Iron Harvest (RECENZE) – Tuhá RTS s mechy v hlavní roli

Iron Harvest (RECENZE PC) – Obsah článku

1. Svět patří v Iron Harvest gigantickým robotům
2. Budování základny tu funguje obdobně jako v Company of Heroes
3. Špatně vyzbrojené jednotky je možné v Iron Harvest přezbrojit
4. KING Art se povedlo vypořádat s technickou stránkou jen napůl
5. RTS Iron Harvest jasně cílí na fanoušky Company of Heroes
6. Recenze Iron Harvest: závěrečné hodnocení
7. HW nároky pro Iron Harvest PC

Svět patří v Iron Harvest gigantickým robotům

Minulost už nelze změnit, je prostě napsána. Hry jsou však ideální způsobem, jak se vrátit tokem času k určitým zásadním momentům a podívat se na to, jakým směrem by se dějiny ubíraly za předpokladu, že by se ta či ona slavná událost nestala. Příběh Iron Harvest nám ukazuje deskovou hrou Scythe inspirovaný svět po industriální revoluci, která proběhla trošku jinak než v naší realitě. Lidstvo se totiž díky neskutečnému zápalu posunulo daleko více, než se podařilo našim předkům. Vedle jednoduchých parních strojů se mu povedlo vynalézt také dodnes nepříliš užívané mechy. Ty lidé zapojili nejen do činností každodenního života, ale zařadili je též do válečného arzenálu, čímž se z první světové války stal konflikt, o jehož výsledku nakonec nerozhodla lidská síla, ale obří stroje.

Po jeho skončení většina obyvatel univerza Iron Harvest počítala s tím, že konečně nastane věk klidu a míru. Nejvyšší kruhy ovšem smýšlely trošku odlišným způsobem než obyčejný lid, což se stalo osudným polanijské rodačce Anně Kossové. Ta žila se svým otcem a přáteli v malé vesničce relativně prostým životem až do okamžiku, než k nim vtrhla ruská, tedy lépe řečeno rusvětská armáda nehledající nikoho jiného než milovaného tatínka hlavní hrdinky, který se nakonec ve jménu vyššího dobra své dcery vzdal. Annu tato prohra naštěstí nezlomila, stala se z ní členka odboje vedoucí v rámci kampaně za Polánii svůj lid proti agresorům z východu.

Nezlomná vůdkyně odboje není jedinou postavou, které je v rámci příběhu Iron Harvest dán prostor. Celkem tu naleznete rovnou tři scénáře, v nichž se dozvíte více o pohnutkách jednotlivých stran a hlavně poznáte nové postavy, s jejichž pomocí pochopíte lépe chod tohoto na strojích značně závislého univerza. Děj samotný ani náplň misí zde popravdě nepovažuji za nic zázračného, díky slušnému zpracování primárních protagonistů a hlavně dabingu jsem si však zdolání celé kampaně relativně užil. Dokázal bych si však představit, že by si tvůrci s náplní jednotlivých scénářů více vyhráli.

Budování základny tu funguje obdobně jako v Company of Heroes

RTS žánr nám v minulosti nabídl různé způsoby jak budovat základnu. U některých děl nám vývojáři dali úplnou svobodu, jindy zase vsadili spíše na koncept jasně definovaného prostoru pro budování. V případě Iron Harvest se tvůrci z KING Art rozhodli kráčet po cestě, kterou už v minulosti vyšlapala bravurní strategie Company of Heroes. Většinu normálních budov zde proto máte možnost postavit pouze v jasně stanoveném prostranství rozkládajícím se okolo vašeho velitelského centra. To je prakticky srdcem vaší nevelké základny produkující zanedbatelné množství surovin nutných k jakékoliv formě expanze, takže si pouze s ním vystačíte jen do momentu, než vaše srdce zatouží po širší škále jednotek, protože tato struktura vám jich moc nenabízí.

Naštěstí vám Iron Harvest obdobně jako jiné RTS dá ve většině případů do rukou hned ze startu pár dobrých chlapů. Ti jsou ochotni expandovat vaši sféru vlivu a obsazovat ve vašem jménu železné doly a rafinerie produkující ropu, jež potřebujete k dalšímu růstu vaší báze. První budovou, kterou je tu dobré postavit, jsou dozajista kasárny. Jedná se totiž o vstupenku k první řadě pěchotních jednotek o něco více specializovaných než jejich kamarádi z od počátku dostupného velitelského centra. I přes jejich kvality se ovšem stále nebude jednat o nejlepší z nejlepších, protože k nim se dostanete až poté, co výcvikový komplex projde řádným vylepšením, bez něhož si takto laděné strategie popravdě už nejsem schopen ani představit.

Jak už však bylo řečeno v minulých odstavcích, první světovou válku v Iron Harvest rozhodně nevyhrála pěchota, takže se kasárny i přes svou vysokou důležitost rozhodně nestanou poslední budovou, kterou tu postavíte. Hodně zásadní pro vaši budoucnost bude zaručeně dílna, jež bude produkovat velké smrtící válečné stroje vyžadující k chodu jasně definovaný počet operátorů rekrutovaných z řad vámi kontrolovaného obyvatelstva. To je ochotné nejen nasednout do obřího mecha, ale také vzít do rukou zbraň a prostě se pustit do boje za vaši věc. Přestože je vůle lidu vysoká, nelze počítat s tím, že by jeho zásoby byly nevyčerpatelné. K dispozici budete mít vždy jen určitý počet mužů a žen ochotných se naverbovat.

Špatně vyzbrojené jednotky je možné v Iron Harvest přezbrojit

Jak už to tak u většiny RTS bývá, i v Iron Harvest pracuje balance jednotek na principu kámen/nůžky/papír, což v praxi znamená, že určití specialisté platí na daný typ jednotek, zatímco ony se naopak zaměřují na eliminaci jiného typu válečníků. V bezpečí díky tomuto konceptu nebudou ani obří válečné stroje, protože i mezi pěchotou se najde pár profíků schopných pocuchat pláty mocným mechům, jejichž konstrukce nejednou vyvolává dojem neporazitelnosti. V základu si hráč musí vždy vystačit s lehce vyzbrojenými pěšáky a techniky, jejichž cílem není ani tak bojovat, jako spíše budovat základnu a defenzivní struktury v jejím okolí. Hodně zásadní je co nejrychleji se rozkoukat a poslat jednotky do akce, čímž se tento kus příliš neliší od Company of Heroes.

Když nevezmu v potaz menší šarvátky, tato fáze je primárně o záboru a vylepšování produkčních budov. Ty vám umožní získat dostatečné množství surovin potřebných k další expanzi otevírající vám nové jednotky a hlavně mechy, bez kterých se dlouho neobejdete, protože pěchota tu rozhodně nehraje prim, přestože vám čas od času nějakou tu vedlejší bitvu vyhraje. Jakmile se k nim dostanete, vaše budoucnost bude záviset především na tom, jak moc efektivně s nimi budete schopni zacházet. I pro ně totiž platí princip kámen/nůžky/papír. Navíc jsou cenově méně dostupní, což v praxi znamená, že ztrátu vojáků oželet můžete, pád robotického válečníka však klidně předznamená váš konec, minimálně tedy za předpokladu, že na něj vsadíte všechny karty.

Jak už to tak v RTS bývá, každá frakce má v Iron Harvest trošku odlišnou paletu válečníků než konkurenční uskupení. Rusvěti jsou značně bojovným národem, jehož vojáci sází především na kontaktní boj. Velká část jejich jednotek disponuje smrtícími nástroji efektivními na kratší vzdálenosti, díky čemuž jimi produkovaní mechaničtí obři nemají problémy s tím eliminovat protivníka v řádném souboji tělo na tělo bez toho, aby sami padli. Opakem strojů tohoto uskupení jsou mašiny vyráběné v továrnách Polanie, která více než na přímé bitvy sází na boj z dálky. Velkou část jejich sil proto tvoří různě kvalitní děla v čele s mobilní pevností Tur schopnou si poradit za pomoci svého děla prakticky s jakýmkoliv ocelovým protivníkem.

Své kvality má též poslední zúčastněná strana Saxonie, u níž je možno nalézt nemalé množství tanků, které mají namísto často nespolehlivých pásů klepeta. Jednotlivá herní uskupení v Iron Harvest nedisponují pouze unikátní pěchotou a mechanickými bojovníky. Od ostatních frakcí se liší také díky několika hrdinům, jež mají možnost vyslat do bitvy. U Polanie najdete odstřelovačku Annu doprovázenou medvědem Wojtkem, zatímco za Saxony bojující Gunter operuje se dvěma vlky, granátometem a nesmírně efektivním ocelovým drápem určeným pro případy nouze. Zatímco šampioni i stroje mají výstroj pevně definovanou, u pěchoty je možnost padlé nepřátele obrat a přezbrojit, což se mi nesmírně líbí, jelikož se díky tomu máte možnost stabilně adaptovat.

KING Art se povedlo vypořádat s technickou stránkou jen napůl

Už v rámci bety nám vývojáři z KING Art prezentovali relativně slušně fungující dílo, ve kterém se hodně sázelo na bitvy. Hlavním problémem celku bylo už v létě to, že jednotky nezvládaly plnit některé příkazy, a když už je plnily, většinou se vám to stalo osudným, protože prostě nakonec stejně neudělali 100%, co jste po nich chtěli. Aktuální verze Iron Harvest je na tom o něco lépe, nelze však říci, že by se tvůrci s problematickým prvkem dokázali zcela vypořádat. Čas od času jsem se setkal s tím, že se válečníci nebyli schopni řádně zařadit, nebo šli ke svému cíli značně nelogickou cestou, kvůli čemuž dosti nehrdinně skonali. Problém jsem měl popravdě také s ne vždy fungujícím krytí a různorodými bugy, z nichž bych zmínil třeba střílení skrze budovy nebo zasekávající se postavičky.

Zatímco pathfinding, krytí, nebo bugy nepatří mezi něco, čím by se mohli tvůrci Iron Harvest chlubit, za optimalizaci je naopak můžu pochválit. Během hraní jsem se díky jejímu kvalitnímu zpracování prakticky nesetkal s výraznějšími propady fps, nebo pády hry. Velmi příjemným překvapením popravdě bylo chování umělé inteligence, při jejímž návrhu vývojáři zřejmě dbali na to, aby dosahovala stejných kvalit jako optimalizace, protože její výkony byly nadprůměrné. Na normální úrovni se jednalo o trošku pasivního soka. Jakmile jsem však zvedl o stupínek či dva obtížnost, z mírně škodícího oponenta se stala skutečná hrozba valící do pole jednoho mecha za druhým a hlavně snažící se aktivně taktizovat, čímž mým věrným způsobila nejednou těžké ztráty vedoucí ve finále k mé úplné porážce. Škoda jen, že škála map, na níž by se s ní šlo utkat, není rozsáhlejší.

RTS Iron Harvest jasně cílí na fanoušky Company of Heroes

Ve své době bylo Company of Heroes hrou, která se značně odlišovala od konceptu, s nímž pracovala většina jeho současníků. Iron Harvest je obdobně jako jeho duchovní vzor kouskem, jenž nejenže pracuje s tradičními mechanizmy, ale také hodně sází na taktiku a využití bojiště, s čímž se u RTS člověk nesetká každý den. Nabídnuta je vám v něm slušně prezentovaná kampaň, tři frakce se specifickými jednotkami, hratelnost orientovaná na taktiku a hrstka propracovaných bojišť. Vzhledem k obstojné kvalitě tohoto díla je mi celkem líto, že se jeho tvůrci úplně nepořádali s nedostatkem map, bugy, pathfindingem a diskutabilně fungujícím krytím, jež jej trápily už v betě. Kdyby se jim to povedlo, třeba jsme tu mohli mít nového prince RTS žánru. Tak snad se příště KING Art povede lépe.

Tato recenze byla napsaná pro PC verzi hry. Kopii pro recenzi poskytl vydavatel Deep Silver.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Iron Harvest: závěrečné hodnocení

Hodnocení 69 % GEM

Verdikt:

---

Nový výtvor KING Art je tuhou strategií, která se od konkurence liší primárně velkým důrazem na taktiku. Jestliže patříte mezi fanoušky Company of Heroes, akceptujete středně závažné nedostatky a chcete obstojnou RTS s mechy, nemusíte dlouho váhat. Pokud však toužíte po něčem s vyšší znovuhratelností, počkejte si raději na slevu, nebo se poohlédněte jinde.

Klady

• Zajímavý děj složený ze tří kampaní
• Trojlístek odlišně navržených národů
• Propracovaná bojiště
• Detailní zpracování jednotlivých strojů
• Pro nejednoho hráče jistě přítomnost české lokalizace

Zápory

• Problematický pathfinding
• Diskutabilně fungující krytí
• Bezpočet různě závažných bugů
• Relativně nízká škála map

Ondřej Zeman

Mé jméno je Ondřej Zeman. Herní žurnalistice se věnuji už více než sedm let, během nichž jsem měl možnost vypracovat se z herního blogera na plnohodnotného žurnalistu na serveru Zing.cz, ze kterého jsem po čase odešel na Alza Magazín. I když jsem hrdým vlastníkem konzole Nintendo Switch, mou největší vášní je hraní na PC, kde jsem měl možnost zrecenzovat už více než dvě stovky různě kvalitních titulů. Slabost mám primárně pro tahová RPG, indie projekty, propracované FPS a komplexní strategie.

Iron Harvest – Dojmy z Gamescomu 2019

1. Kdybych se narodil před sto lety, v jinačí době
2. Hardcore zážitek pro otrlé
3. Iron Harvest má velký potenciál v multiplayeru
4. HW nároky pro Iron Harvest PC

Kdybych se narodil před sto lety, v jinačí době

• Dojmy z GC 2019: 28. 8. 2019 • Autor: Jakub Němec

Strategie Iron Harvest mě zaujala od svého oznámení a mělo to velmi jednoduchý důvod. Od prvního koncept artu jsem v tomto titulu totiž viděl jasnou inspiraci deskovou hrou Scythe a nebyl jsem daleko od pravdy. Iron Harvest totiž využívá stejného univerza, které vzešlo z mysli polského výtvarníka Jakuba Rozalského a jež je často označováno jako 1920+. Taktický titul od německého studia KING Art Games se prozatím nepouští do zpracování celého konfliktu, ale bere si z něj jen část odehrávající se ve střední Evropě. Postaví proti sobě Polanskou republiku, Saské císařství a Rusvětský svaz, které mají v celém sporu odlišnou úlohu.

Díky rozdílnosti jednotlivých frakcí lze očekávat také různé přístupy v hraní, jež si pořádně osaháme v trojici scénářů, v nichž budou mít ústřední roli příběhy hrdinů. Nám byla během hratelné ukázky představena partyzánská bojovnice Polanské republiky Anna, která hledala svého otce. V patách se jí držel věrný medvědí kamarád Wojtek jako její osobní stráž a nebezpečná zbraň v jednom. Pokud se tvůrci budou držet reálií, tak v kampani za Rusvětský svaz se budeme věnovat eskapádám Olgy Romanovové s jejím tygrem Čangou a v misích pro Saské císařství se seznámíme s Günterem a jeho vlky Nachtem a Tagem. Uvidíme, jak se situace vyvine.

Hardcore zážitek pro otrlé

Pojďme se nyní podívat na samotný zážitek z hraní. Některé z vás možná vyděsil nadpis, ale ten není myšlen jako kritika, ale spíše pochvala. Jen si musíte uvědomit, že Iron Harvest není strategií pro každého. Jak nám bylo prezentujícím Tobiasem Stolz-Zwillingem (ano, je to ten pán, kterého má většina Čechů spojeného s Kingdom Come: Deliverence) několikrát zdůrazněno, námi zkoušený taktický titul je založený na soubojovém systému, v němž je velmi důležité krytí za různými překážkami a opatrný postup. Už v prvních minutách jsem se svou jednotkou narazil na mecha, který byl schopný rozcupovat veškeré mé naděje hned ze startu.

Jenže když jsem pečlivě rozestavil své jednotky kolem cesty na různá místa a začal z nich postupně pálit, tak se obrovský robot točil zmateně dokola a nebyl schopen téměř ani jednou vystřelit. V tomto ohledu se tvůrcům povedlo naprogramovat velmi zajímavou umělou inteligenci. Během hraní jsem si uvědomil, jak důležitý prostor má v Iron Harvest mikromanagement každé jednotlivé skvadry bojovníků, protože musíte správně načasovat střelbu, využívat speciální útoky jednotek, jakmile jsou připravené, a neustále vojáky přesouvat, když chcete soupeře nachytat, resp. najít nový kryt. I s menším počtem čet jste tak v neustále permanenci, abyste nepromeškali nic z dění na herním plánu.

Když jsem se začínal prokopávat do hloubky Iron Harvest, začalo mi docházet, čím zaujalo přispěvatele na Kickstarteru, kteří zafinancovali hru téměř trojnásobkem požadované částky. Autoři totiž přispěchali s řadou čerstvých nápadů, ale také zachovali některé osvědčené prvky z podobných her, jako je například proměna jednotky přímo na bojišti, což se velmi podobá konceptu z oblíbené strategie Company of Heroes – po každém padlém nepříteli zůstane na zemi ležet jeho speciální zbraň, kterou můžete vybavit své brance a tím tak posílit jejich útok. Z obyčejné pěchoty se tak stanou granátníci či raketometčíci a podobně. Stejně tak se vyplatí hledat porůznu rozeseté nepřátelské vlajky zaručující příchod čerstvých posil po jejich dobytí nebo bedny, mezi nimiž jsou také léčivé obvazy, jež dostanou zpátky do formy vaše pochroumané vojáky.

Iron Harvest má velký potenciál v multiplayeru

Jakmile si necháte Iron Harvest zalézt pod kůži a pochopíte veškeré jeho mechaniky, může se z vás stát dravec, který ovšem nebude mít nikdy jistou výhru. Ve skrytých částech mapy může být vždy schovaná hrozba, jež vás rozmáčkne jako toho posledního červa na zemi, takže opatrný přístup bude vždy hlavním jmenovatelem. Když však přistoupíte ke hře se zřetelem všudypřítomného nebezpečí, přestane vás umělá inteligence děsit a objevíte triky, jak ji oklamat. To by měl řešit multiplayer, v němž se proti sobě postaví hráči, kteří všechny podlé praktiky budou ovládat, takže se nenechají tak snadno nachytat.

Tvůrci si od hry pro více lidí slibují velké věci a my vám z nich dohledné době přineseme naše dojmy, protože jsme se dostali k předběžné verzi multiplayeru, kde si otestujeme naše dovednosti proti živým hráčům. V každém případě se budeme titulu Iron Harvest nadále věnovat, protože se nám líbí z pohledu herních mechanik, netradičního zasazení do alternativní minulosti i grafickým hávem. Plná verze by měla na naše počítače dorazit 1. září 2020 (umně využitá číslovka pod názvem Iron Harvest 1920 vám to bude neustále připomínat), takže si toto datum zakroužkujte červenou fixou. Zřejmě bude o co stát.

• Zdroje: Vlastní (Gamescom 2019)