Zaklínač: Starý svět (DOJMY Z HRANÍ) – Jak se kosily příšery před Geraltem?

Zaklínač: Starý svět – obsah článku

1. Zaklínačské dějiny
2. Trénink a boj denním chlebem vědmáka
3. Pětice škol s různými dovednostmi
4. Malebné příšery

Zaklínačské dějiny

Kdo by v dnešní době neslyšel o zaklínači Geraltovi, námezdním lovci příšer, jehož svět zničehožnic zamořily příšery kvůli nepříznivé konjunkci magických sfér. Před monstry chrání místní obyvatele vědmáci (hanlivé označení zaklínačů), jež lze vnímat jako mutanty, jejichž bojové a kouzelnické dovednosti jsou zocelovány lektvary, tréninkem a magií ve speciálních školách s edukačními metodami, které by současný student asi nerozdýchal. Jenže tento dril je nutný, alespoň v deskovce Zaklínač: Starý svět, kde se s vámi nikdo nemaže, o čemž jsme se mohli přesvědčit díky beta verzi poskytnuté českým distributorem ADC Blackfire.

Ačkoliv se děj chystaného titulu od studia Go On Board odehrává desítky let před Geraltovým věkem, základní premisa příběhu zůstává stejná. Scenáristům se však posunutím do minulosti otevřel prostor pro vlastní invenci a vy se tak můžete vydat po známých cestách vstříc dobrodružstvím s vlastním neznámým hrdinou a tvořit jeho osud. Podmanivá atmosféra zaklínačského univerza se podařila zachovat v plném rozsahu, takže fanoušci zde budou jako doma. Autoři dobře pracují s reáliemi a předkládají je ve vlastním pojetí v plně ameritrashovém duchu (důraz na vyprávění s významným prvkem náhody).

Během testovacích partií jsme neměli šanci prožít všechny příběhové eskapády, ale při jejich plnění jsme se u stolu dobře bavili. Jak je u daného žánru typické, vedle atmosférických textů dojde na volby, jejichž výsledek lze těžko předjímat (příběhové karty vám čte spoluhráč), což zcela ladí s pojetím questů v herním Zaklínači 3: Divoký hon. Nemám pochyb, že se jednotlivé úkoly časem začnou opakovat a zevšední, ale v rámci prvního setkávání s jejich dějem si nemám nač stěžovat. Je jen škoda, že se více nevztahují k jednotlivým lokalitám (v preview verzi bylo 36 obecných karet městských událostí a 36 venkovských, plus 54 karet eventů).

Trénink a boj denním chlebem vědmáka

Herní prožitek z deskovky Zaklínač: Starý svět stojí na třech základních pilířích – budování postavy, tvoření balíčku a boji, přičemž se dle pocitu z prvních partií vše podařilo sladit do funkčního celku. Jednotlivé mechanismy dávají v rámci místního univerza smysl. Téměř každou činnost zde ovlivňují karty, protože jsou platidlem pohybu či učení nových dovedností a zároveň fungují jako prostředky útoku a obrany. Když vám docházejí, jste zkrátka unavení a nepomůže vám ani svěcená voda (jen několik lektvarů, že ano). Princip vyčerpání pomocí karet se mi líbil už u Gloomhavenu a zde navozuje podobné, i když ne tak skličující dojmy.

Stejně jsem si pochvaloval také systém souboje, u nějž musíte přemýšlet, zda se vyplatí jen tak zahodit kartu, protože zároveň představuje vaši energii (hráč bez karet v balíčku a na ruce je omráčen a prohrál). Na to musíte myslet i při tvoření vlastního setu karet (nové dobíráte v rámci třetí fáze tahu, i když nechcete), protože se musíte snažit nenaředit silný deck zbytečnými kartami, ale zároveň musíte přemýšlet nad pohybem (trojice ikon prostředí), útokem, obranou, speciálními efekty a jejich provazováním.

Právě kombení chvatů v boji se mi hodně líbilo. Cítil jsem se jako pravý mistr meče, který střídal finesy s bloky a výpady, dokud nepřítel nepadl pokořen do bláta. Systém mi přišel přirozenější než třeba u Tainted Grail: Pád Avalonu, kde se na provazování karet také hodně spoléhalo, ale možná až zbytečně komplikovalo průběh pro méně zkušené hráče. V Zaklínači: Starý svět probíhá konflikt svižně, což ovšem neznamená zaručený úspěch. Právě naopak: příšery si vás často namažou na chleba, protože to nejsou žádná ořezávátka, takže z pokoření každého monstra budete mít vedle trofeje a cinkavých mincí také upřímnou radost.

Pětice škol s různými dovednostmi

Vedle balíčku se váš úspěch bude odvíjet od natrénovaných dovedností. Především v prvních desítkách minut se proháníte se svým lovcem monster po plánu severních království, abyste posilovali své schopnosti – souboj (dobírání karet), obrana (možnosti navýšit štíty a chránit karty), alchymie (množství lektvarů v boji) a speciální efekt vybrané školy. S trochou štěstí vám pomohou příběhové události, ale spíše se musíte spolehnout na váček s penězi (o něž vás mimo jiné budou obírat v kostkovém pokeru).

Když už padla řeč o školách, tak po pár partiích v deskovce Zaklínač: Starý svět zatím nejsem schopný plně posoudit jejich balanc. Každá z dovedností je v boji užitečná (medvěd je obranář, vlk útočník, kočka zásobuje kartami, gryf kouzlí z odkládacího balíčku a zmije škodí soupeři), ale zásadně nepromlouvají do komplexní strategie, spíše jen nabízí jednou za střet provést mocný výpad, mnohdy klíčový. Na plánu ještě objevíte školu mantikory, která bude dle manuálu předmětem rozšíření.

Malebné příšery

Po několika partiích ve světě Zaklínače: Starý svět musím přiznat, že se na vydání česky lokalizované verze těším (aktuálně to vypadá na přelom roku 2022/2023). Jednotlivá klání jsme absolvovali ve dvou a třech hráčích, což se jevilo jako ideální počet. Relativně delší souboje zaměstnají dva hráče (jeden ovládá nepřítele), druhý se může zabavit čtením příběhu, takže nedochází na sáhodlouhé prostoje mezi tahy bez činnosti. Jako problém vidím hraní ve čtyřech či pěti hráčích, protože i v trojici jsme se dostali přes dvě hodiny, což u většího počtu vědmáků na plánu ještě nabobtná (a prostoje musí přijít).

K výrazným kladům patří také grafická stránka, jež se výrazně inspiruje v počítačovém Zaklínači. Na karty je radost pohledět, přičemž estetické prvky nijak neruší informativní sdělení důležitá pro hru. Příběhové karty mohou být na někoho „písmenkově“ strohé, ale tady by mě jakýkoliv obrázek spíše rušil. Samotnou kapitolou zřejmě bude slibovaná figurková výbava, u níž jsem uslintl již při kickstarterové kampani a chci věřit, že budou vypadat stejně dobře, jako v promo materiálech. Řekněme si upřímně, že pro herní mechaniky jsou zbytečné (příšery prostě stojí na místě), ale jejich návrhy vypadají úžasně. Vlastně bych se nedivil, kdyby si miniatury nakupovali lidé jen pro jejich namalování a umístění na poličku.

Titul Zaklínač: Starý svět od studia Go On Board, přesněji autora Łukasze Woźniaka, tedy vypadá po několika zahráních více než slibně. Vedle podařeného převedení geraltovského univerza se v dobrém světle ukazují mechaniky založené na různorodém využívání karet, což po pár kolech pochopí i začátečníci. Prožitek ze hry se soustředí na vyprávění příběhu v ameritrashovém rytmu, takže si na své přijdou především dobrodruzi, jimž nevadí svěřit svůj osud do rukou náhody.

Za poskytnutí beta verze Zaklínač: Starý svět děkujeme českému distributorovi hry společnosti ADC Blackfire.

• Zdroje: Vlastní

Jakub Němec

Hraní počítačových a deskových her patří k mému životnímu stylu už více než dvacet let, protože mě baví prozkoumávat nápadité příběhy a světy, které můžu sám ovlivnit, případně si rád zablbnu ve sportovních a závodních titulech. O svých dojmech z návštěv těchto fantaskních míst neomezených možností píšu s různě dlouhými přestávkami přes třináct let, z toho poslední tři roky pro Alza Magazín.