Myš vytvořil počítačový vědec a vizionář Douglas Engelbart v roce 1963, a jeho ideu později zdokonalil výzkumný ústav Xerox PARC (Palo Alto Research Center). Původní Engelbartova myš byla hranatá, dřevěná a polohu odečítala pomocí dvou disků – celé to tak trochu připomínalo nepovedený model vláčku. Disky byly navzájem kolmé, takže při pohybu myš vždycky trochu drhla.
Engelbartova myš nebyla jediným zařízením, se kterým přišel. Ve videu „The Mother of All Demos“ můžeme vidět i pětiklávesovou miniklávesnici, která trochu připomíná speciální herní miniklávesnice. Tato klávesnice měla jen pět tlačítek, jejichž kombinací bylo možné vkládat všechna písmena i čísla. Vyžadovala sice delší učení, protože uživatel musel kombinace ovládat zpaměti, její výhodou ale bylo, že na ní prsty spočívaly trvale, což teoreticky umožňovalo rychlejší psaní než na klasické klávesnici. Tato myšlenka se však neujala, byla příliš revoluční – zatímco myš okamžitě chápal každý uživatel, toto zařízení vyžadovalo delší zaškolení.
Další evoluce myši využívala kuličku, která se pohybovala plynule všemi směry. Je to v podstatě jen úprava Engelbartova konceptu. Když kuličkovou myš otevřete, zjistíte, že kulička vlastně jen přenáší pohyb z podložky na dva válečky, které mají disky, z nichž se odečítá pohyb. Kulička tedy konstrukci komplikuje a navíc přenáší do mechanismu nečistoty z podložky, takže se myš musela pravidelně otevírat a čistit. Přesto se podstatně zlepšila plynulost pohybu, takže po dlouhou dobu byly všechny myši vyráběny tímto způsobem – a kulička nám zůstala i u „myši naruby“, tedy trackballu, který se ovládá typicky palcem.
Vzestup myši je spojen s počítači Apple, které svou jednoduchostí ovládání ohromily celý počítačový svět. Původní myš Apple měla jen jedno tlačítko, a rychle se s ní kromě běžného kliknutí etabloval i dvojklik a tažení při stlačeném tlačítku. Původní idea grafického rozhraní předpokládala, že uživatel by vždy měl vidět na obrazovce, co se chystá udělat – ale velmi rychle se ukázalo, že jediné tlačítko myši spíše limituje funkčnost, takže počítače Amiga a Atari ST rychle přinesly dvoutlačítkovou myš, a na PC se stala standardem myš třítlačítková.
Optické myši, využívající pro snímání povrchu senzor, se objevily překvapivě brzy. Už na začátku 80. let vznikl projekt Xeroxu, který využíval speciální odraznou podložku a systém snímačů a LED diod, jež umožňovaly snímat pohyb bez fyzického kontaktu. Tyto myši představovaly po dvacet let spíše zvláštnost, protože byly dražší a nebyly tak praktické jako kuličkové. V roce 1999 však přišel Agilent s moderním optickým snímačem, který byl levný a nevyžadoval speciální povrch. To vedlo k vytvoření mimořádně úspěšné myši Microsoft IntelliMouse Optical, která vypadala v zásadě tak, jak známe moderní myši: optický snímač, kolečko a boční tlačítko. Společnosti Logitech a Microsoft byly s novým typem optické myši tak úspěšné, že společnost Agilent brzy prodávala přes 100 milionů optických snímačů ročně. Dnes už na kuličkovou myš skoro nenarazíte!
Posledním mezníkem, který musely myši překonat, bylo jejich bezdrátové připojení. S tím začal Logitech experimentovat velmi brzy. Zpočátku šlo o myši využívající infračervené (IR) připojení, které se objevovalo od poloviny 80. let, ale vyžadovalo neblokovaný prostor mezi myší a snímačem. Opravdovým přelomem byl Logitech Cordless MouseMan, který vznikl v roce 1991 a využíval proprietární radiofrekvenční technologii, jež překážky neovlivňovaly.
Opravdový rozmach bezdrátových zařízení nastal s příchodem bezdrátového standardu Bluetooth. Dnes se běžně setkáváme se zařízeními, která je možné současně napárovat se dvěma systémy přes rozhraní Bluetooth a navíc jedno proprietární rozhraní, jako je Unifying Receiver. Proprietární rozhraní mají obvykle jednodušší architekturu, jsou méně náročná na baterie, a protože jsou navržena speciálně pro myši a klávesnice, nabízejí současně rychlejší odezvu. Jde tedy o lepší zařízení pro připojení ke stolnímu počítači, zatímco Bluetooth je variabilnější a hodí se více k laptopům a tabletům. Moderní bezdrátové myši tak můžete současně používat doma i na cestách, aniž byste museli cokoliv složitě nastavovat.
i
Mohlo by vás zajímat
V současnosti jsou myši mnohem odolnější než v minulosti. Prakticky každý starší hráč si pamatuje myši, které „utloukl“, a u muzeálních kusů je zcela běžné, že levé tlačítko je pozorovatelně opotřebovanější než pravé. Moderní myši zvládnou i padesát milionů kliknutí, některé modely dokonce umožňují výměnu spínače. Rovněž jejich výdrž je mnohem lepší než v minulosti. I náročné herní myši vydrží na jedno nabití desítky hodin provozu, kancelářské modely s alkalickými bateriemi zvládnou i více než rok používání.
Michal Rybka
Michal Rybka je publicista a nadšenec s 20 lety zkušeností v IT a gamingu. Je kurátorem AlzaMuzea a YouTube kanálu AlzaTech. Napsal několik fantasy a sci-fi povídek, které vyšly v knižní podobě, a pravidelně pokrývá páteční obsah na internetovém magazínu PCTuning.