Pokud se o naše zdraví pokouší nějaké onemocnění, prvním příznakem bývá zvýšení teploty. Lidské tělo tak přirozeně reaguje na vznikající infekci a snaží se zaktivovat tvorbu protilátek pro její zastavení. V takovém případě mívá vyšší teplota svůj smysl a měli bychom nechat náš organismus bojovat přirozeně a teplotu uměle nesrážet. Vysoká teplota, neboli horečka, však již může naše zdraví ohrozit a je třeba najít vhodný způsob pro její snížení. Jak však správně teplotu měřit a jaký teploměr k měření použít, aby byl výsledek opravdu objektivní? A jak poznat rozdíl mezi tím, kdy se ještě jedná o teplotu prospěšnou našemu tělu a kdy bychom ji naopak měli začít srážet?
Přirozená tělesná teplota pohybující se v rozmezí 35,8 °C - 36,9 °C zajišťuje zdravé fungování organismu, tedy všech orgánů i reakcí probíhajících v lidském těle. Ke změně teploty dochází v případě, že je naše tělo vystaveno podchlazení, či přehřátí, nejčastěji však zvyšování teploty souvisí s imunitní reakcí organismu na vzniklou infekci. Teplota proto není sama o sobě nemocí, ale je pouze projevem či příznakem určitého onemocnění. Zvýšená teplota pomáhá tělu aktivovat rychlost a produkci ochranných protilátek, zároveň omezuje šíření a množení určitých patogenů. Proto se při zvýšené teplotě nedoporučuje její snižování. Srážet teplotu je vhodné až při překročení teploty 38,5 °C, což je hranice, kdy horečka přestává plnit svoji léčebnou funkci a organismu spíše škodí.
Teplota lidského těla se v jednotlivých částech těla liší, přičemž tento rozdíl může čítat až 1 ⁰C. Vyšší teplota bývá naměřena ve středu těla, směrem k povrchu těla pak teplota klesá. Proto měření teploty v tělesných dutinách, jako jsou ústa, uši či rektum, dosahuje vyšší hodnoty, než jsou hodnoty teploty dosažené při měření v podpaží či na čele. Při zjišťování tělesné teploty je důležité měřit teplotu vždy na stejném místě stejným teploměrem, v úvahu je také třeba brát denní či noční dobu měření.
Místo měření |
Obvyklá hodnota v °C |
Nejvyšší možná hodnota v °C |
---|---|---|
Rektálně |
36,2 |
37,7 |
V ústní dutině
|
35,7 |
37,3 |
V podpaží
|
35,2 |
36,7 |
V uchu
|
35,8 |
36,9 |
Na čele
|
35,8 |
36,9 |
Pokud přemýšlíte nad výběrem vhodného teploměru, je vhodné zvážit kdo a jak často bude teploměr používat. Pro orientační měření teploty u dospělých si vystačíte s klasickým základním modelem, jestliže však sháníte teploměr pro měření novorozence nebo potřebujte průběžně sledovat teplotu chronicky nemocného, využijte spíše bezkontaktní teploměr, který umí zaznamenat i průběh tělesné teploty.
Teploměr snímající infračervené paprsky našeho těla je k dostání jak v kontaktní, tak v bezkontaktní variantě, případně disponuje oběma možnostmi. Dotykový teploměr se většinou vsunuje do ušní dutiny, bezdotykový teploměr měří teplotu přes čelo či spánek. Infračervený teploměr měří rychle a přesně, je však nutné udržovat senzor teploměru i místo měření v čistotě, aby nedošlo ke zkreslenému výsledku měření. Jeho bezkontaktní varianta je ideální pro malé děti, u kterých je možné měřit teplotu v průběhu spánku.
i
Infračervený teploměr má mimo jiné tu výhodu, že s ním lze ze měřit i teplotu okolí, což ocení hlavně maminky malých dětí při přípravě kojenecké stravy.
Klasický kapalinový teploměr ve skleněném obalu funguje na bázi rozpínavosti kapalin. Původní náplní těchto kapalinových teploměrů tvořila rtuť, avšak rtuťový teploměr, který byl dříve součástí každé domácnosti, je již od roku 2009 Evropskou unií zakázán. Rtuť proto nahradily jiné látky, a tak v dnešní době seženeme například galiový teploměr nebo teploměr naplněný indiem s dodatkem zinku. Kapalinový teploměr nevyžaduje pro provoz baterie a vyniká také nižší cenou. Nevýhodou je delší doba měření a nízká odolnost v případě pádu.
Digitální teploměr je díky plastovému obalu odolný proti pádu a lepší modely disponují pokročilými funkcemi, jako je podsvícení displeje, rychlost měření, zvuková signalizace či paměť předchozích hodnot měření. Digitální teploměr nahradil ve většině domácností rtuťový teploměr a vyrábí se také jako dětský teploměr ve tvaru dudlíku, který usnadňuje měření teploty u velmi malých dětí.
i
Bezkontaktní teploměr TrueLife Care Q7 nabízí podsvícený displej i výsledek měření do 1 sekundy.
Proužkový teploměr vypadá jako malé pravítko a používá se přiložením na čelo, do podpaží nebo se vkládá pod jazyk. Proužkový teploměr nevyžaduje ke svému provozu baterie, výsledky měření je však nutné brát jen jako orientační. Vzhledem k tomu je vhodný spíše jako záložní teploměr nebo jej lze díky jeho nenáročné skladnosti využívat jako teploměr při cestování.
Chytrý teploměr můžete propojit s vaším smartphonem a mít tak neustálý přehled o tom, jak vaše nemoc probíhá. Pokud onemocní více členů domácnosti, chytrý teploměr je schopný sledovat průběh teploty u více lidí současně.
Čelo by mělo být očištěno od případných nečistot stejně jako snímací senzor teploměru. Zapnutý teploměr přiblížíme 3-5 cm od čela, přidržíme scanovací tlačítko a přejedeme teploměrem od středu čela ke spánku. Po několika sekundách se na displeji zobrazí naměřená teplota.
Čelo i teploměr očistěte a přiložte do středu čela. Po zapnutí scanovacího tlačítka přejeďte teploměrem směrem ke spánku a vyčkejte na zvukový signál, po kterém se zobrazí naměřená teplota.
K měření použijte teploměr s nástavcem pro měření teploty v uchu, který před použitím řádně očistěte. Po zapnutí teploměru lehce zatáhněte za ušní boltec a vložte senzor teploměru dovnitř ucha. Měření zahajte stisknutím scanovacího tlačítka a vyčkejte na signalizaci naměřené teploty. Po vyjmutí teploměr důkladně očistěte. Teplotu měřte vždy ve stejném uchu a v případě zánětu středního ucha zvolte jiný způsob měření.
Na špičku vyčištěného a vydezinfikovaného teploměru s ohebným koncem naneste vazelínu či dětský krém a špičku teploměru zaveďte asi 1,5 cm do řitního otvoru. Po signalizaci naměřené teploty teploměr vysuňte a řádně očistěte.
Teplotu v ústech měřte minimálně 30 minut po jídle. Vložte špičku teploměru pod jazyk tak, aby došlo k jejich vzájemnému dotyku, a počkejte na výsledek měření. Teploměrem v ústech nepohybujte a po měření jej důkladně očistěte.
Digitální teploměr vložte do podpažní jamky a po zapnutí vyčkejte na signalizaci naměřené teploty. Klasický kapalinový teploměr měří výslednou teplotu přibližně 5 minut, nevyjímejte proto teploměr dříve. Při měření v podpaží setrvejte v klidu v poloze vsedě nebo vleže a vyvarujte se přehřátí.
Stav teploty | Teplota ucho / čelo ve °C |
Teplota podpaží / ústa ve °C |
---|---|---|
Teplota nízká |
35,7 a méně |
35,8 a méně |
Teplota normální
|
35,8 - 36,9 |
35,9 - 37,0 |
Teplota zvýšená
|
37,0 - 37,5 |
37,1 - 37,5 |
Horečka lehká
|
37,6 - 38,0 |
37,6 - 38,0 |
Horečka střední
|
38,1 - 38,5 |
38,1 - 38,5 |
Horečka vysoká
|
38,6 - 39,4 |
38,6 - 39,4 |
Horečka velmi vysoká
|
39,5 - 42,0 |
39,5 - 42,0 |
Teplota u dětí, především pak u těch nejmenších, bývá častým strašákem rodičů. Většinou jde o první ukazatel, že se v těle dítěte dějí určité změny. Ať už se jedná o počátek nějakého onemocnění, nebo teplota stoupá v důsledku prořezávání zoubků, je vždy dobré teplotu pravidelně sledovat a zaznamenávat si její vývoj pro případnou konzultaci s pediatrem.
K měření teploty kojenců jsou určeny bezkontaktní dětské teploměry, které dokáží změřit teplotu do několika vteřin, dosahují velmi přesných výsledků a mají paměť na ukládání výsledků měření. U větších dětí pak můžete používat klasický dětský kontaktní teploměr, který představuje levnější variantu, je však nutné počítat s delší dobou měření.
i
Odborníci doporučují provádět měření teploty u dětí raději v uchu než na čele. Zvukovod totiž není tolik vystaven vnějším teplotním vlivům jako právě čelo.
Jak jsme již zmiňovali, zvýšená teplota pomáhá našemu organismu v boji proti infekčnímu onemocnění, není proto účelné teplotu ihned snižovat.
Snížení teploty u dospělého člověka je doporučováno až v případě střední či vysoké horečky, tedy až v okamžiku, kdy hodnota naměřené teploty dosáhne nad 38 ⁰C. Díky tomu má imunitní systém dostatečný čas i prostor na obranu a tvorbu protilátek. Pokud bychom však horečku nechali dosáhnout hraničních hodnot nad 40 ⁰C, mohla by způsobit vážné poškození organismu, jako jsou křeče, ztráty vědomí, a dokonce i poškození mozku.
Snižovat tělesnou teplotu lze několika způsoby. Z medikamentů jsou to hlavně léky se složkou paracetamolu nebo ibuprofenu, snížení tělesné teploty je však možné dosáhnout také přírodní cestou. Osvědčené je například přikládání chladivých obkladů na ruce a nohy, nebo tvarohový či octový zábal na chodidla.
i
Při zvýšené teplotě se nemocnému zrychluje tep i frekvence dýchání a dochází u něj k nadměrnému pocení, což má za následek ztrátu většího množství vody z organismu. Tuto ztrátu je nutné doplňovat dostatečným příjmem vlažných tekutin, aby nedošlo k dehydrataci organismu.
U dětí do tří měsíců navštivte lékaře vždy v případě zvýšené teploty, u dospělých pak při horečce, kterou se nedaří srazit běžně dostupnými metodami po dobu 24 hodin nebo pokud se horečky opakovaně vrací i po třech dnech.
Zvýšení tělesné teploty je přirozená reakce organismu, který si potřebuje vyrobit protilátky pro boj s probíhajícím onemocnění. Teplotu proto hlídejte, měřte spolehlivým teploměrem a snižujte až v případě střední či vysoké horečky.