Mount & Blade II: Bannerlord (DOJMY Z HRANÍ) – Dorazil k nám úctyhodný nástupce Warbandu?

Mount & Blade II: Bannerlord (DOJMY Z HRANÍ) – Obsah článku

1. Calradie vám v Mount & Blade II: Bannerlord ukazuje svou divočejší minulost
2. Putování herním světem tu dokáže slušně zabavit
3. Bitvy jsou v Mount & Blade II: Bannerlord dynamičtější než dříve
4. Pády hry tu dokáží pořádně zkazit den
5. Mount & Blade II: Bannerlord je kouskem, který by bylo škoda minout
6. HW nároky pro Mount & Blade II: Bannerlord PC

Calradie vám v Mount & Blade II: Bannerlord ukazuje svou divočejší minulost

První Mount & Blade nám spolu se samostatnou expanzí Warband umožnil podívat se do světa pozdního středověku, v němž se proháněli rytíři v plátových zbrojích, kteří měli tu čest bojovat proti těžkooděným válečníkům z jižních království. Mount & Blade II: Bannerlord jde proti proudu času o poznání více než jeho předchůdci, je totiž zasazen do raného středověku, což v praxi znamená, že minimálně do momentu, než bude hráči modifikován, v něm na tradiční představu rytíře navlečeného v těžkém brnění jen tak nenarazíte. Příběh tu však minimálně v rámci obsahu prezentovaného v předběžném přístupu startuje dosti podobně jako v minulosti. Postavena je před vás relativně jednoduchá tvorba hlavního protagonisty se vším, co k tomu v RPG patří.

Asi nejkomplexnější částí formování je v Mount & Blade II: Bannerlord rozhodně pasáž zaměřená na definování toho, jak bude postava vypadat. K dispozici máte desítky, ne-li stovky možných alternativ, s jejichž pomocí si vytvoříte svého ideálního reka. Po nastavení vzhledu vaší šampionky, či šampiona jim zvolíte minulost, jež určitým způsobem zformuje základní škálu jejich schopností. Stvořit lze bojem zoceleného válečníka, který prožil desítky bitev, syna kupců se smutným osudem, či mladou ženu, kterou značně ovlivnil život na nesmlouvavé ulici. Do jisté míry je možné konstatovat, že tato startovní volba určí to, jakým způsobem budete následně řešit problémy, a jak efektivní bude primární protagonista v zacházení se zbraněmi, či taktice.

Jakmile své postavě nastavíte všechny parametry, Mount & Blade II: Bannerlord vám nabídne možnost se pořádně zaškolit s různými zbraněmi, jež herní svět nabízí. Po výcviku je před vás postaveno tradiční schéma série, jež se skládá z navštívení první dostupné vesnice, náboru dobrovolníků a následnému honu na bandity, jejichž sídlo je považováno za poslední zkoušku na vaší cestě k získání samostatnosti. Jak by také ne, když na vás v něm čeká vůdce banditů toužící po duelu. Právě duely jsou v Mount & Blade II: Bannerlord věcí, která se mi minimálně v tento moment moc nepozdává. Namísto toho, aby byl výpad na tábor tichou záležitostí, k vám po eliminaci asi deseti banditů přijde jejich vůdce spolu s partou někde ukrytých zloduchů a pokusí se vás vyzvat k boji.

Naštěstí hra nabízí možnost jeho výzvu odmítnout. Moc však nechápu důvod toho, proč tu taková alternativa vůbec je. Hráč je totiž vždy prezentován jako někdo, kdo chce za svitu měsíce vyčistit tábor bez většího hluku, kvůli čemuž je mu dána k dispozici jen malá část jeho normální družiny, takže vlastně nemá vůbec důvod k tomu, aby si hrál na čestného a zbytečně ohrožoval své věrné, či dokonce sebe. Upřímně doufám v to, že tvůrci časem tento aspekt přepracují, a udělají z ničení osad banditů záležitost rychlého výpadu bez zbytečného povídání. Vyloženě bych se ani nezlobil, kdyby prodloužili startovní dějovou linku, která by mohla být o kapku propracovanější.

Putování herním světem tu dokáže slušně zabavit

Po absolvování zmíněného duelu, či víceméně zbytečné bitky s šéfem banditů, tutoriál konečně skončil, a já se mohl vydat na pouť po Calradii. Mount & Blade II: Bannerlord je totiž stejně jako jeho předchůdci primárně sandboxem, díky čemuž vám dává nesmírnou svobodu v tom, co můžete dělat. Stát se tu můžete kupcem putujícím po herním světě, žoldákem bojujícím pro peníze s kýmkoliv, na koho vám ukáží, lupičem, jehož jediným cílem je žít na úkor obyčejného lidu, nebo králem. Ano, čtete správně. Když skutečně chcete, máte možnost nasadit si na hlavu královskou korunu. Pokud tak však učiníte, musíte počítat vždy s následky. Calradie je totiž už od počátku zemí, jež si mezi sebe rozdělilo několik různě velkých království, která konkurenci, ať je sebemenší, snášejí velmi těžko.

Na mapě je možné nalézt celkem osm říší, při jejichž tvorbě se tvůrci inspirovali významnými národy ovlivňujícími naši historii. Mezi frakcemi panujícími v Calradii neschází Vikingům podobní Sturgiové, Kelty nesmírně připomínající Battanové, či Západní Říše, která v mnohém kráčí ve stopách Byzance. Každé z uskupení má pestrou škálu unikátních jednotek vyloženě typických pro jeho kulturu, takže u prvního zmíněného království naleznete těžkou pěchotu s kulatými štíty, lukostřelce a lehkou jízdu vrhající oštěpy, či harpuny. Velitelé Impéria naopak disponují vojsky složenými z nezdolných pěšáků, střelců z kuší a vyloženě těžkotonážního jezdectva, které zašlape vše, co se mu postaví do cesty. Celkově lze říci, že se balance jednotlivých států hodně povedla, čekal jsem, že dopadnou hůře.

V úvodní fázi však nebudete mít k dispozici žádnou z uvedených jednotek. Neznámým jedincům tu totiž nikdo moc nefandí, takže se budete nuceni světem zpočátku protloukat jen s bandou sedláků, jejichž životnost není příliš velká. Pokud však přežijí, máte možnost z nich díky pestrému spektru různých vývojových stromů vydrilovat ty nejlepší jednotky ve hře. Vždy je ovšem nutné si dát pozor, z jakého typu vesnice je verbujete, protože jak už bylo řečeno, každá frakce má originální kulturu se vším, co to obnáší, takže vesničané z osady v Battanském království neprojdou stejný vývojem jako ti od Sturgů a naopak. Za sebe musím říct, že jsem vyloženě ideální sestavu vojska nenašel, nejlepší je proto dle mého kombinovat ty nejsilnější jednotky jednotlivých národů.

Bitvy jsou v Mount & Blade II: Bannerlord dynamičtější než dříve

Spolu se všemi naverbovanými jednotkami se v Mount & Blade II: Bannerlord následně budete potulovat světem, který je vlastně plný různě velkých družin, jež podobně jako ta vaše touží primárně po tom, aby se proslavila. Cestováním toho však moc nezískáte, jedinou možností, jak se stát slavným, je vítězit v bitvách, což v univerzu, kde prakticky každý touží po tom si zabojovat, není až takový problém. Zpočátku budete bojovat primárně s bandity, nájezdníky a jinými nekalými živly, které žijí z napadání karavan a pocestných. Pokud nebudete vyloženě dělat problémy, zbytek obyvatel Calradie vás bude šlechetně ignorovat.

Opravdu rozsáhlé bitvy kvůli této skutečnosti absolvujete až v pozdějších etapách hry, protože impozantní vojska jsou výsadou šlechticů, do jejichž služeb se máte možnost přihlásit. Jakmile tak učiníte, stanete se aktivními účastníky jejich válek, v nichž bojují armády čítající klidně několik stovek mužů. K dispozici vám budou dokonce dány obléhací střety, ve kterých se šiky válečníků táhnoucích obléhací stroje vydají vstříc opevněným městům, jež nebudou útočníkům vydána zadarmo. Za jistých okolností bych tuto formu šarvátky označil za to nejlepší, co vám Mount & Blade II: Bannerlord aktuálně může nabídnout. Kdyby tu ovšem nebyl háček, s nímž se mimo obléhání nesetkáte (viz odstavec níže).

Pády hry tu dokáží pořádně zkazit den

Dokud se budete pohybovat jen po Calradii, narazíte jen na menšími nedostatky, nad kterými lze snadno mávnout rukou. Pozdější fáze hry vás však často postaví do role obléhatele, či obléhaného, který se musí bránit ve velmi pěkně navrženém hradu. Problém je v tom, že aktuální verze Mount & Blade II: Bannerlord tento typ bitev nezvládá zrovna nejlépe. Zatímco v poli se tu bez větších obtíží může střetnout více než pět stovek válečníků, boje o město se může zúčastnit citelně menší počet, a i v takovém případě má komplet problémy s celkovou stabilitou. Osobně si myslím, že je chyba vyloženě na straně tvůrců, takže časem se běh hry při bitvách o hrady jistě zlepší.

Za nejvýraznější technický problém Mount & Blade II: Bannerlord aktuálně považuji pády hry, jež jsou spojeny často s vyloženým poškozením uložené pozice, která následně nejde načíst. Když si zapomenete stabilně vytvářet nové úložky, klidně se vám může stát, že takto přijdete minimálně o pět až osm hodin hraní, protože jednotlivé fáze tohoto dílka rozhodně nejsou chvilkovou záležitostí. Jakmile se tvůrci vypořádají s tímto nedostatkem a zapracují na optimalizaci a chování AI při obléhacích bitvách, bude komplet jistě připraven na vypuštění.

Mount & Blade II: Bannerlord je kouskem, který by bylo škoda minout

Mount & Blade II: Bannerlord se ihned po vydání stalo jedním z nejúspěšnějších kousků letošního roku. Po více než třiceti hodinách hraní mohu konstatovat, že si svůj úspěch zaslouží. Jedná se totiž o perfektní sandboxové RPG, které vám umožní zakusit život v raném středověku se vším, co k tomu patřilo v přijatelné formě. Těšit se tím pádem můžete na rozsáhlé bitvy, duely, a vývoj hlavního protagonisty, jenž se může s trochou štěstí stát ve finále králem. Celá hra navíc vypadá neskutečně dobře a je perfektně ozvučena.

Nic však není dokonalé. A dvojnásob tato skutečnost platí u kousků v předběžném přístupu. Mount & Blade II: Bannerlord je titulem s řadou technických nedostatků, jimž dominují extrémně nestabilní obléhací bitvy, kdy vám hra často padá jen z principu, spolu s občasnými pády spojenými s následným poškozením uložené pozice, kvůli nimž jsem nejednou přišel až o sedm hodin postupu. Přestože má Mount & Blade II: Bannerlord v tento moment k dokonalosti daleko, stále jedná se o dílo, které má fanouškům série co nabídnout. Pokud tedy dokážete překousnout zmíněné nešvary, s klidem se na Mount & Blade II: Bannerlord můžete vrhnout.

• Zdroje: Vlastní

HW nároky pro Mount & Blade II: Bannerlord PC

• Zdroj: store.steampowered.com (3. 4. 2020)

S jakým herním PC na Mount & Blade II: Bannerlord?

Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.

Alza počítače