Autoři ze studia Slightly Mad stojí například za dvojicí dílů Shift a Shift 2 ze série Need for Speed, kterou svého času vytvářeli pod hlavičkou Electronic Arts. Ten samý vydavatel jim pak nabídl slušnou částku za to, že pro ně vytvoří i Shift 3, jehož vývoj ale v EA ze záhadných důvodů stopli jen dva týdny před vydáním. O Slightly Mad Studios najednou nikdo v EA nechtěl ani slyšet, a tak se autoři vydali vlastní cestou, aby o několik let vznikl ambiciózní první díl, jehož následovník s názvem Project CARS 2 posouvá realistický zážitek z olejových skvrn a rozpáleného asfaltu na novou úroveň.
Jak se povedl druhý díl, vám odhalí naše recenze. Pokud už máte Project CARS 2 projetý od začátku do konce a bolestně vám schází nějaký nový obsah, možná vás potěší informace o dvou DLC balíčcích, Fun Pack a Japanese Car Pack, které jsme pro vás ve stručné aktualizaci také zhodnotili.
• Žánr: Simulátor, závody • Multiplayer: Ano (online) • Vývojář: Slightly Mad Studios • Vydavatel: Bandai Namco Entertainment • Platformy a Datum vydání: PC, Xbox One (22. září 2017) • Homepage: projectcarsgame.com • Čeština: Ne
• Recenze: 25. 9. 2018 • Autor: Filip Němec
Už tak bohatý výběr tratí a vozů rozšiřuje placené DLC Fun Pack (je součástí season passu), které nabízí dvě nové tratě a osmičku nových vozů. K mé smůle se rozšíření zaměřuje především na rallycross. Ten je sice kvalitní součástí Project CARS 2, ale fanoušci tohoto dílu by si jistě přáli obsahově vyrovnanější přídavek. Pokud vám však šotolina mísená s občasným asfaltem způsobuje příjemné vzrušení, s chutí do toho.
Jmenovitě se rozšíření dočkala trať Circuit De Barcelona-Catalunya, která dostala svou rallycross verzi, a stejně tak již přítomná Brands Hatch. První zmíněnou jsem si moc neoblíbil, a to pravděpodobně proto, že mě svými četnými šikanami dost potrápila. Brands Hatch však patří mezi mé favority napříč všemi závodními hrami a její verze Rallycross Historic je velmi krátkou, ale přesto příjemnou projížďkou, kde se štěrk v zatáčkách mění v pevný asfalt a naopak, takže nikdy nemáte stabilitu na trati pevně ve svých rukou.
Nabídka vozů logicky odpovídá nově přidaným tratím, takže se můžete těšit na Audi S1 EKS RX quattro Mattiase Ekstörma nebo Citroën DS3 Pettera Solberga ve verzi RX Supercar. Že jde v obou případech o bestie, jež trhají asfalt a drobný štěrk štěpí na jednotlivé atomy, asi není třeba zdůrazňovat. Na obě zmíněné tratě se tato vozidla parádně hodí a právě přechody mezi zpevněnou a nezpevněnou vozovkou tyto nezkrotné mašiny mění ve fantastický zážitek. Jen si druhý den ráno při cestě do práce se svou Octávií nesmíte splést firemní parkoviště s rallycrossovou dráhou.
Z dalších vozů se pak můžete těšit na driftovací monstra Ford Mustang RTR Spec-5D a Mustang ’66 RTR. Zbylou trojku pak tvoří nové přírůstky do legend skupiny B. Patří tam Ford RS200 Evolution, Renault R5 Maxi Turbo a Audi Sport Quattro S1. V nabídce je pak také ještě menší DLC Japanese Car Pack, jež byl součástí předobjednávkových bonusů a už nespadá do season passu. Toto rozšíření nabízí japonské motoristické ikony jak z minulosti, tak i současnosti. Obsahuje legendy jako je R32 Skyline GT-R, Hondu Civic Type R nebo 280ZX GTX.
Výsledná kvalita Project CARS 2 DLCéček hodně závisí na tom, jak moc vám imponuje jejich dosti úzce vymezený obsah. Po Fun Packu by měli skočit všichni fanoušci rallycrossu, Japanese Car pack zase potěší každého vyznavače japonských automobilek. Cena není přemrštěná a záleží tak na vkusu každého hráče.
DLC s názvem Fun Pack potěší všechny vyznavače nezpevněných povrchů. Přidané tratě ale kombinují šotolinu s asfaltem, takže i ostatní hráči mohou na nové okruhy s chutí zavítat.
Následuje původní článek, recenze Project CARS 2...
Stejně jako v jedničce je středobodem komplexní kariérní režim, který je oproti jiným titulům zvláštně benevolentní v tom, že už od prvního spuštění CARS 2 máte odemčenou téměř kompletní nabídku jak šampionátů, tak i vozů. Výjimkou je pouze dvojice vrcholných turnajů, jež si musíte odemknout a mezi které patří kupříkladu nově licencovaná americká série IndyCar, bohužel však bez licence FIA RX. Tu si tentokrát zabral pro sebe konkurenční DiRT 4.
Téměř úplná svoboda ve výběru šampionátů je v rámci žánru zajímavou změnou, pokud přicházíte k sérii Project CARS poprvé. V Project CARS 2 můžete začít klasicky od píky a vypracovat se od lehoučkých motokár, nebo se posunout o stupínek výše a odstartovat hvězdnou kariéru kupříkladu v šampionátu s Renaultem Clio. Nic vám ale nebrání nasednout třeba hned do Porsche 911 GT1 a trhat asfalt jako zkušený závodník. Odvrácenou stranou mince může být to, že plněním šampionátů si neodemykáte krom bonusových závodů už téměř nic nového, může tak časem dojít ke ztrátě motivace pokračovat v kariéře. Vstřícným krokem je možnost krátkých turnajů, pokud se nechcete příliš dlouho specializovat na jeden typ závodů či vozidel.
Acura je obchodní značka japonského výrobce Honda. V Project CARS 2 najdete vůz Acura NSX, na obrázku můžete vidět jeho GT3 verzi.
Zatímco kariéra obsahuje spíše drobná vylepšení, na první pohled znatelnou novinkou je přítomnost vylepšeného systému počasí, který nese název Live Track 3.0. Jeho předchůdce nabídl už první díl, ale v Project CARS 2 jde tento systém snad až za hranice těch nejbujnějších fantazií všech milovníků spálených pneumatik. Nejen že si lze pro libovolnou trať zvolit jeden ze sedmnácti druhů počasí, čítající vše od spalujícího slunce až po mrholení nebo bouři, která by převrátila i náklaďák. Můžete vybírat i mezi čtveřicí ročních období a třešničkou na pomyslném dortu je potom volba denní doby.
Systém počasí Live Track 3.0 nabízí hned několik druhů deště. Od romantického mrholení až po nebezpečnou průtrž mračen.
Podobné vizuální libůstky nabízejí závodní hry už nějaký ten pátek, avšak obdobně jako v případě dech beroucího deště ve výrazně arkádovějším DriveClubu mají tentokrát tyto podmínky dopad především na chování vozu a vizuální vjemy jsou až na druhé koleji. Za horkého letního dne je tak kupříkladu snazší udržet pneumatiky zahřáté, protože horké sluníčko ohřívá povrch vozovky. Naopak drobné mrholení v kombinaci s mlhou nebo snad i sněžením nejenže sníží viditelnost, ale vlhkost vzduchu bude mít znatelný vliv na brzdy a přilnavost pneumatik. Pokud déšť ještě zesílí, vytvoří se na vozovce koleje a v určitých místech i kaluže, díky čemuž se především v klopených zatáčkách rychle změní optimální stopa, protože spodní části zatáček mohou připomínat spíše myčku aut. Není navíc ojedinělé začít závodit s omamným sluníčkem v zádech a do cíle dojet v zabahněném a promočeném voze, který se díky vyjetým kolejím několikrát pozdravil se svodidly.
Název hry jasně ilustruje její minulost. První díl byl opravdu spíše projektem nadšenců, kteří opustili vody AAA titulů a jali se s podporou závodních srdcařů a crowdfundingu vytvořit Svatý grál závodních simulátorů. Nechci tvrdit, že se jim to úplně podařilo, našlápnuto k tomu ale mají jako málokdo. I z toho důvodu, že první díl byl spíše takovou zkouškou, najdete ve dvojce velkou část původního obsahu. Project CARS 2 tak obsahuje všech 32 původních tratí, ke kterým si můžete přidat dalších 17 nových. Ty však nabízejí různé modifikace, takže celkově se dostaneme až na 146 verzí jednotlivých tratí.
Podobná situace je taktéž u seznamu vozů. Zůstala všechna auta z minula a k nim přibylo dalších 64 kousků, takže lze vybírat celkem ze 189 aut. Z nově přidaných značek je třeba zmínit například Ferrari, jež se blýskne hned deseti vozy. Project CARS 2 však rozšiřuje svůj repertoár i mimo tratě či vozy. Ačkoli ne všichni vyznavači motorsportu budou souhlasit, na poli závodních her je v poslední době oblíbeným parťákem silničních závodů rallycross. Ten v tomto případě poskytuje překvapivě dobře fungující zábavu, která je ze své povahy daleko více volnomyšlenkářská než klasické okruhové závodění.
Fyzikální model si kupodivu dobře rozumí se vším mokrým a mazlavým a stejně tak suchým i sypkým. Hra vám v tomto režimu odpustí překvapivě více, než byste čekali, přesto samotná fyzika je na ještě lepší úrovni než třeba u konkurenčního DiRTu. Skvělá je i paleta tratí, jejichž počet není nikterak závratný, to však bohatě kompenzuje jejich variabilita. Ledová Sampala v Kanadě, vyprahlý Fantasy Wildcrest v Jihoafrické republice nebo příjemně bahnitý Dirtfish.
Druhý díl Project CARS je hra v prvé řadě pro hardcore milovníky spalovacích motorů, kteří mnohdy stráví více času pod kapotou než za volantem. Je velmi příjemné, že titul nezapomíná ani na druhou část publika. Přestože úplně nerozumíte tomu, jaký vliv bude mít podhuštění pneumatik či snížení podvozku, i tak vám hra poskytne pocit závodního profesionála. Velmi zajímavým prvkem oproti konkurenci je váš virtuální mechanik. Je totiž ideálním parťákem v případě, že vaše vědomosti končí v momentě, kdy dojde řeč na něco jiného, než je dolévání tekutiny do ostřikovače.
V takovém případě stačí sdělit mechanikovi, co se vám na autě nezdá. Brzdíte včas, ale i tak nestíháte dobrzdit zatáčku, nebo vás trápí nedotáčivost? Není problém. Project CARS 2 vám sam nabídne, co a kde upravit, aby se daný problém vyřešil. Pokud nepatříte k úplným fanatikům, těmito problémy se ve skutečnosti ani zaobírat nemusíte, alespoň co se nižší obtížnosti týče. Pokud si inteligenci protivníků nastavíte nad 80 %, samotná umělá inteligence už sama začne provádět úpravy před každým závodem v závislosti na tom, na jakou trať se chystáte.
Project CARS 2 si dozajista užijete i v případě, že nejste úplným bláznem do všeho, co smrdí olejem a má spotřebu větší než tahač kamionu. Pokud hledáte především realistický zážitek a zároveň výzvu, která neskýtá něco tak povrchního, jako je vracení času o pár sekund zpět, jste tu správně. Přesto by byla chyba alespoň nenakouknout pod kapotu druhého dílu, který se sice na první pohled tváří „jen“ jako realistická závodní hra, ve skutečnosti se však jedná o netradičním způsobem propracovaný simulátor, jehož zaměření na každičký aspekt motosportu vzruší každého milovníka spálených gum a do ruda rozžhavených brzdových destiček.
Značka Ferrari v prvním díle chyběla, do dvojky však přijíždí hned s deseti vozy.
Zmínit všechny technologie a systémy by vydalo na samostatný článek, takže jenom telegraficky. Project CARS 2 disponuje kupříkladu přepracovaným systémem deformace pneumatik, včetně zanechávání jejich opotřebovaných částiček v asfaltu. Dále třeba speciální systém ovlivňující kontakt mezi materiály brzdových disků a destiček. Druhý díl se vyznačuje také reálnější prezentací váhy každého vozu, za což může systém vyvolávající změny v přenášení hmotnosti. Že si hra osvojila i puntičkářskou technologii pracující s aerodynamikou nebo detailním systémem deformace, snad ani nemá cenu zmiňovat.
Vizuální i technické zpracování působí trochu dvousečně, dokud totiž volíte pohled z auta, vše se zdá být v pořádku. Autoři si dali práci především s texturami nejrůznějších materiálů, které naleznete v interiéru závodních vozů a překvapí vás i realističnost čmouh na čelním skle či klepání předních stěračů, když zrovna zčeříte klidné vody kačírku. Project CARS 2 však nabízí jak již zmíněný pohled zevnitř auta, tak i přímo z očí samotného řidiče. Pokud se ptáte, jaký je v tom k čertu rozdíl, druhý zmíněný přidává ještě mezi oči řidiče a čelní sklo vozu závodní helmu, jež má závodník nasazenou na hlavě a která zásadním způsobem mění zážitek z jízdy.
Nejenže se vám periodicky zamžívá výhled v závislosti na dechu závodníka, ale naklánění řidičova pohledu směrem k blížícím se zatáčkám působí až omamně realisticky. Je pravdou, že obtížnost mírně vzroste, zvláště když na několik málo okamžiků díky zamženému hledí nepoznáte, jestli máte zařazenou trojku nebo čtyřku, ale opojný pocit z realistického zážitku za to rozhodně stojí. Naopak v případě, kdy zvolíte pohled zpoza auta, si všimnete jednak velmi detailních modelů vozů a jednak velmi škaredých textur okolí. Dokud držíte zrak na autech a vozovce, vypadá Project CARS 2 opravdu dobře, okolí tratě by však potřebovalo pořádný upgrade.
Výslednému pocitu nepomáhá ani krátká vykreslovací vzdálenost, které si všimnete paradoxně až při pohledu do zpětného zrcátka, kde stromy a budovy v okolí tratě mizí jako v animovaném filmu. Auto navíc v nižších rychlostech občas předvádí znepokojivě sekaný pohyb, jenž pocit z kompletní realističnosti okamžitě ničí. Podobně dvousečně působí i umělá inteligence, která po většinu hry předvádí velmi obstojné, a především realistické výkony, například ve formě náhlých trhnutí volantu při snaze vyhnout se srážce s okolními vozy, avšak v užších koridorech dává jasně najevo své limity.
Jestli vám vyjetý motorový olej voní víc než čerstvě posečená jarní louka a ideální rande je pro vás v šikaně závodního okruhu, Project CARS 2 je hrou přímo pro vás. Titul si navíc užijí i o něco méně nároční fanoušci díky nastavitelným asistentům a také obtížnosti oponentů. Xbox One verze bohužel trpí občasnými záseky, především ale zamrzí mezery ve vizuálním i technickém zpracování. Výsledné hodnocení navíc snižuje fakt, že si autoři pomohli velkým množstvím obsahu z prvního dílu, takže pokud jste v něm strávili nemálo času, zcela jistě zažijete několikrát nepříjemné Déjàvu. Hra vychází na platformách PC, PS4 a Xbox One, datum vydání je 22. 9. 2017. Tato recenze byla napsána pro Xbox One verzi.
Mokrá vozovka není ve hře jen na efekt. Okamžitě mění chování pneumatik a také brzd.
|
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky |
---|---|---|
Operační systém | Windows 10 | Windows 10 |
Procesor | Intel Core i5-3450 nebo AMD FX-8350 | Intel i7 6700k |
Grafická karta | nVidia GeForce GTX 680 | nVidia GeForce GTX 1080 nebo Radeon RX480 |
DirectX | DirectX 11.0 | DirectX 11.0 |
Operační paměť | 8 GB RAM | 16 GB RAM |
HDD | 50 GB | 50 GB |
Klady
Zápory
Hry byly mým nejlepším přítelem i milenkou již od dětství. O hrách jsem začal psát už na střední škole, čímž jsem vysedávání u herních strojů ospravedlňoval nejdříve před rodiči i přítelkyní a nyní před manželkou. V minulosti jsem ve formě textu i herních pořadů přispíval pro magazíny jako Games.cz, Eurogamer.cz či Zing.cz. V Alza Magazínu a GEMu mám na starosti herní konzole všeho druhu, videoobsah a z her pak zejména závody. V osobní rovině jsem navíc hlavním strůjcem vyostřených diskusí mezi konzolisty a PC Master Race, do které jsem se nenápadně také přidal, přestože moje herní srdce bije zejména pro pohodlné gaučové hraní.