• Autor: Jiřina Formánková
Díky remasteru si můžou všichni fandové příběhových adventur užít návrat do ospalého maloměsta Arcadia Bay a života jeho obyvatel s prvními díly série Life is Strange a prequelu Life is Strange: Before the Storm. Jak velkých změn se obě hry dočkaly a jestli stojí i po letech za zahrání, si můžete přečíst v naší recenzi.
zdroj: Deck Nine
Life is Strange Remastered Collection
Počátky série Life is Strange se nesly v duchu epizodického vydávání jednotlivých částí, od kterého vývojáři ustoupili (konečně) až u posledního třetího dílu Life is Strange: True Colors. Life is Strange Remastered Collection je balík poutavých příběhů, skvěle vystavěných postav a spousty zajímavých, známých i méně častých témat. V této recenzi se zaměřím na první hru série, které se vizuální změny dotkly více. Prequel Before the Storm zpracoval již v dřívější recenzi můj kolega Štěpán Lenk, proto se mu budu věnovat pouze okrajově.
Max Caulfield se po letech vrací do ospalého zapadlého městečka, ve kterém strávila dětství, aby tu studovala na akademii fotografování. Kromě talentu na focení každodenních selfie snímků působí zpočátku jako ta nejobyčejnější bytost na světě, to ale jen do momentu, než ve vypjaté situaci odhalí svoji schopnost vracet čas. Díky tomu získá možnost snáze navazovat a utužovat vztahy s dalšími lidmi včetně nápravy nejrůznějších situací, které ale mohou mít dalekosáhlé důsledky.
Po letech se shledává se svou kamarádkou z dětství Chloe, která tvoří zajímavý protipól klidné a nenápadné Max. Důvodům k revoltě má více než dost, včetně neradostných zkušeností, které jí život nachystal. Je vůbec zajímavé, jak precizně se autorům povedlo vykreslit jednotlivé charaktery (nejen hlavní hrdinku) a kolik zajímavých témat do hry dostat. Ať už se zabývají běžnými problémy dospívání nebo i problematikou neúplných rodin. Všechno působí zatraceně realisticky a nestrojeně.
Osobně mě nejvíce zaujal vedlejší námět veterána válečných konfliktů (otčíma Chloe) a jeho snaha o zařazení se do běžného života mezi lidmi, kteří nemají (a ani nemohou) mít stejné životní zkušenosti. Z původně extrémně nesympatického a značně despotického chlápka posedlého kontrolou všeho a všech se při bližším prozkoumání všech souvislostí a motivací stala jeho postava všechno jen ne černobílou. Tématika válečného stigmatu se ve hrách v této podobě moc často nerozebírá, o to zajímavější mi proto přišla.
Hratelnost staví kromě rozhovorových voleb hlavně na průzkumu okolí jednotlivých lokací, které sice nejsou plně otevřené, ale obvykle nabízejí dostatek činností a zajímavých zákoutí, včetně interakcí s nejrůznějšími předměty. Do určité míry tak hra připomíná spíše interaktivní drama s několika časovými eventy, které je třeba stihnout. Jinak se ale nese ve víceméně pohodovém a klidném duchu. Překvapení nastává většinou až v momentu, kdy si hráč uvědomí, že jednotlivé drobnosti (zdánlivě nepodstatné) dokáží strhnout lavinu událostí, které už ovlivnit nejde.
zdroj: vlastní
Deník je nepostradatelným pomocníkem pro zaznamenávání událostí a pocitů.
Jednou z důležitých zápletek příběhu je i pátrání po ztracené kamarádce Chloe, Rachel Ember. Ta jednoho dne nepřišla do školy a oficiální pátrání nikam nevedlo. Je tak na vás rozjet odhalení zmizení mladé dívky a pospojovat všechny indicie ve snaze ji najít. Na první dobrou nezáživné maloměsto začne odhalovat svou temnou stránku, a především skrytá i veřejná tajemství svých obyvatel. Finální příběhové dilema pak každého přinutí k výběru ze dvou možností, z nichž ani jedna není „ta správná“ a uspokojivá, o to více ale dokáže vzbudit nejrůznější emoce.
Vizuál se v remasterované verzi dočkal úprav především v použití stínů a animací obličeje, které působí o poznání realističtěji. Lépe vypadá i venkovní prostředí, kde je více vegetace a ostřejších detailů. Menší výhradu bych měla k prostorám interiérů, které se naopak propadly do ještě větší šedi a jakési ušmudlanosti, která místy působí až trochu nechutně (případ záchodků na škole, kam by asi dobrovolně člověk nešel, nebo kuchyně v domově Chloe, kde její máma zrovna připravuje snídani). Co si naopak zaslouží bez debat pochvalu, je hudba a dabing postav. Patří k tomu nejlepšímu, co hra nabízí a skvěle podtrhuje atmosféru děje a časového zasazení.
zdroj: vlastní
Nasvícení některých scén slušně prokouklo.
Druhá hra v pořadí je prequelem Life is Strange a věnuje se událostem, které formovaly charakter Chloe ještě před opětovným návratem Max zpátky do Arcadia Bay. Rozebírá její vztah s Rachel Ember, která měla v jejím životě důležitou úlohu. Je sporné, kterým dílem je vlastně lepší začít. Bylo by sice logické věnovat se prvně Life is Strange: Before the Storm, jelikož neznáte konec celého příběhu, na druhé straně ale neznáte ani povahu Chloe, a to může být upřímně řečeno problém.
Na počátku totiž nemusí (a pravděpodobně ani nebude) všem sympatická. Přeci jen jedná se o teenagera z řádu těch „problematických“ a klackovitých. Takže pokud neznáte důvody pro její chování, může zbytečně odpuzovat a odrazovat od hraní. Záleží tak na každém, kterou cestu si vybere – jestli prequel s tím, že hry na sebe takto logicky navazují, nebo původní pořadí her tak, jak byly vydány.
zdroj: vlastní
Jak v první, tak i druhé hře strávíte spoustu času rozhovory s dalšími postavami.
Remaster se Life is Strange: Before the Storm dotkl ještě méně než první hry a velké vizuální změny tak nečekejte. Animace pohybu působí pořád stejně nehezky, úprava se opět zaměřila na obličeje a některé sotva postřehnutelné drobnosti. Vývojáři sice tvrdili, že přidali nějaké rozhovorové variace, ale upřímně řečeno jsou postřehnutelné asi jen pro úplně zaryté fanoušky, kteří hru prošli snad stokrát. Pro ostatní nic zásadního nemění a příběh i jeho volby jsou podle mého stejné.
První díl Life is Strange je mistrně napsaným příběhem s uvěřitelnými a živoucími charaktery a spoustou voleb a rozhodnutí, která v budoucnu zanechají nezvratné důsledky. Mírné vylepšení vizuálu sice prospělo, ale nic světoborného nečekejte. Druhý díl Life is Strange: Before the Storm je upravený ještě méně a od originálu se vzdaluje minimálně.
Protože se ale jedná o recenzi remasteru, který nepřinesl žádné závratné množství změn a vylepšení, musím udělit nižší hodnocení, než by si minimálně první díl hry zasloužil. Pokud jste však Life is Strange dosud nehráli, bez obav si nějaký ten bodík či dva k číselnému hodnocení přičtěte: dva k jedničce, jeden k prequelu.
• Zdroje: Vlastní
Závěrečné hodnocení
Tato recenze byla napsaná pro PC verzi hry. Klíč poskytl distributor Cenega.
Pro ty, kteří už mají Max a Chloe takříkajíc přečtené z původních her, nenabízí Life is Strange Remastered Collection až tak převratný posun, pokud jste ale Life is Strange zatím nehráli, určitě to napravte. Nebudete litovat.
Klady
Zápory
Videohry patří mezi mé velké koníčky přibližně posledních 15 let. V redakci GEMu/Alza Magazínu jsem od roku 2017 a mezi mé oblíbené žánry patří především survivaly, RPG a adventury, ale rozhodně nepohrdnu ani zajímavými indie projekty. Z platforem dávám jednoznačně přednost PC před všemi ostatními.
|
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky |
---|---|---|
Operační systém | Windows 10 64-bit | Windows 10 64-bit |
Procesor | AMD Phenom II X4 965, 3.2 GHz | Intel Core i3-2100, 3.1 GHz | AMD FX-4350, 4.2 GHz | Intel Core i3-4130, 3.4 GHz |
Grafická karta | Radeon R7 250x, 1 GB | GeForce GTX 460, 1 GB | Radeon RX 560, 2 GB | GeForce GTX 1050, 2 GB |
DirectX | DirectX 11.0 | DirectX 11.0 |
Operační paměť | 4 GB | 4 GB |
Pevný disk | 23 GB | 23 GB |
• Zdroj: Steam (15. 2. 2022)