God Eater 3 (RECENZE) – lovení monster zas a znovu

Obsah recenze God Eater 3 (PC)

1. God Eater 3 – lidstvo opět na pokraji záhuby
2. God Eater 3 – neutěšená budoucnost, monstra a craftování
3. Rubání, rubání, všechny smutky zahání
4. Lehce zastaralý vizuál ve stylovém kabátku
5. God Eater 3 – slibný koncept, nenaplněný potenciál
6. Recenze God Eater 3: závěrečné hodnocení
7. HW nároky pro God Eater 3 PC

God Eater 3 – lidstvo opět na pokraji záhuby

• Recenze: 20. 2. 2019 • Autor: Štěpán Lenk

Abych byl upřímný, God Eater je série, o které jsem donedávna nikdy předtím neslyšel. Pak jsem ale náhodou narazil na trailer připravovaného 3. dílu, který ve mne zažehl plamínek zájmu a příjemně mě navnadil. Podle ukázek totiž God Eater 3 nese spoustu podobností se sérií Monster Hunter (mimojiné mají i stejného vydavatele – Bandai Namco), jejichž poslednímu dílu Monster Hunter: World jsem propadl téměř před rokem. Začal jsem se tedy na God Eater 3 neskrývaně těšit a když jsem tuto hru konečně dostal, s úlevou jsem musel konstatovat, že ačkoli je zde podobnost se sérií Monster Hunter očividná, o bohapustou napodobeninu se ale nejedná. Ale pěkně popořadě.

V God Eater 3 se vžijete do role novopečeného člena speciální jednotky takzvaných AGE, Adaptivních God Eaterů, geneticky upravených bytostí vytvořených čistě za jedním jediným účelem – aby bojovali a zabíjeli Aragami, tedy obří zvířata všech možných tvarů, barev a schopností. I přesto, že jsou God Eateři vlastně poslední nadějí na přežití lidstva, společnost se k nim chová jako k naprosté spodině a ve většině případů je drží pod zámkem. Na čerstvý vzduch se dostanou jen v případě nějaké mise.

Není proto divu, že jednoho člena vaší jednotky, Huga, to přestává bavit a spřádá plán, jak opět získat svobodu a důstojnost. Než ho ovšem stihne vymyslet, zapracuje náhoda – během jedné rutinní mise se cosi zvrtne a vám se naskytne příležitost získat svobodu, kterou samozřejmě využijete. Shodou náhod se dostanete na palubu karavany Chrysanthemum, pancéřovaného vozidla velikosti menšího města, jejíž velení má na starosti Hilda Henriquez. Ta s vámi uzavře smlouvu – pokud za určitou úplatu dokážete před Aragami ochránit karavanu a její obyvatele, nechá vás na pokoji a budete volní. Jak ovšem později vyjde najevo, karavana převáží náklad, který stejnou měrou přitahuje jak mocné lidi, tak i mnohem mocnější Aragami.

Příběh God Eater 3 sice nepatří zrovna mezi oscarová dramata, na druhou stranu v rámci svého žánru nenudí a pěkně odsýpá. Velkou měrou se na tom podílí i zábavné vedlejší postavičky, ať už jde o pragmatického a hrdého Huga, bláznivého Zekea nebo spravedlivou Hildu. Za zmínku stojí i také silně stylizované příběhové animace, které svou opulentně sestříhanou akcí často navodí dojem, že sledujete epizodu svého oblíbeného animé.

God Eater 3 – neutěšená budoucnost, monstra a craftování

Hned na začátku hry si v poměrně detailním editoru stvoříte hlavního protagonistu a pustíte se do akce. Na jednotlivé mise se vydáváte ve skupince až 4 bojovníků, přičemž vy vždy ovládáte pouze svůj charakter, na pomoc si ale můžete vzít 3 další skutečné hráče, případně se o zbytek skupinky postará umělá inteligence. Ta v God Eater 3 funguje velmi slušně, vaši počítačoví kolegové se o sebe dokáží s přehledem postarat a v boji ani nepodnikají samostatné sebevražedné nájezdy vstříc evidentně silnějším oponentům. Mimo mise pak svým spolubojovníkům můžete měnit aktivní a pasivní vlastnosti, nějak hlouběji se ale na jejich vývoji podepsat nemůžete.

Struktura misí v mnoha ohledech připomíná již zmíněnou sérii Monster Hunter. Máte jasně daný cíl, tedy konkrétní Aragami, jež musíte ulovit, a časový limit. Jednotlivá monstra mají určité rezistence a slabosti, je tedy vhodné si před každou misí seskládat adekvátní výbavu. A zde se dostáváme ke vcelku klasické smyčce. Nepřátelské bestie jsou čím dál silnější, budete tedy potřebovat stále silnější výbavu. Materiály potřebné ke craftování a upgradování výbavy ovšem získáváte ze skolených monster. Je tedy vysoce pravděpodobné, že některé mise budete opakovat i několikrát, abyste získali potřebné suroviny.

Bohužel, mise samotné po pár hodinách upadají do pasti stereotypu, jelikož v drtivé většině případů opakují stále to samé schéma. Najdi – zabij – získej suroviny. Kdekdo by mohl namítnout, že to samé by šlo vytknout i třeba Monster Hunter: World, tam v rámci každé mise ale šlo plnit i X vedlejších úkolů, nemluvě o obřím otevřeném světě plném krásné rozmanité přírody a plné ostatních zvířat, klidně i neškodných. Lokace v God Eater 3 jsou kromě pár materiálů poházených po zemi obývané pouze nepřátelskými Aragami, level design navíc není příliš nápaditý, prostředí se mění pouze minimálně a působí velmi uzavřeně a koridorovitě, což výslednému dojmu příliš nepomáhá.

Mezi jednotlivými misemi si kromě vylepšování zbraní a doplňování zásob zpravidla musíte oběhat určitý okruh rozhovorů s vedlejšími postavami, které dějovou linii posunou kupředu. Což je v pořádku, problém je v tom, že kýžení lidé jsou často náhodně roztroušeni po všech třech palubách karavany a vy tedy pak běháte na blind z patra do patra, z místnosti do místnosti a hledáte tu jednu osobu, kterou ještě potřebujete prokecnout, abyste se hnuli z místa, což mi po pár hodinách vcelku lezlo na nervy.

Rubání, rubání, všechny smutky zahání

Poněkud stereotypní náplň hry naštěstí silně vyvažují zábavné souboje a především zbraně samotné, které jsou dost možná nejzajímavější složkou celé hry. AGE jednotky se totiž ohánějí takzvanými God Arcy, ultrasilnými smrtícími nástroji, jenž by měl pouhý smrtelník problém vůbec zvednout ze země. Vy si můžete vybrat ze slušného počtu variant – od obřích mečů, dvojitých dýk, kladiv až po respekt budící čepel ve tvaru půlměsíce, přičemž každý typ můžete kdykoli transformovat i na zbraň palnou.

Název God Eater (Požírač Bohů) nevznikl jen tak pro nic za nic, jejich God Arc totiž má i jednu veledůležitou schopnost – dokáže požírat Aragami, respektive jejich části, což jsou vzácné craftovací materiály. Musíte ale nejprve aktivovat „požírací režim”, kdy se vaše zbraň promění v démonicky vyhlížející změť ohnivých chapadel a zubatých čelistí a vypadá to prostě hrozně cool.

Každou zbraň pak ještě můžete upgradovat, a to dokonce v obou módech, instalovat do ní nové skilly (pasivní vlastnosti), ale i speciální a mnohem mocnější Burst útoky, jež nepřátelům uštědří mnohem znatelnější poškození. Zbraně a soubojový systém jsou tak rozhodně nejlepší částí celé hry. Střetnutí s gigantickými monstry mají atmosféru, napětí, patřičnou dynamiku a budete se u nich dobře bavit.

Lehce zastaralý vizuál ve stylovém kabátku

Audiovizuální zpracování je fajn. Grafika vás sice nijak neohromí a většina lokací vypadá trochu prázdně, na druhou stranu se zde nešetří efektními… ehm… efekty a vizuální styl á la animé lehce zastaralou grafiku poměrně úspěšně kamufluje a prodává jako záměrnou grafickou stylizaci. Povedený je i design jednotlivých druhů Aragami, které často vypadají jako bizarní směska zvířat, hmyzu, mechanických částí a nočních můr a minimálně na první pohled jsou opravdu impozantní. Dabing jednotlivých postav je ok, hudba a zvuky jakbysmet.

Hru jsme recenzovali na PC a na sestavě Intel Core i7, 16GB DDR4 RAM, NVIDIA GeForce GTX 1050 Ti 4GB, vše běhalo naprosto plynule na maximální detaily, trochu nešťastné mi ale přišlo ovládání na myši a klávesnici. God Eater 3 je konzolovka jako blázen, tato série koneckonců vznikla na platformě PSP a je to vidět. Hra je samozřejmě na PC hratelná, ovládání ale kazí spousta nedomyšleností. Natáčení kamery myší je hrozně citlivé, s postavou se klasicky pohybujete na WASD, ale v hlavní nabídce se orientujete pomocí šipek, myš jakoby najednou neexistovala. Neustále tak přehmatáváte z jedné strany klávesnice na druhou a není to zrovna příjemné. Důrazně vám tedy doporučuji si k hraní na PC pořídit i gamepad.

God Eater 3 – slibný koncept, nenaplněný potenciál

Celkově vzato ale God Eater 3 není špatný počin. U soubojů s monstry zvanými Aragami jsem se bavil, líbila se mi i vcelku stylová grafická podoba, hlavní problém tohoto akčního RPG spočívá v poněkud stereotypní herní náplni a nudném designu lokací.

Univerzum God Eater v sobě ale skrývá potenciál velký jako ranní stolice obřích Aragami, úplně naplnit se ho ale podle mého názoru nepodařilo. Dočkali jsme se „pouze” nadprůměrné hry, která při troše štěstí prodlouží životnost této série a my se tak do tohoto postapokalyptického světa budeme moci za pár let vrátit.

Tato recenze byla napsaná pro PC verzi.

• Zdroje: Vlastní

Recenze God Eater 3: závěrečné hodnocení

Hodnocení 71 % Alza Magazín

Hlavní parametry: Hratelnost

75 %

 Audiovizuální zpracování

70 %

 Znovuhratelnost

60 %

Klady

• Povedené souboje
• Atraktivní zbraně a jejich upgradování
• Zábavný příběh a vedlejší charaktery
• Vzhled jednotlivých druhů Aragami

Zápory

• Stereotypní náplň misí
• Nudný level design
• Ovládání na PC

Štěpán Lenk

Psaní o videohrách, ať už ve formě samostatných článků nebo recenzí, se věnuji přibližně od roku 2017, kdy jsem svými texty začal přispívat na server Zing.cz, abych posléze napevno zakotvil v redakci Alza Magazínu. Mými oblíbenými žánry jsou RPG a akční adventury z pohledu třetí osoby, nepohrdnu ale i nějakým tím zápasem o přežití v battle royale titulech. Obecně ale u her razím heslo, že skvělá hratelnost je nadřazená nabušené grafice.

HW nároky pro God Eater 3 PC

S jakým herním PC na God Eater 3?

Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.

Alza počítače

Jsme Alza Magazín

Všechny naše články, kde se dočtete nejen o informacích ze světa her, herního hardwaru a mobilních technologií, naleznete na stránkách Alza Magazínu. Naše herní recenze a zpravodajství můžete sledovat také na kanále Alza Gaming (facebook, instagram), kde se kromě denního přídělu novinek, dojmů, recenzí a memů můžete těšit také na pravidelné soutěže.

God Eater 3 vychází 8. února 2019 na PC a PS4. O novinkách vás budeme informovat.