Morbid: The Seven Acolytes (Mini RECENZE) – Jednoduchý design skrývá zábavnou hratelnost

Morbid: The Seven Acolytes (Mini RECENZE PC) – Obsah článku

1. Příběh: udělej si sám
2. Souboje a loot jsou kořením Morbid: The Seven Acolytes
3. Beze zbraní na příšery nelez
4. Několik problémů ovlivňuje celkovou zábavu
5. Mini Recenze Morbid: The Seven Acolytes: závěrečné hodnocení
6. HW nároky pro Morbid: The Seven Acolytes PC

Příběh: udělej si sám

Stejně jako většina Souls her je i Morbid: The Seven Acolytes ve většině případů nepřímočarý a jen málokdy dostanete na všechno jasnou odpověď. Pokud nehodláte přečíst mraky popisků u jednotlivých předmětů, monster a NPC, jasný obrázek o příběhu a dění kolem vás si vytvoříte jen s obtížemi. Důležité je vědět, že jste jeden z posledních bojovníků, kteří celý život trénovali jen proto, aby mohli porazit sedm smrtících monster nazvaných The Seven Acolytes.

Každou z těchto bytostí posedlo temné a prastaré božstvo Gahars a ti ze svých hostitelů na oplátku udělali polobohy. „Božstvo“ Gahar, coby správný parazit, nemůže bez hostitele přežít a na vás bude je z těchto mocných (a značně zdeformovaných) skořápek vyhnat. Hře nelze upřít temnou a pohlcující atmosféru a hodně povedené vyobrazení různých nepřátel, jenže pixel-artová grafika zde občas funguje také coby dvousečný meč, k čemuž se ještě dostanu.

Souboje a loot jsou kořením Morbid: The Seven Acolytes

Samozřejmě nemůžete jen tak nakráčet akolytům na dvorek a zmasit je, protože stovky nepřátel blokují vaši cestu. Boje jsou zde denním chlebem a fungují vesměs dobře. Morbid: The Seven Acolytes sází na akčnější gameplay, kde se spíše soustředíte na úskoky a protiútoky, než že byste se takticky kryli za štítem, čímž připomíná Bloodborne od FromSoftware. Další podobností je také možnost nosit střelné zbraně, jež můžete použít buď k omráčení protivníka, anebo jeho rozšmelcování na hadry. Samozřejmě bude záležet na tom, jakou zbraň použijete. Všechny souboje jsou rychlé a velmi intenzivní, nicméně ovládání je naštěstí dobře zvládnuté (doporučuji titul vyzkoušet na gamepadu. S analogovými páčkami lépe vyberete, kam dopadne váš úder), takže pokud zrovna nejste pod parou nebo netrpíte těžkým odporem k ovládačům, boje v Morbid: The Seven Acolytes byste měli zvládat.

Stejně jako v podobných hrách tohoto žánru, i tady hrají velkou roli bossové. Opět se zde nabízí srovnání s Bloodborne, jelikož akolyti a další, méně důležitá sebranka většinou vypadají jako přerostlí titáni s obnaženou svalovinou, kterou tu a tam doplní nějaké to chapadlo a jen vzdáleně připomínají lidskou bytost nebo zvíře. Boje s nimi jsou zábavné a k tomu patří také taktizování a uvažování nad vaším plánem k útoku a učení se jednotlivým pohybům nepřítele.

Beze zbraní na příšery nelez

Jednou z nejzábavnějších části Morbid: The Seven Acolytes je určitě fakt, že zde naleznete širokou škálu smrtících hraček. Téměř každá ze zbraní má svůj „moveset“ (způsob, jakým vaše postava provádí různé útoky), takže si zde nakonec každý najde tu svou. Jak už bylo řečeno dříve, lore, tedy pozadí příběhu, si můžete doplňovat čtením popisků u předmětů nebo v encyklopedii nepřátel. A jelikož zde souvislý příběh téměř neexistuje (kromě úvodního „hrdino-zachraň-svět-před-bohy“), jedná se vlastně o jediný způsob, jak se o světě dozvědět něco více.

I když je Morbid: The Seven Acolytes převážně hrou zábavnou, i tak ji trápí několik nedostatků. Například já osobně oceňuji, když se mě titul nesnaží vodit za ruku a nabádá mě k průzkumu, jenže Morbid to v tomto případě poněkud přehání. Několik oblastí je naaranžováno téměř jako spletité bludiště a není jasné, jakou cestou se máte vydat. Spoustu času jsem tak strávil hledáním východu, a když pak na vás náhodou po cestě z křoví vyskočí přehlédnutá potvora a zabije vás, váš čas tak může přijít vniveč. V jednom případě jsem se například asi hodinu toulal přístavem, aby mi nakonec došlo, že můžu rozbít barely a haraburdí (což úplně zapadlo v celkové grafické stylizaci), abych si otevřel cestu vpřed. Nevadí mi tajné místnosti nebo zkratky, které nejsou na první pohled patrné, ale pokud jde o hlavní cestu, která je takto skrytá, spíše vám to pocuchá nervy. A nejde o jediný případ. Jak jsem již dříve zmiňoval dvousečný meč pixel-artové grafiky – takovýchto lahůdek si užijete více.

Několik problémů ovlivňuje celkovou zábavu

Některé herní mechaniky nejsou dobře vysvětleny, anebo na ně přijde řada (na můj vkus) hodně pozdě. Například mi zabralo moře času přijít na to, jak bych měl v tomto akčním RPG levelovat svou postavu. Než jsem na tento „malý“ detail přišel, už jsem měl na kontě minimálně 4 bossáky. A i když už jsem věděl co a jak, mnoho požitku jsem z toho neměl. Vylepšování je zde přinejlepším minimální – v podstatě budete upgradovat dvě až tři vlastnosti, které mají smysl, a to je vše. Morbid: The Seven Acolytes si značku RPG zasloužilo jen s odřeným uchem.

Jde zároveň o hru, u které si bude chtít většina hráčů načíst nějaký walkthrough (návod), aby neopomněli zásadní zbraň nebo bosse, jenže Morbid: The Seven Acolytes (zatím) nemá dedikovanou základnu fanoušků, takže pařani budou zřejmě tápat podobně jako já. I když na druhou stranu uznávám, že v tom pro některé spočívá polovina zábavy – jen kdyby to objevování nebylo tak chaotické. Nakonec jde ovšem o zábavnou souls-like hru se skvělým ovládáním, kterou ale trápí zmatený design světa a nedostatek vysvětlivek pro některé herní mechaniky.

Tato mini recenze byla napsaná pro PC verzi hry. Kopii pro recenzi poskytla agentura Evolve PR.

• Zdroje: Vlastní

Mini Recenze Morbid: The Seven Acolytes: závěrečné hodnocení

Hodnocení 74 % GEM

Verdikt:

---

Morbid: The Seven Acolytes je povedená izometrická souls-like záležitost se správnou kombinací výzvy a odměny. Dobře využívá systémy, které si vypůjčuje z podobných žánrovek, a vše to kombinuje s temně krásnou estetikou a několika nezapomenutelnými souboji s bossy. Celkový dojem ale kazí zmatený design úrovní, nedostatečně vysvětlené herní mechaniky a někdy až příliš kryptické vyprávění příběhu.

Klady

• Variace nepřátel
• Dobré souboje s bossy
• Široká škála zbraní
• Ovládaní

Zápory

• Chabý design světa
• Nedostatečné vysvětlení některých herních mechanik
• Pixel-artová grafika občas zmate při hledání cesty vpřed
• Příběh by mohl být lépe vyprávěn

Jiří Fait

My name is George Fait. As a small lad, I always new that when I grew up I would become a professional video gamer. Today, I still hold a strong passion for video games, and even though my favourite ones are RPG, I don't discriminate against other genres. I'm a big fan of CD Projekt RED, and one of my dreams is to play Cyberpunk 2077 before the year 2077.

HW nároky pro Morbid: The Seven Acolytes PC

• Zdroj: game-debate.com (11. 12. 2020)

S jakým herním PC na Morbid: The Seven Acolytes?

Chcete si ulehčit výběr? Níže pro vás máme tipy na vhodné herní počítače podle náročnosti.

Alza počítače