Jistě už víte, že procesory AMD Ryzen se bez rychlých operačních pamětí, na rozdíl od Intel platformy, neobejdou. Vysvětlení je jednoduché. CCX (Core Complex) moduly, ze kterých se AMD Ryzen skládá, komunikují mezi sebou pomocí tzv. Infinity Fabric, a ta operuje úměrně rychle s DDR4. Volba operačních pamětí pro AMD Ryzen je tedy alfou i omegou a dnes se podíváme na paměťový kit od vyhlášeného výrobce G.SKILL v modelu FlareX 3200 MHz CL14.
Pro začátek upřesním, že vliv operačních pamětí na výkon ve hrách je znát hlavně tam, kde jde o tzv. CPU bound scénu. Je to moment, úsek a někdy i celá hra, kde má více práce procesor než grafická karta a její vytížení není stoprocentní. Nejčastěji jde tedy o 1080p gaming, který je stále v oblibě, v kombinaci se silnou grafickou kartou. Právě ve chvíli, kdy procesor nestíhá zpracovávat snímky z grafické pipeline, které grafická karta vytvořila, velmi pomohou silné operační paměti. Nemusí to ale trvat dlouho a může se stát, že výkon grafických karet bude tak silný, že už ani v 2560 × 1440 nebudou procesory stíhat, byť jejich výkon neroste mezigeneračně tak rychle, jako je tomu právě u grafických karet NVIDIA. Pak bude záležet na preferenci hráče, zda zvolí vyšší rozlišení, kde má vždy grafická karta o dost víc práce, a počítač si vystačí i se slabším procesorem. U AMD platformy jsou kvůli již zmíněné Infinity Fabric výkonné DDR4 znát více než u konkurenčních Intel platforem.
Smyslem následujícího testování bylo změřit rozdíl mezi defaultem, tedy frekvencí, kterou si nastaví automaticky základní deska, a XMP profilem, jenž je v našem případě 3200 MHz. Default bývá obvykle 2133-2400 MHz. Těmito frekvencemi disponují taktéž nejlevnější a nejpomalejší paměťové kity. Vyplatí se tedy připlatit za dražší paměti RAM, případně hrát si s nastavením? Testy níže napoví.
V rámci zachování objektivity a přesných výsledků je nutné dodržet velmi specifické postupy při měření. Při srovnávání výkonu více procesorů ve hrách musíme nastavit podmínky a prostředí pro každou platformu tak, aby to prostě bylo fér. Takže ať už měříme Intel nebo AMD platformu, nejsilnější desetijádro Intel Core i9-7900X nebo nejslabší Intel Core i5 7640X či Ryzen 5 1600X a nebo Ryzen Threadripper, musíme mít kromě procesoru a základní desky po hardwarové stránce nastavené stejné podmínky. Tedy stejnou grafickou kartu, stejný SSD disk, stejný zdroj, pokud možno stejné paměti. Po softwarové stránce je důležité mít stejný operační systém včetně aktualizací, nejlépe čistě nainstalovaný OS po formátu disku, stejnou verzi ovladačů grafické karty a krom několika dalších věcí je především důležité měření ve hře.
Hry měříme pomocí nástroje Fraps a logujeme tzv. frametimes, ve kterých je zaznamenáváno, jak dlouho trvalo grafické kartě vykreslit jeden snímek za druhým. Pomocí nástroje MSI Afterburner zaznamenáváme několik dalších hodnot, jako je vytížení grafické karty, vytížení procesoru, teploty, frekvence a další. Logy z obou programů se ve finále synchronizují a jsou připraveny ke snímkové analýze. Nejdůležitější částí celého procesu je identický způsob měření přímo ve hře. Je důležité zvolit správnou scénu, která bude konzistentní a u které opakovaně naměříme totožný výsledek. Pokud bychom měřili scény s velkou variabilitou, k ničemu bychom se nikdy nedopracovali. Z tohoto důvodu např. nepřichází v úvahu měřit v multiplayeru. Když máme scénu, kterou budeme měřit, vybranou, musíme zjistit, jak dlouho přesně scéna trvá, abychom vždy dodrželi stejný časový úsek. Ve většině her je potřeba scény opakovat, protože při prvním průběhu scény se kompilují shadery, načítají se textury apod. Z těchto důvodů měříme povětšinou až druhý či třetí průběh.
Nacházíme se v trochu paradoxní době, a to na přelomu, kdy výkon grafických karet začíná být tak velký, že i ty nejlepší procesory pomalu přestávají stíhat silné grafické karty ve Full HD rozlišení, ale zároveň výkon na plynulé UHD hraní s plnými detaily není dostačující. Platí, že čím větší rozlišení, tím jsou menší nároky na procesor. Stručně řečeno, v nedaleké budoucnosti si se silnou grafickou kartou ve 4K rozlišení vystačíme i s levným a méně výkonným procesorem. A jelikož při měření výkonu procesorů v herním prostředí v 3840 × 2160 už rozdíly nejsou, nebo jsou úplně minimální, budeme porovnávat pouze 1920 × 1080 a 2560 × 1440, kde se ještě síla procesorů zvládne projevit.
Deus Ex: Mankind Divided je akční FPS (First-Person Shooter) počítačová hra s prvky RPG, stealth a sociální interakce. Hra byla postavena na herním engine Dawn Engine vývojáři studia Eidos Montreal a vydána v srpnu 2016 společností Square Enix. Hra spadá do herního programu Gaming Evolved společnosti AMD a podporuje i nové herní rozhraní DirectX 12. Měření snímkové frekvence a frame times bylo prováděno na vestavěném benchmarku hry po dobu 98 sekund nástrojem FRAPS.
Deus Ex: Mankind Divided |
Vytížení grafické karty |
Průběh frametimes |
O síle CPU v celém tomto článku nejvíce vypovídá FullHD rozlišení, protože jak už víme, v menším rozlišení má procesor více práce než grafická karta. Hlavním úkolem procesoru je zpracovat v grafické pipeline všechny snímky, které GTX 1080 Ti Poseidon od ASUSu vytvoří, a protože karta neví, kolik jich bude potřeba, vytvoří jich maximum a procesor má co dělat. Rozdíl mezi defaultem (2400 MHz) a XMP profilem u G.SKILL FlareX je celkem znát.
Fallout 4 je pokračování legendární postapokalyptické RPG kultovky. Hra pochází z dílny Bethesda Game Studios a běží na Creation Engine, který je velmi dobře znám z The Elder Scrolls V: Skyrim. Ačkoliv jde o - mírně řečeno - předpotopní engine, hra je stále velmi oblíbená a často hraná po celém světě. Momentálně neexistuje moderní hra, u které by byl tak znát výkon CPU a DRAM jako právě u Falloutu 4. Hra je měřena Frapsem po dobu 80 vteřin v lokaci zvané Boston Commons, kterou jsem vybral právě pro testování procesorů. Jelikož není nepravděpodobné, že další díl Falloutu poběží na stejném enginu, necháme tento klenot v testovací metodice i nadále. Hra byla nastavena na Ultra preset.
Fallout 4 |
Vytížení grafické karty |
Průběh frametimes |
Fallout 4 je moje srdcovka. Jak z pohledu gamera, tak z pohledu srovnávání výkonu hardwaru. U této hry jsou nejvíce patrné operační paměti, jejich výkon a stejně tak výsledná frekvence na jádro procesoru. Asi u žádné jiné hry není výkon operačních pamětí znát tak dobře, jako právě u Falloutu 4.
The Witcher 3: Wild Hunt je pokračování kultovního žánru dle knižní předlohy od spisovatele Andrzeje Sapkowského. Hra pochází z dílny CD Projekt RED studia a běží na RED engine. Současně patří do programu NVIDIA The Way It's Meant to be Played a disponuje knihovnami GameWorks. Scény v této hře jsou různě náročné, a proto jsem pro testování CPU zvolil 80 vteřinový okruh ve městě zvaném Novigrad. Tento díl Zaklínače sice už skončil, resp. už nebudou další datadisky, ale přesto jej stále ponechávám v testovací metodice pro procesory, jelikož jde o velmi oblíbenou hru, které se zrovna nedávno "chytil" Netflix a chystá její seriálovou formu, takže je dost možné, že si ji budete chtít zahrát.
The Witcher 3 |
Vytížení grafické karty |
Průběh frametimes |
Zaklínač už začíná být celkem starou hrou, a jelikož už se nechystá ani žádné další DLC, dost možná ho brzy vyřadím ze své testovací metodiky. Prozatím nám ale Geralt dobře vypomáhá s měřením výkonu procesorů v herním prostředí a výsledky v 1080 px vidíte sami.
Rise of the Tomb Raider je nejnovějším dílem legendární herní adventury s Larou Croft. Hra vzešla z rukou Crystal Dynamics a běží na enginu Horizon. Hra patří do programu NVIDIA The Way It's Meant to be Played a plně podporuje DirectX 12. Herní scéna pro měření procesoru je opět odlišná od scény pro měření grafických karet. Lokace Geothermal Valley je velmi náročná na procesor, a pokud někde v této hře bude procesor limitovat grafickou kartu, bude to právě zde. Úsek pro měření frametimes je dlouhý 100 vteřin a hra je nastavena na Ultra detaily s SMAA vyhlazováním v obou rozlišeních.
Rise of the Tomb Raider |
Vytížení grafické karty |
Průběh frametimes |
Jak se zdá, ženská jako Lara ocení pořádnou pracovní sílu, a proto i procesory s více jádry a vlákny vycházejí nejlépe. I tak, při „krmení“ nejsilnější grafické karty jako je GTX 1080 Ti Poseidon od ASUS paměťový kit FlareX 3200 MHz CL14 procesorů AMD Ryzen 5 1600X velmi pomůže.
Prey je jednou z posledních horkých novinek letošního roku. Hra pochází z dílny Arkane Studios a běží na velmi známém Cryengine. Prey vznikla při spolupráci s Bethesda Softworks a hlavním partnerem je AMD, tudíž patří i do programu Gaming Evolved. Jako měřicí scéna je zvolena oblast Hardware Labs, která trvá 64 vteřin. Celý průběh frametimes je zaznamenáván nástrojem Fraps, a jak můžete vidět, hře vyšší frekvence operačních pamětí v 1080p rozlišení opravdu svědčí.
Prey |
Vytížení grafické karty |
Průběh frametimes |
Při osamocené cestě temným vesmírem se vám budou G.SKILL FlareX 3200 MHz CL 14 jistě hodit. Samozřejmě ne každý potřebuje 200 FPS pro hraní single-playeru, ale jelikož nám jde o zjištění výkonu mezi pamětmi na defaultu a XMP profilu dnes testovaného paměťového DDR4 kitu, má pro nás tato scéna hodnotu.
Ashes of the Singularity: Escalation je oblíbená real-time strategie od studia Stardock běžící na Nitrous Engine. Zároveň jde o jednu z prvních her nativně podporujících DirectX 12. Hra je součástí programu Gaming Evolved od AMD. Jedná se o jednu z nejnáročnějších her na procesor, a proto jsem ji do naší CPU testovací metodiky zařadil jako první. Měřím dvě rozlišení, a to 1920 × 1080 a 2560 × 1440, kde je stále možnost projevení CPU bottlenecku. Frametimes jsou měřeny zabudovaným benchmarkem po dobu 180 vteřin. Použité nastavení bylo na Extreme preset v obou rozlišeních.
Ashes of Singularity: Escalation |
Vytížení grafické karty |
Průběh frametimes |
Octane 2.0 se skládá ze 17 testů založených na JavaScriptu a benchmark tak testuje výkon procesoru v moderním webovém prostředí. Jak uvidíte v dalších 2D testech, rozdíl ve výkonu mezi DDR4 na defaultu (2400 MHz) a s XMP profilem (3200 MHz) je minimální, a to zejména kvůli volnému časování XMP profilu.
Druhý test JetStream opět zkoumá výkon ve webovém prostředí, a to v testech založených na JavaScriptu. Benchmark je kombinací mnoha menších testů, které simulují jak syntetický výkon, tak reálné prostředí, se kterým se běžně setkáte. Výsledné skóre je geometrickým průměrem všech subtestů. Rozdíl opět minimální.
A do třetice benchmark Kraken, opět založený na JavaScriptu, který zkoumá rychlost jednotlivých úkonů, výsledek je opět geometrickým průměrem. V tomto případě je v grafu méně milisekund lépe. Kuriozitou je zde lepší výkon na defaultu, který je zapříčiněn utaženějším časováním, které si deska dává při DDR4 na defaultu.
Klasika ve formě Cinebench R15 se zapojením všech pracovních vláken. Jedná se o test od společnosti MAXON, který simuluje pracovní výkon v Cinema 4D, kdy je pomocí procesoru renderována náročná grafická scéna. Rozdíl ve výkonu je samozřejmě s časováním XMP profilu minimální.
Druhý test je porovnáním tzv. singlethread výkonu aneb jde o výsledek situace, kdy do činnosti zapojíme pouze jedno pracovní vlákno. Situace je samozřejmě stejná jako u multivláknové varianty Cinebench R15.
GeekBench 3 opět testuje reálné scénáře, se kterými se máte možnost setkat při práci se svým počítačem. Varianta se zapojením všech pracovních vláken poukazuje na výkon při „zapřáhnutí“ celého procesoru.
Jelikož jsou součástí testů GeekBench 3 i části senzitivní na efektivitu operačních pamětí, je zde znát rozdíl mezi defaultem a G.SKILL FlareX 3200 MHz CL14 se zapnutým XMP profilem.
WinRAR je na rozdíl od ostatních testů velmi senzitivní na paměti, výkon krásně škáluje s dual/quad channel zapojením, a proto je zde znát rozdíl mezi 2400 MHz a XMP profilu FlareX od G.SKILL, který operuje na 3200 MHz.
HWBOT H265 je benchmark českého původu z dílny overclockera Havliho. Test měří výkon enkódování videa s H265 kodekem, který se už pomalu začíná používat, jelikož videa pod H265 jsou daleko skladnější než ta pod H264, a s příchodem 4K videí, která jsou stále více v kurzu, je používání H265 nutnost. Rozdíl mezi XMP profilem u G.SKILL FlareX na 3200 MHz a pamětí RAM nastavenou na frekvenci 2400 MHz je zde samozřejmě minimální.
Time Spy Physics je částí 3D benchmarku od Futuremark, který je specializovaný na DirectX 12. Úsek Physics využívá pouze procesor pro výpočty fyziky, a jak už je zde zvykem, výkonnější paměti = lepší výkon a skóre. V extreme overclockingu se pak můžete setkat s obrovskými rozdíly ve skóre, kde i přes přetaktovanou grafickou kartu na dusíku a stejně tak procesorem hrají rozdíly ve světových rekordech právě frekvence operačních pamětí a jejich časování.
Jak už se stalo u mých recenzí a testů operačních pamětí zvykem, na G.SKILL FlareX 3200 MHz CL14 můžete vidět nejen průměrné FPS, ale i vytížení grafické karty (GPU LOAD) a kvalitu FPS (FRAMETIMES). Mějte na paměti, že ač více FPS = lépe, stále platí, že kvalita > kvantita. Můžete hrát hru, která se bude na 60 FPS hrozně „sekat“, a hru, která bude na 40 FPS krásně plynulá, a rozdíl naleznete v plynulosti průběhu frametimes. Další věcí je faktor hodnoty vašich peněz, které za svou grafickou kartu zaplatíte. Pokud si svých peněz a hardwaru, který si za ně pořídíte, ceníte, pak je rozumné mít váš stroj vybalancovaný tak, aby se nikde nic zbytečně nebrzdilo a vše fungovalo na 100 %. A rychlé paměti s dobrým časováním jsou tím správným krokem.
G.SKILL FlareX 3200 MHz CL14 osobně považuji za rozumnou a zároveň minimální volbu pro AMD platformu s procesory Ryzen. Tento paměťový kit je postavený na oblíbených Samsung B-DIE chipech, které s paměťovým řadičem AMD Ryzen procesorů fungují excelentně. Se základní deskou formátu mini-ITX od Gigabyte, v modelu AB350N-Gaming WiFi, nebyl problém tyto paměti značně přetaktovat, což svědčí o dalším skrytém potenciálu a výkonu zdarma. Jak se této kombinaci dařilo, si můžete přečíst v mé recenzi na tuto základní desku, kterou mohu všemi deseti jedině doporučit.
G.SKILL FlareX 3200C14
Operační pamětiZa vynikající kit operačních pamětí pro platformu AM4 a procesory AMD Ryzen uděluji G.SKILL FlareX naše druhé, nejvyšší ocenění, stříbrného Alzáka.
Klady
Zápory
Michal Mikle
Jsem overclocker a nadšený Bitcoiner. U počítačového hardwaru mne nevyužitý výkon nenechává chladným a pro své záliby leckdy sáhnu i po tekutém dusíku či po jiných extrémních metodách chlazení. Založil jsem službu pro optimalizaci Intel procesorů delid.cz, skládám PC na míru a baví mě téma soukromí a bezpečnosti. Mimo digitální svět se zajímám o permakulturu a další systémy nízké časové preference.
Líbí se vám článek? Ohodnoťte ho!
Děkujeme za váš názor.