Jak vybrat síťovou kartu?

Jak vybrat síťovou kartu? – OBSAH

K čemu slouží síťová karta?
Způsob zapojení síťové karty
Externí, nebo interní síťovou kartu?
LAN nebo WiFi?
Testy rychlostí a latencí internetu
Slovník pojmů

K čemu slouží síťová karta?

Pokud do světa počítačů příliš nevidíte, možná si nejste jistí, k čemu je síťová karta vůbec dobrá. Ve zkratce jde o rozhraní pro síťový kabel, případně o bezdrátový přijímač WiFi signálu. Bez síťové karty se zkrátka nemůžete připojit ani do lokální sítě ani k internetu. Nejčastěji bývají síťové karty integrované přímo do základní desky počítače či notebooku, a tak dedikované síťové karty využijete hlavně při upgradu starších zařízení, nebo když vyžadujete WiFi.

Způsob zapojení síťové karty

Protože jsou síťové karty již mnoho let zcela standardní součástkou každého PC, tak kontinuálně dochází k jejich vývoji. To s sebou samozřejmě nese zejména vyšší přenosové rychlosti nebo stabilnější příjem slabého WiFi signálu.

PCI síťové karty dnes pomalu mizí. Připojují se do speciálního PCI slotu přímo na základní desce uvnitř počítače nebo notebooku, a tak je k jejich instalaci potřeba trochu více úsilí než v případě USB karet. Obecně však podporují mnohonásobně vyšší rychlosti, a to jak přes síťový kabel (RJ45), tak pomocí WiFi – bezdrátově.

PCI Express síťové karty (často značené prostě PCIe) jsou aktuálně nejrozšířenější. Stejně jako PCI slouží k drátovému a méně často i bezdrátovému připojení do sítě a instalují se přímo do počítače, konkrétně do PCIe slotu na základové desce. Jejich hlavní výhodou je podstatně vyšší rychlost než u klasického PCI.

USB síťové karty přijdou vhod hlavně majitelům notebooků. I v dnešní době se totiž spousta laptopů vyrábí bez vstupu pro síťový kabel. USB síťová karta je často realizována formou takzvaného hubu. Kromě vstupu pro kabel RJ45 nebo přijímače WiFi může mít například další USB vstupy, a vy tak nepřijdete o místo pro periferie.

Externí, nebo interní síťovou kartu?

Jedním ze základních dělení síťových karet je na externí a interní. Interní síťové karty spadají spíše do segmentu počítačových komponent. Připojují se přes interní sběrnice uvnitř počítače, jakými může být již zmíněné historické PCI, ale spíše moderní PCI Express. Oproti tomu externí síťové karty lze zařadit spíše do počítačového příslušenství a připojují se přes externí sběrnice, mezi kterými i dnes dominuje USB. Stále především klasické USB-A, ale jasným trendem je přechod na USB-C.

WD;externí disk — Externí WiFi síťová karta.

Pokud se blíže podíváme na interní síťové karty, tak díky integraci přímo do PC vám nebude nikde překážet. Díky použití moderního rozhraní PCI Express se také můžete těšit na obvykle vyšší výkon, který je symbolizován možností pořídit až 10Gb LAN v podobě dvou portů na jedné síťové kartě. Zatímco v případě externí síťové karty se musíte připravit na kabelový (nebo anténový) nepořádek v okolí PC. Nicméně jde o řešení, které zvládne rychle zprovozni i naprostý laik, protože není potřeba brát do ruky šroubovák a rozebírat PC.

i Původní PCI dnes u počítačů téměř úplně vymizelo, a tak tyto karty využijete spíše u starších zařízení. Mnohem častější je nové rozhraní PCI Express. Před nákupem se ujistěte, které váš počítač podporuje, jelikož jednotlivé konektory nejsou kompatibilní!

Pokud si vystačíte s kabelovým připojením, tak je zajímavou variantou pořízení tzv. dokovací stanice s připojením přes USB-C. To ocení zejména majitelé moderních tenkých ultrabooků, u kterých často najdete jen omezené množství konektorů. Pomocí dokovací stanice tak rázem získáte klidně i dalších 8 rozhraní. Například půjde o 1× USB-C (PD), 3× USB-A, 1× HDMI 2.0, 1× RJ-45 (LAN), čtečku SD a Micro SD paměťových karet.

Mechanické klávesnice — AlzaPower Metal USB-C Dock Station 8v1 v nádherném kovovém provedení.

LAN nebo WiFi?

Výběr mezi LAN (Ethernet) a WiFi síťovou kartou závisí na vašich specifických potřebách, preferencích a podmínkách použití. V posledních letech je jasný trend příklonu k WiFi, protože přenosové rychlosti jsou již tak vysoké, že uspokojí i náročnějšího uživatele. Také pochopitelně není nutné řešit kabelové rozvody a různě vrtat po bytě. I proto najdete integrovanou WiFi kartu nejen ve všech noteboocíh, ale i ve velké části nových desktopových PC.

Vývoj rychlostí LAN

Už dávno před rokem 2000 se Ethernet stal dominantní technologií pro drátové nebo kabelové lokální sítě a prakticky synonymem pro lokální síť (LAN). Používá se nejen pro propojování počítačů, ale i pro datová úložiště, zařízení spotřební elektroniky, jako jsou televize, tiskárny, herní konzole, ale také jako drátové rozhraní pro přístupové body WiFi. Pokud zařízení deklaruje, že má připojení na LAN, v naprosté většině případů to znamená, že je vybaveno konektorem 8P8C (RJ-45) pro síť Ethernet s rychlostí 100 nebo 1 000 Mbit/s. Vyšší rychlosti jsou samozřejmě k dispozici, ale setkáte se s nimi v profesionální sféře.

Verze Ethernetu	Maximální rychlost přenosu (Gbps)	Rok zavedení
Ethernet (10BASE-T)	0,01	1983
Fast Ethernet (100BASE-TX)	0,10	1995
Gigabit Ethernet (1000BASE-T)	1	1999
10 Gigabit Ethernet (10GBASE-T)	10	2006
25 Gigabit Ethernet (25GBASE-T)	25	2016
40 Gigabit Ethernet (40GBASE-T)	40	2010
100 Gigabit Ethernet (100GBASE-T)	100	2010
200 Gigabit Ethernet (200GBASE-T)	200	2018
400 Gigabit Ethernet (400GBASE-T)	400	2017

Je zřejmé, že za pár let bude kabelové připojení vyhrazené již jen pro datová úložiště (NAS). Na ostatních zařízeních vám rychlá WiFi poskytne pohodlí a vysokou míru flexibility. A díky systémům WiFi MESH lze již dnes pokrýt klidně i nemovitost o velikosti ve stovkách metrů čtverečních.

Frekvenční pásma WiFi

Na rychlosti WiFi routeru se velkou měrou podílí přenosové standardy, které fungují ve dvou frekvenčních pásmech – 2,4 a 5 GHz. Tyto standardy jsou stejné pro routery i koncová zařízení, např. notebooky nebo mobilní telefony.

Pásmo 2,4 GHz – více zatížené, protože poskytuje pouze tři nepřekrývající se kanály. Hodí se na jednoduché úlohy jako odeslání e-mailu nebo prohlížení internetových stránek.

Pásmo 5 GHz – na této frekvenci je dostupných 23 nepřekrývajících se kanálů, proto se zde setkáme s mnohem méně interferencemi. Toto pásmo už pohodlně obstará i činnosti náročnější na rychlost přenosu a objem dat, jako jsou on-line hry nebo streamování HD videa.

Pásmo 6 GHz – standard WiFi 6E přinesl nové frekvenční pásmo 6 GHz v rozsahu od 5,925 GHz do 6,425 GHz, které rozšiřuje dostupné spektrum o celých 500 MHz. Na rozdíl od stávajících pásem, na kterých jsou kanály vměstnány do omezeného spektra, pásmo na frekvenci 6 GHz netrpí překrýváním ani vzájemným rušením kanálů. Frekvence 6 GHz proto nabízí větší šířku pásma, vyšší rychlost při nižší latenci. To znamená, že nabízí přenosové zdroje pro budoucí inovace. Mezi ty řadíme například rozšířenou/virtuální realitu (AR/VR), streamování v rozlišení 8K a mnohé další. Díky bezlicenčnímu využívání pásma 6 GHz mohou zařízení podporující standard WiFi 6E dosahovat multigigabitových rychlostí v širších kanálech při relativně nízké ceně za nasazení.

Routery a přístupové body fungující ve dvou zmíněných pásmech jsou označovány jako dvoupásmové. Ty nejmodernější WiFi routery jsou označované dokonce jako třípásmové (např. 2,4 GHz + 5 GHz + 5 GHz nebo 2,4 GHz + 5 GHz + 6 GHz).

Standardy WiFi

Na sklonku roku 2018 došlo k přepracování názvosloví WiFi standardů. Pro běžné uživatele jsou kódy jako 802.11a/b/g/n/ac docela nesrozumitelné, byť se dá logicky předpokládat, že písmenka dále v abecedě znamenají lepší standard. WiFi Alliance tomu učinila přítrž a přichází s novým pojmenováním WiFi sítí. Ty tak budou mít jednoduše jen jednu číslovku vyjadřující jejich generaci.

V celé řadě domácností je stále rozšířený dnes již zastaralý standard WiFi 4. Nicméně zpětně musíme uznat, že přinesl celou řadu vylepšení. Například komunikaci v obou pásmech (2,4 i 5 GHz), a díky technologii MU-MIMO (vícecestné šíření signálu) přinesl solidní reálné rychlosti. Pokud WiFi 4 stále používáte, tak rozhodně přejděte na WiFi 6. Jde sice o investici ve vyšších stokorunách, ale získáte dramaticky lepší WiFi.

Náročnější uživatelé využívají standard 802.11ac – WiFi 5. Toto pásmo má k dispozici hned devatenáct kanálů s šířkou 20 MHz, které se navzájem nepřekrývají, což je důležitý fakt. Díky tomu se navzájem neruší s ostatními zařízeními, a může tak nabídnout vysokorychlostní přenosy dat. Pokud si u operátora platíte rychlý internet, ale v domácí WiFi se seká každé video, přechod na WiFi 5 je naprostou nutností.

Pokud však doma máte hráče on-line her, fungujete častěji na home-office nebo máte zkrátka hodně zařízení potřebující internet, tak budete donuceni pořídit si router s podporou WiFi 6 (802.11ax). Takový router současně využívá i 2,4GHz pásmo, přičemž si samozřejmě zachovává zpětnou kompatibilitu s 802.11n a 802.11ac. Bonusem nejnovějšího standardu WiFi 6 jsou pochopitelně ohromné přenosové rychlosti i stabilita signálu. Výrobci se také chlubí dokonce až čtyřnásobným zlepšením průměrné propustnosti na každého připojeného uživatele.

Wifi 7 router

Ačkoli technologie WiFi 6 poskytuje o 37 % vyšší rychlosti než WiFi 5, tak pokrok nejde zastavit. Za dveřmi je totiž WiFi 7 s očekávaným rozšířením během roku 2024. Jde o standard úplně nové generace s vyšší propustností a rychlostí. Papírově jde o ohromný pokrok v propustnosti – až o 480 % více než WiFi 6. Díky zpětné kompatibilitě vám router WiFi 7 obslouží nejen jakékoli starší zařízení, ale budete technologicky připraveni využít maximální potenciál nových zařízení.

Součástí standardu WiFi 7 je rovněž až 16 x 16 MU-MIMO, což je mimořádně přínosné pro bezproblémové obsloužení více datově náročných zařízení. MU-MIMO (Multi-User Multiple-Input Multiple-Output) podporuje vysílání a příjem dat více uživateli současně. Díky technologii 16 x 16 MU-MIMO zdvojnásobuje WiFi 7 ve srovnání s WiFi 6 počet prostorových datových toků a zvyšuje kapacitu sítě. Díky tomu půjde plynule využívat více WiFi zařízení, která v jednu chvíli potřebují větší kapacitu sítě.

Podívejte se na srovnání aktuálně používaných WiFi standardů. V případě WiFi 7 počítejte s větším rozšířením kompatibilních produktů až během roku 2024.

Parametr	WiFi 5 (802.11ac)	WiFi 6 (802.11ax)	WiFi 6E (802.11ax)	WiFi 7 (802.11be)
Frekvence	5 GHz	Dual-band (2.4 GHz, 5 GHz)	Tri-band (2.4, 5, 6 GHz)	Tri-band (2.4, 5, 6 GHz)
Přenosová rychlost	433 Mbit/s – 6 933 Mbit/s	574 Mbit/s – 9 608 Mbit/s	574 Mbit/s – 9 608 Mbit/s	1 376 Mbit/s – 46 120 Mbit/s
Šířka pásma (kanály)	20, 40, 80, 80+80, 160 MHz	20, 40, 80, 80+80, 160 MHz	20, 40, 80, 80+80, 160 MHz	20, 40, 80, 80+80, 160, 320 MHz
Přístup (multiplexování)	OFDM	OFDMA	OFDMA	OFDMA
Modulace	256 QAM	1024 QAM	1024 QAM	4096 QAM
Anténa	DL MU-MIMO (4 x 4)	DL + UL MU-MIMO (8 x 8)	DL + UL MU-MIMO (8 x 8)	DL + UL MU-MIMO (8 x 8)
Zabezpečení	WPA2	WPA3	WPA3	WPA4 (TBD)
Klíčové vylepšení	40MHz povinné	TWT, BSS coloring, Beamforming	TWT, BSS coloring, Beamforming	Multi Link Operation (MLO), Multi-RU, Puncturing
Rok přijetí standardu	2014	2019	2020	2024

Testy rychlostí a latencí internetu

A teď ta zajímavější část. Je jasné, že pro klid duše je dobré otestovat rychlost zakoupené (nebo stávající) síťové karty ve vašich reálných podmínkách. Těžko však půjdete v domácnosti cestou, kdy si budete posílat desítky GB dat z jednoho PC na druhý. V takových případech je vhodné otestovat rychlost sítě alespoň pomocí internetových měření.

MB/s, Mb/s, nebo Mbps aneb jak se vyznat v rychlostech internetu?

Nepsané pravidlo: Rychlosti internetového připojení se většinou udávají v Mbps neboli Mb/s. Rychlosti stahování se pak zpravidla udávají v MB/s. Pokud vydělíte rychlost připojení osmi, dostanete výslednou rychlost stahování a nahrávání.

Příklad internetového připojení 100/15, kde první číslo znamená rychlost přijímání dat a druhé rychlost odesílání dat:

Download: 100 Mbps/8 = 12 MB/s
Upload: 15 Mbps/8 = 1,875 MB/s

Zatímco většina profesionálních testů rychlostí internetového připojení zobrazuje naměřené výsledky v Mbps, uživatelské aplikace, jako jsou např. herní klienti typu Steam, ukazují MB/s. Mějte se tedy při vybírání internetového připojení na pozoru, jelikož 100 Mbps, jindy řečeno 100 Mbit neznamená, že budete stahovat 100 MB za vteřinu.

Rychlost LAN; — Test rychlosti a latencí přes Speedtest.net.

Speedtest.net je již dlouhé roky známý a populární test rychlostí a latencí internetového připojení. Jak přesně služba měří a podle jakých kritérií rychlosti vyhodnocuje, se můžete dočíst zde. Obecně řečeno je dobré dosáhnout na co nejvyšší čísla v rámci přenosu dat. Nicméně u hodnoty ping je naopak co nejnižší hodnota přímo žádoucí. Hráči online her potřebují ping v hodnotách 0 až 50 ms (milisekund).

Fats.com je jednoduchý benchmark rychlosti od Netflixu, a bude-li vás zajímat, jak služba měří rychlosti připojení, dočtete se více přímo na blogu Netflixu tady. Pro účely streamování videoobsahu ve vysokém rozlišení budete potřebovat alespoň 30 MB/s pro stahování.

Cloudflare je snad nejznámější, nejpoužívanější a největší CDN (Content Delivery Network), přes kterou běží půlka dnešního internetu. Test měří download a upload 100 kB, 1 MB, 10 MB, 25 MB a 100 MB souborů a ve FAQ se můžete dočíst více o tom, jak Cloudflare testuje rychlosti připojení a jak je vyhodnocuje.

Slovník pojmů

Podívejte se na přehled těch nejpoužívanějších pojmů v oblasti síťových karet.

Bluetooth – umožňuje bezdrátové připojení k perifériím a sdílení dat mezi zařízeními.
MU-MIMO – zlepšuje efektivitu bezdrátového připojení tím, že umožňuje komunikaci s více zařízeními najednou.
LAN – Local Area Network (též lokální síť, místní síť) označuje počítačovou síť, která pokrývá potřebné prostory (domácnosti, kanceláře, firmy a mnohé další). Přenosové rychlosti jsou vysoké, řádově Gb/s. Nejrozšířenějšími technologiemi v dnešních LAN sítích jsou Ethernet a WiFi.
Wake on LAN – je síťová funkce, která umožňuje počítačům „probudit“ se z režimu spánku nebo hibernace na dálku prostřednictvím síťového připojení. Tato funkce je užitečná pro vzdálenou správu počítačů, umožňuje uživatelům zapnout nebo restartovat počítače prostřednictvím sítě, což je užitečné v podnikových sítích nebo pro správu systémů na dálku.
WPS – WPS (Wi-Fi Protected Setup) je funkce, která zjednodušuje proces připojení k bezdrátovým sítím. Umožňuje uživatelům snadno se připojit k síti stisknutím tlačítka WPS na routeru, aniž by bylo potřeba složitě zadávat heslo. Tato funkce je zvláště užitečná v domácnostech a malých kancelářích, kde může být nastavení bezdrátové sítě složité.
Miracast – poskytuje bezdrátový přenos obrazu a zvuku na kompatibilní displeje nebo projektory
QoS (Quality of Service) – je funkce, která prioritizuje určité typy datového provozu v síťových kartách, což zajišťuje, že důležité aplikace, jako jsou VoIP hovory (hlasový přenos přes internet) nebo online hry, mají dostatečnou šířku pásma a nejsou ovlivněny jiným provozem v síti. Tato funkce je důležitá pro zajištění stabilního a plynulého připojení pro aplikace, které jsou citlivé na latenci nebo výpadky.
Ping – tato zkratka vychází z anglického označení Packet InterNet Groper, což znamená „ověření po internetu přenášených souborů dat“. Slouží skutečně ke kontrole funkčnosti a rychlosti internetového spojení mezi dvěma danými síťovými rozhraními v počítačové síti. Má velký význam pro to, abyste měli neustále aktuální přehled o rychlosti a kvalitě navázaného a využívaného spojení. Jeho hodnota se může průběžně lišit. Nikdy se nebude pevně držet na dané hodnotě. Ovšem i s určitou mírou tolerance vám výborně poslouží k ověření skutečné kvality připojení. Po přijmutí odezvy dokáže vhodný program určit délku zpoždění a zobrazit výsledek jako statistický údaj. Ping sledují velmi úzkostlivě hlavně hráči multiplayerových počítačových her. S vyšším pingem je reakce hráče „zpomalená“, a proto je ve velké nevýhodě. Abyste měli šanci uspět, optimální ping pro tyto hry je v rozmezí 0 až 50 ms (milisekund).