Přes snahu udělat v široké nabídce objektivů pořádek a rozdělit je do kategorií není výčet zpracovaný v článku ideální. Hranice mezi jednotlivými skupinami nejsou pevné, existuji i objektivy, které by mohli patřit i do kategorií několika.
Další zmatek do toho vnáší fotoaparáty formátu APS-C, ohnisko objektivu je vždy delší než při použití na fullframe digitálním fotoaparátu. V textu se tedy především věnuji klasickým, nepřepočteným, ohniskům.
Jedná se o velmi širokoúhlý objektiv, jehož optická soustava má záběr s úhlem až 220° a záměrně viditelným soudkovitým zkreslením. Rovné objekty jsou zaoblené, a to nejen u okrajů snímků. Pokud se nezobrazí černé okraje na snímku, jedná se tzv. diagonální rybí oko.
Dále rozlišujeme cirkulární rybí oko a lineární rybí oko. Cirkulární rybí oko zobrazí scénu v polokouli 180°, takže horizontální i vertikální záběr je 180° a na snímači je kružnice s černými okraji. U lineárního rybího oka obraz pokryje celé filmové políčko (plochu senzoru).
Výhodou objektivů konstrukce rybí oko je, že posouvá fotografii dál, než je pouhé zachycení reality, která by byla vidět běžně očima. Nepřirozené zachycení obrazu může být ve specifických případech poutavé. A naopak, v „nešikovných” rukách výsledné fotografii nepomůže a bude překážkou.
Objektivy konstrukce rybí oko se chovají různě podle toho, jakou digitální zrcadlovku použijete, zda to bude fullframe nebo fotoaparát formátu snímače APS-C. Například objektiv Canon EF 8-15mm f/4 L USM Fisheye. Na fotoaparátu s APS-C čipem se chová pro všechna ohniska jako lineární rybí oko, na fullframu přechází na svém kratším konci v cirkulární rybí oko (kruhový obraz v černém obdélníku).
Přestože se vyrábějí rybí oka s proměnným ohniskem, osobně bych doporučil ty s pevnou ohniskovou vzdáleností. Změna ohniska vás nebude zbytečně svádět při komponování záběru. Práce s těmito objektivy má svá specifika, u všeho budete velmi blízko (pozor na poškrábání přední čočky) a nejednou se může i stát, že si vyfotografujete vlastní nohy. Na rozdíl od jiných objektivů není tolik důležité přesné zaostření, u takto širokých ohnisek je po zaclonění ostré vše.
Tipy na fisheye objektivy: Canon EF 8-15mm f/4 L USM Fisheye; AF-Fisheye Nikkor 10,5 mm f/2,8G ED; Samyang 8mm f/3,5; Sigma 15mm f/2,8 EX DG DIAGONAL, Canon EF 15 mm f/2,8 Fish-Eye
Podobně jako objektivy typu rybí oko budou zabírat velmi široký úhel, ale na rozdíl od nich nebudou trpět sférickým zkreslením (zakřivením rovných linií v okrajích snímku), nebudou obraz deformovat.
Obvykle se jedná o objektivy ohnisek 10 mm až 14 mm na fullframe snímači. Ultraširokoúhlé objektivy jsou většinou monofokální a s vyšší světelností, nejčastěji f/2,8. Jejich světelnost a široký záběr jsou praktické zejména při fotografování noční oblohy nebo detailů v interiéru lesa. Pokud rádi z malé vzdálenosti fotografujete detail v krajině a potřebujete k němu do pozadí dokomponovat související okolí, jsou podobné objektivy ideálním řešením.
Nevýhodou těchto objektivů může být vestavěná clona, kvůli které nelze bez dalších pomůcek použít klasické filtry.
Praktickou volbou jsou objektivy manuální (ostří se manuálně a podobně se může nastavovat i clona), které stojí čtvrtinu toho co objektivy s automatickým ostřením.
Tipy na ultraširokoúhlé objektivy: Canon EF 14mm f/2,8 L II USM, Samyang 10mm f2,8 ED AS NCS CS, Samyang 14 mm f/2,8 IF ED
K poměrně rozšířeným objektivům patří klasické širokoúhlé objektivy, zejména mezi krajináři a reportážními fotografy. Jedná se o jeden ze základních objektivů většiny fotografů. U fullframe fotoaparátu se nejčastěji jedná o ohniska 16 mm až 24 mm a velmi rozšířené jsou praktické univerzální objektivy s proměnným ohniskem 16–35 mm. Obvyklá minimální světelnost těchto objektivů je f/4 nebo f/2,8. Ty méně světelné jsou ideální na fotografování krajiny, lze je hodně přiclonit bez úbytku detailů, ty světelné jsou vhodnější spíše na reportáž při slabém osvětlení a nejsou od vyšších clon (f/16) obvykle na krajinu příliš vhodné. Objektivy mají ještě poměrně velkou hloubku ostrosti, a to zejména u ohniska 16–18 mm. Pozor, u ohniska 35 mm už je důležité přesné zaostření, obzvlášť u objektivů světelných, kdy je ostřený objekt blízko. Klasické kvalitní širokoúhlé objektivy obraz nedeformují.
Samostatnou kapitolou by mohly být velmi světelné širokoúhlé objektivy, např. řada ART od firmy Sigma. Jejich světelnost je obvykle f/1,4 nebo f/1,8 a výhodou je to, že je můžete používat při velmi slabém osvětlení nebo pokud chcete zdůraznit zaostřený objekt proti okolnímu prostředí.
Výhodou těchto objektivů je i to, že na ně lze bez problému nasadit širokou škálu fotografických filtrů, které univerzálnost objektivu dále rozšíří. Díky poměrně velké vstupní čočce je obvyklý průměr filtru 77 mm, u objektivů světelnější pak 82 mm.
Tipy na širokoúhlé objektivy: Canon EF 16-35mm f/4 L IS USM; Nikon 16-35mm f/4,0 AF-S G ED VR; Canon EF 16-35mm f/2,8 L II USM, Sigma 20mm f/1,4 DG HSM Art; Sigma 24mm f/1,4 DG HSM Art
Pokud není fotograf nijak speciálně vyhraněný, netíhne jen k fotografování krajiny a nepotřebuje široká ohniska, pravděpodobně mu ve fotobrašně skončí základní zoom. Nejrozšířenějším rozsahem u objektivů s proměnným ohniskem je 24–70 mm. Podobně jako u objektivů širokoúhlých se jejich určení může rozdělit na fotografování zejména reportáží (objektivy s minimální světelností f/2,8) a na univerzálnější (a především levnější) ve verzi s f/4.
Základní zoom objektiv může být tradičním společníkem na cestách, zastane většinu příležitostí při focení, ať jako „širokáč”, tak jako delší ohnisko při portrétování.
Některé z těchto objektivů mají i přívlastek „Macro”. Lze se s nimi těsně přiblížit k fotografovaným objektům a lze je použít jako nouzový makrobjektiv u většího hmyzu.
Tipy na základní objektivy: Canon EF 24-70mm f/4,0 L IS USM; Canon EF 24-105/4.0 L IS II USM; Nikon 24-120mm f/4,0 AF-S ED VR; Nikon 24-70mm f/2,8 AF-S G ED, Canon EF 24-70mm f/2,8 L USM II.
Jestli existuje objektiv, který má nebo v nějaké době měl každý fotograf, je to jednoznačně pevná padesátka. Patří mezi potrétní objektivy a jedná se o nejprodávanější objektiv v historii. I z mého pohledu je to nejuniverzálnější typ objektivu vůbec. Již od dob analogových fotoaparátů je objektiv o ohnisku 50 mm považován za základní. I proto, že ze scény zobrazuje stejně široký záběr jako lidské oko. To platí v případě, že používáte fullframe digitální zrcadlovku. U těch s formátem senzoru APS-C se pro podobné zobrazení budete muset porozhlédnout po něčem trochu širším.
Největší předností pevných padesátek je jednoznačně jejich nízká hmotnost a velikost, vysoká světelnost (nejčastěji minimální clona f/1,8), výborné optické vlastnosti a v neposlední řadě i nízká cena. Jedná se nejlevnější vyráběné objektivy.
Široká škála využití sahá od produktové fotografie přes portrétování celých osob, reportáž, ale i krajinu. Osobně jej často používám i při makrofotografii rostlin a většího hmyzu, v případech, kdy je klasická “makrostovka” příliš dlouhá.
Pokud začínáte fotografovat, bude pevná padesátka zcela určitě vaším prvním monofokálním objektivem, především díky univerzálnosti.
Tipy na portrétní objektivy: Canon EF 50mm f/1,8 STM; Nikon AF-S 50mm f/1,8G; Nikon 50mm f/1,4G AF-S, Canon EF 50mm f/1,4 USM
Pokud vás při fotografování baví příroda, bude pořízení makroobjektivu vhodným řešením. Díky jeho konstrukci se můžete těsně přiblížit k fotografovaným objektům a dojde k největšímu zvětšení. Zejména při fotografování hmyzu nebo rostlin. Výhodou makroobjektivů není pouze schopnost zvětšení, ale i možnosti ztvárnění fotografie díky výborné práci s hloubkou ostrosti. Na detail zaostříte a vše okolo bude rozmazané, mimo hloubku ostrosti. Ne náhodou jsou makroobjektivy i výbornými portrétními objektivy, lze je použít na cokoliv, kde využijete jejich ohniska.
Nejčastěji se setkáte s makroobjektivy ohnisek 50 až 180 mm, přičemž chování jednotlivých ohnisek je různé. Delší makroobjektiv použijte na opatrnější tvory jako jsou třeba vážky nebo motýli, můžete fotografovat z větší vzdálenosti a můžete okolní prostředí více „rozmazat”. U širších ohnisek, např. 50 mm, zůstane okolní prostředí více názorné a musíte se k fotografovanému objektu pro zvětšení více přiblížit. Osobně si myslím, že nejšikovnějším objektivem je i díky univerzálnímu ohnisku Canon EF 100mm f/2,8 L IS USM Macro, a to i díky vestavěné stabilizaci.
Světelnost těchto makroobjektivů je obvykle f/2,8, což je velmi praktické pro práci s hloubkou ostrosti. Při maximálním zvětšení a těsném přiblížení k fotografovanému objektu je více než u jiných objektivů důležité přesné zaostření, hloubka ostrosti je opravdu malá.
Velmi speciálním makroobjektivem je Canon MP-E 65/2,8 1-5x Macro. Jedná se o plně manuální objektiv, který umožňuje fotografovat objekty při zvětšení až 5:1. Fotografovat s tímto objektivem není ale příliš snadné, hloubka ostrosti je velmi titěrná.
Tipy na makroobjektivy: Canon EF 100mm f/2.8L Macro IS USM, Canon EF 180mm f/3.5 L USM Macro, Nikon 105mm f/2,8 G AF-S Micro IF-ED VR, Sigma 150mm f/2,8 EX DG HSM
Podobně jako základní zoom ohniska 24–70 mm jsou kratší teleobjektivy to nejpoužívanější, co najdete ve výbavě každého nadšenějšího amatéra. Nejčastěji se jedná o objektivy rozsahu 70–200 mm, 70–300 mm, případně 100–400 mm. Poslední roky je doplňují poměrně praktická univerzální ohniska 150–600 mm, která nemají tak vysokou světelnost jako teleobjektivy kratší.
Největší výběr je asi u rozsahu 70–200 mm, kde podle preferencí (a peněženky) můžete zvolit objektiv s minimální clonou f/2,8 nebo f/4 a to, zda bude vybavený stabilizací obrazu.
Teleobjektivy najdou uplatnění při reportáži, portrétní fotografii, fotografování sportu, případně při fotografování zvířat v zoologických zahradách. Výhodou těch světelnějších je i to, že jejich univerzálnost se dále rozšíří použitím telekonvertorů, z „dvoustovky” se stane „čtyřstovka” a vzdálený objekt se více přiblíží.
Do skupiny teleobjektivů dále patří méně světelná monofokální ohniska 300 a 400 mm, která už jsou vhodná i na fotografování zvířat ve volné přírodě. Jejich minimální světelnost je obvykle f/4 a f/5,6. Na rozdíl od níže popsaných superteleobjektivů se jedná techniku poměrně snadno transportní, objektivy 70–200, 300 a 400 mm váží obvykle od 700 do 1300 g, platí čím delší a světelnější, tím těžší.
Teleobjektivy mají velmi malou hloubku ostrosti a je tedy možné je používat, když chcete objekt oddělit od pozadí, které bude díky malé hloubce ostrosti příjemně rozmazáno.
Tipy na teleobjektivy: Canon EF 70-200 f/4 L IS USM, Canon EF 70-200 f/2,8 L IS II USM, Nikon 70-200mm f/4,0 AF-S ED VR, Canon EF 300mm f/2.8 L IS USM
Poměrně specifickou kategorií objektivů pro profesionální fotografy divokých zvířat a fotografy sportu jsou superteleobjektivy. Jedná se světelná ohniska 300 až 800 mm, ke kterým se pro komfort při fotografování doporučuje používat stativ, případně monopod. Hmotnost těchto objektivů je obvykle 3 až 5 kg, práce s nimi je náročná a vyžaduje jistou zkušenost. Například hloubka ostrosti může být pouze několik milimetrů, přesné zaostření je důležitější než u jiných objektivů.
Tipy na superteleobjektivy: Canon EF 300mm f/2,8 L IS II USM, Canon EF 500mm f/4 L IS II USM, Nikon AF-S NIKKOR 400mm f/2.8E FL ED VR, Nikon 600mm f/4,0 AF-S E FL ED VR.
Fotograf Ondřej Prosický se ve své tvorbě zaměřuje na fotografování divoké přírody. Na snímcích chce nápaditě zaznamenat chování zvířat v jejich přirozeném prostředí. Fotografické workshopy a expedice zaměřené na přírodu organizuje od roku 2006, snímky publikuje v médiích a má za sebou více než tři desítky autorských výstav.