HDR - slovník pojmů

HDR neboli vysoký dynamický rozsah (z angl. High Dynamic Range) představuje metodu umožňující zachytit detaily snímku v těch nejsvětlejších a nejtmavších místech. V podstatě je to fotografie skládající se z několika vrstev shodných, různě exponovaných fotografií. Nejčastěji se jedná o podexponovanou, nadexponovanou a expozičně správnou fotografii. Sečteme-li dynamický rozsah každé odlišně exponované fotografie, získáme jeden snímek s velkým dynamickým rozsahem.

Využití HDR v praxi

Existuje mnoho scén s příliš širokým dynamickým rozsahem, kde fotoaparátem nezachytíme veškeré detaily světla i stínů v jednom snímku. V takovém případě můžeme navýšit dynamický rozsah fotoaparátu technikou HDR.

Krajina - Při fotografování krajin se často potýkáme s vysokým kontrastem oblohy a země. S HDR zachytíte detaily po celé fotografii.
Protisvětlo a slabé osvětlení - Častým viníkem tmavé fotografie může být protisvětlo. HDR umožňuje oživit objekt v popředí, aniž by bylo ovlivněno jeho pozadí.

Technikou HDR je nejlepší fotit ze stativu, kdy můžeme stejnou scénu zachytit několikrát naprosto totožně.

HDR technika snímání kompenzuje nedostatečný dynamický rozsah snímačů – ten je u profesionálních fotoaparátů a kamer výrazně vyšší, než u těch nejlevnějších, stále však nemusí být dostatečný.

i Lidské oko má mnohem větší dynamický rozsah než snímač fotoaparátu. I při fotografování scén s širokým dynamickým rozsahem se tak může stát, že fotoaparát nezachytí scénu přesně tak, jak ji vidíme. Využitím techniky HDR můžeme však získat snímek realitě velmi podobný.

Druhy HDR fotografie

Pravá HDR fotografie

HDR fotografie lze samozřejmě tvořit různými způsoby. Klasický pravý HDR snímek vzniká sloučením více snímků stejné scény, ale jiné expozice. Pro vytvoření takovéto HDR fotografie je nejjednodušší využít funkci expoziční bracketing. Počet snímků, které budeme následně v programu slepovat není omezen.
Nevýhodou ale může být paměťová náročnost fotografií, zvláště ve formátu RAW.

Nepravá HDR

Nepravá HDR fotografie vzniká vyfocením jednoho snímku. Z něj ve fotoaparátu vytvoříme další shodné snímky upravením expozice a nakonec tyto snímky spojíme v jeden.
Výhodou takto uměle vytvořeného HDR snímku je to, že zdrojový snímek může zachycovat i věci v pohybu. Značně nevýhodný je ale šum, který na takto upravené fotografii vznikne.

Automatická HDR fotografie

Tím nejjednodušším způsobem, jak může HDR fotografie vzniknout, je použití automatické funkce ve fotoaparátu. Se zapnutým HDR fotoaparát pořídí obvykle tři snímky s různou expozicí, které se následně pokusí sloučit do jedné HDR fotografie. Nevýhodou je jako u pravé HDR fakt, že není vhodné fotografovat pohyblivou scénu.

Není HDR jako HDR

i HDR technologii je radno využívat s citem – přílišná intenzita může způsobit nepřirozený, přesaturovaný až "snový" vzhled snímku. To může být v některých případech žádoucí, pokud však chcete scénu zvěčnit tak, jak jí vidíte vlastníma očima, je třeba si intenzitu pohlídat.

Naše nabídka digitálních fotoaparátů

Projděte si

Vytisknout