Značka State of Decay je dobrým příkladem toho, jak může menší studio prorazit až mezi ty největší hráče. Vývojáři z poměrně malého uskupení Undead Labs započali příběh této survival akční adventury se zombiemi v hlavní roli již na Xboxu 360, kde State of Decay vyšlo jako prakticky bezvýznamný titul, navíc ještě tehdy v nemrtvými značně přesycené době. Po vydání hry i na PC se však prodaly více než 2 miliony kusů a nic tak nebránilo odstartování vývoje State of Decay 2. Tentokrát už však s větším rozpočtem, a především podporou samotného Microsoftu, který hru vydává. Titul tak opět vychází exkluzivně na Microsoft platformách, tedy PC a Xbox One. S velkým rozpočtem a gigantem z Redmondu však rostou i očekávání. Zvládlo State of Decay 2 vstup mezi velké hráče? Dozvíte se v naší recenzi.
• Žánr: Survival, akční adventura • Multiplayer: Ano (online, co-op) • Vývojář: Undead Labs • Vydavatel: Microsoft • Datum vydání a Platformy: 22. květen 2018 (PC, Xbox One) • Homepage: stateofdecay.com/ • Čeština: ?
• Recenze: 17. 5. 2018 • Autor: Filip Němec
Zatímco některé mechaniky State of Decay 2 jsou dosti originální a svérázné, základní premisou příběhu je stará dobrá zombie apokalypsa. Záhadný vir způsobil nákazu, jež se nezadržitelně šíří a naplnily se ty nejhorší představy. Internet, elektřina a tím pádem i globální spojení celého světa ze dne na den přestalo existovat. Největšími technickými zázraky jsou najednou dobíjecí tužkové baterie, a pokud byl benzín drahý už před tímto neštěstím, nyní působí vzácněji než tekuté diamanty.
Díky rychle se šířící nákaze jsou města a hustě obydlené oblasti zakázané zóny, jež by si zasloužily pouze kobercové bombardování. Naopak venkov, kde byla koncentrace obyvatelstva podstatně menší, je stále relativně bezpečným místem a ta hrstka přeživších, která se zde nachází nebo hledá nové útočiště, má výrazně větší šanci na přežití. Z toho důvodu se celá hra odehrává na venkově, do měst se ve State of Decay 2 nepodíváme.
Pokud toužíte po nějakém větším příběhovém zasazení, budete muset mrknout do záložky How to play v nabídce hry, jinak vás totiž State of Decay 2 okamžitě vpustí do akce. Všemu předchází kratičký, ale dobře udělaný tutoriál, který seznamuje základním ovládání hry a na jeho konci si zvolíte, kam bude vaše výprava směřovat. Na výběr dostanete ze tří map, jež reprezentují popisy, jako je opuštěně údolí či naopak náhorní plošina uprostřed přírody. Právě jedna z vybraných oblastí se pak stane vaším novým domovem, přičemž jde o opravdu rozsáhlou mapu. Svou rozlohou se jedna samostatná oblast rovná všemu, co první díl obsahoval celkově a rovnou předesílám, že prozkoumat danou část celou, je zábava na desítky a desítky hodin.
Po krátké jízdě autem se již přesunete do nové oblasti, kde samotná zábava začíná. Čeká vás vyčistění domu, který se zdá být vhodný pro vaši první základnu. Už zde State of Decay 2 natahuje svou zombifikovanou ruku, jenž nabízí některé velmi zajímavé a originální herní mechaniky. Předně musíte vyčistit každou místnost od nepřátel a zajistit okolí, k čemuž vám dopomáhá i minimapa, jež se stane nepostradatelným pomocníkem prakticky při všech činnostech.
Poté už si můžete zapálením lucerny přivlastnit celou budovu a začít s jejím zvelebováním, čímž začíná vcelku originální zábava. Zatímco ve smyslu survival adventur je State of Decay2 dosti podobné třeba DayZ nebo dalším ne-zombie adventurám, co se týče budování základny tu máme co dočinění s nečekaně detailním mixem strategie a klasického tycoonu. Jak uvnitř domu, tak i na jeho pozemcích můžete stavět nejrůznější přístřešky podle toho, jakým stylem plánujete hrát a které suroviny potřebujete. Provizorní ošetřovna léčí nemocné a vyrábí tolik potřebné léky, zatímco zahrádka produkuje jídlo. Právě domácí záhonky jsou novinkou oproti prvnímu dílu, kde bylo shánění potravy často otravnou a repetitivní činností.
Všehovšudy můžete vybudovat zhruba třicítku stanovišť, od jednodušších věcí, jako jsou postele, až třeba po kovárnu, kde jde vyrábět a opravovat zbraně. State of Decay 2 však nefunguje tak, že obsadíte dům, postavíte dvě až tři stanoviště a tím budování končí. Je to běh na dlouhou trať. Začínáte se špatně vybaveným baráčkem a po desítkách hodin končíte s pevností, jež si dokáže sama vyrábět elektřinu, jídlo a ubránit se nočním vpádům nakažených obyvatel, kteří se dost možná vrací do svého původního bydliště.
Na to všechno ale potřebujete dvě věci. Suroviny a lidé jsou dva podstatné elementy, bez kterých se ve světě State of Decay 2 neobejdete, a zatímco na lidské osazenstvo se podíváme v další části recenze, teď si blíže posvítíme na suroviny. Ty musíte hezky po svých shánět po celém okolí, přičemž se vyplatí nejprve vyšplhat na nějaký stožár a pouhým pohledem prozkoumat prostranství kolem vás a na mapě si tak odemknout okolní budovy. Můžete pak postupovat zcela logicky, kdy v lahůdkářství najdete potravu a v autoservisu naopak více technicky zaměřené vybavení. To je potřeba donést zpět na svou základnu, abyste ji mohli patřičně rozšiřovat, a především udržet při životě a dobré morálce ostatní členy vaší party.
Jsou to právě lidé, kteří jsou dalším zcela stěžejním prvkem. State of Decay 2 je totiž titul založený na spolupráci a tvorbě komunity. Ve světě plném zombie se v jednom těžko přežívá, zejména pokud chcete vybudovat fungující základnu. Pokud máte ale dostatek lidí kolem sebe, někdo může pracovat na ošetřovně, jiný se zase starat o záhonky, bránit základnu a samozřejmě se spolu s vámi vydávat na výpravy. Tvorba komunity jde také ruku v ruce se zvelebováním vaší základny, protože vlastní kovárna vám bude k ničemu, když v ní nebude mít kdo pracovat.
S rostoucí komunitou se ale zvětšují také její nároky. Musíte produkovat více jídla, mít dostatek postelí, odpovídající zdravotní péči a rovněž dobrou morálku. A co třeba, když se jeden z členů vaší party nakazí virem a vy zrovna nemáte protilátku, která se vyrábí z odebrané tkáně těch nejhorších protivníků? Přestože komunita je něco jak rodina, účel světí prostředky, a pokud ji chcete udržet zdravou, nakaženého člena musíte vyrazit z party nebo ho v případě nutnosti rovnou zabít. Jelikož ale fungují přátelské vazby, morálku to rozhodně nezvedne, přestože jste udělali pro budoucnost komunity dobrou věc.
State of Decay 2 tak nabízí i nečekaně detailní strategické a budovatelské prvky, které nejsou vyloženě dobré a špatné, pouze záleží na vašem stylu hraní. Někdo bude chtít obrovskou základnu, jež pojme dvacet členů a nevadí mu neustále hlídat produkci jídla. Jiný hráč zase dá přednost menší základně s pěti kamarády a zhlédne se v častějších a delších výpravách. Hra si navíc hodně zakládá na jednotlivých osobnostech, přičemž hrát můžete za každého člena vaší party, což je dokonce i nutné, protože State of Decay 2 sází na realismus. Každý tak musí čas od času odpočívat a díky přepínání postav zde neexistuje nic jako přečkání noci do rána.
Pokud je vaše aktuální postava unavená nebo musí na ošetřovnu, prostě ji tam odvedete a přepnete na jiný charakter. Pokud však některý z členů vaší komunity zemře, neexistuje nic jako nahrání uložené pozice. Smrt je v State of Decay 2 permanentní a častokrát se tak musíte rozloučit s postavou, s níž jste hráli třeba i 30 hodin a jenž byla i notně vylepšená. To zní na jednu stranu dost otravně, ale přidává to hře nečekaně silný survival prvek. Jakmile vám alespoň jedna postava zemře, nic už nebude jako dřív.
Na State of Decay 2 obdivuji dvě věci. Jednak je to skvělé propojení zombie apokalypsy s budovatelskými prvky, které jsou pro žánr zombie her poměrně velkou inovací, a zejména pak svobodu, s jakou můžete druhý díl State of Decay hrát. Již od prvního dílu se hra prezentuje jako kooperativní akce, kde se lze až ve čtyřech lidech vydávat na společné výpravy a budovat základnu. To je samozřejmě pravda a nikoho asi nepřekvapí, že s živým spoluhráčem je zkrátka a dobře hraní nejzábavnější. V takovém případě budete ždímat ze State of Decay 2 naprosto maximum.
Co však chválím především, je možnost oddat se čistému singleplayer zážitku. AI parťáků funguje poměrně dobře, a přestože s nimi není logicky taková zábava jako s živými hráči, většinou vás nezklamou. Takže pokud zrovna nemáte přátele, kteří by State of Decay 2 vlastnili a na hraní s neznámými hráči se nechcete spoléhat (DayZ by o tom mohlo vyprávět tisíce příběhů), není nic snazšího než nastavit hraní na private, přičemž v případě hraní na Xboxu One tak nepotřebujete ani předplatné pro multiplayer.
Pokud se však zaměříte na hraní s živými hráči, a to rozhodně doporučuji, budete benefitovat z mnoha funkcí, kde stojí v čele tzv. „drop-in/drop-out“ multiplayer. Díky tomu se můžete kdykoli připojit do něčí hry a opět se kdykoli odpojit, není třeba na nic čekat, ani se nijak omezovat. Stejně samozřejmě funguje i vaše hra, takže lze v jakémkoli okamžiku pozvat cizího hráče, nebo dokonce požádat o pomoc. V tomto směru funguje State of Decay 2 podobně jako Monster Hunter World, kde můžete jednak sami žádat o pomoc cizí hráče a stejně tak vyhledávat jiné nešťastníky v nouzi.
Z předchozích řádků se zdá být State of Decay 2 jako jasnou koupí pro všechny milovníky zombie her a vlastně to tak opravdu je, avšak připravte se na kompromisy, které budete muset u hraní učinit. Zatímco herními možnostmi nebo třeba rozlohou je druhý díl State of Decay už opravdu hrou s velkým H, technické zpracování dává jasně najevo, že jde pořád o titul s menším rozpočtem a snad i méně zkušenějšími autory. Ovládání není tak doladěné, jak byste si kolikrát přáli, animace postav také občas zazlobí, nemluvě o technických nedodělcích, jako je prolínání textur, velmi špatný antialiasing a naprosto otřesná vykreslovací vzdálenost.
Za vše hovoří i dostupná funkce, která vás teleportuje na místo opodál, to když se někde zaseknete a nemůžete se vyprostit. Na standardním Xboxu One navíc nevypadá State of Decay 2 nijak k světu, přestože použitý Unreal Engine 4 by měl posloužit více než dobře. Na PC je už vizuální stránka o poznání lepší, ale na Xboxu mě neustále iritovaly škaredé textury a zejména chudší prostředí a bohužel i často se opakující domy či některé interiéry. State of Decay 2 je velmi dobrá hra, ale nemůžete od ní očekávat, že akční pasáže a průzkumy okolí nabídnou kvality srovnatelné třeba se sériemi Tomb Raider nebo Uncharted.
Vypadat animace postav, souboje, či pestrost okolí jako třeba v posledním Tomb Raideru a přitom moci dělat všechny ty skvělé věci, jako je budování základny a průzkum obrovského okolí, rozhodně byste si teď četli o jedné z nejlepších her měsíce května. Technické zpracování vás ale občas vytočí více než neústupná zombie s krvavě rudýma očima. Mám navíc osobně mírnou obavu, že State of Decay 2 začne u mnoha hráčů postupně ztrácet dech. Díky vývoji základny se sice hratelnost drobně mění, ale ve výsledku je vše stále o tom samém. Hledání surovin, udržování základny, přečkání noci, kde vidíte asi jen na dva kroky a tak stále dokola.
Pokud vás ale promyšlená kombinace budovatelské strategie a akční adventura chytne a nebudete tolik dbát na technickou stránku hry, mohu vám rozhodně State of Decay 2 doporučit. Body k dobru si pak můžete přičíst nejenom za velmi příjemnou cenu, ale také účast v programu Play Anywhere, což znamená, že pokud si tuto zombie adventuru koupíte na PC nebo Xbox One, automaticky získáváte hru i na druhou platformu. State of Decay 2 vychází 22. května na PC a Xbox One, na kterém jsme hru recenzovali.
Klady
Zápory
Hry byly mým nejlepším přítelem i milenkou již od dětství. O hrách jsem začal psát už na střední škole, čímž jsem vysedávání u herních strojů ospravedlňoval nejdříve před rodiči i přítelkyní a nyní před manželkou. V minulosti jsem ve formě textu i herních pořadů přispíval pro magazíny jako Games.cz, Eurogamer.cz či Zing.cz. V Alza Magazínu a GEMu mám na starosti herní konzole všeho druhu, videoobsah a z her pak zejména závody. V osobní rovině jsem navíc hlavním strůjcem vyostřených diskusí mezi konzolisty a PC Master Race, do které jsem se nenápadně také přidal, přestože moje herní srdce bije zejména pro pohodlné gaučové hraní.
• Preview: 20. 3. 2018 • Autor: Filip Němec
Velká část zombie her je buď o samotářském stylu života, kde všichni fungují na vlastní pěst, nebo naopak sází na kooperaci jako třeba série Left 4 Dead. Ta nebude chybět ani ve State of Decay 2, ale ústředním motivem, stejně jako v prvním díle, zůstává budování komunity. Tentokrát bude platit „čím více, tím lépe“ a nemluvíme teď ani tak o nábojích nebo umlácených zombících. Ve hře půjde především o budování společenství přeživších, kde každý má svou roli a každý lidský život se počítá. Tedy, pokud se náhodou nenakazíte. Pak musíte, rovněž v rámci komunity, jít hezky pod drn.
Předností hry je velký otevřený svět, jenž bude mimo jiné nabízet zajímavá místa, kterým při troše štěstí můžete říkat domov. Opuštěná nemocnice, srub na kopci, zkrátka a dobře cokoli, co se dá dobře opevnit a je zde z různých důvodů strategicky výhodné zůstat. Zatímco je tak State of Decay 2 v zásadě klasickou akční střílečkou z pohledu třetí osoby, pokud jde o vaši základnu, nabídne hra strohé, leč zajímavé budovatelské prvky. Jak moc bude tento aspekt detailní a propracovaný zatím přesně nevíme, rozhodně však půjde o nepostradatelnou část hry.
Svou pevnost můžete postupně vylepšovat, což bude žádoucí pro celou vaši komunitu, která funguje jako stěžejní prvek hry. Pomyslným cílem State of Decay 2 bude vytvořit co největší a nejsilnější společenství přeživších a k tomu je samozřejmě potřeba kvalitní zázemí. Těžko se bude schovávat v nezabezpečeném srubu třeba třicítka lidí. V tomto ohledu si hra vypůjčuje prvky budovatelských strategií. Pokud tak budete chtít navyšovat služby a komfort vaší základny, což bude vyžadovat více a více přeživších, kteří přiloží ruku k dílu, musíte například vytvořit další lůžka, pěstovat více zeleniny či poskytovat adekvátní zdravotní péči.
Právě tvorba základny bude o něco komplexnější, ale zároveň půjde pouze o jeden z prvků hratelnosti, který by neměl zastínit klasickou akci. Novinky se tak ponesou především v duchu lepší provázanosti a logičnosti prvků, kdy právě zmíněné pěstování jídla je příjemnou novinkou. V předchozích dílech jste si totiž museli potravu shánět sami. Vítanou změnou ve State of Decay 2 je rovněž možnost vlastnit více základen, přičemž autoři oznámili, že při přesunu mezi nimi by vám měly zůstat všechny dostupné suroviny.
Příjemného nabobtnání nedozná pouze herní obsah, ale i rozloha světa. Při vydání budou k dispozici tři rozličné oblasti, přičemž všechny by měly být velké jako celá původní hra. Na každé mapě tak můžete mít svou základnu a přesouvat se mezi nimi půjde zcela jednoduše. Tento prvek by měl imitovat logický přesun na novou základnu (tak jako v případě skutečné apokalypsy) a využívat ho budete v momentech, kdy se rozhodnete prozkoumat nová území, najít čerstvé suroviny či zachránit další přeživší.
V takovém případě přesunete celou svou komunitu, přičemž právě lidský prvek v rámci umělé inteligence opět dozná drobných vylepšení. Zatímco původní hra obsahovala předem vytvořené archetypy postav, které se pouze střídaly, State of Decay 2 bude jejich vlastnosti generovat zcela náhodně. Někdy například zachráníte dobrodruha, jenž je schopen na svých cestách najít vzácné suroviny, jindy se naopak do vaší komunity dostane jemná žena, která by mimo bezpečí základny nepřežila ani deset minut, zato je ale skvělou zahradnicí. Na jedné straně tak bude třeba mixovat složení společenství podle vašich potřeb a tužeb, zároveň však budete bojovat s nutkáním zachránit všechny a posléze pro ně hledat uplatnění nebo jen volnou postel.
Je dobré upozornit na to, že ačkoli se tak State of Decay 2 může tvářit, nejde čistě o online hru a už vůbec ne o MMO. Naprosto vše si budete moci užít pouze sami za doprovodu umělé inteligence, hra samotná však přímo vybízí ke kooperaci. Nabídne třeba populární „drop-in/drop-out“ multiplayer, což znamená, že ostatní hráči se mohou do vaší hry kdykoli připojit a zase odpojit, aniž by to ovlivnilo průběh hraní. V rámci online kooperace si můžete zahrát až ve čtyřech lidech najednou.
Zásadním nedostatkem prvního dílu bylo grafické zpracování, to ale omlouval fakt, že šlo v de facto o nezávislý titul. Dvojka už se však vydává do střetu s těmi největšími konkurenty, vždyť v podobný čas má vyjít exkluzivita pro PS4, Days Gone, která rovněž sází na hordy nemrtvých a otevřený svět, přesto jde ale ve výsledku o dosti odlišně zaměřený titul. Bohužel ani State of Decay 2 se zatím netváří příliš uhlazeně, co se vizuálu týče. Toho jsou si vědomi i samotní autoři – argumentují tím, že jejich titul je především o hratelnosti. S takovým přístupem to ale budou mít v nabité konkurenci hodně těžké.
Díky úspěchu původní hry Microsoft očividně na State of Decay 2 hodně sází, titul je tak zařazen do oblíbeného programu Xbox Play Anywhere. To znamená, že při koupi digitální verze získáte zároveň State of Decay 2 i na druhou platformu. PC verze bude dostupná pouze prostřednictvím digitální distribuce. Pokud jste majitelem Xboxu One a zároveň předplatitelem Xbox Game Pass, máte další důvod k radosti. Hra bude ode dne vydání součástí tohoto programu, takže si ji budete moci zahrát bez dalších investic.
Příjemná je i cena, která bude zhruba poloviční oproti většině velkých titulů. Pokud si ale připlatíte za Ultimate Edici, dostanete předběžný přístup k plné hře už čtyři dny před vydáním, kód na původní hru v Year One Survival Edition a další doplňkový obsah. State of Decay 2 vychází 22. května 2018 na PC a Xbox One.
|
Minimální HW požadavky | Doporučené HW požadavky |
---|---|---|
Operační systém | Windows 10 64-bit | Windows 10 64-bit |
Procesor | Intel Core i5-2500 / AMD FX-6300 | Intel Core i5-4570 / AMD FX-8350 |
Grafická karta | NVIDIA GeForce GTX 760 / AMD Radeon HD 7870 | NVIDIA GeForce GTX 960 / AMD Radeon R9 380 |
DirectX | DirectX 11.0 | DirectX 11.0 |
Operační paměť | 8 GB RAM | 16 GB RAM |
HDD | 16 GB | 16 GB |
State of Decay 2 vychází 22. května 2018 na PC a Xbox One.