GTFO (RECENZE) – Do hlubin a zpět

GTFO (RECENZE PC) – Obsah článku

1. Temnota je v GTFO mimořádně děsivá
2. Evoluční teorie temnoty
3. GTFO necílí na masu, nýbrž na tuhé hráče
4. Recenze GTFO: závěrečné hodnocení
5. HW nároky pro GTFO PC

Temnota je v GTFO mimořádně děsivá

---

Hráč se v rámci příběhu GTFO transformuje do odsouzenců na smrt, kterým je dána možnost vykoupit své hříchy z minulosti. Namísto rozvážení pizzy, dělání dobrých skutků nebo lovení super hrdinů musí tito vězni vykonat řadu cest do útrob gigantického futuristického komplexu, kde na ně čekají různorodé úkoly. Svou výpravu samozřejmě startují v prvním patře, načež se mají možnost podívat dál. Pokud ovšem uspějí, a že to není nic snadného. Tahle hra totiž není pro slabé povahy a takřka na každém kroku tu na vás čekají překážky škodící vašemu zdraví do takové míry, že po některých akcích budete odcházet od monitoru v slzách. Tohle trošku přeháním, ale frustrace tu rozhodně přítomna je, protože protivníci jsou ostří jako žiletky.

Naštěstí pro hráče se nejedná o monstra nastavené v podobném režimu jako filmoví vetřelci. Rozhodně to nejsou soci, kteří by po vás za všech okolností aktivně šli. Minimálně ne v prvních patrech – jedná se totiž o příšery ve stavu spánku. Rozmístěné nejsou v malé míře, takže není vůbec problém na ně cestou narazit, nebo to při pomalém ustupování napálit rovnou do nich. No jo, nejednou se mi stalo, že jsem neopatrně nacouval do nějaké té skupiny, či na ni zamířil baterkou. Jakákoliv provokace pro ně představuje důvod k tomu, aby se probudili z letargie a pustili se do akce. Tedy přesněji řečeno do rozsévání ran mezi členy vašeho týmu, kteří měli tu smůlu, že se dostali na dosah svým nepřátelům a nestihli je umlčet před jejich řádným probuzením.

Prim tu kvůli pospávajícím protivníkům hraje tichý postup. Když si totiž skutečně dáte pozor na to, kam vedou vaše kroky, velká část úrovně je pro vás fakticky bezproblémovou procházkou. S akční taktikou tu navíc moc neuspějete, jelikož jak už to v podobných hrách bývá, i v GTFO je hlavní silou vašich oponentů to, že jich je prakticky nekonečný zástup, který v případě nutnosti během mžiku doplní další kreatury bažící po vaší krvi. Pokud jde o paletu monster stavících se vám do cesty, jejich škála není vůbec chudá, přestože na první pohled vypadá většina z nich dosti podobně. Liší se především tím, co dokáží předvést, jakmile je probudíte.

Evoluční teorie temnoty

---

Úplně ta nejzákladnější forma zmutovaných spáčů neútočí na hráče ani tak svými pěstmi, jako spíše jazykem. Setkávat se s ní budete ale opravdu hodně, takže si na to musíte zvyknout. Obdobně je to i s variantou protivníků mající místo hlavy podivný biologický kaktus a pálící na vás při každé příležitosti. Z tradičních nepřátel jsem si během hraní největší averzi vytvořil asi vůči průzkumníkům valícím ze svého nitra detekční chapadla reagující prakticky na každý pohyb aktivací alarmu. Nejednou mi totiž překazili do té doby bezproblémový průchod natolik, že jsem se musel do lokace vydat znovu. Tahle sorta však ve finále nebyla tím jediným, čemu jsem musel při svých sestupech čelit.

Kromě tuctových monster, která se nacházela snad v každém patře v hojném množství, se po komplexu pohybovaly také smrtící unikáty, na nichž se mutace vyřádila tak, že by je ani vlastní matka nepoznala. Jedním z nejzajímavějších kousků je zřejmě Tank. Tenhle netvor je ukázkou toho, jak daleko mohou vědecké hrátky zajít, když se vám pomíchají zkumavky se vzorky všech druhů. Při mém prvním setkání jsem do něj napral tolik munice, že by to vystačilo na celý vagón, a on šel stále kupředu plný děr. Větší problémy než s ním jsem ovšem měl s téměř neviditelným monstrem pojmenovaném příznačně Shadow. Šlo totiž vidět pouze při nasvícení, a to se nemuselo vždy vyplatit. Celkově jsou tu netvoři zpracováni na jedničku. Ještě dlouho z nich nebudu mít klidné spaní.

Pokud jde o samotný návrh map, do kterých jsem se měl možnost při svých exkurzích do temnoty podívat, ten je povedený. Po většinu času se jednalo o úzké chodby propojující jednotlivé části komplexu různě zaplněného monstry. Někde šlo projít z jednoho bodu na druhý relativně bez problému. Jinde na nás zase čekala ocelová vrata s elektronickým zámkem, či slepá chodba. Popravdě jsem nikdy neměl, kvůli stísněnosti lokací, po nichž jsem se pohyboval, dojem úplného klidu. Vždy se totiž na scéně mohlo objevit něco, co by obrátilo misky vah v neprospěch mé party často sužované nedostatkem životů a nepravidelným přísunem munice do zbraní.

Spektrum zbraní, s nimiž jsem měl možnost operovat, nebylo vyloženě bohaté ani chudé. V nabídce nescházely útočné pušky, brokovnice, pistole, kolty, lehké kulomety a bezpočet dalších nástrojů, se kterými šlo efektivně kosit nepřátele. Vyloženě se mi líbil systém podpůrných předmětů, jimž minimálně v mých očích dominovaly automatické věže evokující vzpomínky na kultovního Vetřelce. Celkově mi tu však schází určitý vývoj zbraní, herní třídy s evolučním stromem či cokoliv jiného, co by mě dlouhodobě mohlo motivovat k hraní. Přijde mi, že po jednom absolvování kampaně vlastně nemám moc důvodů, proč se hnát dál, a to je škoda. Právě u těchto titulů je totiž zásadní před hráče nějaké ty motivační prvky postavit a zde na to tvůrci zřejmě zapomněli.

GTFO necílí na masu, nýbrž na tuhé hráče

---

Zatímco zanedlouho vycházející Rainbow Six Extraction je už od počátku hrou prezentující se jako něco pro větší škálu hráčů a přístupností umožňující rychlé pochopení celku, tenhle kousek je jeho pravým opakem, přestože se v mnohem chystané PvE verzi Rainbow Six Siege podobá. Některé herní prvky jsou dokonce totožné. I zde máte monstra v hibernaci a partu postav, jež mají za úkol plnit jisté cíle. Na rozdíl od hry od Ubisoftu se tento kus nesnaží od počátku stavět do role něčeho, co si užije každý. Právě naopak. Je to titul postavený na tom, že se musíte naučit kooperovat se svými spoluhráči, nedělat přílišný rámus a počítat doslova každou kulku ve vašem zásobníku. Když to neděláte, tak prostě zemřete.

Ze svých chyb se tu musíte učit, protože když to nedokážete, budete hodně umírat a velmi rychle GTFO opustíte. Pokud ale dokážete pochopit minimálně základní mechanizmy tohoto díla, tak máte částečně vyhráno. Samozřejmě ne úplně, ale pro začátek vám to bude stačit. Ideální je pak najít si ještě společníky na pravidelné průchody. Bez nich se totiž jedná o kus, jenž je s náhodně naverbovanými hráči vskutku náročné pokořit. Boti navíc, stejně jako v jiných kooperačních FPS, nepředstavují moc velkou oporu a hraní s nimi je tím pádem spíše k vzteku. Stejně tak tento kus nebudete chválit ani za občasné bugy, ale těch tu už naštěstí není příliš mnoho. Hraní GTFO si tím pádem lze s přáteli slušně užít.

• Zdroje: Vlastní

GTFO (RECENZE)

---

Závěrečné hodnocení

Kooperační FPS GTFO vyvíjí a vydává studio 10 Chambers Collective. Titul vychází 10. 12. 2021 na PC.

Klíč k recenzi poskytla PR agentura Kool Things.

GTFO – Dojmy z hraní

1. Prezentovaná alfa GTFO vás bez milosti pošle do hlubin zamořeného komplexu
2. Tichý pohyb vám ve hře od 10 Chambers Collective umožní vyhnout se řadě problémů
3. Technická stránka GTFO jasně ukazuje, že si na finální verzi budeme muset nějaký ten pátek počkat
4. HW nároky pro GTFO PC

Prezentovaná alfa GTFO vás bez milosti pošle do hlubin zamořeného komplexu

• Dojmy z hraní: 6. 11. 2019 • Autor: Ondřej Zeman

O příběhu GTFO toho doposud nebylo zveřejněno mnoho, takže jsem na počátku své výpravy moc nevěděl, nač se mohu těšit. V úvodních záběrech jsem měl možnost spatřit řadu epileptických výjevů, po nichž mi vyskočila obrazovka požadující, abych si dal sérum. Jakmile jsem tak učinil, dostal jsem do rukou vězně, který se měl řádně vyzbrojit, a následně vydat výtahem spolu s dalšími třemi jedinci do nižších pater gigantické základny. Ty měly podle dostupných informací skrývat stázovou komoru, ve které se měla nacházet neznámá entita, jejíž DNA bylo nutné pro úspěch operace získat. Nikomu z nás se do spodních pater komplexu moc nechtělo, nakonec jsme se však vyhecovali k tomu, že se přeci jen do tohoto nejistého podniku pustíme.

Předtím, než jsme se ovšem vypravili do útrob komplexu, jsme se museli řádně vyzbrojit. Každá z postav si na sebe měla možnost naložit primární zbraň, speciální smrtící hračku, podpůrný nástroj a kontaktní rozsévač zkázy, mající většinou podobu různě upraveného kladiva. Do prvního slotu je možné vložit pistoli, smg, poloautomatický kvér, nebo útočnou pušku. Druhý, jehož definicí můžete určitým způsobem zaměřit vašeho hrdinu, nabízí revolver, brokovnici, lehký kulomet a odstřelovací pušku, která nepředstavuje zrovna ideální výstroj do tunelů, jež jsou cílem vaší výpravy. Za sebe považuji nejzajímavější třetí kategorii, v níž lze nalézt automatickou věž, metač min, zpomalovač a detektor pohybu, díky němuž jsem si vzpomněl na kultovního Vetřelce, pro nějž byl typický.

I když je většina představených předmětů pro vaše přežití hodně důležitá, plně je využijete jen v případě nejvyšší nouze, jelikož střelba monstra, proti nimž stojíte, dokáže rozlítit natolik, že začnou svolávat ostatní, což v zájmu svého vlastního dobra nechcete. Stabilně se proto budete plížit a užívat kladivo, jež dokáže z cesty odstranit nejeden problém, který vám v ní bohužel stojí. Efektivita tohoto jinak pracovního nástroje je v GTFO možná až překvapivě vysoká, když se řádně rozpřáhnete, jste schopni s ním nemalé procento zmutovaných monster rozmlátit na jediný úder. Nesmíte ovšem minout, protože pokud netrefíte, vytvoříte hluk, který vytočí nejen nezasaženého netvora, ale také jeho kámoše, kteří mu ihned ve velkém přiběhnou na pomoc, a řádně vám za vyrušení zatopí.

Tichý pohyb vám ve hře od 10 Chambers Collective umožní vyhnout se řadě problémů

Z předchozího odstavce je jistě jasné, že za pomoci divoké střelby se v GTFO moc daleko nedostanete, a když už se vám to náhodou podaří, zaplatíte za své neuvážené chování nejen hromadou nábojů, ale také vlastní krví. Monstra se totiž v této hře pohybují v několikačlenných skupinách, jejichž zástupci se vždy rozmístí po prostoru, který je jejich dočasným útočištěm. Pokud chcete přežít, je dobré našlapovat skutečně hodně opatrně, jelikož příšery reagují nejen na zvuky, ale i na pohyb, který dokáží dočasně vnímat za pomoci svého srdce. To se v momentu, kdy začíná detekovat hýbající se objekty, vyloženě rozzáří, takže máte možnost přestat včas s postupem, a následně v koutku stojícímu nepříteli rozbít kladivem lebku, čímž se vyhnete prozrazení.

Ne vždy se v GTFO samozřejmě vyhnete tomu, aby monstra spustila poplach. Když není zbytí, je nutné hodit kladivo na záda a sáhnout po silnějším kalibru, protože bez něj přesilu zmutovaných netvorů rozhodně nezdoláte, už jen kvůli tomu, jak pestrá je jejich paleta. Do cesty vám v GTFO totiž nejsou stavěny jen jednoduché kontaktně zaměřené exempláře. Vedle nich se při svých toulkách zamořeným komplexem můžete setkat také s kreaturami, jež po vás budou vystřelovat energetické koule, nebo se pokusí hrdiny srazit k zemi za pomoci dočasně zvětšeného údu, jímž se ohání možná zdatněji než krotitel tygrů. Samotní vývojáři slibují, že časem bude aktuálně prezentovaná škála ještě rozšířena o další kousky, lišící se od současných protivníků vzhledem i dovednostmi.

Komplex, do něhož se v GTFO vydáte, by byl nepříjemným místem i bez toho, že jsou jeho chodby zaplněny mutanty všeho druhu. Je to totiž místo tvořené temnými zákoutími, halami zamořenými podivnou mlhou, a skladišti, jejichž podlahu pokrývají lidské údy a pomalu se měnící těla, mající v sobě zřejmě zárodek viru, s jehož oběťmi se stabilně střetáváte. Právě design úrovní, do nichž se je možné skrze GTFO podívat, dle mého názoru aktuálně představuje nejvýraznější prvek celku. Pokud budou podobně navrženy i další části základny, můžeme se těšit na hru s velmi hutnou atmosférou, při jejímž hraní si nejednou vzpomenete na již zmíněného Vetřelce, který však namísto gigantického zařízení pracoval s myšlenkou uzavřené vesmírné lodi bez možnosti útěku.

Technická stránka GTFO jasně ukazuje, že si na finální verzi budeme muset nějaký ten pátek počkat

V současnosti nabízená verze GTFO představuje hru, jejíž vývoj ještě není ani ve fázi bety, takže se dalo čekat, že bude celek trpět různými nedostatky, jimž v současnosti zaručeně dominuje technická stránka. Ta by se dala označit za primární nešvar GTFO, který značně znepříjemňuje herní zážitek především hráčům se slabšími stroji, jimž snímky skáčou natolik divoce, že se často nejsou schopni dostatečně rychle vyrovnat s nastalou situací, a následně kvůli tomu zbytečně umírají. Věřím ovšem v to, že vývojáři se s tímto prvkem brzy vypořádají. V případě, že se jim to podaří, zpřístupní své dílo i jedincům s méně výkonnými PC, pro něž je tento kousek aktuálně řádně zasekaným peklem s nepříliš dobře zpracovanou grafikou, na níž je třeba také zapracovat, aby byl celek konkurenceschopný.

Jakožto hráč se silnější mašinou jsem v tomto ohledu trpěl jen minimálně, propadům jsem se ovšem nevyhnul. Když však hodím technickou stránku za hlavu, a zaměřím se jen na samotnou hratelnost, musím uznat, že se jedná o projekt, který má nemalý potenciál, jenž je hmatatelný už v této fázi vývoje. Nejvýraznějším aspektem GTFO je aktuálně rozhodně návrh úrovní, spolu s neskutečně hutnou atmosférou, která by se doslova dala krájet. Kvalitní je taktéž zpracování nepřátel, jejichž rozmanitá škála nutí skupinku přeživších k tomu, aby se neustále přizpůsobovala nastalým situacím často rozhodujícím o jejich životě a smrti. Na finální verzi se budu zaručeně těšit, kdy však dorazí, v tento moment není jasné, teoreticky by k vydání GTFO mohlo dojít v průběhu příštího roku.

• Zdroje: Vlastní