Že se procesory AMD Ryzen první i druhé generace neobejdou bez výkonných pamětí, to je už poměrně známá věc. V dnešní recenzi otestujeme, jaký přínos má paměťový DDR4 kit G.SKILL Sniper X 3400 MHz CL16 ve hrách, jako je CS: GO, Assassins's Creed: Origins a další hry a aplikace, v nichž je výkon RAM pořádně cítit.
Vliv operačních pamětí na výkon celého počítače ve hrách je znát hlavně tam, kde jde o tzv. CPU bound scénu. Jde o moment, herní úsek, a někdy je to i celá hra, kde má procesor více práce než grafická karta a její vytížení není stoprocentní. Nejčastěji jde tedy o 1080p gaming, který je stále v oblibě, v kombinaci se silnou grafickou kartou. Právě ve chvíli, kdy procesor nestíhá zpracovávat snímky z grafické pipeline, které grafická karta vytvořila, pomohou procesoru silné operační paměti. Nemusí to ale trvat dlouho a může se stát, že výkon grafických karet bude tak silný, že už ani ve 2560 × 1440 nebudou procesory stíhat, byť jejich výkon neroste mezigeneračně tak rychle, jako je tomu právě u grafických karet NVIDIA. Pak bude záležet na preferenci a finančních možnostech hráče, zda zvolí vyšší rozlišení, kde má vždy grafická karta o dost víc práce a počítač si vystačí i se slabším procesorem. AMD procesory pracují pomocí tzv. CCX (core complex), které mezi sebou komunikují tak rychle, jak rychlé jsou jen operační paměti. Z toho vyplývá, že procesory AMD Ryzen dokážou zazářit v plné síle jen ve chvíli, kdy jim kryjí záda pořádné RAMky. Je tom pořádnou RAMkou právě G.SKILL Sniper X 3400 MHz CL16?
Smyslem následujícího testování bylo změřit rozdíl mezi defaultem, tedy frekvencí, kterou si nastaví automaticky základní deska, a XMP profilem, jenž je v našem případě 3400 MHz. Default bývá obvykle 2133–2400 MHz. Těmito frekvencemi disponují taktéž nejlevnější a nejpomalejší paměťové kity. Vyplatí se tedy připlatit za dražší paměti RAM, případně hrát si s nastavením? Testy paměťového kitu G.SKILL Sniper X 3400 MHz vám napoví.
V rámci zachování objektivity a přesných výsledků je nutné dodržet velmi specifické postupy při měření. Při srovnávání výkonu více operačních pamětí či v našem případě různých nastaveních i profilů XMP musíme ve hrách nastavit podmínky a prostředí pro každou platformu tak, aby to prostě bylo fér. Takže ať už měříme na Intel nebo AMD platformě nejrychlejší dostupné operační paměti u nás na e-shopu, jako jsou G.SKILL Trident Z 4600 MHz CL19, nebo využijeme nejlevnější budget volbu, jako je ADATA 2400 MHz CL17, musíme mít kromě procesoru a základní desky po hardwarové stránce nastavené stejné podmínky. Tedy stejnou grafickou kartu, stejný SSD disk a pokud možno i stejný (spolehlivý) napájecí zdroj. Po softwarové stránce je důležité mít stejný operační systém včetně aktualizací, nejlépe čistě nainstalovaný OS po formátu disku, stejnou verzi ovladačů grafické karty a krom několika dalších věcí je především nejdůležitější postup měření ve hře.
Hry měříme pomocí nástroje Fraps a OCAT a logujeme tzv. frametimes, ve kterých je zaznamenáváno, jak dlouho trvalo grafické kartě vykreslit jeden snímek za druhým. Pomocí nástroje MSI Afterburner zaznamenáváme několik dalších hodnot, jako je vytížení grafické karty, vytížení procesoru, teploty, frekvence a další důležitá data. Logy z obou programů se ve finále synchronizují a jsou připraveny ke snímkové analýze. Nejdůležitější částí celého procesu je identický způsob měření přímo ve hře. Je důležité zvolit správnou scénu, která bude konzistentní a u které opakovaně naměříme totožný výsledek. Pokud bychom měřili scény s velkou variabilitou, k ničemu bychom se nikdy nedopracovali. Z tohoto důvodu je např. obtížné měřit v multiplayeru, pokud hra nenabízí funkci replay. Když máme scénu, kterou budeme měřit, vybranou, musíme zjistit, jak dlouho přesně scéna trvá, abychom vždy dodrželi stejný časový úsek. Ve většině her je potřeba scény před finálním měřením několikrát opakovat, protože při prvním průběhu scény se kompilují shadery, načítají se textury apod. Z těchto důvodů měříme povětšinou až druhý či třetí průběh.
Nacházíme se v trochu paradoxní době, a to na přelomu, kdy výkon grafických karet začíná být tak velký, že i ty nejlepší procesory (i po přetaktování) pomalu přestávají stíhat silné grafické karty ve Full HD rozlišení, ale zároveň výkon na plynulé UHD hraní s plnými detaily není dostačující. Platí, že čím větší rozlišení, tím jsou menší nároky na procesor. Stručně řečeno, v nedaleké budoucnosti si se silnou grafickou kartou ve 4K rozlišení na nějakou dobu vystačíme i s levným a méně výkonným procesorem. A jelikož při měření výkonu procesorů v herním prostředí v 3840 × 2160 už rozdíly nejsou, nebo jsou úplně minimální, budeme porovnávat pouze 1920 × 1080 a 2560 × 1440, kde se ještě síla procesorů zvládne projevit.
Counter Strike: Global Offensive je dle Steamu stále jendou z nejlegendárnějších a nejhranějších her. Vždy šlo a patrně ještě dlouho půjde o základní kámen celého odvětví eSportu. Vývojářem i vydavatelem je Valve a hra běží na Direct X 11. Testovací scéna se odehrává na mapě de_dust2 bez botů po dobu 60 vteřin, které jsou měřené nástrojem FRAPS. Pro CS: GO účely jsou metriky jako frametimes, gpuload (vytížení grafické karty) zaznamenávány pomocí MSI Afterburner. Datové logy z obou souborů jsou pak následně synchronizovány ke snímkové analýze. Hra je spouštěna pomocí parametru -console, ve které je pak nastaven parametr fps_max 0.
Counter Strike: Global Offensive |
Vytížení grafické karty |
Průběh frametimes |
Nejzajímavější a nejdůležitější částí celého měření je třetí graf, který nám ukazuje frametimes. Na něm můžete vidět, jak v obou dvou rozlišeních 1080p i 1440p dochází s pamětmi na defaultu (bez nastavení XMP profilu) ke skoku frametimes. Technicky jde o náhlý rozdíl mezi vykreslením dalšího snímku, který trvá nezvykle déle. V praxi se pak taková situace projevuje jako citelný záškub. Jde o poruchu plynulosti hry, která může znamenat smrt, či dokonce prohru celého zápasu. Zde tedy jednoznačně G.SKILL Sniper X 3400 MHz CL16 na XMP profilu stojí za to.
Assassin's Creed: Origins je akční adventura a v pořadí již desátý díl v sérii Assassin's Creed. Hra se tentokrát odehrává ve starověkém Egyptě. AC: O byl postaven na herním enginu AnvilNext 2.0 vývojáři ze studia Ubisoft Montreal a vydán v říjnu 2017 společností Ubisoft. Měření snímkové frekvence a frame times bylo prováděno na vestavěném benchmarku po dobu 81 sekund nástrojem FRAPS. Testovací scéna probíhá ve městě, kde je prostředí náročnější na procesor, a tedy i na operační paměti. Jak obstála G.SKILL Sniper X 3400 MHz CL16?
Assasin's Creed: Origins |
Vytížení grafické karty |
Průběh frametimes |
Assassin's Creed: Origins je jednou z posledních her, které jsou svým zpracováním opravdu náročné na procesor, a proto jsou, obzvlášť s AMD Ryzen 2700, výkonné paměti cítit. Ani ve 2560 × 1440 rozlišení nemohu po opakovaném měření prohlásit tu správnou plynulost hry, jakou bych si představoval. U této hry uděláte lépe, pokud rovnou sáhnete po co nejsilnějším procesoru, jako je i7-8700K se silnými pamětmi.
Fallout 4 je pokračování legendární postapokalyptické RPG kultovky. Hra pochází z dílny Bethesda Game Studios a běží na Creation Engine, který je velmi dobře znám z The Elder Scrolls V: Skyrim. Ačkoliv jde o – mírně řečeno – předpotopní engine, hra je stále velmi oblíbená a často hraná po celém světě. Momentálně neexistuje moderní hra, u které by byl tak znát výkon CPU a DRAM jako právě u Falloutu 4. Hra je měřena Frapsem po dobu 80 vteřin v lokaci zvané Boston Commons, kterou jsem vybral právě pro testování procesorů. Jelikož není nepravděpodobné, že další díl Falloutu poběží na stejném enginu, necháme tento klenot v testovací metodice i nadále. Hra byla nastavena na Ultra preset.
Fallout 4 |
Vytížení grafické karty |
Průběh frametimes |
Fallout 4 je moje srdcovka. Jak z pohledu gamera, tak z pohledu srovnávání výkonu hardwaru. U této hry jsou nejvíce patrné operační paměti, jejich výkon a stejně tak výsledná frekvence na jádro procesoru. Asi u žádné jiné hry není výkon operačních pamětí znát tak dobře jako právě u Falloutu 4. Upřímně jsem už plánoval, že Fallout 4 vypustím z testovací metodiky, ale šance, že nově ohlášený Fallout 76 poběží na nějakém forknutém enginu Falloutu 4, nejsou až tak mizivé, proto se nám mohou výsledky i do budoucna hodit.
The Witcher 3: Wild Hunt je pokračování kultovního žánru dle knižní předlohy od spisovatele Andrzeje Sapkowského. Hra pochází z dílny CD Projekt RED studia a běží na RED engine. Současně patří do programu NVIDIA The Way It's Meant to be Played a disponuje knihovnami GameWorks. Scény v této hře jsou různě náročné, a proto jsem pro testování CPU zvolil 80vteřinový okruh ve městě zvaném Novigrad. Tento díl Zaklínače sice už skončil, resp. už nebudou další datadisky, ale přesto jej stále ponechávám v testovací metodice pro procesory, jelikož jde o velmi oblíbenou hru, které se zrovna nedávno „chytil“ Netflix a chystá její seriálovou formu, takže je dost možné, že si ji budete chtít zahrát.
The Witcher 3 |
Vytížení grafické karty |
Průběh frametimes |
Zaklínač 3 už začíná být celkem starou hrou, a jelikož už se nechystá ani žádné další DLC, dost možná ho brzy vyřadím ze své testovací metodiky. Prozatím nám ale Geralt dobře vypomáhá s měřením výkonu procesorů v herním prostředí a výsledky v 1080 px vidíte sami.
Rise of the Tomb Raider je nejnovějším dílem legendární herní adventury s Larou Croft. Hra vzešla z rukou Crystal Dynamics a běží na enginu Horizon. Hra patří do programu NVIDIA The Way It's Meant to be Played a plně podporuje DirectX 12. Herní scéna pro měření procesoru je opět odlišná od scény pro měření grafických karet. Lokace Geothermal Valley je velmi náročná na procesor, a pokud někde v této hře bude procesor limitovat grafickou kartu, bude to právě zde. Úsek pro měření frametimes je dlouhý 100 vteřin a hra je nastavena na Ultra detaily s SMAA vyhlazováním v obou rozlišeních.
Rise of the Tomb Raider |
Vytížení grafické karty |
Průběh frametimes |
Rise of the Tomb Rider už také není nejnovější hrou, ale z testovaných her a z toho, co je k dispozici, slouží k CPU a RAM testům suverénně nejlépe. V Q4 tu budeme mít Shadow of The Tomb Rider a já doufám, že mi nový díl s Larou poskytne stejně dobré testovací zázemí pro nadcházející procesory i paměťové kity.
Ashes of the Singularity: Escalation je oblíbená real-time strategie od studia Stardock běžící na Nitrous Engine. Zároveň jde o jednu z prvních her nativně podporujících DirectX 12. Hra je součástí programu Gaming Evolved od AMD. Jedná se o jednu z nejnáročnějších her na procesor, a proto jsem ji do naší CPU testovací metodiky zařadil jako první. Měřím dvě rozlišení, a to 1920 × 1080 a 2560 × 1440, kde je stále možnost projevení CPU bottlenecku. Frametimes jsou měřeny zabudovaným benchmarkem po dobu 180 vteřin. Použité nastavení bylo na Extreme preset v obou rozlišeních.
Ashes of Singularity: Escalation |
Vytížení grafické karty |
Průběh frametimes |
Octane 2.0 se skládá ze 17 testů založených na JavaScriptu, a benchmark tak testuje výkon procesoru v moderním webovém prostředí. Jak uvidíte v dalších 2D testech, rozdíl ve výkonu mezi DDR4 na defaultu (2133 MHz) a s XMP profilem (3400 MHz) je minimální, a to zejména kvůli volnému časování XMP profilu.
Druhý test JetStream opět zkoumá výkon ve webovém prostředí, a to v testech založených na JavaScriptu. Benchmark je kombinací mnoha menších testů, které simulují jak syntetický výkon, tak reálné prostředí, se kterým se běžně setkáte. Výsledné skóre je geometrickým průměrem všech subtestů. Rozdíl opět minimální.
A do třetice benchmark Kraken, opět založený na JavaScriptu, který zkoumá rychlost jednotlivých úkonů, výsledek je opět geometrickým průměrem. Zde se už poněkolikáté setkávám s případem, že i po opakovaném měření vychází default lépe než XMP profil. Pravděpodobně jde o špatnou optimalizaci určité části benchmarku ve vztahu s BIOSem či operačním systémem.
Klasika ve formě Cinebench R15 se zapojením všech pracovních vláken. Jedná se o test od společnosti MAXON, který simuluje pracovní výkon v Cinema 4D, kdy je pomocí procesoru renderována náročná grafická scéna. Rozdíl ve výkonu je samozřejmě s časováním XMP profilu minimální.
Druhý test je porovnáním tzv. singlethread výkonu aneb jde o výsledek situace, kdy do činnosti zapojíme pouze jedno pracovní vlákno. Situace je samozřejmě stejná jako u multivláknové varianty Cinebench R15.
GeekBench 4 opět testuje reálné scénáře, se kterými se máte možnost setkat při práci se svým počítačem. Varianta se zapojením všech pracovních vláken poukazuje na výkon při „zapřáhnutí“ celého procesoru.
Jelikož jsou součástí testů GeekBench 4 i části senzitivní na efektivitu operačních pamětí, je zde znát rozdíl mezi defaultem a G.SKILL Sniper X 3400 CL16 se zapnutým XMP profilem.
WinRAR je na rozdíl od ostatních testů velmi senzitivní na paměti, výkon krásně škáluje s dual/quad channel zapojením, a proto je zde znát rozdíl mezi 2133 MHz a XMP profilu Sniper X od G.SKILL, který operuje na 3400 MHz.
HWBOT H265 je benchmark českého původu z dílny overclockera Havliho. Test měří výkon enkódování videa s H265 kodekem, který se už pomalu začíná používat, jelikož videa pod H265 jsou daleko skladnější než ta pod H264, a s příchodem 4K videí, která jsou stále více v kurzu, je používání H265 nutnost. Rozdíl mezi XMP profilem u G.SKILL Sniper X na 3400 MHz a pamětí RAM nastavenou na frekvenci 2133 MHz je zde samozřejmě minimální.
Na závěr je potřeba dodat, že použitý procesor AMD Ryzen 2 2700 je spíše budget volbou a jeho frekvence na základním nastavení nejsou nijak extra vysoké. Přetaktování samozřejmě možné je, ale už může vyžadovat nějakou odbornost a práci s nastavením v BIOSu a to nemusí být pro každého. Na druhou stranu zapnutí XMP profilu je jednoduché a intuitivní, mnohdy mají základní desky i fyzické tlačítko pro zapnutí této funkce. Tak jako tak je operační frekvence RAM pro architekturu AMD Ryzen stěžejní a nedoporučuje se tyto procesory provozovat pod 2933 MHz. G.SKILL Sniper X 3400 MHz CL16 je pak za mě svým výkonem jako paměťový kit ideální volbou pro herní, ale i pracovní PC na AMD Ryzen platformě.
Paměťový kit G.SKILL Sniper X 3400 MHz s časováním CL16 na XMP profilu je vhodnou volbou, pokud chcete vymáčkout ze svého procesoru AMD Ryzen 2 maximum výkonu. Nejvíce je znát přínos ve Full HD gamingu, ale poznáte jej i ve specifikých 2D aplikacích.
G.SKILL Sniper X CL16
Operační pamětiZa vynikající kit operačních pamětí pro platformu AM4 a procesory AMD Ryzen uděluji G.SKILL Sniper X CL16 naše druhé nejvyšší ocenění, stříbrného Alzáka.
Klady
Zápory
Michal Mikle
Jsem overclocker a nadšený Bitcoiner. U počítačového hardwaru mne nevyužitý výkon nenechává chladným a pro své záliby leckdy sáhnu i po tekutém dusíku či po jiných extrémních metodách chlazení. Založil jsem službu pro optimalizaci Intel procesorů delid.cz, skládám PC na míru a baví mě téma soukromí a bezpečnosti. Mimo digitální svět se zajímám o permakulturu a další systémy nízké časové preference.
Líbí se vám článek? Ohodnoťte ho!
Děkujeme za váš názor.