• Autor: Redakce
Chcete-li hrát fotbal, pravidla zkrátka musíte znát. Pokud chcete hrát co nejlépe podle pravidel, ale nepotřebujete zrovna složit zkoušku pro licenci rozhodčího, tento článek je právě pro vás. Vysvětlíme si zde totiž základní pravidla fotbalu – stručně a přehledně.
Alfou a omegou při hraní fotbalu je hrací plocha. Pravidla fotbalu jsou v tomto ohledu poměrně benevolentní a spoustu parametrů nechávají na rozhodnutí organizátorovi dané soutěže. Například povrch může být jak přírodní, tak umělý – záleží na pravidlech daného zápasu nebo turnaje.
V případě rozměrů hřiště jsou pravidla jasnější, ale stále do značné míry volná. Hřiště musí být obdélníkové, přičemž pomezní strany jsou vždy delší než brankové. Regule nařizují, že hrací plocha má měřit 90 až 120 metrů na délku (pomezní strana) a 45 až 90 metrů na šířku (branková strana).
Když už máme hřiště, je na něm třeba vyznačit vše podstatné. Kromě čar kolem celé hrací plochy (tj. vyznačení brankové a pomezní čáry) je třeba nakreslit i další území důležitá pro hru.
Hrací plocha je rozdělena na poloviny středovou čárou. Ta spojuje středy obou pomezních čar. Uprostřed středové čáry je dále vyznačena středová značka, kterou obklopuje středový kruh o poloměru 9,15 metru.
Brankové území je oblast bezprostředně kolem branek (rozměry fotbalové branky najdete níže). Dle oficiálních pravidel fotbalu se vyznačuje následovně:
Na brankové území navazuje pokutové území. Značí se podobně jako to brankové, ale je větší a má několik prvků navíc.
Oblast okolo rohů hrací plochy je třeba vyznačit čtvrtkruhem o poloměru 1 metr a také praporkem vysokým alespoň 1,5 metru.
Rozměry fotbalové branky jsou jasně dané. Kromě toho, že branky musí být samozřejmě umístěny uprostřed každé brankové čáry (tyče jsou stejně daleko od rohů), dané jsou hlavně rozměry. Vzdálenost mezi tyčemi musí být 7,32 metru a výška fotbalové branky, tj. vzdálenost břevna od země pak 2,44 metru. Obě tyče i břevno jsou bílé a jejich šířka a hloubka nesmí přesáhnout 12 cm. Průřez by měl být čtvercový nebo obdélníkový, dále ale může být i kruhový nebo eliptický. V rámci bezpečnosti jsou branky k zemi pevně ukotveny, a to i v případě přenosných branek.
Fotbal hrají dvě družstva, kde každé družstvo má nanejvýš 11 hráčů a jeden z nich je brankář. Nejnižší přípustný počet je pak 6 + 1 hráč – u obou družstev ovšem musí být počet stejný. V případě, že je hráčů méně, mluvíme o tzv. fotbalu malých forem neboli o malé kopané. Pravidla fotbalu malých forem si ve většině případů určují přímo organizátoři zápasu a hraje se podle nich zejména v zápasech dětí a mladistvých.
Každý tým může mít až 6 náhradníků, není-li stanoveno jinak. Střídání se musí oznamovat rozhodčímu. Jména hráčů i náhradníků se oznamují dopředu rozhodčímu. Hráč, jehož jméno nebylo dopředu oznámeno, nemůže nastoupit do hry ani jako náhradník. Tým může vyměnit také brankáře, a to za jakéhokoliv člena týmu – střídání ovšem musí proběhnout v době, kdy je hra přerušena.
V zápase by měl být jeden hlavní míč a několik náhradních pro případ poškození nebo zakopnutí míče daleko od hrací plochy. Požadavky na míče jsou poměrně přímočaré:
Pokud si chcete být stoprocentně jistí, že je míč podle všech oficiálních regulí, hledejte míče s označením FIFA Quality, FIFA Quality PRO nebo IMS.
Když už je vše připraveno, je čas zahájit hru.
Pokud se družstva a rozhodčí nedohodnou jinak, hra se hraje na dva poločasy po 45 minutách. Veškeré případné úpravy hrací doby se provádí před zápasem a musí být v souladu s pravidly soutěže. Mezi jednotlivými poločasy mají hráči nárok na maximálně 15minutovou přestávku.
Před utkáním si týmy hází mincí. Vítězné družstvo má právo zvolit si branku pro první poločas, druhé pak zahajuje poločas výkopem. Po přestávce se poloviny hrací plochy mění.
Útočící hráč se nachází v ofsajdové pozici, nachází-li se v případě nahrávky směřující k němu blíže k protivníkově brance než spoluhráč s míčem. Samotná ofsajdová pozice není trestná. Hráč, který se v ofsajdové pozici nachází, je trestán jen tehdy, když se některý z jeho spoluhráčů dotkne míče, přičemž hráč v ofsajdové pozici nějak ovlivňuje hru nebo soupeře. Zdali došlo k ofsajdu, nebo ne, záleží na rozsudku rozhodčího.
Pokud se některý z hráčů proviní proti pravidlům, mohou být nařízeny následující tresty.
Z přímého volného kopu může být přímo vstřelena branka. Nařizuje se v případě nedbalosti, bezohlednosti s použitím nepřiměřené síly. Například když hráč vrazí do soupeře, skočí na něj, jinak jej udeří, kopne nebo třeba podrazí. Přímý volný kop se nařizuje i při úmyslném hraní rukou, držení soupeře nebo při nesportovním chování vůči soupeři.
Pro vstřelení platné branky z nepřímého volného kopu musí být míč po výkopu ještě alespoň jednou tečován. Nařizuje se při menších přestupcích, např. při nebezpečné hře nebo bránění brankáři v rozehře. Nepřímý volný kop je odpískán také, když brankář úmyslně zdržuje hru nebo se brankář dotkne míče rukou po nahrávce od spoluhráče.
Pokud k některému ze zmíněných přestupků dojde v pokutovém území, může být nařízen pokutový kop. Jeden hráč se s míčem postaví na pokutovou značku a střílí přímo na branku, přičemž se z rozběhu nesmí zastavit ani jinak klamat brankáře. Ostatní hráči musí stát mimo pokutové území. K provedení pokutového kopu musí dát pokyn rozhodčí.
Ke vhazování dochází, kopne-li některý hráč míč přes pomezní čáru pryč z hrací plochy. Z místa, kde k přestupku došlo, rozehrává hodem přes hlavu protihráč. Ze vhazování není možné dát branku.
Ke kopu od branky dochází, kopne-li útočící hráč míč přes brankovou čáru bránícího týmu. Brankář, případně jiný bránící hráč míč odkopne z libovolného místa uvnitř brankového území. Z kopu od branky je možné dát branku.
Ke kopu z rohu dochází, když bránící hráč kopne nebo vyrazí míč za svou vlastní brankovou čáru. Útočící hráč vykopne míč z libovolného místa v rámci rohového čtvrtkruhu, který je nejblíže k místu přestupku.
Kromě trestů v podobě kopů nebo vhazování může rozhodčí rozhodnout o osobním trestu. Mluvíme zde o známých žlutých a červených kartách.
Hráč obvykle dostává žlutou kartu v případě závažnějších faulů, ale může být i napomenut rozhodčím, zdržuje-li hru, protestuje-li proti rozsudku, porušuje pravidla nebo se proviňuje nesportovním chováním.
Hráč může být vyloučen, zabrání-li dosažení branky hrou rukou nebo přestupkem, za který se nařizuje přímý kop, hraje-li surově, chová-li se velmi nesportovně nebo je podruhé napomenut žlutou kartou.
Fotbalových pravidel je celá řada a spolehlivě pokryjí celou knihu. V našem článku jsme ovšem shrnuli ta nejpodstatnější, která by měl každý fotbalista nebo fanoušek znát.
Fotbalové vybavení Alza Sport