Kniha kouzel (RECENZE) – Mágův náročný den

Obsah recenze Kniha kouzel

• Zvířátko archeologem
• Karta jako základní měna
• Jak se hraje Kniha kouzel – Pravidla
• Zajímavá variace na klasickou hru
• Recenze Kniha kouzel: závěrečné hodnocení

Sedmero řemesel

Titul Kniha kouzel klame od začátku tělem. Fanoušky magických praktik by totiž mohlo nalákat, že budou metat zaklínadla proti svým oponentům, případně bojovat s krvelačnými démony. Jenže v tomhle titulu musíte na potterovské eskapády zapomenout, protože Kniha kouzel ukazuje mágy spíše jako praktiky s náročným denním harmonogramem. Budete totiž svazovat prastaré síly, abyste ovládli zaříkadla, uřknutí a další mocné formule, s nimiž ostatním dokážete svou kouzelnickou velkolepost v soutěži nazvané SuperČar.

Místo RPG a dobrodružství se tedy Kniha kouzel spoléhá na správu zdrojů (zde nazvaných matérie) a vytvoření funkčního mechanismu (engine building). A v těchto ohledech tahle deskovka exceluje. Aby taky ne, když jí má na svědomí (alespoň z mého pohledu) génius Phil Walker-Harding, který stojí za nedoceněnou peckou Gizmos, v níž se snažíte vytvořit své vlastní perpetum mobile. V Knize kouzel tedy sbíráte matérii, abyste byli schopni aktivovat některé ze sedmi kouzel, která mají tři úrovně ovládnutí. Jakmile se vám podaří formuli „naučit“, můžete ji využívat do konce hry. Prosté, ale zatraceně návykové. 

343-krát jinak

Zdánlivá skromnost hry začne ukazovat svou pravou tvář po několika partiích, kdy pochopíte, že s 21 kartami magických formulí se dá rozjet obrovská show. K dispozici totiž máte sem kategorií kouzel, z nichž každá obsahuje trojici unikátních formulí (a každou ve třech úrovních ovládnutí). Efekty jednotlivých karet lze vždy propojovat do unikátních komb. Stačí na začátku hry změnit jednu kartu a máte před sebou nový rébus, který musíte rozlousknout a využít jeho potenciál, abyste byli schopni ostatní porazit. Kdybyste chtěli využít každou možnou variantu, tak se připravte na nejméně 343 partií, a to je opravdu dost.

Je ovšem nutné poznamenat, že se nesnažíte přechytračit soupeře svou unikátní kombinací, na kterou ostatní zatím nepřišli. Všichni u stolu totiž hrají se stejnými kartami, takže závod o největšího kouzelníka je z pohledu dovedností absolutně férový. Musíte prostě kombinovat lépe než ostatní a mít přitom navíc trošku toho štěstíčka. Proč? Protože matérii nezískáváte pouze nákupem z nabídky, ale můžete si ji naslepo nalosovat z pytlíku. A když bude Fortuna na vaší straně, můžete aktivovat důležité zaklínadlo dříve než ostatní, což vám přinese zásadní výhodu do dalších minut.

Začátek partie vypadá pro všechny stejně, v rámci fází rána, poledne a večera provádíte dostupné akce. Jejich nabídku si postupně rozšiřujete pomocí naučených kouzel, takže se vám začne otevírat širší prostor pro taktizování, napojování synergií a tím také snazšímu získávání vítězných bodů, případně učení dalších kouzel. Ač to papírově může znít složitě, tak jádro Knihy kouzel je nádherně prosté a vysvětlíte jej během pár minut i nehráčům, kteří se sami a přirozeně naučí kombit jednotlivé efekty. Díky tomu považuju Knihu kouzel jako jednu z těch lepších letošních vstupních deskovek, kterým můžete ostatním ukázat krásy stolního hraní. 

Jak se hraje Kniha kouzel – Pravidla

Předchozí řádky jasně naznačily, že naučit se Knihu kouzel není nic přehnaně náročného. To ovšem neznamená, že se vám u partie nemůžou přehřát mozkové závity. Možností postupu a propojování se totiž postupně vrší přes sebe a vy nebude vědět co dřív. Protože ve svém tahu máte v každé ze tří fází pouze jednu akci a vy budete chtít využívat všechny. Takže se musíte připravit na hledání co nejefektivnějšího řešení.

Partie začíná tím, že si účastníci magického turnaje SuperČar vyberou, které karty z jednotlivých kategorií budou pro chystanou hru využívat. K tomu si přiberete kartu nápovědy, čímž si vytvoříte svou herní plochu. Pro první tři partie vám autor doporučuje hrát po sadách karet, abyste se naučili jejich vlastnosti, ale pak už můžete kombinovat jednotlivá zaklínadla dle svého uvážení. My jsme skončili u náhodného losování, abychom mohli vždy hledat cestu k optimalizaci karet před námi, protože vytváření funkčního motoru považuju za pevnou součást zážitku z Knihy kouzel.

Po dobrání počátečních matérií a vytvoření prvotní nabídky na oltáři můžete začít. Každý kouzelník projde třemi fázemi, přičemž v základu si ráno dobírá zdroje, v poledne je může využívat (uskladňuje k pomocníkovi pro zisk vítězných bodů) a večer se učí kouzla, pokud na ně má. Ono učení není tak prvoplánové, jak se může zdát, protože často platí, že můžete využívat nejen aktivovaný řádek, ale také všechny úrovně pod ním podle aktuální potřeby (směrem nahoru už se neposunete). Takže musíte přemýšlet, jestli se naučit co nejrychleji všechna kouzla a se základní úrovní se pachtit až do konce partie, nebo šetřit a pak se silnějšími efekty sprintovat k cíli. Jednotlivé úrovně kouzel přinášejí také různý počet vítězných bodů na konci partie.

Jakmile se některý z kouzelníků naučí své sedmé kouzlo, případně zaplní poslední políčko na stupnici svého pomocníka, končí magické soupeření a vyhodnotí se vítěz. Jak jinak než součtem vítězných bodů. Dle vašich hráčských schopností a zkušeností byste se měli ke konci partie dopracovat do hodiny, spíše méně. Zvolit můžete také sólovou hru, kdy je vaším protivníkem v podstatě čas (čím dříve ukončíte hru, tím méně bodů má „soupeř“). 

Kamínek ke kamínku

Z předchozích řádků jste asi pochopili, že Kniha kouzel si mě získala na svou stranu z pohledu hratelnosti. Nejinak tomu je i ze strany grafiky a zpracování komponent. Divoké ilustrace Cyrille Bertina na kartách vypadají na stole úžasně, ale přitom nijak neruší čitelnost efektů. Pestrobarevnost se projevuje také u žetonů matérie, u nichž oceníte jejich plastovou bytelnost místo kartonu. Pochopitelně najdete veškeré komponenty v české lokalizaci pod patronátem tuzemského vydavatele ADC Blackfire.

Kniha kouzel je tedy ve výsledku velmi příjemnou hrou, v níž se naplno projeví engine building a správa zdrojů. Pobaví se u ní hráčské rodiny, začátečníci i zkušenější hráči, které bude bavit hledat limity jednotlivých kombinací karet. Ačkoliv se dnes recenzovaná deskovka tváří nenápadně, tak uvnitř skrývá velký potenciál, který budete těžit hodně dlouho.

Za poskytnutí recenzní kopie Kniha kouzel děkujeme českému distributorovi hry společnosti ADC Blackfire.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Kniha kouzel: závěrečné hodnocení

Kniha kouzel

Deskové hry

Titul Kniha kouzel pobaví fanoušky engine buildingu, protože mohou v různých kombinacích propojovat kouzla do funkčního mechanismu. Ačkoliv má deskovka snadná pravidla, čímž může přilákat i začátečníky, nabízí slušný prostor pro strategii a znovuhratelnost.

Klady

• Vysoká znovuhratelnost
• Zábavné propojování kouzel
• Různorodost přístupů k partii
• Povedená grafika a zpracování komponent

Zápory

• Partii může zásadně ovlivnit štěstí při losování matérie

Jakub Němec

Hraní her, ať už počítačových či deskových, se stalo součástí mého života už s prvním úspěšným umístěním plastové čepičky v Kloboučku, hop! a s archaickým počítačem, na kterém téměř neustále běžela trojice Rayman, Pharaoh a FIFA 2000. Od té doby se rád nechávám překvapovat unikátními zážitky, silnými příběhy a originální hratelností, kterou dokáží vývojáři vykouzlit. Jsem v redakci Alza Magazínu a GEMu sice vedený jako sporťák a deskovkář, ale rád se ponořím do akčních adventur, RPG, závodů nebo plošinovek, ale vlastně nepohrdnu ničím zajímavým a netradičním.