Pokud rádi vyrážíte do přírody a zůstáváte přes noc, určitě vám nemusíme připomínat, že základem dobrého spánku v přírodě je kvalitní karimatka. Pokud nepočítáme stan, je to ta nejdůležitější vrstva, která vás izoluje od chladu země. A ta umí být pěkně studená i ve vrcholném létě. Jenže jaký typ karimatky vybrat a na co se při výběru zaměřit? Odpověď na tyto otázky, ale i mnohé další, najdete v našem průvodci.

Materiál je při výběru karimatky klíčový. Odvíjí se od něj zejména tepelně izolační schopnosti karimatky, dále pak výsledné pohodlí (některé materiály celkem kloužou) a v konečném důsledku i cena. Levnější karimatky budou s největší pravděpodobností pěnové a pořídíte je už v podstatě od stokoruny. Nelze však očekávat nějaký přehnaný komfort, nicméně dobře poslouží k občasnému přespání v přírodě. S rostoucí cenou (cca od 400 korun výše) se mění i materiál a další vlastnosti (komory, perforace atd.). Ty nejdražší profesionální karimatky pak pořídíte za 3 000 korun a více. Za tyto peníze se vám ale dostane maximálního komfortu, a to co do pohodlnosti i tepelné izolace.
Nejčastěji se tak setkáváme s karimatkami, které jsou vyrobeny z následujících materiálů nebo jejich kombinací:
Klíčový parametr každé karimatky. Udává se často jako hodnota R-Value a shrnuje termo-izolační vlastnosti dané karimatky. Tedy jinak řečeno, jak moc dobře (nebo špatně) vás bude karimatka chránit před chladem zemského povrchu. Hodnota R-Value udává, jak velké množství tepla našeho těla se vrátí zpět.
Rozměry karimatky se velkou měrou podílejí na tom, jak dobře se nám na ní bude ležet. Nejde jen o velikost postavy jako takové, karimatky by měly reflektovat i některé případné zdravotní problémy (např. bolavá záda a klouby).
Skladnost, tedy rozměry karimatky ve sbaleném stavu, je společně s hmotností důležitým parametrem, pokud potřebuje karimatku přenášet, strčit do batohu či nějak upevnit k zavazadlu. Vybírejte tedy podle toho, jakým způsobem se chystáte karimatku používat. Pokud víte, že vyrážíte na túry s častými přesuny, karimatka by měla být maximálně skladná. Naopak, pokud jezdíte autem a karimatku využijete například v kempu, kde se usídlíte na několik dnů, není problém mít větší, těžší, a tedy méně skladnou karimatku.
Podle způsobu, jakým se karimatky balí/skládají, se rozdělují v zásadě do dvou skupin:
Jsou vůbec nejrozšířenějším typem. Jsou lehké, prakticky nezničitelné, snadno je sbalíte i upravíte přesně podle vaší velikosti. K dispozici jsou v mnoha barevných variantách i typech materiálu.
V prvé řadě je to tloušťka – platí, že čím je karimatka tlustší, tím lépe izoluje. Určitě se hodí i povrchová vrstva z hliníkové fólie, která dobře odráží teplo zpět. Ty nejpokročilejší typy karimatek mají různá žebrování a výstupky. Jejich účel je jediný – ve vzniklých mezerách se drží vzduch a ten je tou nejlepší izolační vrstvou.
V tomto případě rozhodně není nutné investovat do nového kusu o jiném rozměru. Výhodou pěnových karimatek je totiž to, že je můžete snadno upravit co do délky a šířky. Dobře poslouží nůžky či ostrý odlamovací nůž na koberce. Problematické mohou být snad jen alumatky, tedy pěnové karimatky, které mají hliníkovou vrstvu po celém svém povrchu. Při zkrácení karimatky tak fólie nebude chránit hrany a navíc hrozí, že se bude na místě řezu odchlipovat. Zkrácení samozřejmě není možné u nafukovacích karimatek, kde hrozí jejich nenávratné poškození.
Nafukovací karimatky jsou velice pohodlné díky své síle, a navíc poměrně lehké na přenášení. Za vysoký komfort při spánku platíte vyšší námahou při rozbalování, karimatku je totiž nutné dofouknout ústy. Zároveň je potřeba k ní přistupovat s vyšší opatrností a více než kdy jindy si hlídat, kde ji chcete rozložit. Hrozí totiž nebezpečí proražení karimatky o ostrý kámen, větev a podobně. Některé nafukovací karimatky se vyrábí jako vícekomorové, v případě proražení jedné části je možné karimatku i nadále používat.
Vzhledem k tomu, že nafukovací karimatky jsou poměrně hladké, je dobré, když je karimatka vybavena protiskluzovou vrstvou. Je však třeba počítat s tím, že celá karimatka bude o něco dražší. Stejně tak by měla být vybavena sadou na opravu případného poškození (většinou lepidlo a kousek materiálu, kterým poškozenou oblast zalepíte).
Samonafukovací karimatky mají jádro tvořené speciální pěnou, která do sebe sama po otevření ventilu natáhne vzduch. Pokud je nafouknutí nedostatečné, je možné ji nafouknout i ústy. Samonafukovací karimatky jsou velmi pohodlné díky své tloušťce (nejsilnější modely mají až 7 cm), mají dobré termo-izolační vlastnosti. Nevýhodou je opět to, že při propíchnutí nebo poškození ventilu ztrácí své schopnosti. Při opatrném zacházení jsou ale vysoce vhodné i do poměrně extrémních podmínek.
Postup nafukování samonafukovací karimatky můžeme shrnout do několika bodů.
Životnost samonafukovací karimatky rozhodně prodloužíte jejím skladováním s otevřeným ventilem a v nafouklé podobě, karimatku rozhodně nepřekládejte. Při užívání se vyvarujte ponechání karimatky na přímém slunci a dobře si všímejte terénu, na který karimatku pokládáte.
Hodnota R-Value udává tepelnou odolnost karimatky. Čím je tato hodnota vyšší, tím vyšší je i tepelná odolnost daného výrobku. Jinak řečeno, tím je lepším tepelným izolantem.