Jak vybrat naviják

Hmotnost navijáku a také to, jak je robustní, ovlivňuje celkovou hmotnost vaší sestavy. Pokud bude váš prut s navijákem vyvážený, bude i dobře ovladatelný.

Samostatně může vybraný naviják působit sebevíc dokonale, ale až přímo na vaší sestavě se ukáží jeho neduhy. Je proto třeba propátrat recenze a najít si co nejvíce zkušeností uživatelů. Například můžete zkusit do vyhledávání napsat spojení vašeho prutu s vybraným navijákem. Určitě nebudete první, kdo toto konkrétní spojení vyzkoušel.

Naviják se nesmí zasekávat, a to ani při pohybu dopředu, ani při zpětném chodu. Zde je potřeba všímat si také počtu ložisek, kterými jednotlivý výrobek disponuje. Starají se totiž právě o to, aby byl pohyb vlasce co nejplynulejší.

Marketingová propagace bude určitě pracovat ve stylu „čím více, tím lépe“. Nemusí to ale být nutně pravda. Obvykle bez problémů vystačíte se čtyřmi ložisky, tedy na kličce, rotoru, rolničce a cívce. Pokud jich je více, je to zbytečnost, která cílí pouze na ty, kteří na počet ložisek v navijáku dají.

Rychlost navijáku zjistíte pomocí čísla uvedeného v jeho parametrech. Je tam zapsáno jako poměr. Třeba 4,8 : 1 znamená, že při jednom otočení kličkou se rotor navijáku otočí o 4,8 otáčky. Čím bude číslo před dvojtečkou větší, tím rychlejší naviják máte v ruce. Zároveň ale myslete na to, že při vyšších rychlostech dochází také k většímu namáhání celého zařízení.

Rychlost se odvíjí od toho, jaké nástrahy chcete vláčet. Pokud ty těžší, které cílí na ryby spíše u dna, vhodnější je pomalejší naviják (s nižším převodovým poměrem), těsněji u hladiny oceníte navijáky rychlejší.

V mnohém záleží na vašich osobních zkušenostech a preferencích. Mezi jakými brzdami můžete volit?

• Přední brzda  je umístěna přímo na cívce a bývá velmi přesná. Nevýhodou bývá méně pohodlná manipulace při divočejších částech lovu. Jedná se nejstarší typ brzdy a je to jasná volba zkušených rybářů. Je velmi citlivá a díky pokročilé konstrukci dnes odpadají klasické problémy s navlhlými plstěnými podložkami, které slouží k přibržďování vlasce.

• Zadní brzda je oblíbená díky svému jednoduchému použití – a samozřejmě také vhodná pro rybáře začátečníky. Je spolehlivá a jednoduše se ovládá. Její nevýhodou je další převod a rychlejší opotřebení celého systému, a tím i snížení jejího účinku.

• Centrální brzda je velmi rychlá. Dá se totiž ovládat pouze pomocí palce, aniž bychom museli jednou rukou pouštět prut. Proto je oblíbená u těch rybářů, kteří mají rádi rychlé souboje s možností přesného ovládání vlasce.

• Bojová brzda je zařízením, které zlepšuje ovladatelnost zadní brzdy. I tu totiž lze ovládat pouze jedním palcem. V podstatě se tak jedná o přídavek k brzdě stávající (zejména zadní) a nikoliv o typ brzdy jako takové.

• Volnoběžná brzda neboli baitrunner je kombinací přední a zadní brzdy, kde jednou brzdou nastavujete odpor při odvíjení vlasce při záběru ještě před zaseknutím a druhou brzdou nastavujete odpor při zdolávání. Mezi brzdami přepínáme páčkou, která bývá umístěna nad zadní brzdou. Ryba tak při záběru necítí odpor a než začnete zdolávat, může si ryba ujíždět, kam chce.

Na cívce je namotán vlasec, to je její hlavní role. V mnohém se ale podílí na vlastnostech celého navijáku.

• Materiál cívky: Pokud vybíráte cívku, zaměřte se zejména na materiál. Cívky jsou buď kovové, nebo vyrobené z grafitu. A je jasné, že ty kovové více vydrží. Na druhou stranu jsou o něco těžší. Grafitové cívky jsou proti tomu lehké a odolné, problém však bývá s jejich hladkostí. A ta by měla být co nejvyšší. Někteří výrobci dávají k navijáku také náhradní cívku a ta bývá u levnějších navijáků obvykle plastová.

• Výška cívky: Obecně řečeno platí, že cívka by měla být co nejvyšší. Co to pro vás znamená? Při stejném obsahu vlasce dosáhneme stejných vlastností jako u větších navijáků, které mají objemnější cívky.

• Hloubka cívky: Důležitou vlastností cívky je i její hloubka, tedy průměr nejtenčího místa cívky. V podstatě jde o to, kolik se vám na cívku, v závislosti na jeho tloušťce, vejde vlasce. Pokud používáte vlasce velmi tenké (kolem 0,12 mm), cívka stačí mělká, u silnějších vlasců je potřeba, aby byla cívka hlubší. Obecně je doporučováno, že by hloubka cívky měla být cca 50 % jejího průměru.

Rolnička (pozn. od slova rolovat, nejedná se tedy o nějaký zvoneček, jak by mohl název napovídat) je nejnamáhanější částí celého navijáku. Je to místo, přes které prochází vlasec, mělo by být proto velmi odolné (množství vlasce, který přes toto místo projde, se dá počítat na stovky kilometrů).

Pokud možno vybírejte naviják, který má rolničku s větším průměrem (tedy i větší třecí plochou) a vyrobenou z takových materiálů, jako je teflon. Samozřejmostí je pak to, že by neměla být pevná, ale na kuličkovém ložisku.

Jak už jsme zdůraznili výše, záleží na tom, jakému stylu lovu dáváte přednost, a také na tom, co je pro vás pohodlné. Naviják se musí vhodně – svou vahou i konstrukcí – doplňovat s vaším prutem, musí odpovídat tomu, na jaké vlasce jste zvyklí.

Záleží na kvalitě, použitém materiálu i výrobci. Navijáky té nejnižší třídy pořídíte i za necelých šest set korun. Nelze ovšem očekávat ani zázraky, ani dlouhou výdrž. Bývají vyrobeny z méně odolných materiálů a věřte, že u tak namáhaného zařízení, jako je právě naviják, to skutečně poznáte.

Solidní střední třídu naleznete v kategorii kolem dvou tisíc, pro profesionální stroje budete muset sáhnout do kapsy ještě o něco hlouběji. Není překvapením, když cena takového navijáku přesáhne pět tisíc korun.

Jako každé namáhané zařízení, které je ještě navíc vystaveno přímému působení povětrnostních vlivů, i naviják potřebuje péči. Poměrně často byste je měli vlhkým hadříkem zbavit všech nečistot (bahna a podobně), jednou ročně je třeba naviják promazat. Další úpravy či snad rozebírání navijáku je lepší svěřit odbornému servisu. Přeci jen se nejedná o úplně jednoduché – a v mnoha případech ani levné – zařízení.