit jedna zdánlivě mělká kaluž plná bahna. Na off-road simulátor Expeditions: A MudRunner Game jsme se podívali v recenzi.
zdroj: Focus Entertainment
V předchozím MudRunneru i SnowRunneru jste většinou převážely na „klaďáku“ stromy z lesa na pilu nebo železné traverzy pro stavbu mostu. K těžké technice s náhonem na všechna kola a obtížnému terénu se to pravda hodilo, současně díky tomu ale hry působily značně vyhraněně. Převážet kulatinu prostě nemusí bavit každého, a to stejné si nejspíše řekli autoři ze studia Saber Interactive, protože nejnovější Expeditions: A MudRunner Game sází na daleko atraktivnější aktivity.
Najednou se totiž z traktoristy nebo kamioňáka stáváte profesionálním dobrodruhem, kterého si najímají nejvyšší státní instituce či bohaté soukromé firmy na obtížné terénní výpravy. Tu prozkoumat nalezenou kostru dinosaura, jindy provézt seismický test či umístit na nepřístupnou horu vysílač. K ruce přitom máte i nové technologické gadgety, jako je dron pro průzkum okolí nebo detektory ukazující hloubku vody. Vše je zkrátka najednou víc cool.
zdroj: vlastní
I přes z pochopitelných důvodů vcelku specifickou hratelnost postavenou na zdolávání nepřístupného terénu jsou mise poměrně pestré.
Z počátku jsem dokonce nabral pocit, že Expeditions: A MudRunner Game je lehčí než předchozí dvě hry. Prvními misemi jsem proplul až nezvykle snadno a vzpomínal přitom na to, jak jsem před pár lety ve SnowRunneru ujel za půl hodiny 10 metrů a považoval to za životní úspěch. Expeditions: A MudRunner Game ale funguje trochu jinak – na rozdíl od předchozího dílu vybíráte mise přímo z hlavní nabídky (vaší základny) a nejezdíte si pro ně k zadavatelům v otevřeném světě.
Každá z misí má několik parametrů, jako je doporučený vůz, potřebné vybavení, vzdálenost, terén a především obtížnost. Ano, první mise na snadnou obtížnost jsou skutečně… no, snadné. Ale už po pár hodinách přituhne a ze hry se stane taktický simulátor, kde budete více než šlapat na virtuální plynový pedál zkoumat mapu terénu se zběsilostí ztraceného turisty, který má v batohu poslední chleba s řízkem.
zdroj: vlastní
Někdy vás dokáže potrápit i zdánlivě neškodná překážka.
Expeditions: A MudRunner Game s vámi dokáže zatočit podobně jako soulsovky. Můžete klidně půl hodiny proplouvat světem jako neohrožený Karel Loprais na dakarské rally, ale stačí jedna jediná špatně vybraná zatáčka, přehlédnuté bahno nebo podceněná hlubší voda a můžete celou misi restartovat.
Každá z výprav totiž začíná už na vaší základně. Podle charakteru mise je třeba zvolit správné vozidlo či jich zkombinovat více. Na průzkumné mise se může hodit lehký, ale agilní jeep, naopak na vytáhnutí zapadlého tahače z bláta budete potřebovat silnou terénní bestii s náhonem na všechna kola a uzamykatelným diferenciálem. Ne vždy se ale vyplatí vsadit na jistotu a vzít ten nejsilnější vůz.
Kvůli vysoké spotřebě totiž možná vůbec nezvládnete dojet do cíle nebo se nevytočíte v úzkém průsmyku, který je jedinou dostupnou cestou. Právě průzkum mapy je klíčovou záležitostí zejména u těžších misí, a to jak ten základní prostým pohledem na mapu, tak zejména průběžné zkoumání metrů před vámi dronem nebo dalekohledem v průběhu celé mise. Rozhodně musím pochválit design prostředí, které vypadá přirozeně, jako by ho navrhla sama příroda, a současně zajímavě. Přitom ale po čase zjistíte, že je pečlivě navrženo tak, aby vám buďto nabídlo nějakou optimální trasu, či naopak průběh těch nejtěžších misí ještě více zpříjemnilo.
zdroj: vlastní
Na základní plánování trasy stačí mapa, bezprostřední vzdálenost ale prozkoumáte nejlépe z dronu.
Důležitost toho, s čím na misi vyrazíte, podtrhuje kromě výběru vozu také zvolené vybavení. Náhradní pneumatiky, zvedák schopný zachránit převrhnuté auto, kotvy k uchycení navijáku, když kolem není žádný strom, rezerva benzínu či náhradní díly. To vše stojí peníze, ale může jít zároveň o jedinou věc, která vás bude dělit od dokončení třeba hodinu i dvě trvající mise a totálního fiaska.
Před každou misí jste tak postaveni před otázku, jestli si připlatíte za hladší průběh výpravy, ale odměna po započtení nákladů na vybavení bude nižší, nebo se bezhlavě pustíte do divočiny s minimem bagáže navíc, ale možností shrábnout pořádný balík. V druhém případě vás nicméně mohou zachránit zásoby, které lze objevit v průběhu mise, je však třeba pořádně zkoumat okolí a občas sjet z plánované trasy. Odměnou vám ale může být kromě kanystru s benzínem i odemčení nového motoru nebo třeba vícestupňové převodovky.
zdroj: vlastní
Výběr vozu a jeho vybavení je základem úspěchu.
To celé vytváří velice návykový a vzájemně propojený koktejl strategie a pomalého (leč dostatečně adrenalinového) ježdění s autem. Pokud si pustíte jakékoliv záběry z hraní, nedivil bych se, kdyby vám Expeditions: A MudRunner Game přišlo nudné. Při pasivním sledování to tak skutečně může být, ale věřte mi, že pokud nemáte vyloženě odpor k dvoustopým dopravním prostředkům, hra vás dokáže rychle pohltit.
Sám jsem spíše fanouškem arkádových závodů a realistické simulátory zase tolik v oblibě nemám, ale ten pocit, když po deseti minutách beznadějného protáčení kol v bahně, hledání míst pro zachycení kotvy a experimentováním s tlakem v pneumatikách konečně ucítíte, že se přední náprava zahryzla do pevného podloží a celý vůz o pár centimetrů povyskočí vpřed, je k nezaplacení.
zdroj: vlastní
Jednou z největších výzev je hluboká voda. Jestli je hluboká až příliš, vám napoví hloubkoměr.
Před 4 lety jsem byl při hraní SnowRunnera neuvěřitelně nadšený. Oproti předchozí hře Spintires: MudRunner totiž šlo o vyspělý titul, který už nehyzdily neintuitivní nabídky, krkolomné ovládání a rozkouskovaná hratelnost napříč izolovanými misemi. Expeditions rozhodně nedělá v ničem krok zpět, a naopak ještě přidává na uživatelské přívětivosti, přesto mám několik výhrad.
Tou největší je absence checkpointů. Pokud se vám v průběhu mise podaří něco, kvůli čemu nemůžete pokračovat (převrácené auto bez zvedáku, prázdná nádrž, prázdná pneumatika… vyberte si, možností je mnoho), můžete se s vozem vrátit pouze zpět na základnu, což se vlastně rovná restartu mise. A ty mohou trvat klidně dvě hodiny a není nic horšího, než když na jejím konci uděláte školáckou chybu a musíte celou výpravu zopakovat.
zdroj: vlastní
Některé situace jsou bez kotvy v inventáři nebo zvedáku prostě bezvýchodné a musíte začít celou misi znovu.
Dále mě také překvapila jen dvě prostředí, respektive tři, pokud počítám i úvodní tutoriálové Malé Colorado s pěti krátkými misemi. Jinak volíte mezi Arizonou a Karpaty. Obě prostředí jsou nádherná, poměrně rozlehlá (dohromady zabírají 32 km2 herního světa) a detailní. Chybí mi ale variabilita ze SnowRunneru. V podstatě jste omezeni na písečnou Arizonu a zelenající se Karpaty, což sice není špatná nabídka, ale mě osobně chybí třeba skvěle zpracovaný sníh a led ze SnowRunneru. Nepochybuji ale, že právě to bude součástí dodatečného obsahu, který autoři chystají.
Poslední kritika pak míří na zatím chybějící kooperaci, která byla hlavní hvězdou SnowRunneru. Není v rámci této série nic lepšího, než když si jeden hráč vezme lehkého scouta pro průzkum okolí a funguje jako předvoj, další kolega pak jeepa, který vjede všude a díky velké korbě uveze rezervní benzín i součástky pro celou výpravu, a poslední hráč usedne za velký a těžký tahač. A když narazíte na nějaký problém, vzájemně si pomůžete – jeep může třeba vytáhnout z bahna zapadlého scouta, nebo se všichni tři propojíte navijáky a vytáhnete z bažiny nějaký cenný vůz, který si pak můžete přidat do garáže.
Autoři nicméně již před vydáním hry oznámili, že kooperace bude dostupná až dodatečně, takže nejde o žádnou klamavou reklamu, jen mi přijde škoda, že jeden ze stěžejních prvků, na který jsou fanoušci zvyklí z předchozího dílu, při vydání hry chybí.
zdroj: vlastní
Mezi nejzábavnější činnosti patří vytahování zapadlých aut. Právě na tyto kratochvíle se skvěle hodí kooperace, kde si pomáhá více řidičů zároveň.
Nic to ale nemění na tom, že Expeditions: A MudRunner Game je vynikající hra… a taky dost možná jediná svého druhu. Budete žasnout nad tím, jak realisticky se chová voda obtékající točící se kola, jak se náprava zavrtává do bahna, a přitom jemně pocukává s celým vozem v okamžicích, kdy na pár milisekund pneumatiky zaberou o pevný podklad. Nemluvě o opravdu úžasné fyzice vegetace, zejména stromů. Větve se realisticky ohýbají, jak je lížete při těsném projetí, a malé smrčky se nedobrovolně ohýbají pod vaším předním nárazníkem, aby ty zelené se s polámanými větvemi zase napřímily poté, co je přejedete, zatímco ty oschlé se zlomí a někdy vám i drobně poškodí podvozek.
zdroj: vlastní
Graficky vypadá Expeditions: A MudRunner Game skvěle, především Karpaty, které jsou vizuálně hodně blízké našim lesům.
Ačkoli Expeditions: A MudRunner Game přináší řadu novinek ve formě gadgetů, schématu misí či fungování otevřeného světa, základní hratelnost je stále stejně návyková. A i tentokrát platí, že vůbec nemusíte být odborníci na auta, sám taky nejsem. Zvládnu si vyměnit maximálně zteřelé gumičky u stěračů a se zbytkem jezdím do servisu. Hra se ale i tentokrát chlubí povedenými českými titulky a ke všemu dodává patřičné vysvětlivky, stejně jako si můžete zapnout (což doporučuji) průběžné zobrazování tipů. Nemůžete se třeba vyškrábat na příkrou skálu? Hra vám připomene, že pro takové situace je lepší o něco podhustit pneumatiky.
Platí tedy, že nováčci budou poměrně rychle uvedeni do hry, zatímco znalci předchozích dílů budou okamžitě jako doma – přitom se ale nebudou nudit, protože novinky jsou příjemným osvěžením povedeného konceptu, který dokazuje, že formou videohry lze zpracovat skutečně leccos.
• Zdroje: Vlastní
Závěrečné hodnocení
Tato recenze byla napsaná pro PS5 verzi hry. Klíč k recenzi poskytl distributor Playman.
Expeditions: A MudRunner Game je skvělé pokračování dnes již renomované série. To, co začalo jako videoherní punk na Kickstarteru, je nyní dospělá značka se zábavnou hratelností a skvělým technickým zpracováním.
Klady
Zápory
Hry byly mým nejlepším přítelem i milenkou již od dětství. O hrách jsem začal psát už na střední škole, čímž jsem vysedávání u herních strojů ospravedlňoval nejdříve před rodiči i přítelkyní a nyní před manželkou. V minulosti jsem ve formě textu i herních pořadů přispíval pro magazíny jako Games.cz, Eurogamer.cz či Zing.cz. V Alza Magazínu a GEMu mám na starosti herní konzole všeho druhu, videoobsah a z her pak zejména závody. V osobní rovině jsem navíc hlavním strůjcem vyostřených diskusí mezi konzolisty a PC Master Race, do které jsem se nenápadně také přidal, přestože moje herní srdce bije zejména pro pohodlné gaučové hraní.
|
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky |
---|---|---|
Operační systém | Windows 10/11 64-bit | Windows 10/11 64-bit |
Procesor | Intel Core i3-9100 | AMD Ryzen 3 1300X | Intel Core i7-10700 | AMD Ryzen 5 5600X |
Grafická karta | 2 GB VRAM | Nvidia GeForce GTX 660 | AMD Radeon R7 370 | 6 GB VRAM | Nvidia GeForce RTX 2060 | AMD Radeon RX 6800 XT |
DirectX | DirectX 11.0 | DirectX 11.0 |
Operační paměť | 8 GB | 16 GB |
Pevný disk | 20 GB | 20 GB |
• Zdroj: Steam (4. 3. 2024)