Ovládání počítače byla věda

Ovládání počítače: Počítače byly věda – OBSAH

1. Ohlédnutí do dávné historie
2. Sálové PC se složitým zaškolováním
3. Konečně nápověda pro uživatele
4. Devadesátky a umělá inteligence

Ohlédnutí do dávné historie

Možná trochu přeháním, ale skutečně jenom trochu. Počítačoví odborníci 50. a 60. let se považovali za svého druhu raketové vědce a k výpočetní technice běžné uživatele skutečně nepouštěli, takže se ani příliš nezabývali jejím ovládáním. Sestavení stroje, jeho kalibrace, programování a řízení bylo popsáno v manuálech a odborníci si je sdělovali formou školení, navíc každý stroj byl trochu jiný a vyžadoval svoje vlastní specialisty.

Sálové PC se složitým zaškolováním

Tato kultura přežila u sálových počítačů, které v ČSSR existovaly ve formě výpočetních středisek. Byly to svého druhu chrámy, které měly svoje okruhy zasvěcení – jedna část střediska dovolovala vstup návštěv, oddělená byla část pro přípravu dat, archív a hlavní klimatizovaný sál, kde operátoři uctívali svého digitálního boha. A potom přišlo PC a všechno tohle smetlo – ne úplně rychle a nesmetlo velká datacentra, která jsou ale stejně jako dříve uzavřená a pro běžné uživatele nepřístupná.

Velké systémy vyžadovaly zaškolování a měly komplikovanou dokumentaci. I modulární stroje se obvykle dělaly na míru a standardizace přišla až později, až ve chvíli, kdy se ukázalo, že v IT je překvapivě důležitější software, jeho kompatibilita a jeho pochopitelnost. V současnosti stále existují komplikované programy – například pro 3D modelování, práci s obrazem a videem a výrobu animovaných filmů. Ty stále vyžadují školení, ale jsou určeny pro profesionály, které jejich práce živí.

Konečně nápověda pro uživatele

S tím, jak se technika zlevňovala a blížila stále více běžným lidem, se ukazovalo, že se něco musí změnit. Prvním krokem bylo přidání nápovědy, tedy příkazu HELP a nebo možnost doplnit příkaz parametrem „/?“, který popsal význam příkazu, jeho parametry a ukázal příklady použití. To byl asi první okamžik, kdy nebylo nutné u počítače mít manuály s příkazy a chybovými hláškami.

Dalším krokem byl příchod grafických rozhraní a s tím i přehledného ovládání a kontextové nápovědy a hypertextu. Kontextová nápověda znamená, že při stisku tlačítka HELP počítač věděl, v jaké situaci se nacházíte a nabídl vám odpovídající pomoc. Hypertext pak označuje systém nápovědy propojené odkazy. Obvykle máme hypertext spojený s webovými stránkami a odkazy na webu, ale úplně to samé se používalo i před vzestupem internetu, pouze byla nápověda umístěna přímo na disku počítače.

Devadesátky a umělá inteligence

V polovině 90. let se začalo experimentovat i s umělou inteligencí. Trochu vysmívaná je Sponka z Microsoft Office, která byla ale docela povedená. Využívala bayesovské sítě a s jejich pomocí odhadovala pravděpodobnost toho, jakou nápovědu budete potřebovat. Sponka byla sice aktivní a dost otravná, ale dokázala rozeznat poměrně přesně témata, která vás asi budou zajímat. Bylo to jednoduché, ale byl to začátek.

Michal Rybka

Michal Rybka je publicista a nadšenec s 20 lety zkušeností v IT a gamingu. Je kurátorem AlzaMuzea a YouTube kanálu AlzaTech. Napsal několik fantasy a sci-fi povídek, které vyšly v knižní podobě, a pravidelně pokrývá páteční obsah na internetovém magazínu PCTuning.