Injustice 2: Legendary Edition (RECENZE a NOVINKY) – legendární nášup!

Obsah článku Injustice 2: Legendary edition

1. Shrnutí Injustice 2 a co přidává Legendary Edition
2. Premier Skins („prémiové oblečky“) kompletně mění některou z postav
3. Hellboy a Želvy Ninja
4. Velký update, Learn Hub a nové vybavení
5. Vyplatí se Injustice 2: Legendary Edition?
6. HW nároky pro Injustice 2 PC

Shrnutí Injustice 2 a co přidává Legendary Edition

• Novinka: 19. 4. 2018 • Autor: Jiří Fait

Pokud jste Injustice 2 doposud nehráli, je nasnadě menší shrnutí – Injustice 2 kombinuje parádní příběhový mód, šílené ultimátní comba, dechberoucí vizuál (hlavně s HDR), loot systém, který hodně připomíná ten z Diabla a téměř nekonečné možnosti, co se úprav hrdinů týče. Lootování je jednou z nejnávykovějších věcí, jež můžete ve hře dělat, a když si do toho přidáte ještě systém multiverse, denní questy a další věci, vydrží vám Injustice 2 na harddiscích ještě hodně dlouho.

Jak už jsem zmínil, Legendary Edition s sebou přináší všechny doposud vydaná DLC, která obsahovala nové hrdiny. Nachází se zde Darkseid, Red Hood, Starfire, Sub-Zero, Black Manta, Raiden, Hellboy, Atom, Enchantress a Želvy Ninja (Teenage Mutant Ninja Turtles). U všech můžete zvyšovat úroveň, sbírat vybavení a vylepšení a prostě se vyřádit při všemožných úpravách, pokud jste je doteď neměli k dispozici.

Premier Skins („prémiové oblečky“) kompletně mění některou z postav 

Injustice 2: Legendary Edition také obsahuje 5 prémiových skinů pro 5 vybraných charakterů (Flashe, Raidena, Supergirl, Green Lanterna a Cyborga). Tento prémiový „obleček“ změní danou postavu na jiného (byť někdy podobného) superhrdinu či padoucha. Tak se například z hodného Cyborga stane zlý Grid se svým vlastním setem dialogů, dabingů a pochopitelně také odlišných vzhledů, přičemž ale styl boje a komba zůstávají beze změn.

Mým osobním favoritem je v tomto případě Reverse Flash skin (tj. Premier Skin pro klasického Flashe), jelikož jsem se vždy chtěl zkusit vtělit do Eobarda Thawnea, což je velmi povedený a komplikovaný padouch z DC univerza. A pokud jste sledovali první řadu televizního seriálu Black Lightning, pak vás jistě potěší, že i on je jedním z Premier Skin poté, co jej aplikujete na Raidena. Zbývající dva „oblečky“ obsahují Power Girl a Green Lanterna v podání Johna Stewarta, ovšem mně osobně přišlo, že si tvůrci z NetherRealm mohli vybrat z daleko zajímavějších postav (John Constantine? Spawn?). Samozřejmě jde pouze o můj názor, se kterým můžou mnozí nesouhlasit. Kromě samotných postav do hry také přibyl vylepšený systém Legendary Multiverse, kterým můžete postupně projít až na vrchol.

Hellboy a Želvy Ninja

Hellboy je ovšem trefa do červeného! Toho chlapáka prostě budete milovat. Díky jeho ultimátní schopnosti budete moci protivníka doslova „promlátit“ do pekelných hlubin, což vypadá naprosto parádně. Jeho intro (a vlastně všechno kolem Hellboye) působí skvěle, a i když to je jeden z pomalejších charakterů ve hře, jeho rány protivníci opravdu pocítí. A pak jsou zde samozřejmě želví ninjové, kteří představují vynikající přídavek do Injustice 2.

Technicky vzato hrajete pouze za Leonarda, ale můžete si zbývající tři želváky přivolat na pomoc, pokud chcete na nepřítele hodit pár ninja hvězdic nebo jej praštit skateboardem přes kebuli. Tyto schopnosti jsou na cooldownu, takže si neberou energii klasicky z Power Baru, což může ve stávající podobě působit přehnaně silně. Želvy do Injustice 2 také přinášejí, podle mého názoru, tu nejlepší ultimátku ve hře zakončenou skvostným „shellshockem“.

Velký update, Learn Hub a nové vybavení

Injustice 2: Legendary Edition by se také mohla nazvat jako definitive edition, ale vlastně nepřidává do hry žádné exkluzivní vylepšení nebo postavy, které byste si nemohli stáhnout pomoci patche nebo placeného DLC. Což je vlastně dobře, a to hlavně pro ty, kteří si již některé hrdiny koupili a zvýšili jim úroveň ve standartní edici. Při vydání Legendary Edition vypustili vývojáři masivní patch, jenž přidal tunu zajímavých věcí a ty jsou dostupné i pro majitelé základní verze.

Jednou z opravdu povedených novinek je rozšířený tutoriál (tzv. Learn Hub), jenž mi pomohl se opět dostat do bojové nálady. Díky němu se snadno naučíte zacházet s prostředím kolem vás a využívat jej ve svůj prospěch, vypilujete si provádění základních a pokročilých komb. Je třeba taky podotknout, že za úspěšný postup tímto Learn Hub postupně získáváte Mother Boxes, což je ekvivalent loot boxu v Injustice 2.

Můžete se díky tomuto systému také dozvědět několik věcí, o kterých jste neměli ani ponětí – například zjistíte, v jakém konkrétním okamžiku probíhající animace zmáčknout to které tlačítko, což může být užitečné jak pro začátečníky, tak pro veterány. Tyto lekce vám přijdou obzvláště vhod v momentě, kdy vstoupíte do online zápasů nebo se pokusíte projít obtížnějšími úkoly v Multiverse.

Update také přidává nové vybavení a vývojáři udělali nemalé úpravy pro předměty na 20. úrovni plus přidali vylepšení pro již kompletní sety. Nekonečné grindování může pokračovat, jelikož level cap byl z 20. úrovně zvýšen na 30., přibyly dodatečné sloty v inventáři, jež můžete odemknout na 25. úrovni a augmentační slot na úrovni 30. Legendary Edition spolu s tímto obřím patchem je prostě něco, co vám vydrží i na další roky do chvíle, než vyjde Injustice 3.

Vyplatí se Injustice 2: Legendary Edition?

Pokud jste doposud neměli možnost si Injustice 2 zahrát, pak je Legendary Edition jasnou volbou. Nové vybavení, hrdinové, zvýšený level cap, trénovací mód, upravený Multiverse a zajímavé Premiere Skins si nemůžete nechat ujít. Injustice 2 se rozšířilo po roce do obřích rozměrů, a pokud si tuto superhrdinskou bojovku oblíbíte, investice do Injustice 2: Legendary Editon se vám určitě vyplatí, můžete v ní totiž strávit i stovky hodin!

Obsah recenze Injustice 2 PC

1. Nemá cenu zdržovat. „Suprové“ to bylo a bude
2. Injustice 2 posouvá laťku o něco výše
3. Příběh stranou. Jak se vlastně Injustice 2 hraje?
4. Bylo nebylo, Injustice 2 zvítězilo
5. Recenze Injustice 2 PC: závěrečné hodnocení
6. HW nároky pro Injustice 2 PC

Nemá cenu zdržovat. „Suprové“ to bylo a bude

• Recenze: 11. 7. 2017 • Autor: Jiří Fait

Kdysi dávno v jedné předaleké galaxii existovala rasa, jež se v mnohém podobala té naší. Kryptoňana (jsme si vědomi toho, jak praštěně „kryptoňan“ zní, ale u recenze superhrdinů z Injustice 2 nám to snad odpustíte) byste klidně mohli potkat na ulici a splést si ho se sousedem odvedle. Může vynášet odpadky staré Horáčkové nebo vám pomáhat vyměnit trubky ve stupačkách. Prostě všední člověk z planety Země, dokud ovšem v nestřeženém okamžiku neodhodí odpadky přesně do sto metrů vzdálené popelnice, anebo bleskurychle nezataví vodovodní trubky laserem z očí proto, aby mohl zachránit nějakého nebožáka v nouzi.

A právě tohle je, jak už se mnozí jistě dovtípili, Superman! Mnohými opěvovaný a stejně tak nenáviděný. Je to někdo, kdo by mohl vzít dobrou polovinu DC „super-osazenstva“, zmačkat je holýma rukama do lidské masové kuličky a pak ji nonšalantně mrštit na oběžnou dráhu. Ovšem vzhledem k příběhu a „férovosti“ by to nebylo zrovna košer, takže se raději mrkněme na to, jak dopadl druhý pokus studia NetherRealm - Injustice 2.

Tam, kde filmová branže Warner Brothers s adaptacemi hrdinů společnosti DC Comics tápe (záplatou na dlouhém a krvavém šrámu budiž nejnovější film o amazonce Wonder Woman), borci z NetherRealm na Injustice 2 ukazují, jak se to má dělat. Příběhová linka má spád, postavy jsou zajímavé a drží vás přikované k židlím až do konce.

Abychom trochu nastínili děj v Injustice 2, musíme se vrátit zpět k předchozímu dílu Injustice: Gods Among Us. Zde hraje velkou roli alternativní vesmír. Což nikdy nedopadá dobře. Jakmile někdo zabředne do cestování časem nebo jiných vesmírů, jež se prolínají s tím „naším“, tak z toho většinou udělá bramboračku epických rozměrů, kde už nikdo vlastně neví, kdo je ten zlý, kdo hodný a kdo ošklivý.

Buďme tedy struční – Joker trikem a šňupo-stracho-práškem donutí Supermana zabít jeho milovanou Lois (a jejich nenarozeného syna), což spustí nukleární zařízení, které usmrtí miliony a zničí Metropolis. Superman se naštve. Batman poté vyslýchá Jokera a snaží se dovtípit, kde k atomovce přišel. Výslech přeruší rozběsněný Superman a Jokera vlastnoručně vykuchá. To zase nakrkne Batmana, protože on přeci dodržuje „nezabij“ politiku. Jistě, vymlátí kdekomu duši z těla, zpřeláme jim všechny kosti, ale… No, aspoň se z toho (možná) časem dostanou.

Nicméně Superman ve svojí hluboké „depce“ nastolí takzvaný „One Earth Regime“ (kde on vládne a jemu přisluhuje pár dobrovolných či nedobrovolných hrdinů i padouchů), který nakonec padne a Superman skončí v cele, jež je ozařována umělou radiací z červeného slunce, které působilo i na jeho rodnou planetu Krypton. Ona radiace totiž oslabuje jeho nadlidské schopnosti a dělá ze Supermana tak trochu Average-mana. Pak si všichni alternativní i „skuteční“ padouchové a hrdinové pokecají a život v Injustice jde dál. Tedy, až do Injustice 2.

Injustice 2 posouvá laťku o něco výše

Ještě pořád jste v obraze? Dobře. Čili – máme zde zabásnutého Supermana a ostatní hrdinové se mezitím snaží znovuvybudovat to, co bylo v předchozí mele ztraceno. Jenže na scénu nastoupí zatraceně chytrá opice Grodd, vyřve a vydupe si svůj my-padouši-vládneme-světu-režim (the Society) a spolu s několika záporáky se chce pustit do akce „ovládni si svůj svět“. Příběh docela tuctovka, co říkáte? Jenže není každý Flash, co se mihne.

Nevyzradíme vám zde veškeré jeho detaily, které si můžete (a měli byste!) zažít na vlastní gamepad, ale dovolíme si tvrdit, že to stojí za to. Příkladem budiž nádherné cutscény a obličejové animace. Jistě – když zběsile mačkáte kombinace tlačítek pro super-comba a blokujete údery nepřítele, tak se stěží můžete kochat miloučkým výrazem Harley Quinn, ale něco nám říká, že když herní průmysl chce, dokáže udělat i z „jednoduché mlátičky“, jakou je Injustice 2, hollywoodský spektákl.

Je od nás skoro až kacířské říct, že souboje byly nutným zlem k tomu, abychom se mohli podívat na další úžasnou cutscénu, ale opravdu tomu tak bylo. Jak to myslíme? Injustice 2 je pořád „bojovka“, kdy se proti sobě postaví dva protivníci a jeden druhého se snaží připravit o všechny jeho zuby, životního výhody a sociální jistoty, jenže po porážce nepřítele následuje krátký filmeček, který vám naservíruje další část příběhové linky. A zmínili jsme už obličejové animace? Že ano? No pak už jen stačí říct, že animovaná Supergirl nikdy nevypadala lépe.

Příběh stranou. Jak se vlastně Injustice 2 hraje?

Pokud jste někdy zkusili Mortal Kombat, Street Fighter nebo Tekken, tak v Injustice 2 budete jako doma. Tvůrci oproti minulému dílu dodali pár změn a vylepšení. V „aréně“ (tj. v bojišti) můžete stále využívat věcí, jež se povalují kolem. Například odhodit někoho na kostru dinosaura nebo mu upravit ciferník poblíž se povalujícím kontejnerem. 

Změna bojiště, k níž dochází, když protivníka mrsknete dostatečně daleko a sami se na toto místo přenesete, je v Injustice 2 stále přítomná. To samé platí i o „střetnutí“ (clash), kdy dáváte všanc svůj „super meter“ a snažíte se získat výhodu nad nepřítelem, který je na tom se zdravím o něco lépe než vy.

Při boji se vám totiž onen „super meter“ plní a využít jej můžete různými způsoby. Jedním z nich je mini cutscéna, při které se spustí animace super útoku – Batman přiváže nebožáka za balónek, vypustí jej (spolu s nebožákem) do výše, načež nechá svůj batwing rozstřílet cíl na cucky. To je jen jeden případ z mnoha. Lidé z NetherRealm Studios mají velkou fantazií, což už dokázali při provokativních kostilamech v Mortal Kombat X. V Injustice 2 se zaměřili hlavně na tyto super útoky a každý působí unikátně. Není nic lepšího, než když vám pod zadkem bouchne dynamit, pokousá vás párek hyen, načež vás baseballkou dorazí Harley Quinn. A to myslíme vážně.

Všechno působí tak nějak přirozeně, a pokud nejste hard-core hráč bojovek a nepotřebujete si pamatovat veškeré kombinace pro ten či onen speciální útok, tak se vám mnohdy povede provést chvat, jejž jste neměli v úmyslu, ale nakonec vypadá tak dobře, že si řeknete: „Jo. Přesně tohle jsem chtěl udělat“ – a to je v naprostém pořádku, přesně takový pocit má ve vás hratelnost Injustice 2 vyvolat.

Tato hra totiž kombinuje všechno dobré, co jste z bojovek znali, a ještě to vylepšuje. Kromě kampaně v Injustice 2 samozřejmě najdete on-line kompetitivní souboje s lidskými protihráči. Je zde také přítomen systém RPG odměn. Za herní měnu, kterou získáváte buď bitvami s protivníky, nebo za reálné peníze (bohužel), si můžete odemknout bojové dovednosti u svých hrdinů, kosmetické změny a mnoho dalšího.

Pokud se na to necítíte a nechcete být v prvopočátcích zesměšnění lidským protivníkem, zkuste to v soubojích proti AI, kde získáváte jak zkušenosti, tak i možnost každý den dostat nějaký ten balíček s náhodným překvapením. 25 hrdinů na výběr je do začátku docela nálož, a jelikož se universum DC stále rozšiřuje, můžeme v Injustice 2 čekat další a další přírůstky do výběru bojovníků. 

Bylo nebylo, Injustice 2 zvítězilo

Injustice 2 není jen mlátička se superhrdiny. Je to také příběh, za jaký by se nemuselo stydět lecjaké filmové studio. Jsou to perfektní animace, úžasný dabing a výborná hudba, jež podkresluje souboje a cutscény. Máme zde systém odměn, který vás bude nutit jít ještě dál, piplat si svojí Catwoman a zkoušet nová comba a údery. Injustice 2 je bojová hra, která nadchne začátečníky a potěší veterány na poli mlátiček. NetherRealm Studios dokazují, že pokud ve své dílo věříte a nalejete do něj krom reklamních spotů i část sebe, pak bude výsledkem něco, co neskončí v šupleti se štítkem „dohráno – zapomenuto“.

Recenze Injustice 2 PC: závěrečné hodnocení

Hodnocení 90% GEM

Hlavní parametry: Hratelnost

90%

Audiovizuální zpracování

90%

Znovuhratelnost

90%

Klady

• Vylepšování hrdinů
• Výborná příběhová kampaň
• Cutscény ve hře
• Výborný multiplayer
• Jednoduchý a zábavný systém bojových kombinací
• Animace postav a okolí

Zápory

• Možná občas repetitivní
• Ze začátku matoucí a složitý systém ekonomiky

Jiří Fait

Videohry jsou se mnou již od útlého věku a dalo by se říct, že také utvářely velkou část mého života. Díky nim jsem dostal první cheat-kódy k angličtině do školy, hry inspirované skutečnými událostmi ve mně vzbudily zájem o světové dějiny, a nakonec mě v této době také živí, což považuji za velké štěstí – pokud tedy občas mé postřehy sesmolené do recenzí někoho ovlivní a o kvalitách hry přesvědčí, budu za to neskonale rád. Hraní zdar!