Northgard (RECENZE) – strategie z mrazivého severu

Obsah recenze Northgard

1. Kampaň v Northgard odstartujete v louži vlastní krve
2. Těšit se můžete na specifické klany
3. V Northgard dostanete k dispozici jen velmi omezená území
4. Stojí Northgard za pozornost?
5. Recenze Northgard: závěrečné hodnocení
6. HW nároky pro Northgard PC

Kampaň v Northgard odstartujete v louži vlastní krve

• Recenze: 7. 3. 2018 • Autor: Ondřej Zeman

Královský titul neznamenal v éře Vikingů tolik jako ve starověku či pozdním středověku. Jeho nositelem byl totiž většinou jen obyčejný válečník, který se za pomoci bojových, diplomatických a sociálních schopností vypracoval a sjednotil pod svým velením muže z několika větších osad. Rozhodně se nejednalo o osobnosti vyvolené bohem. Jejich osud byl proto často velmi nejistý. Krásně tento fakt prezentuje úvodní fáze příběhu o udatném Rigovi. Ten je v ní spolu se svým otcem, velekrálem, napaden při slavnosti uspořádané na počest nalezení tajemné mapy, která ukazuje cestu do mýty opředené země Northgard, kde na všechny odvážné čeká bohatství a sláva. V průběhu nájezdu byli bohužel téměř všichni členové královské rodiny pobiti.

Přežít se podařilo za pomoci úskoku jen mladému válečníku Rigovi. Ten přísahal u mrtvoly svého otce, že jej pomstí a znovu získá ztracené relikvie svých předků a zcizenou mapu legendárního kontinentu Northgard. Na své cestě za pomstou se tento nezkušený šampion setkává se zástupci ostatních velkých rodů, jejichž život byl též převrácen naruby nájezdem nemilosrdných žoldáků vedených Hagenem z klanu Havrana, který je nyní považován za hlavního nepřítele. Vaší prioritou v této kampani bude zpočátku sjednocení všech kmenů do jednoho extrémně silného celku, s nímž následně napadnete domov útočníků, kteří vám napáchali tolik škod. Postupem času však zjistíte, že je situace o něco složitější, než to ze začátku vypadalo.

Příběhová kampaň vám nabídne celkem jedenáct odlišně navržených kapitol mapujících Rigovu hrdinskou ságu. Každá mapa obsahuje trošku jinak laděný scénář. V některých lokacích se s nepřáteli budete muset vypořádat pomocí diplomacie a obchodu, v jiných vás naopak situace přinutí k tomu, abyste bez milosti zabili všechny oponentovy muže a srovnali jeho sídla se zemí. Primární dějová linie není dle mého názoru navržena moc poctivě. Hlavní hrdina je natolik nevýrazný, že si k němu v průběhu hraní nemáte šanci vytvořit žádný vztah. Ostatní protagonisté na tom bohužel nejsou o moc lépe, stejně tak se tvůrcům nevyvedl návrh vyprávění, jež po většinu času spíše nudí, než baví. Northgard mohl být v tomto ohledu zpracován rozhodně lépe, tak snad příště.

Těšit se můžete na specifické klany

Z předchozích řádků je vám jistě zřejmé, že primární dějová linie Northgard rozhodně není něčím, čím by se mohli vývojáři z Shiro Games chlubit, zejména vezmeme-li v potaz, jak dlouho se na ni čekalo. Hlavním tahounem tohoto strategického dílka je dle mého názoru zpracování jednotlivých herních klanů, z nichž si vždy před začátkem klasického zápasu musíte vybrat vám nejvíce vyhovující frakci. Kampaň vám samozřejmě dá v každé misi přístup jen k určitému spektru uskupení, takže si je v ní moc nevyzkoušíte, a když už, tak jen velmi omezeně. Pokud v RTS vyloženě nevyhledáváte příběh, je dobré po pochycení základů opustit dějovou linku a vrhnout se na hru pro jednoho či více hráčů.

Na začátku každého zápasu je před vás v aktuální verzi Northgard postaveno šest klanů, jež jsou vždy v určitém ohledu unikátní. Následovníci božského jelena Eikthyrnira se například zaměřují na rychlou expanzi. Do začátku proto mají větší počet surovin než jiná uskupení. Vyznavači posvátné kozy Heidrún jsou spíše stabilnějšího ražení. Možná právě kvůli tomuto faktu startují s párem oveček, jimž mohou vytvořit pro ostatní frakce nedostupný ovčín. Na moudrost a obchod jsou tu zacíleni oblíbenci havraní dvojice Hugina a Munina disponující žoldáky a možností kupovat území za peníze nebo potraviny. Milovníci dobývání si mohou zahrát za vyvolené mocného vlka Fenrira, těžící primárně z boje, lovu a řádění berserků, které dokáží naverbovat jen členové tohoto uskupení.

Osobně jsem si při hraní Northgard našel dvě uskupení, jež jsem vedl do boje o moc po většinu času. Zřejmě nejvíce mě okouzlil kmen uctívající medvěda Bjarkiho. Mezi pasivními bonusy tohoto společenství naleznete vyšší odolnost vůči penalizacím způsobených zimou. Jeho elitní vrstvu tvoří štítonošky spolu s obrněným chlupáčem Kaijou, jenž se za určitých okolností dokáže vypořádat i s berserkem. Druhá parta, jíž jsem byl nadšen, následovala kance Slidrugtanniho a kráčela po hodně primitivní stezce, díky čemuž jsem nebyl trestán za nevylepšování základních budov a nedostatek obytných struktur jako u ostatních skupin. Balance jednotlivých národů se dle mého názoru vcelku povedla.

V Northgard dostanete k dispozici jen velmi omezená území

Na samém začátku zápasu mají všichni hráči v Northgard malou vesnici s omezeným počtem stavebních pozic a pár vesničany, jejichž řady rostou dle úrovně spokojenosti a dostupného místa v obytných budovách. Na vaší startovní pozici je možné vystavět maximálně šest budov. Naprosto nezbytné je vybudování dřevorubcova sídla a průzkumnické chatrče, bez ní totiž nejste schopni expandovat do okolí, protože jej skrývá tajemná mlha. Poté, co ji za pomoci naverbovaného průzkumníka odstraníte, objeví se před vámi o něco menší políčka, na nichž lze postavit tři až čtyři stavení. Pokud budete mít štěstí, naleznete na právě prozkoumaných bodech suroviny vhodné k produkci jídla ve velkém. Když smůlu, nabídne vám jen ovce, ryby a bobule.

Po vystavění prvních produkčních budov se budete muset zaměřit na co nejrychlejší expanzi vašich hranic. Některé klany potřebují k jejich rozšiřování jídlo, jiné mohou naopak použít peníze. Pro všechny je však důležité co nejdříve zabrat co největší kus země, který pak zastaví defenzivními a obytnými strukturami. Zanedbat nelze ani sídla kupců, jež stabilně zásobují pokladnice vaší malé říše zlaťáky. Ty jsou potřebné k údržbě některých staveb, jednorázovým zvětšením kontrolovaných stavebních pozic a náboru nových válečníků. Hranice je samozřejmě dobré nafouknout jen do určité míry, protože byste pak mohli mít problémy s jejich udržením v letních měsících, kdy v severských zemích probíhají nájezdy na nepřátelské území.

Fakticky po celou dobu hraní musíte v Northgard počítat s tím, že se tu střídají dvě roční období. V průběhu léta se budete vždy snažit co nejvíce rozšířit vaše hranice na úkor okolních klanů. Maximum ze sebe budou v této etapě vydávat také rybáři a farmáři. Když však napadne sníh, automaticky se vám zvýší spotřeba jídla a dřeva. Čím krutější je zuřící vánice, tím více toho vaši lidé spálí a snědí. Válka se v této fázi vždy vede o něco hůře, takže se do jejího rozpoutání většinou nikdo moc nehrne. Počítat je v zimních měsících nutné také s tím, že někteří členové vaší frakce onemocní smrtícím virem, který se začne šířit osadou rychlostí kulového blesku. V případě, že nezasáhnete včas, může vám tato rýmička zlikvidovat klidně i devadesát procent populace, čímž vás dočasně vyřadí ze hry.

Redukovat populaci vám nebudou v Northgard jen nemoci. O likvidaci vašich mužů a žen se v něm postarají také příšery a zvěř, jež podobně jako vy stabilně expandují svůj životní prostor. Zabránit jejich výpadům můžete dvěma způsoby. Buď si v oblastech sousedících s jejich doupaty vystavíte obranné věže, nebo vezmete skupinku válečníků a přejdete do protiútoku, v jehož rámci vymlátíte monstry okupovaný bod, který následně obsadíte. Spektrum kreatur, jimž budete muset čelit, je v Northgard relativně pestré. Na bojišti se můžete setkat s divokými vlky, medvědy, draugy a zlem nakaženými valkýrami. Zajímavě je tu zpracována diplomacie, skrze níž můžete stabilním obchodováním na svou stranu získávat některé starší rasy.

Stojí Northgard za pozornost?

Když jsem Northgard poprvé uviděl, neskutečně mi připomínal některé ze starších dílů série Settlers, kterou osobně považuji za jednu z nejkvalitnějších strategických značek všech dob. Celek měl na začátku vývoje neskutečně velký potenciál. Samotní vývojáři z Shiro Games jej prezentovali jako klasickou RTS, již chtěli v předběžném přístupu během několika měsíců pořádně vylepšit za pomoci hráčské komunity platící za přístup do jejich díla nemalé peníze. Finální verze, která k nám dorazila před pár dny, bohužel ukazuje, že se jim v jejich snažení moc nevedlo. Northgard nabízí průměrnou kampaň, hodně jednoduché herní mechanizmy a nepříliš kvalitní návrh rozšiřování základny. Nad vodou jej drží příjemná grafika, dobrá optimalizace a pořádná balance herních frakcí.

Northgard je krásným příkladem promarněného potenciálu. Jeho tvůrci měli možnost vyprodukovat komplexní RTS, jež by krásně těžila z podobnosti s legendární značkou. Namísto toho stvořili kousek, který v žádném ohledu skutečně nezastiňuje žánrovou konkurenci. S klidem ji mohu doporučit snad jen hráčům jednodušších strategií, kterým vadí komplexnost a vyšší náročnost. Vyloženě vyhnout by se mu měli fanoušci her, jež má na svědomí Paradox Interactive či jiná zkušenější studia. Northgard vychází 7. března 2018 na PC.

Recenze Northgard: závěrečné hodnocení

Hodnocení 60% GEM

Hlavní parametry: Hratelnost

60%

Audiovizuální zpracování

70%

Znovuhratelnost

60%

Klady

• Určitá míra osobitosti
• Příjemný vizuál
• Pořádná balance jednotlivých herních frakcí

Zápory

• Stereotypní hratelnost
• Nevýrazná kampaň
• Jednoduché herní mechanizmy
• Podivný návrh budování základny

Ondřej Zeman

Mé jméno je Ondřej Zeman. Herní žurnalistice se věnuji už více než sedm let, během nichž jsem měl možnost vypracovat se z herního blogera na plnohodnotného žurnalistu na serveru Zing.cz, ze kterého jsem po čase odešel na Alza Magazín. I když jsem hrdým vlastníkem konzole Nintendo Switch, mou největší vášní je hraní na PC, kde jsem měl možnost zrecenzovat už více než dvě stovky různě kvalitních titulů. Slabost mám primárně pro tahová RPG, indie projekty, propracované FPS a komplexní strategie.

HW nároky pro Northgard PC

Northgard vychází 7. března. 2018 na PC.