Jak vybrat dalekohled (NÁVOD)

Triedr v binokulárním provedení je charakterizován číselným označením udávajícím zvětšení dalekohledu (neboli přiblížení) a průměrem objektivu, například 8 × 30.

Zde číslo 8 znamená zvětšení dalekohledu. Pokud tedy sledujete objekt ze vzdálenosti 80 m, bude se vám jevit, jako byste jej bez dalekohledu pozorovali ze vzdálenosti 10 m (80/8 = 10). Číslo 30 zde znamená průměr čoček dalekohledu v milimetrech. Čím je hodnota větší, tím je dalekohled větší a těžší, ale o to jasnější bude pozorovaný obraz při stejném osvětlení. Větší světelnost se vám bude hodit ve snížených světelných podmínkách, jako je například noc, šero, les, mlha apod.

K dispozici jsou i binokulární dalekohledy bez zaostřování, tedy dalekohledy, které mají fixně zaostřeno. Obvykle je to od 20 m do nekonečna. Tyto dalekohledy nemají zaostřovací kolečko a ani dioptrickou korekci, nehodí se tedy pro lidi s brýlemi. Používají se pro sledování rychle se pohybujících objektů, například sportovců na stadionu, zvěře a ptáků, kdy by vám během zaostřování mohly utéci důležité okamžiky.

Objektiv je první optická soustava, která má za úkol vytvářet obraz pozorovaného objektu. Je žádoucí co největší kvalita zobrazení a schopnost přenesení co největšího množství světla z pozorovaných objektů. To ovlivňuje zejména průměr objektivu, který má pak přímý vliv na velikost samotného dalekohledu. Čím větší čočky, tím větší světelnost. Kvalitnější dalekohledy s velkou světelností mají průměr 40–56 mm, kapesní zhruba 20–35 mm.

Okulár je poslední optický člen dalekohledu. Skládá se z jedné nebo více čoček a do našeho oka promítá obraz vytvořený objektivem. Stejně jako objektiv má zásadní vliv na kvalitu výsledného obrazu dalekohledu. Okuláry jsou zakončeny očnicí, která stanovuje vzdálenost mezi poslední optickou částí okuláru a místem, kde vzniká ostrý obraz. Díky ní dokážete kompenzovat optické vady očí.

Mezi objektivem a okulárem se nachází konstrukce hranolů, která může být typu Prism, Porro nebo Roof. Ve všech případech hranoly obracejí obraz tak, aby byl stranově i výškově správně orientovaný.

Konstrukce Prism – klasická a levná konstrukce využívaná většinou dnešních dalekohledů (označované jako prismatické dalekohledy). Používá konvexní čočku pro okulár, ale také pro objektiv – optický hranol (prisma) pak otáčí převrácený obraz. Typicky je prismatická konstrukce poměrně robustní a těžká, ale zato zde zřídkakdy dochází k optickým ztrátám.

Konstrukce Roof – komplikovanější na výrobu, vyžadovány jsou kvalitnější a dražší materiály, proto jsou dalekohledy tohoto typu dražší. Objektiv i okulár jsou v jedné linii, což se odráží v kompaktnějších tvarech, než vidíme u Porro dalekohledů.

Konstrukce Porro – jednodušší na výrobu, hranoly jsou umístěny tak, že světlo přicházející k našim očím opíše dráhu ve tvaru Z. Dalekohledy tohoto typu nemají tak kompaktní tvary jako typ Roof, jsou však levnější.

Zorné pole je prostor ve tvaru kužele, který vidíme z dalekohledu. Uvádí se v metrech ve vzdálenosti 1000 m (např. 150 m na 1000 m), v zámoří pak ve stopách na 1000 yardů. (např. 400` na 1000 yardů). Další možností jsou údaje ve stupních.

Světelnost objektivu vyjadřuje množství světla procházejícího optikou a platí, že čím je hodnota vyšší, tím jasnější je obraz. Počítá se u všech dalekohledů stejně - jako druhá mocnina podílu průměru objektivu v mm a zvětšení. Například dalekohled 8 × 30 bude mít relativní světelnost 14.

BK-7 (borokřemičité sklo) – používá se u levnějších dalekohledů, protože má horší světelnou propustnost. Pro rekreační pozorování je zcela dostačující.

BaK-4 (baryové korunové sklo s minimálním rozptylem) – vkládá se do dražších dalekohledů a přijde vhod hlavně při pozorování za zhoršených světelných podmínek. Má vyšší propustnost světla než BK-7.

K výrobě těla dalekohledů se nejčastěji používá ocel, slitiny hliníku nebo umělé hmoty s příměsi grafitu nebo keramiky. Nevýhodou dalekohledů z oceli je vyšší hmotnost, hliníkové kontrukce pak mají problémy s větší tepelnou roztažností. Pro outdoor použití lépe vyhovují dalekohledy z umělé hmoty s příměsi grafitu nebo keramiky.

V této kategorii nalezneme dalekohledy pro všechny nenáročné uživatele. Nejčastěji se jedná o klasické turistické nebo kapesní dalekohledy s menším zvětšením. Zřídka narazíme také na pozorovací dalekohledy nebo teleskopy pro úplné začátečníky.

Cenová relace od 5 000 Kč do 15 000 Kč nabídne ty nekvalitnější turistické dalekohledy, pozorovací dalekohledy určené k lovu a také pokročilejší astronomické dalekohledy.

Zde si vyberou už i mnohem náročnější uživatelé – specializované pozorovací dalekohledy, digitální dalekohledy nebo kvalitní astronomické dalekohledy s vysokou světelností a masivním přiblížením jsou naprosto běžné. Můžeme se setkat také s profesionálními funkcemi, jako je například voděodolnost, plnění dusíkem, noční vidění apod. Kvalita optiky těchto zařízení je špičková.

Tento prostor je vyhrazen pro ta nejlepší specializovaná zařízení s velkým množstvím profesionálních funkcí, které cílí především na pokročilé uživatele. Drtivou většinu dalekohledů z této kategorie můžeme vzhledem k rozměrům čoček a velkému přiblížení využívat pouze v kombinaci se stativem.

Dalekohled se zoomem umožní volit zvětšení v určitém, pevně daném rozmezí (např. 10× až 15×). Variabilní zvětšení je typické spíše pro monokulární pozorovací dalekohledy. Často může zoom fungovat jako pouhý reklamní trik – větší počet optických částí v binokulárním dalekohledu totiž znatelně snižuje světelnost, zorný úhel, ale také kvalitu obrazu. Proto je zoom opravdu žádoucí zejména u astronomických dalekohledů a teleskopů se stativem.

Funkce nočního vidění je užitečná především pro lovecké a pozorovací dalekohledy využívané myslivci nebo při ochraně objektů. Dalekohledy s touto funkcí využívají ke správnému fungování buď zbytkového světla ze slunce, měsíce a lamp, nebo tepelného (infračerveného) záření, které emitují všechny objekty v prostoru.

Optika dalekohledů s touto vlastností nepodléhá vnitřnímu mlžení, díky čemuž je možné tato zařízení využít i v extrémně nepříznivých podmínkách.

Zejména při pozorování noční oblohy je důležité zbavit se nejrůznějších nežádoucích vlivů, nebo naopak zvýraznit žádoucí detaily pozorované planety, hvězdy apod. Toto pro nás zajišťují speciální barevné, širokopásmové, sluneční, polarizační, spektrální či fotografické filtry.

V případě, že nosíte brýle, je pro vás tato vlastnost dalekohledu naprosto zásadní. Umožňuje totiž doostřit pozorovaný obraz potřebám vašich očí – běžně doostřujeme v rozsahu 2 až 5 dioptrií.

Světelnost konkrétního dalekohledu závisí také na povrchu předních čoček dalekohledu. Tenký povlak na čočce v podobě antireflexní vrstvy, která je tvořena sloučeninou kovů, umožňuje lepší průnik světla do optiky dalekohledu. Zároveň antireflexní vrstva chrání čočku před poškrábáním a filtruje nežádoucí UV záření.

Větší zvětšení, neboli přiblížení, sice znamená, že můžete pozorovat vzdálenější objekty. Avšak čím větší hodnota, tím více dochází ke zmenšení zorného úhlu, poklesu světelnosti dalekohledu a zvýšenému třesu obrazu. Pro ruční pozorování se proto doporučuje přiblížení do 12×. Nad tuto hodnotu už je lepší použít stativ.

Při pozorování za zhoršeného osvětlení, tedy ráno, večer, nebo při špatném počasí, se nabízí přiblížení 7× nebo 8×. Vezměme si například dalekohled 8 × 56 – zde menší zvětšení v kombinaci s velkým průměrem čoček zajistí perfektní optické vlastnosti při pozorování krajiny i za špatných světelných podmínek.

Sledování různých objektů a činností vyžaduje rozdílné parametry dalekohledu. Do divadla si bereme jiný dalekohled než do přírody pro sledování ptáků, proto je důležité si vždy předem ujasnit, kde jej budete převážně používat.

Příklady použití:
Pobyt venku, příroda – 7 × 35, 7 × 50, 10 × 50 – vhodné jsou širokoúhlé typy
Pozorování zvířat v přírodě – 7 × 35, 7 × 42, 8 × 42, 7 × 50, 8 × 56 – velmi dobrá světelnost
Cesty, sporty – 7 × 35 – přijatelná velikost a hmotnost
Západy slunce, noc, zatažená obloha – 7 × 50
Jasné a ostré pozorování ve velké dálce – 10 × 50
Koncerty pod širým nebem – 7 × 35, 7 × 50, 10 × 50, 12 × 50, 16 × 50
Divadlo, halové sporty – 4 × 21, 4 ×  30, 6 × 15, 8 × 21, 8 × 25 – malé přiblížení pro krátkou vzdálenost, kapesní rozměry

Dalekohledy s proměnlivým přiblížením, tzv. zoom, jsou označeny např. 10–30 × 50, kde 10–30 je rozsah přiblížení. Umožní vám pozorování v dálce i na blízko, ale s horší optickou kvalitou, světelnou propustností a až o 30 % menším zorným úhlem, než je tomu u fixního přiblížení.

Kdysi to tak bývalo, nyní to už ale díky nástupu nových technologií nemusí být pravda. Lepší je se řídit hmotností dalekohledu z hlediska účelu použití. Například při častém chození budete rádi za každý ušetřený kilogram.