Hra o trůny: Desková hra (RECENZE) – Rozšíření Matka draků posouvá původní titul k dokonalosti

Obsah recenze Hra o trůny: Desková hra

1. Zima přichází, zatopte v krbu a nachystejte deskovky
2. Jde pouze o Železný trůn
3. Nůž v zádech častější než přátelské poplácání po ramenou
4. Hra o trůny pro otrlé
5. Rozšíření Matka draků přilétá s vyváženou hratelností
6. Recenze Hra o trůny: Desková hra: závěrečné hodnocení

Zima přichází, zatopte v krbu a nachystejte deskovky

• Recenze: 30. 10. 2019 • Autor: Jakub Němec

O popkulturním přesahu fantasy eposu Písně ledu a ohně od George R. R. Martina se asi nemá cenu přít. Mimo knižní podobu, která bohužel stále není dokončená, si sága ze Západozemí získala srdce seriálových diváků, počítačových hráčů i čtenářů komiksů. Nemůžeme se proto divit, že atraktivní materiál zaujal také tvůrce deskových her. Od menších hrátek parazitujících na slavné licenci se dostanete také k zajímavým projektům v podobě karetních her, jež se ovšem ztrácí ve stínu rozmáchlé strategie s jednoduchým názvem Hra o trůny: Desková hra, která nedávno dostala do vínku rozšíření Matka draků. Pojďme se společně podívat, jak se základní hra změnila díky invazi Targaryenů do Severních království.

Jde pouze o Železný trůn

Jestli máte alespoň základní ponětí o reáliích Hry o trůny, tak víte, že veškeré pletichaření, zabíjení a další podlé praktiky sledují pouze jeden hlavní cíl – posadit se na odpudivě pichlavý Železný trůn v hlavním městě, Králově přístavišti. V základní verzi strategicky náročné deskovky se do vzájemného soupeření pouští šestice rodů – Lannisteři, Baratheoni, Starkové, Greyjoyové, Martellové a Tyrellové, jež všemi prostředky touží po ovládnutí sedmi sídel zajišťujících vítězství v partii trvající maximálně deset kol. Papírově se tak může zdát, že se jedná o jednohubku sfouknutelnou do dvou hodin, ale s tím určitě nepočítejte.

V plném počtu šesti hráčů, což je pro základní verzi Hra o trůny v podstatě ideální číslo (v menším počtu hráčů se situace na bojišti dost rozředí a napínavost s atmosférou jsou ty tam), se u stolu nemalých rozměrů zaseknete na celý večer. Nejkratší partie v mém podání trvala téměř čtyři hodiny, ale to jen díky tomu, že nováčci v našem kruhu udělali pár nepromyšlených rozhodnutí, čímž poslali vodu na mlýn agresivněji plánujícím přátelům z rodu Starků a Tyrellů. Přitom se v jádru nejedná o složitou záležitost a její podstatu pochopíte během dvou kol. Veškerá záludnost se totiž rodí v hlavách vašich soupeřů. Pokud tedy neumíte přemýšlet vypočítavě a počítat se všemi eventualitami, dostane docela na frak.

Nůž v zádech častější než přátelské poplácání po ramenou

V průběhu partie se totiž setkáte nejen s válčením, ale také s psychologickou přetahovanou, v níž nelze věřit ani svému nejbližšímu spojenci. Trnitou cestu nedůvěry v pevné přátelství ostatních rodů si musíte proklestit sami a věřte, že zrada bude patřit také do vašeho portfolia. Pokud mi nevěříte, tak vzpomeňte, jak se svou naivně hrdinskou loajalitou dopadl Ned Stark, potažmo celé jeho pokolení. V deskovce Hra o trůny můžete změnit kola dějin Západozemí a z rodu se zlovlkem ve znaku můžete udělat takové pleticháře, že by i Varys s Malíčkem bledli závistí, zatímco lannisterští lvi se stanou poslušnými spojenci (nebo to budou po část hry skvěle předstírat, aby všem vytřeli zrak v závěru).

Mimo politické machinace v koloritu Písně ledu a ohně se ještě musíte vyrovnat s vnějšími podmínkami určujícími ráz každého kola. V první fázi tahu se totiž pomocí karet stanoví, zda je období hojnosti vhodné pro zásobování, chvilka pro mohutné verbování či se na severu nezačnou bouřit Divocí, což dostane pod tlak Noční hlídku. Poté se konečně hráči dostanou k nejpodstatnější části zážitku. Musí tajně rozmístit povely pro své jednotky, které mají k dispozici – přesun, boj (ten je navíc okořeněn rodovými kartami a postavami), posílení spojence, co vás jen napadne. O svých taktických manévrech mohou veřejně mluvit, takže blufování přinese hlavní trumfy.

Právě absolutní nedůvěra ve vše, co uvidíte a uslyšíte, vás může přivést k vítězství. Jednotlivé žetony rozkazů se navíc v rámci třetí fáze otáčejí po jednom, takže se musí klást důraz také na pořadí jejich odhalování. Postupně tak sice víte, co zbývá vašim soupeřům za manévry, ale o to více se můžete bát jejich dopadu. Přesun armády směrem k vašemu sídlu tak nemusí nutně znamenat přímou agresi do daného území, ale způsob, jak vás vylákat pryč z pozic, na něž si brousí zuby sám soupeř. Když k tomu připočtete křehké aliance, jež se mohou kdykoliv obrátit ve váš neprospěch, napětí se dá krájet a Krvavých svateb jako z knižní série zažijete více, než by vám bylo milé.

Hra o trůny pro otrlé

Asi jste již pochopili, že pravidla deskovky Hra o trůny tvoří pouze rámcový nástřel vytvářející mantinely pro hráčské pletichaření. Autor titulu Christian T. Petersen, stojící také za jednou z deskovkových model Twilight Imperium, sám totiž dobře ví, že nejsilnějším hybatelem stolních her je lidská interakce obsahující všechnu dobrotu i záludnost v dárkovém balení s krvavě červenou mašlí. Ve Hře o trůny tak zapomeňte na náhodu, zde se vše děje jen na základě rozhodnutí účastníků partie, jež občas výrazněji ovlivní nalosované karty Západozemí.

České publikum může těšit také překlad od místního vydavatele ADC Blackfire, který titul od zahraničního vydavatelství FFG kompletně lokalizoval. Pokud kolem sebe tedy máte pětici věrných deskovkářů, investici okolo tisícovky určitě doporučuji, pokud ovšem chcete bojovat o Železný trůn v menším počtu lidí, poohlédněte se také po rozšíření, o němž si přečtete na následujících řádcích.

Rozšíření Matka draků přilétá s vyváženou hratelností

Naštěstí pro fanoušky deskového soupeření v Západozemí se vydavatelství Blackfire rozhodlo přinést na náš trh také dodatečný obsah v krabici s názvem Matka draků. Pod víkem najdete dva rody rozšiřující plejádu soupeřů o vládu v Králově přístavišti. Do západního kouta mapy se přidají dva díly, jimž dominuje Orlí hnízdo klanu Arrynů, kteří se zapojí do tlačenice v Západozemí (a to ve velmi frekventovaném prostoru uprostřed mapy) a jejichž hratelnost se mimo rodových karet nijak výrazně nemění oproti šestici ze základní verze.

Mnohem zajímavěji se jeví sestava kolem Daenerys a jejích draků, kteří dokáží terorizovat všechny kraje starého světa. Rod Targaryenů se na začátku partie vyskytuje na novém kontinentu, takže z počátku si jedou podle vlastního scénáře, podobně jako v knihách či seriálu. Až postupem času zesílí a získají další přívržence z řad obyvatel předstírajících věrnost svým současným pánům, i když tajně čekají na vládce s drakem ve znaku (jejich rozmístění určují příslušné karty). Targaryeni tak kašlou na zisk sídel, ale chtějí docílit dostatečné podpory při jejich návratu do Západozemí. Postupem času sílí také jejich draci, kteří se mohou vydat na odvážnější výpravy pro zisk žetonů věrnosti.

Inovativní hratelnost za rod začínající na Essosu, kam se mohou podívat přes moře také ostatní klany, není ovšem jedinou novinkou Matky draků. Možná ještě větší vliv má totiž Železná banka v Braavosu, od níž si za menší či větší poplatek můžete koupit výhody. Jenže mazaní bankéři vám nedají nic jen za váš líbezný úsměv a budou žádat pravidelné úroky, jež vám mohou dost zkřížit plány v konečných fázích boje o Železný trůn, takže promýšlejte své závazky vůči Braavosu pečlivě.

I když si díky rozšíření Matka draků můžete ke Hře o trůny sednout až v osmi lidech, uvnitř krabice se skrývá svatý grál v podobě modulu spojenců. Tím odpadá nutnost mít plný počet hráčů u stolu, abyste si dosyta vychutnali atmosféru pletichaření a politikaření ve jménu hesla „Účel světí prostředky“. Na mapě je díky tomu dostatečně těsno a spojenci jsou podobně nespolehliví jako živí hráči, protože jim sice dává rozkazy jejich lenní pán, ale jejich přízeň se může v mžiku otočit a rázem můžete mít silnou armádu ve svém týlu. Autorovi rozšíření Jasonu Waldenovi se tak podařilo eliminovat dřívější nedostatky a dotáhnout hratelnost téměř k dokonalosti, což se za přibližně 900 Kč fanouškům originálu určitě vyplatí.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Hra o trůny: Desková hra: závěrečné hodnocení

Hra o trůny: Desková hra

Deskové hry

Deskovka Hra o trůny patří mezi strategie, u nichž strávíte klidně celý večer a vůbec vám to nebude líto, právě naopak. Atmosféra Písně ledu a ohně na vás dýchne tak, jak to jiné stolní tituly nesvedou, což se za necelou tisícovku vyplatí. Pokud prahnete po ještě hlubším prožitku, zauvažujte nad koupí rozšíření Matka Draků, jež umožní hrát kvalitně i v menším počtu hráčů a nabídne řadu mechanismů, které prožitek pozvednou ještě o řád výše.

Klady

• Provázání tématu s hratelností
• Silný důraz na taktizování a interakci s ostatními hráči
• Tvorba nestálých aliancí
• Souboje ovlivněné rodovými kartami
• Neustále musíte sledovat soupeře i mimo svůj tah
• Kvalitní komponenty
• S rozšířením velmi kvalitní hra i v menším počtu hráčů
• Díky rozšíření možnost hrát až v osmi lidech
• Překvapivě komplexní mechanismy Targaryenů a Železné banky v rozšíření

Zápory

• Pro někoho dlouhá herní doba
• Nutno hrát v šesti pro pořádný zážitek v základní verzi

Jakub Němec

Hraní her, ať už počítačových či deskových, se stalo součástí mého života už s prvním úspěšným umístěním plastové čepičky v Kloboučku, hop! a s archaickým počítačem, na kterém téměř neustále běžela trojice Rayman, Pharaoh a FIFA 2000. Od té doby se rád nechávám překvapovat unikátními zážitky, silnými příběhy a originální hratelností, kterou dokáží vývojáři vykouzlit. Jsem v redakci Alza Magazínu a GEMu sice vedený jako sporťák a deskovkář, ale rád se ponořím do akčních adventur, RPG, závodů nebo plošinovek, ale vlastně nepohrdnu ničím zajímavým a netradičním.