Try our cookies Alza.cz a. s., Company identification number 27082440, uses cookies to ensure the functionality of the website and with your consent also to personalisage the content of our website. By clicking on the “I understand“ button, you agree to the use of cookies and the transfer of data regarding the behavior on the website for displaying targeted advertising on social networks and advertising networks on other websites.
Alzak icon

Icarus (RECENZE) – Nezáživné výpravy z orbity

• Autor: Jiřina Formánková

Studio Rocketwerkz a Dean Hall (autor DayZ) představili svou variantu sandbox sci-fi survivalu. Jako vesmírný prospektor plníte úkolové mise, které zpřístupní jak vylepšování postavy, tak výrobní a stavební možnosti. Jak Icarus momentálně vypadá a co od něj můžete čekat, se dozvíte v této recenzi.

Icarus; screenshot: cover

zdroj: Rocketwerkz

Icarus (RECENZE PC) – Obsah článku

  1. Trocha logické teorie
  2. Nekonečné opakování
  3. Odkud nám to dnes vane?
  4. Pobíhání sem a zase tam
  5. Recenze Icarus: závěrečné hodnocení
  6. HW nároky pro Icarus PC

Trocha logické teorie


Po zhruba šedesáti odehraných hodinách a splnění misí všeho druhu (které Icarus momentálně nabízí), kdy jsem se ke hře vracela nikoliv kvůli zábavnosti, ale spíše z určité nevěřícnosti a pro potvrzení toho, že mě nešálí úsudek, musím říct, že ačkoliv je ve hrách celkem běžné, že ne vše dává dokonalý smysl, stal se pro mě Icarus vítězem, co se nesmyslnosti a nelogičnosti samotného návrhu týče. Hra působí ve skutečnosti jako předběžný přístup, nikoliv plnohodnotný titul, a to jak kvůli chabému množství herní náplně, tak hromadě neotevřených misí, které budou dodány (doufejme) až později.

Icarus je klasický PvE survival s hlídáním základních životních potřeb, výrobou a stavbou, který ale jedno místo pobytu vyměnil za orbitální domovinu a průzkumné mise na „cizí planetu”. Můžete hrát buď sólo nebo s partou lidí. Samostatné hraní v tomto případě ale opravdu nedoporučuji, jelikož se prostě nevyplatí. V případě smrti vás čeká podstatná penalizace v podobě ztracených XP do dalšího levelu. A to může být opravdu hodně ztraceného času. Když hrajete ve více lidech, spoluhráč vás jednoduše oživí a žádný postih se nekoná.

V Icaru jste vesmírným prospektorem, kterého jakási společnost vysílá z orbitální stanice na mise na planetu, jež byla kdysi podrobena ne úplně podařené terraformaci. Vypadá to zde sice jako na Zemi, dokonce tu žijí nám známá zvířata, ale to je vše. Kyslík získáte z kyslíkových kamenů (co dýchají všechna ta zvířata okolo, není úplně jasné), planetu bičují nejrůznější bouře, které dokáží vmžiku podpálit les, nebo vyvrátit stromy. Do toho všeho přilétáte vy, ve skafandru zavřeni ve futuristické přepravní kapsli, abyste nasbírali svých prvních pár klacíků, kamenů a keříků na výrobu pravěkých primitivních nástrojů.

Je velkou záhadou, proč tak vyspělá společnost (schopná terraformovat planety a vysílat prospektory z orbitální stanice) nedokáže svým svěřencům opatřit na cestu alespoň kapesní nožík… Na to, abyste se jím vybavili sami, budete muset absolvovat několik misí, než získáte dostatek odměny, za který ho můžete vyzkoumat a vyrobit. Do té doby budete létat z orbitu dolů a zase zpět s prázdnýma rukama.

Nekonečné opakování


Systém výroby a stavby se odemyká spolu s dosaženými úrovněmi a můžete v něm vybírat podle libosti a toho, co předpokládáte, že nejspíše využijete. Spolu s výrobním stromem dostanete k dispozici i zlepšování dovedností postavy. Návrh je to pěkný, bohužel nejde resetovat. Pokud si tedy vyberete něco špatně, máte smůlu, body jste si přidělili permanentně.

Stavitelské možnosti jsou slušné, nečekejte ale žádné velké zázraky. V podstatě můžete díly lepit k sobě bez ohledu na fyzikální zákony a budou držet jako přibité. Dřevěnými podlážkami bez jakýchkoliv podpěr můžete přemosťovat klidně celá pohoří a tak dále. Je velká škoda že vývojáři nepoužili podobný koncept jako ve Valheimu jak co do fyziky, tak třeba bonusů za vybavení obydlí. Ve finále tak zřejmě skončíte v nehezké kukani po strop zavalené výrobníky a pecemi.

Icarus jde dokonce tak daleko, že hráče nenechá přivézt z planety jedinou zde vyrobenou věc (např. pec, jejíž výroba uzme několik hodin času a moře materiálu). Řeknete si: možná jsou zdejší zdroje něčím kontaminované? Ale ne, nejsou, buďte v naprostém klidu. Jedna z misí po vás bude chtít, abyste odsud něco poslali zpět na orbit. Je to jen názorná ukázka toho, jak je možné v jednom okamžiku postavit celou logiku projektu na hlavu. Pneumonii v jeskyni chytnete navzdory dýchání kyslíku přímo ze skafandru – jistě také jen proto, aby vás nedej bože nenapadlo, že než stavět na každé misi pořád dokola přístřešky, které se budou při silných bouřích rozpadat rychlostí světla, nebo do nich rovnou udeří blesk, je snadnější se zabydlet zde a nemusíte stavět nic.

Icarus; gameplay: po bouři Icarus; gameplay: pyromanie

zdroj: vlastní

Po silných bouřích častokrát najdete místo svého dočasného obydlí kůlničku na dříví. Konce misí naopak svádějí k pyromanii.

Repetitivnost je jednou velkou Achillovou patou hry. Survival je tímto nešvarem proslavený, avšak Icarus ho dokázal pozvednout na novou úroveň. Každou misi začínáte stejně, přiletět, nasbírat hromadu surovin, postavit přístřešek, vyrobit nástroje, výrobníky na kde co všechno a přitom pokud možno neumřít hlady, žízní, udušením nebo na působení živlů. Poprvé, podruhé, podesáté popatnácté… Tak dlouho, dokud vás to neomrzí.

Je to trochu frustrující a po x-té misi jsem se díky tomu uchýlila k naprostému minimalismu. Bydlet se opravdu dá i v jeskyni za předpokladu, že si vytvoříte dostatek léků na pneumonii. Dva hráči se pohodlně vlezou na dvě dřevěné podlážky i s ohněm a spacáky a tak dále. Je prostě škoda strávit pár hodin budováním vymazleného obydlí a všemožného vylepšení, když o něj po skončení poměrně krátké mise definitivně přijdete.

Odkud nám to dnes vane?


Nadšení z prvního stromu shozeného bouří a toho, že do některých jeskyní se musíte nejdříve prokopat, vystřídalo zklamání z toho, že na víc příjemných překvapení jsem během hry nenarazila. Snad tedy ještě s výjimkou lesa zapáleného bleskem, tady mi ale zážitek sabotovalo prase, které se rozhodlo, že se nepohne ani o píď, a hrdinně uhořelo spolu s ním, mezitím co ostatní zvířata podle předpokladu utekla.

ICARUS – Hunting with bugs (GEM, PC, no commentary)

zdroj: vlastní

Kdo by do pašíka řekl, s jakou vervou a grácií se zvládá přenést přes padlý strom.

Počasí je jedním z nejvíce určujících prvků na výpravách. Častokrát je více smrtící než vlci a medvědi v lesním biomu nebo hyeny a kuguáři v poušti. Je zpracováno opravdu pěkně a atmosféricky, včetně uvěřitelných zvuků. Za nějaký čas ale poznáte, že se jedná o tytéž jevy, jen odstupňované podle intenzity. Zjistíte, že například vítr vás nijak zvlášť neohrozí (za předpokladu, že na vás zrovna nespadne strom) a můžete ho směle ignorovat, to samé se ostatně týká i slabších bouří v dalších oblastech.

Ty jsou momentálně tři. Les, poušť a arktická část. Vývojáři sice zařadili do nabídky ještě jeden (jako říční deltu), ale při bližším prozkoumání zjistíte, že vlastně neexistuje. Jedná se totiž o ten samý lesnatý biom, jako v mnoha misích, které už jste prošli. Ta samá zvířata a zdroje plus jeden vodopád navíc. Problém je, že svět není procedurálně generovaný a mapy jednotlivých oblastí tak budete znát po několika návštěvách zpaměti, včetně stále stejného místa pobytu kdejaké zaječí rodiny.

Pestrost zakázek, které si můžete na vesmírné stanici vybrat, také není bůh ví jaká. Jedná se o pár typů misí v drobných variacích. Zabij zvířecího bosse v té a té oblasti, vyzvedni scanner a použij ho na třech místech, doběhni támhle a postav přístřešek s vybavením, případně interaguj se třemi věcmi. Vůbec se zdá, že fiktivní zadavatel úkolů z orbitu je buď posedlý číslem tři, nebo se v počtech dál nedostal. Perličkou všeho jsou pak návraty k modulu, ve kterém musíte planetu opustit.

Pobíhání sem a zase tam


Přistáváte obvykle značně daleko od místa, kde máte úkol splnit, takže se po každé jednotlivé misi můžete těšit na bezduché dvaceti až třicetiminutové sprintování z bodu A do bodu B světem, kde se nic neděje. Tedy ano, může vás zastihnout bouře nebo překvapit medvěd, ale to je tak vše. Mapu znáte nazpaměť a není velká zábava po ní bezúčelně běhat sem a tam. Pokud byste (z jakéhokoliv důvodu) planetu neopustili do vypršení časovače (není to příliš pravděpodobné, jelikož jednotlivé mise se odpočítávají na dny v reálném, nikoliv herním čase), o svou postavu přijdete.

Zhyne bídnou (a neznámo jakou) smrtí. Tady byli vývojáři opět skoupí na informace a není tak úplně jasné, jestli celá planeta kvůli jednomu opozdilci vyletí do povětří, nebo jaký jiný Armageddon ji čeká. Možná jen prospektora po uplynutí této doby trefí z pobytu mimo orbit šlak, jinak si pointu časovače vysvětlit neumím. Všechny potřebné zdroje pro přežití (jakkoliv dlouhé) totiž máte.

Co musím naopak jednoznačně pochválit, je vizuální a zvukové zpracování hry. Modelace zvířat, stejně jako okolí, jsou nadmíru povedené. Co se jednotlivých biomů týče, vede u mě rozhodně ten lesní, už kvůli pestřejší skladbě rostlin a některým opravdu moc hezkým výhledům. Zvuky bouří stejně jako zvířat a okolí jsou taky vysloveně povedené. Kdyby se zbytek hry dobře zvládnutému audiovizuálu jen blížil, vůbec bych se nezlobila.

Icarus; gameplay: hory Icarus; gameplay: skelet

zdroj: vlastní

Pěkně zpracovaný vizuál je prozatím asi největším tahounem hry.

Icarus vás naproti tomu obšťastní i dostatečně pestrou směsicí bugů. Ať už se jedná o mocné buvoly ladně se vznášející metr a půl nad vodní hladinou (mezitím, co se pokoušejí o jakousi čubičku), zebry levitující nad jezery a podobně. Horší je procházení podél horských masivů, které vás jednou pustí prosmýknout se miniaturní štěrbinou, zatímco jindy narazíte do neviditelné bariéry u mnohem větších průchodů. Pokud se chcete setkat s vlastním nitrem tváří v tvář, oblečte se do kožešinové zbroje, vezměte do ruky třeba krumpáč a sehněte se klepnout nějaký ten kámen. Naskytne se vám fascinující pohled do útrob neexistujícího těla a oděvu z rubové strany.

Drobnosti jako zvířata zasekávající se o různé předměty nebo tupě stojící ve volném terénu, mezitím co do nich střílíte jeden šíp za druhým, jsou tu celkem běžným jevem. Nejpůsobivější podívaná ale je, když se všechna zvířata v okolí rozhodnou spawnout na prostoru dvakrát jeden metr, nevratně se zaklesnou do sebe a promění se v amorfní hmotu plnou kopyt, zadků a ohonů.

Icarus; gameplay: ryba Icarus; gameplay: buvoli

zdroj: vlastní

V lesním biomu bývá živo jak pod vodou, tak nad ní. Ryba dokáže vystřihnout nezapomenutelný výraz, zatímco buvoli parádní plavecký styl křížený s levitací.

Přestože působí Icarus na první pohled opravdu vábně, nenabízí v současné chvíli dostatek pestrého obsahu, který by zaujal na více než na pár hodin, což je ale na plnohodnotný titul žánru zoufale málo. Jiná situace by nastala, kdyby se autoři rozhodli vydat Icarus nejprve v předběžném přístupu. Pak by bylo spíš možné přimhouřit nad některými nedokonalostmi oko s tím, že se nejedná o plnohodnotné vydání. Pokud hledáte kvalitní hru tohoto typu, obraťte se raději na No Man's Sky a Icaru dejte příležitost, až autoři přidají další obsah.

• Zdroje: Vlastní


Icarus (RECENZE)


Závěrečné hodnocení

Survival Icarus vyvíjí a vydává studio Rocketwerkz. Titul vychází 4. 12. 2021 na PC.

        Hodnocení4/10 PODPRŮMĚR
Verdikt:

Icarus momentálně působí jako titul vydaný v předběžném přístupu, ne jako plnohodnotná hra. Stereotypní mise spolu s mapami, na které se musíte neustále dokola vracet a které nenabízejí po prvním průchodu vůbec nic nového, omrzí velice rychle. Záleží jen na vývojářích, kolik péče budou hře v budoucnu věnovat a jestli z ní dokážou vytvořit zábavný survival.

Icarus; recenze

Klady

  • Hezké prostředí
  • Povedené zvuky
  • Pár nečekaných překvapení
  • Obstojný systém výroby

Zápory

  • Repetitivní mise
  • Opakující se mapy
  • Nelogičnost návrhu
  • Frustrující pobíhání sem a tam
  • Nemožnost přivézt si důležité výrobky na orbit
  • Malá druhová rozmanitost nepřátel
  • Neexistující čtvrtý biom
Jiřina Formánková

Jiřina Formánková

Videohry patří mezi mé velké koníčky přibližně posledních 15 let. V redakci GEMu/Alza Magazínu jsem od roku 2017 a mezi mé oblíbené žánry patří především survivaly, RPG a adventury, ale rozhodně nepohrdnu ani zajímavými indie projekty. Z platforem dávám jednoznačně přednost PC před všemi ostatními.

HW nároky pro Icarus PC



Minimální HW požadavky Doporučené HW požadavky
Operační systém Windows 10 64-bit Windows 10 64-bit
Procesor Intel i5 8400 Intel i7-9700
Grafická karta Nvidia GTX 1060, 6 GB NVIDIA RTX 3060ti
DirectX DirectX 11.0 DirectX 11.0
Operační paměť 16 GB 32 GB
Pevný disk 70 GB 70 GB

• Zdroj: Steam (20. 12. 2021)

S jakým herním PC na Icarus?

Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.

AlzaPC GameBox Core Mini - R5 / RTX5050 / 16GB RAM / 1TB SSD / Bez OS

Základní sestava:

AlzaPC GameBox Core Mini - R5 / RTX5050 / 16GB RAM / 1TB SSD / Bez OS

AlzaPC GameBox Prime - i5 / RTX5060 / 32GB RAM / 1TB SSD

Optimální sestava:

AlzaPC GameBox Prime - i5 / RTX5060 / 32GB RAM / 1TB SSD

AlzaPC GameBox Elite - U5 / RX9070XT / 32GB RAM / 2TB SSD

Sestava pro náročné:

AlzaPC GameBox Elite - U5 / RX9070XT / 32GB RAM / 2TB SSD

i Mohlo by vás zajímat
Print
P-DC1-WEB22