Neztraťte se ve světě USB standardů (SROVNÁNÍ)

Neztraťte se ve světě USB standardů – OBSAH

1. Nové názvy USB přímo korespondují s přenosovými rychlostmi
2. Jaké novinky přináší USB 4?
3. Ve světě USB-A stále zápasí USB 2.0 vs. 3.2
4. USB-C: Jeden konektor vládne všem
5. Typy USB konektorů

Nové názvy USB přímo korespondují s přenosovými rychlostmi

V minulosti byl ve značení různých verzí USB velký nepořádek a často se stávalo, že se názvy překrývaly, měly různé rychlosti, nebo dokonce každý zdroj říkal o rychlostech něco jiného. Tomu by měla zabránit nejnovější snaha o vyjasnění názvů. Komerční značení je nyní přímočařejší a názorněji ukazuje, jak rychlá daná verze USB skutečně je. Předchozí názvy, na které jsme byli zvyklí, stále existují v podobě specifikací. Vybírat nicméně klidně můžete dle komerčního jména.

Všechny verze jsou kompatibilní jak zpětně, tak s těmi novými. To znamená, že konektor můžete zapojit do starší i novější verze, omezeni však budete přenosovou rychlostí staršího standardu. Pokud jde nabíjení přes USB, napětí je u všech standardů shodné. USB poskytuje napětí 5 V (přípustné meze jsou 4,4 až 5,25 V).

Nejnovější specifikace USB 4 známá pod komerčními názvy USB 40Gbps a USB 80Gbps je kvůli nutnosti dvojité linky dostupná exkluzivně pro konektor USB-C. Pokud jste tedy zvyklí na některá starší označení, dávejte pozor, co kupujete. K 18. březnu 2023 jsou aktuální tato označení.

Jaké novinky přináší USB 4?

Příchod USB 4 umožňuje obrovské přenosové rychlosti (až 80 Gbit/s), to však není ani zdaleka všechno, co má tento standard v rukávu. Jednou z novinek je například protokolové tunelování. To se správným konektorem umožňuje přenos dat pro PCIe nebo DisplayPort 1.4a. USB 4 si také zachovává zpětnou kompatibilitu s oběma generacemi USB 3.2, USB 2.0, a dokonce i s Thunderbolt 3. Nabíjecí standard USB Power Delivery dále nativně umožňuje až 100W rychlonabíjení bez nutnosti využívat proprietární standardy mobilních výrobců.

Ve světě USB-A stále zápasí USB 2.0 vs. 3.2

Novější specifikace USB 4 i většina specifikací USB 3.2 čerpají z unikátního konektoru USB-C. Například u počítačů se však stále velmi často setkáte s konektory USB-A. Jak je vidno z tabulky výše, pro ty se vývoj prakticky zastavil. Kromě moderně značených USB 5Gbps a USB 10Gbps se stále velmi často setkáte i se starším USB 2.0, které už ani nové označení nemá. I když jsou moderní specifikace podstatně rychlejší, tyto konektory se často potkávají i na jediném zařízení. Jaký je tedy rozdíl mezi USB 2.0 a 3.2? Odpověď najdete v přehledném videu níže.

USB-C: Jeden konektor vládne všem

Co že umožňuje tak obrovské rychlosti přenosu? Dnes již standardní konektor, který však při vydání způsobil velký poprask – USB-C (někdy se označuje také jako USB typ C, USB type C atd.). Co je USB-C? Konektor se od ostatních USB konektorů na první pohled odlišuje velikostí i tvarem. Nejsou to však jen rozměry, které činí USB-C odlišným. Má i řadu dalších předností, jež zvěstují tomuto konektoru světlou budoucnost. Nový tvar má například tu výhodu, že jej lze připojit oboustranně.

USB-C podporuje i řadu různých signálů pomocí tzv. alternativních módů, které umožňují za pomoci různých adaptérů připojit konektory jako HDMI, VGA, DisplayPort a další.

V současné době využívají tablety a smartphony k nabíjení konektory USB mnohdy s obrovským výkonem, na který by už USB 2.0 nestačilo. Nové nabíječky tak téměř výhradně využívají některého ze standardů USB 3, nebo dokonce USB 4. Tento drobný konektor dnes běžně dobíjí smartphony i notebooky výkonem více než 100 wattů.

USB-C není velikostně kompatibilní s předchozími porty, což ale vyřeší pořízení adaptéru. Vlastní standard totiž kompatibilní zůstává. Někteří výrobci si navíc uvědomují, že přechod na novou verzi může ještě chvíli trvat, a proto nabízejí na svých přístrojích oba porty. Je však jasné, že USB-C má nakročeno k tomu, aby se stalo univerzálním standardem jak pro dobíjení, tak pro připojení externích zařízení.

Typy USB konektorů

Nyní, když už víme, co je USB, se pojďme podívat na typy USB konektorů. Těch je na trhu opravdu spousta. V základu USB koncovky rozdělujeme na tzv. samce (co připojujeme) a tzv. samici (do čeho připojujeme).

USB typ A

Jedná se o nejrozšířenější konektor (můžeme se setkat i s variantou názvu USB Type A či USB A), který poznáme snadno díky jeho obdélníkovému tvaru. Ploché kontakty vydrží i každodenní používání.

USB typ B

USB typ C

Nejnovější, výše popsaný USB-C konektor s přenosovou rychlostí až 80 Gbit/s (20 V, 5 A, 100 W). V posledních letech se usazuje napříč zařízeními jako standardní konektor.

Micro-USB A

Konektor vyskytující se například na některých přenosných zařízeních. Micro-USB port poznáte podle bílé barvy uvnitř konektoru a obdélníkového tvaru (bez zkosených hran).

Micro-USB B

Tento konektor stále používají některé starší mobilní telefony a podobná zařízení. Tvar je lichoběžníkový a vnitřek konektoru je černý (tvar a barva jej odlišují od typu Micro-USB A).

Micro-USB AB

Konektor, do kterého lze připojit jak typ Micro-USB A, tak i Micro-USB B.

USB Mini-b (5 pinů)

Typ s lichoběžníkovým tvarem, slouží k připojení starších přístrojů (kamery, externí disky).

USB Mini-b (4 piny)

Menší než předchozí typ, obsahuje pouze 4 piny (kontakty). Vyskytuje se hlavně u fotoaparátů a jedná se o neoficiální konektor (není oficiálně certifikován).

USB 3.0 typ A

Obdoba USB typu A (popsaného výše). Odlišuje se modrou barvou a poskytuje vyšší přenosovou rychlost. Je zpětně kompatibilní s ostatními verzemi.

USB 3.0 typ B

Obdoba USB typu B popsaného výše. Odlišuje se modrou barvou a poskytuje vyšší přenosovou rychlost. Je zpětně kompatibilní s ostatními verzemi.

Micro-USB 3.0 B

Konektor poskytující rychlost standardu USB 3.0. Kabely s tímto konektorem nejsou zpětně kompatibilní se zařízeními s porty USB 2.0 a USB 1.1.

S konektory USB se setkáváme dnes a denně. Hlavně jejich malé varianty (micro-USB a nově univerzální USB-C) jsou dnes naprostým standardem mezi mobilními telefony. Orientace mezi jednotlivými standardy není jednoduchá, přesto je dobré o nich alespoň něco málo vědět. Nebo mít správný zdroj, kam se zajít podívat, když si nejsme jistí.