Jak vybrat domácí výčepní zařízení

Kontaktní suché chlazení

Tato možnost je pro domácí použití ta nejvhodnější. Suché chladiče neobsahují žádnou vodu a k chlazení piva zde dochází pomocí výměny energie z uzavřeného chladicího okruhu do termobloku. Chlad se zde přenáší a akumuluje díky hliníkovým izolovaným blokům, které jsou přímo součástí zařízení s pípou. Zařízení tudíž nemá příliš velké nároky na údržbu, a jeho manipulace, či přenášení tak nejsou vůbec složité. Díky tomu, že se pípa nachází v těsné blízkosti chladicího zařízení, se pivo do pár minut ochladí a budete moci čepovat již chvíli po připojení.

Vodní chlazení

Tento typ chlazení je většinou využíván u profesionálních zařízení z důvodu velké tepelné setrvačnosti. Nachází se zde vodní lázeň s ledovou bankou, ve které se tvoří led, který následně pivo chladí. Výhodou tohoto typu chlazení je možnost čepování většího počtu piv za hodinu, ale na druhou stranu je velice obtížné s tímto zařízením manipulovat, má mnohem větší nároky na údržbu a vychlazení piva na požadovanou teplotu může trvat až dvě hodiny.

Při výběru domácího výčepního zařízení hraje tato položka velice důležitou roli. Výkon nám totiž udává, kolik piv zvládne zařízení vychladit minimálně o 10 °C. Z toho důvodu si při výběru zařízení musíte uvědomit, jak velkou spotřebu piva budete mít. Pokud tedy máte v plánu natočit přibližně 30 piv za hodinu, bude pro vás optimální zařízení, které zvládne vychladit 15–20 litrů (30–40 piv).

Výběr způsobu, jakým chcete pivo natlakovat, je také velice důležitý. Především byste si měli uvědomit, jak vysoké nároky máte ohledně kvality piva a jak dlouho ho můžete nechat naražené.

Tlakování kompresorem

Jde o nejjednodušší způsob natlakování piva, je tedy pro domácí použití ten nejideálnější. Zařízení, které již obsahuje kompresor, je jednoduché na manipulaci a není nijak náročné na údržbu. U většiny domácích zařízení se kompresor tlakuje sám a nemusíte se o něj dál starat. Automaticky se totiž zapíná a vypíná dle jeho vlastní potřeby.

Kompresor má však také své nevýhody, jelikož kyslík způsobuje zvětrávání piva (oxidaci). Poznáte to především přibližně 24 hodin po naražení piva, kdy se kvalita a chuť piva začne lehce měnit, proto je lepší ho spotřebovat dříve. Výčepní zařízení s kompresorem se proto hodí především na zahradní párty či rodinné sešlosti.

Tlakování potravinářským oxidem uhličitým

Výhodou tohoto způsobu je, že pivo vydrží 1–2 týdny čerstvé a bez výrazné změny chuti, jelikož neoxiduje. Existuje zde však riziko, že při vyšším tlaku se může pivo po delší době přesytit, bude mít mnohem více bublinek a bude hodně pěnit.

Hodnota tlaku hraje při čepování piva velkou roli. Pokud máte příliš natlakovaný sud, může se stát, že pivo z pípy vystříkne, vypění a ztratí tu správnou chuť. Naopak, pokud bude tlak příliš malý, pivo začne příliš pěnit již při průchodu pípou. Správný tlak záleží na druhu piva. Většinou se však pohybuje okolo 2,3 bar. Hodnotu 3 bar byste rozhodně neměli přesáhnout.

Jako výchozí hodnotu počítejte v létě 1,6 bar a v zimě 1,1 bar. K této hodnotě poté připočítejte 0,1 bar za každé 2 metry hadice od sudu k výčepnímu zařízení. Poté byste měli přičíst také 0,1 bar za každý 1 metr převýšení mezi dnem sudu a výčepem.

Jelikož nejčastější variantou domácího výčepního zařízení je ta se suchým chlazením a vestavěným kompresorem, použijeme v následujícím příkladu právě tuto možnost.

1. Výčepní zařízení postavte na stůl – stůl by měl být rovný a suchý.
2. Zařízení nedávejte do příliš uzavřeného prostoru, na slunce nebo blízko jakéhokoliv zdroje většího tepla (topení, zařízení vydávající teplo atd.).
3. Otvory pro ventilaci a kondenzátor chlazení nepřikrývejte.
4. Hadice se k zařízení připojují na zadní straně – zapojení je díky rychlospojkám velice jednoduché, viz obrázek.



5. Před nastartováním zařízení zkontrolujte těsnost hadic a zda jsou důsledně zaraženy.
6. Zařízení zapojte do elektřiny a zapněte. Po spuštění začne pracovat chladicí kompresor, který by se měl po 5–10 minutách vypnout. Jak již bylo uvedeno, chladicí i vzduchový kompresor pracuje zcela automaticky, tudíž není nutná další manipulace.

To, jak často budete výčepní zařízení čistit, záleží čistě na vás a na frekvenci jeho používání. I to nejzákladnější čištění by ale mělo následovat po každém použití.

1. Misku na odkapávání proplachujte teplou vodou.
2. Jakmile vytočíte poslední pivo, propláchněte vedení čistou vodou.
3. Alespoň jednou za 3 týdny použijte sanitační kapalinu pro chemické čištění.
4. Alespoň jednou za měsíc použijte kartáč k vyčištění kondenzátoru a ten profoukněte stlačeným vzduchem (plynem).

Technické záležitosti jsou jedna věc, samotné čepování piva ale druhá a snad i podstatnější. Samozřejmě nejde vše hned napoprvé, ale s trochou tréninku vám po chvíli vaši známí zajisté nabídnou místo za barem v jejich oblíbené hospodě.

1. Sklenice nikdy nenamrazujte, ale ochlaďte ideálně na teplotu piva.
2. Před načepováním sklenici opláchněte studenou vodou.
3. Sklenici přiložte v co nejkratší vzdálenosti od pípy do úhlu 45 stupňů.
4. Pivo načepujte najednou, maximálně nadvakrát.
5. Pěnu nemíchejte a se sklenicí poté zbytečně netřepejte.