Remnant: From the Ashes (RECENZE) – Mimozemská invaze s pořádně hlubokými kořeny

Obsah recenze Remnant: From the Ashes (PS4 Pro)

1. Remnant: From the Ashes s dystopickým nádechem
2. Brokovnice řeší každý problém
3. Stále je co porcovat
4. Zbytečné chyby kazí zážitek z Remnant: From the Ashes
5. Podařený audivizuál s výhradami
6. S kamarády si Remnant: From the Ashes užijete více
7. Recenze Remnant: From the Ashes: závěrečné hodnocení
8. HW nároky pro Remnant: From the Ashes PC

Remnant: From the Ashes s dystopickým nádechem

• Recenze: 10. 9. 2019 • Autor: Jakub Němec

Svět na přelomu 60. a 70. let, jak jej známe my, se potácel v táhlém sporu mezi Východem a Západem známým jako studená válka, planetou se šířilo hnutí hippies, technologie se začaly vyvíjet raketovým tempem a Československo si užívalo přátelské pomoci vojsk Varšavské smlouvy. Jenže tvůrci ze studia Gunfire Games se rozhodli, že v Remnant: From the Ashes nabídnou hráčům pohled na alternativní historii, v níž se lidstvo muselo vyrovnávat s problémy mnohem větších rozměrů – s mimozemskou invazí botanicky pojatého národa označovaného jako Root. Příšery se v našem světě ubytovaly a vyplenily jej až do samotné podstaty.

V té chvíli se na scénu dostanete vy. Váš hrdina, toužící se dostat k tajemnému majáku, ztroskotá na pobřeží, kde se na něj sesypou invazivní hordy. Naštěstí  pomohou přeživší ze základny Ward 13, kteří vás vybaví vším potřebným pro masakrování šmejdů z jiné dimenze a pošlou  zvesela zachraňovat svět. Vypadá to jako heroický úkol právě pro vás, tedy až do chvíle, kdy si vás podá hned první obyčejné monstrum. Ač se Remnant: From the Ashes na první pohled tváří jako klasická střílečka ze třetího pohledu ve stylu starších titulů jako Tomb Raider nebo Max Payne v postapokalyptickém světě, nemá s nimi mimo palných zbraní moc společného.

Místo toho se připravte na tuhou hratelnost známou z projektů studia FromSoftware jako Dark Souls či Bloodborne. I přes vyšší obtížnost vás ovšem tvůrci nechtějí trápit jako vývojáři soulsbornovek. Hlavním jmenovatelem je sice uskakování, využívání slabin nepřátel a časté umírání prověřující odolnost vašich ovladačů, ale na druhou stranu vám zůstává veškerý postup získaný do skonu hrdiny – výbava, peníze i zkušenosti. Podle mě jde o zajímavý kompromis, jenž nabídne odvážlivcům bojících se titulů jako Sekiro: Shadows Die Twice přijatelnou výzvu, ale nemoří je do krve. Na rozdíl od japonských klasik se také nemusíte tak moc soustředit na boj zblízka a místo něj hojněji využívat projektily chrlící zbraně.

Brokovnice řeší každý problém

Váš styl hraní bude odvozen od zvoleného povolání. Moje jasná volba patřila lovci (Hunter) s oblibou ve zbraních na dálku, jehož speciální dovednost dokáže zobrazovat nepřátele v okolí i přes překážky a zvýšit na pár vteřin pravděpodobnost kritického zásahu. Dokonce se umí proplížit kolem některých příšer, ale díky nestálosti umělé inteligence jsem se k tomuto kroku moc uchýlit nemohl (více o AI dále v recenzi). Vůbec špatný není ani klasický tank s brokovnicí a velkým kladivem (Scrapper), který je vhodný pro hraní v sólo režimu. Na druhou stranu variace mága (Ex-Cultist) se dost hodí do týmového hraní vzhledem k jeho dovednosti léčit své spolubojovníky.

Ať už si vyberete specializaci, jaká je vašemu srdci nejbližší, tak mnohem větší důležitost má vaše výbava. Tu postupně zlepšujete nejprve pomocí obyčejných železných ingotů, ale postupem času začnete využívat také mimozemské prvky, abyste posunuli své zbraně a oblečení o několik úrovní dál. Samozřejmě nechybí ani vyrábění artefaktů z materiálů vypadlých ze skolených bossů a nalezených v navštívených světech alternativních realit, do nichž si můžete otevřít portály. Craftovací suroviny se dají nalézt v lokacích, kde se již neobnovují, výjimečně padnou také ze skolených potvor.

Stále je co porcovat

Nepřátelé různé vizáže a dovedností zaplní všechny prostory po každé smrti či odpočinku u magických kamenů fungujících jako checkpointy, u nichž se vám automaticky doplní náboje a dračí mozek, který instantně doplní životy v boji. Během střetů s roztodivnými tvory máte k ruce řadu spotřebních předmětů s blahodárnými účinky pro vaši postavu, od léčení, po posílení zranění přes doplnění výdrže. Ta je velmi potřebná pro sprintování a především úskoky, jež jsou víceméně jediným způsobem, jak se vyhnout zásahu sečnou zbraní či projektilu ze zbraně příšery.

Osobně se mi dotěrnost mimozemšťanů velmi líbí a častokrát jsem podlehl jejich nájezdům. Především při nakombinování rychlých a mrštných potvůrek s odolným bijcem podpořeným lučištníky se hodně zapotíte a každý vyhraný souboj vás oblaží potřebnou dávkou endorfinu, o nějž přijdete za dalším rohem, kde vás dorazí monstra mstící padlé kamarády. Se svým lovcem jsem byl schopný v otevřených lokacích velmi efektivně redukovat řady stromoidů, členů pouštního kmene a dalších potenciálních terčů, ale ve stísněných dungeonech jsem dost trpěl. Místo mé pušky přišla na řadu rychlopalná pistole a zbraň na blízko s rotačním ozubeným kotoučem, ale bez možnosti využít přednosti postavy.

V kanálech se více líbí gladiátorsky vybavenému Scrapperovi, který dokáže využít svůj bonus pro útok na blízko, nebo bývalému členu kultu, jenž se dokáže sám vyléčit v případě krize. Sám se nedokážu rozhodnout, jaký charakter je nejlepší, a proto bych doporučil hrát v týmu s přáteli. Ve veřejné hře jsem totiž narazil na řadu zběsilých uživatelů pobíhajících po mapě bez taktického přemýšlení, což samozřejmě znamenalo rychlý skon celé skupiny. Na druhou stranu sehraný tým se dokáže vypořádat i s majestátnými bossy, kteří solitérně založeného pařana hodně potrápí.

Zbytečné chyby kazí zážitek z Remnant: From the Ashes

Nechtěné zvýšení obtížnosti a pár nepříjemností přichází také s řadou chyb, nedodělků nebo nepříjemných chvilek, jež tvůrci nedomysleli. Pravděpodobně největší problém mám s umělou inteligencí. Nepřátelé mají ve svých hlavách zakódováno, že se na vás mají hnát jako bezmyšlenkovitá horda ve stylu rychlejších zombie, což působí dostatečně děsivě, aby se vám zvýšila tepová frekvence o několik tříd, ale vše jde k šípku ve chvíli, kdy se některé příšery zachytí za překážky. V podzemí se tak děje, když nepřátele postřílíte skrze mříže (zkrátka ji neobjedou přístupnou cestou) a v otevřených lokacích působí jako bezbranné terče mimozemšťani zaseklí v nižších patrech, aniž by se snažili najít si k vám nějakou cestu.

Bossové naštěstí takovými problémy sužováni nejsou a silnější verze základních příšer vás potrápí jinak. V bitevní vřavě mají totiž některé potvory nehezký zvyk teleportovat se vám za záda, což poznáte až podle utržených zásahů, dost často kritických. Zabránit se tomu dá hraním ve více lidech se zapnutým voice chatem, ale pro osamělého dobrodruha se jedná o častý důvod smrti, především v uzavřených lokacích, v nichž není prostor pro adekvátní obranu či manévry. Určitým řešením pro solitéra je hraní se sluchátky, protože na prostorovém zvuku si tvůrci Remnant: From the Ashes dali dost záležet.

Podařený audivizuál s výhradami

Závěrečný výčet chyb patří grafické stránce, která je silně rozporuplná. Nechci teď rozebírat občasné propady frekvence snímků, doskakování textur, sporadické zaseknutí o objekty nebo mizející nepřátele, s tím se totiž tak často nesetkáte. Mě spíše zaráží, proč si dali designéři takovou práci s lokacemi, jež jsou opravdu nádherné (kořenovitými strukturami prorostlé zničené město se obzvlášť povedlo), a příšerami nepostrádající velkou míru nápaditosti, když potom vlezete do zřízeného paneláku, který vás až znechutí svou unylostí.

Možná to byl záměr tvůrců, ale z mého pohledu by se dalo více pohrát také s dungeony, továrními komplexy a dalšími prostory, jež jsou bohužel plně zaměnitelné. Přesto musím studio Gunfire Games pochválit za z pohledu hratelnosti funkční generování náhodných map při návštěvě podzemí či jiných světů. Nenarazíte na očividné chyby, nepřátelé na vás neútočí na stejných místech, a tak se musíte stále strachovat o svou existenci.

S kamarády si Remnant: From the Ashes užijete více

Titul studia Gunfire Games možná pro někoho vypadal průměrně a moc od něj neočekával. Troufnu si ovšem tvrdit, že jako vstup do soulsborne žánru funguje velmi dobře a pro kované matadory bude příjemným odpočinkem od slastného trýznění ze strany FromSoftware. Hra v singleplayeru je mírně náročnější a v některých momentech budete více couvat než postupovat dopředu, ale při správném složení týmu s kamarády budete křesat invazivní síly pustošící zemi mnohem pohodlněji. Remnant: From the Ashes nabízí uspokojivý pocit ze střelby, základní RPG mechaniky a slušnou výzvu v podobě vyšší obtížnosti. Postesknout si musím pouze nad některými chybami, především ze strany umělé inteligence.

Jestliže se ovšem obtížnějších kousků děsíte, tak se titulu Remnant: From the Ashes raději obloukem vyhněte, mohl by vás zdrtit, i když ne tak razantně jako třeba Dark Souls 3. Za cenu přes tisícovku (40 euro) ovšem dostanete slušnou porci zábavy, jež by si mohla najít své fanoušky, kteří se ovšem mohou nechat zlákat opravdu silnou zářijovou nabídkou. Studio Gunfire Games vypustila svou hru na svět 20. srpna na PC, PS4 a Xbox One.

Tato recenze byla napsaná pro PS4 Pro verzi.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Remnant: From the Ashes: závěrečné hodnocení

Hodnocení 81 % GEM

Hlavní parametry: Hratelnost

79 %

Audiovizuální zpracování

80 %

Znovuhratelnost

70 %

Klady

• Vyšší obtížnost vhodná pro začátečníky soulsborne žánru
• Velký potenciál pro kooperaci až tří hráčů
• Zábavné masakrování hord nepřátel
• Nápadití bossové
• Příjemné navyšování náročnosti soubojů
• Pozvolný vývoj postavy
• Audiovizuální zpracování otevřených lokací a příšer

Zápory

• Mírně nečitelný a zmatený příběh
• Sólo hraní občas přehnaně obtížné
• Uzavřené lokace nesedí všem charakterům
• Grafické zpracování dungeonů a pobořených budov

Jakub Němec

Hraní her, ať už počítačových či deskových, se stalo součástí mého života už s prvním úspěšným umístěním plastové čepičky v Kloboučku, hop! a s archaickým počítačem, na kterém téměř neustále běžela trojice Rayman, Pharaoh a FIFA 2000. Od té doby se rád nechávám překvapovat unikátními zážitky, silnými příběhy a originální hratelností, kterou dokáží vývojáři vykouzlit. Jsem v redakci Alza Magazínu a GEMu sice vedený jako sporťák a deskovkář, ale rád se ponořím do akčních adventur, RPG, závodů nebo plošinovek, ale vlastně nepohrdnu ničím zajímavým a netradičním.

Remnant: From the Ashes – Novinky

1. (13. 5. 2019) Když příroda přebere vládu
2. (21. 9. 2018) Remnant: From the Ashes umožní cestování do alternativních světů
3. HW nároky pro Remnant: From the Ashes PC

Když příroda přebere vládu

• Novinka: 13. 5. 2019 • Autor: Jakub Němec

Vývojáři ze studia Gunfire Games (Darksiders III) se drží prověřeného moudra a do roka od oznámení, tedy 20. srpna, nám přinesou kooperační střílečku se survival prvky Remnant: From the Ashes. Během měsíce se představila dvě prostředí (poničené pozemské město a svatyně Yaesha), v nichž budeme pekelná monstra porcovat na kusy pomoci široké palety kontaktních i střelných zbraní. Zpočátku vypadali nepřátelé pouze jako oživlé, různě propletené stromy, případně drakovité příšery. Nyní se jejich panteon rozšiřuje o různá kněží, vyvolávače a obrněné berserkry, kteří bez váhání ukončí vaše setrvání na apokalypsou zkoušené Zemi.

Vizuálně se tak Remnant řadí k lepšímu průměru, což u zběsilých kooperativních akcí může stačit, protože mnohem důležitějším prvkem je v této kategorii samotná hratelnost a variabilita. Tvůrci slibují rozmanité lokace s různorodými nepřáteli a v nich neopakující se mise založené na ochraně přeživších (což právě repetitivností dost zavání). Rozhodně bych nečekal rozvětvenou mapu plnou zkratek a uliček, ale spíše strohý, řemeslně zvládnutý koridor jako v podobných titulech World War Z či Strange Brigade. Prozatím se ovšem neukázaly soustavnější gameplaye, abychom mohli hodnotit průběh misí, místo toho nás studio Gunfire Games zahlcuje nerovným bojem proti invazivním silám.

Proto se musím ptát, jestli se během boje budeme postupně posunovat dopředu, nebo před každým monstrem budeme pokorně couvat a pálit do něj projektily z našich zbraní. Trailery totiž působí spíše jako jízda zpět, v níž se snažíte přežít za každou cenu. Lidskou sebranku by tak mohl zachránit slibovaný vývoj postavy, v němž budeme posilovat osobní statistiky a svou výbavu, aby se rostlinná chamraď vrátila, odkud přišla. Na získávání zkušeností by totiž mohla být založena end gamová část hry, jelikož od kampaně sáhodlouhý zážitek nečekám, protože u kooperativních stříleček hraje až druhé housle. Uvidíme, s čím se ještě Remnant: From the Ashes vytasí na E3, než vyjde 20. srpna na PC, PS4 a Xbox One.

• Zdroje: YouTube (Remnatnt From the Ashes), remnantgame.com

Remnant: From the Ashes umožní cestování do alternativních světů

• Novinka: 21. 9. 2018 • Autor: Jakub Němec

Některé hry se objeví jako zjevení, které nikdo moc nečekal. Podobně se asi můžeme dívat na oznámení Remnant: From the Ashes, kooperativní střílečky z postapokalyptického světa. Spolupráce při přežívání v nehostinném prostředí zkrátka láká. Nedávno jsme se mohli podívat do hrobek s hordami nemrtvých ve Strange Brigade, podzim ovládnou zombíci z Walking Dead a jaro si uzurpovalo ambiciózní pokračování ubisoftí série Division 2. Nemůžeme se tak divit, že se Gunfire Games (Darksiders 3) také rozhodli přispět se svou troškou do co-op mlýna.

V jejich podání se lidstvo schovává v troskách měst před invazivními tvory z vesmíru, jimž tvůrci říkají Roots. Angličtináři již zřejmě odhalili, že jejich jméno se schovává za výrazem pro kořeny, což odpovídá podstatě některých z příšer. Na první pohled se totiž jedná o rozzuřené a vyzbrojené stromy z dalekých galaxií, které si s lidstvem přišly vyříkat útrapy páchané na jejich bratrech. Vaším úkolem nebude nic jiného, než je rozprášit na celulózu, poslat je zpět v papírovém vydání a pomocí důmyslné technologie se transportovat do jejich domoviny, kde rozpoutáte peklo.

Genericky tvořené světy představují nové výzvy

Autoři totiž neslibují pouze toulání na vlastním písečku, ale lákají k výletům do neznámých dálav. S každým vytvořeným světem by se na vás měly hrnout hordy nových monster, u nichž musíte opatrně zjišťovat slabiny, abyste je nakonec nemilosrdně ničili po desítkách. Jsem upřímně zvědav, co Gunfire Games se svými dynamicky generovanými prostředími svedou a jestli se vyhnou vlastnímu kopírování a vykrádání. Abyste ovšem neupadli v omyl, Remnant: From the Ashes nebude frenetická střílečka. Půjde spíše o přežívání v krutém a nemilosrdném světě.

Úspěšná likvidace monster přinese vaší postavě kýžené zkušenosti, na jejichž základě budete tvořit charakter svého udatného válečníka. Předpokládám, že se tvůrci vytáhnou s rozvětveným stromem dovedností, které budete muset nakombinovat ve prospěch svého až čtyřčlenného týmu. Z uvolněných záběrů zatím nejsem schopen posoudit, jak moc bude Remnant: From the Ashes trestat nepozorné hráče, ale vzhledem k častému uhýbání před projektily příšer asi nepůjde o procházku růžovou zahradou. Větší šance na přežití by vám mělo umožnit budování základny, obchodování a rozsáhlý crafting.