Steel Division 2 (RECENZE) – RTS pro historické nadšence

Obsah recenze Steel Division 2

1. Ve Steel Division 2 máme možnost vidět fázi války, s níž počítal jen málokdo
2. Fanoušci PvP si ve Steel Division 2 opět přijdou na své
3. Co divize, to do jisté míry unikát
4. Eugen Systems posunují svou tvorbu skrze Steel Division 2 zas o něco dál, stačí to však?
5. Recenze Steel Division 2: závěrečné hodnocení
6. HW nároky pro Steel Division 2 PC

Ve Steel Division 2 máme možnost vidět fázi války, s níž počítal jen málokdo

• Recenze: 21. 6. 2019 • Autor: Ondřej Zeman

Snad každý hráč, který měl někdy možnost hrát strategii z dílen Paradox Interactive či studoval více diplomacii, jistě ví, že vyhlášení války není jen tak. Nebo lépe řečeno, pokud proti sobě nechcete poštvat velkou část světa, vždy k odstartování konfliktu musíte mít pádný důvod, s jehož pomocí ostatním odůvodníte, proč jste se rozhodli pro ofenzivu. Ideální je nechat vyhodit do vzduchu pár budov, nebo s vlastními jednotkami provést řadu provokativních akcí ospravedlňujících vaše následující kroky. Kdyby se Adolf Hitler držel zavedených pravidel, zřejmě by k otevření východní fronty vůbec nedošlo, díky čemuž bychom nedostali ani Steel Division 2.

Hitler se však v případě odstartování ofenzivy na východní frontě úplně vykašlal na to, co si o něm ostatní světové mocnosti myslí. Po vytvoření protektorátu Čechy a Morava, výpadu na Polsko, zabrání Francie a střetech nad Británií o něm totiž už zřejmě horší mínění ani mít nemohly. Stalina tímto krokem ale překvapil natolik, že nebyl po mnoho měsíců schopen adekvátně zareagovat. Nakonec se však i s pomocí Američanů zmohli Sověti na protiútok. Ve Steel Division 2 máme možnost absolvovat za obě zúčastněné strany šest historických bitev formujících situaci na východní frontě. Zajímavý mi v tomto případě přijde fakt, že většina střetů se odehrává především v průběhu roku 1944, kdy už byla řada výrazných momentů dávno zapsána krví do historie.

Bojovat se v Steel Division 2 bude u Bobru, blízko řeky Naratch, o stanici Krupka, či na cestě mezi Moskvou a Minskem. Jakmile pokoříte všechny historické mapy, můžete se vrhnout na generálský režim, který v mnoha ohledech připomíná koncept známý ze série Total War. Na taktické mapě před vás bude postavena armáda čítající několik divizí, nad nimiž budete mít plnou kontrolu. Primárním cílem bude samozřejmě vytlačení nepřítele z jeho pozic a zabrání velké části dostupného prostoru. Bitvy tu lze vést buď ručně, poloautomaticky nebo za absolutní asistence počítače, který v jednotlivých fázích střetu aplikuje strategii nejvíce vyhovující vašim možnostem a sestavě vojska. Celkově se mi tento koncept zamlouvá, v rámci rozsahu jsem však čekal něco propracovanějšího.

Za jistých okolností bych byl ochoten vývojářům z Eugen Systems odpustit to, že jejich obsah zacílený na jednoho hráče není dostatečně rozsáhlý, museli by mi však nabídnout větší spektrum historických bitev. Kompletu by vůbec neuškodilo, kdyby disponoval střety, které proběhly před rokem 1944. V praxi by to znamenalo, že by nám bylo umožněno zúčastnit se finálních momentů obléhání Stalingradu, Moskvy, či bojů v Kurském oblouku, jež jsou v rámci historie považovány za stěžejní okamžiky konfliktu na východní frontě. Tvůrci se bohužel na tyto legendární bitvy vykašlali, což osobně považuji za velkou chybu, jelikož fandové minulosti s nimi jistě stejně jako má maličkost počítali.

Fanoušci PvP si ve Steel Division 2 opět přijdou na své

Ne každý hráč samozřejmě holduje scénářům pro jednotlivce. Většina lidí, která si pořídila Steel Division: Normandy 44, se v rámci hraní nakonec k historické kampani vůbec nedostala. Prakticky veškerý čas, který ve hře strávila, totiž věnovala boji proti ostatním hráčům, jejichž taktika byla přeci jen méně předvídatelná než strategie AI. Eugen Systems na tuto PvP vyznávající skupinku nezapomněli ani ve svém novém projektu z druhé světové války. Opět jí byla věnována velká část obsahu, jímž Steel Division 2 disponuje, což jistě potěší hráče, kterým už střety s tupou umělou inteligencí kontrolující nepřátelské síly v rámci tažení vyloženě lezou krkem.

Utkat se ve Steel Division 2 lze celkem na pětadvaceti odlišně situovaných bojištích, při jejichž tvorbě vývojáři z Eugen Systems čerpali z dobových map a snímků průzkumných letounů jednotlivých stran. Podívat se budete moci do Losnice, Mogileva, Novky, Ostrowna, Tselu, Veselova a na řadu dalších lokací, na kterých jde vidět, že si na nich dali tvůrci záležet. Všechny zmíněné mapy půjde absolvovat v jednom ze tří herních režimů, jež Steel Division 2 nabízí. Tradiční conquest je vám tu nabídnut rovnou ve dvou variacích, jedna bojujícím dá určitý prostor a druhá je postaví ihned proti sobě, aby se nemohli dlouho vyhýbat střetu. Mým favoritem se stal mód breaktrough, v jehož rámci jedna strana kontroluje celou mapu, zatímco druhá má za úkol ji zabrat, což není vždy snadné.

Rozsah startovní ofenzivy určuje ve Steel Division 2 množství financí, které dáte oběma zúčastněným stranám pro začátek k dispozici. Čím větší množství bodů dostanou, tím rozsáhlejší bude počáteční útok, v jehož rámci síly znesvářených frakcí obsadí klíčové pozice, jež je nutné udržet. Definovat budete taktéž průběžné doplňování prostředků. Ty vám poslouží především k povolání nových jednotek, protože s počáteční armádou si po celý zápas vystačíte skutečně jen zřídkakdy, a když už náhodou přežije, bude v dezolátním stavu a absolutně bez munice. Ano, čtete správně. Technika i vojáci mají omezený počet nábojů, takže když je časem nevyměníte či nedovezete zásoby, stanou se z nich položky s nulovou bojovou efektivitou, jež své divizi už moc neposlouží.

Co divize, to do jisté míry unikát

Steel Divison 2 nabízí celkem šestadvacet divizí, jež aktivně zasáhly do bojů druhé světové války. Každá ze stran má k dispozici třináct praporů, jejichž celkové spektrum není nikdy tvořeno jen jednou národností. Nacistická strana má po ruce Němce a Maďary. Popravdě jsem byl překvapen tím, že se vývojáři nerozhodli zakomponovat u tohoto uskupení do hry větší množství alternativ. Spojenci jsou na tom samozřejmě lépe než jejich oponenti, protože u nich díky Steel Division: Normandy 44 naleznete větší škálu států, jimž dominují Sověti, kterým byl dán největší prostor. Vedle nich si však můžete zvolit ještě Francouze, Brity, Američany a britsko-kanadské síly, které v tomto střetu také hrály nemalou roli.

Všechny nabízené divize disponují ve Steel Division 2 unikátním emblémem a spektrem jednotek, jejichž škálu vývojáři z Eugen Systems definovali za pomoci historických záznamů a vzpomínek pamětníků. Když se kupříkladu rozhodnete hrát za Francouze nebo Maďary, musíte automaticky počítat s tím, že vám poskytnou o mnoho chudší paletu tanků či jiné těžké techniky než třeba v případě německé divize Panzer či sovětského Tankového Korpusu. Při výběru strany je právě kvůli tomuto faktoru dobré se vždy řádně zamyslet nad tím, co vlastně od frakce, za niž budete hrát, chcete. Jedni totiž cílí na pěchotu, jiní naopak sází na podpůrné síly či těžkou techniku, jejíž značnou efektivitu kompenzuje vysoká cenová náročnost znemožňující vám nasadit do pole větší počet strojů.

Z předchozího odstavce je vám jistě zřejmé, že pokud herní mapu v Steel Division 2 budete chtít vyloženě zaplavit svými věrnými, tanková divize rozhodně není nic pro vás, jelikož s ní lze kvůli vyšší náročnosti skutečně efektivně kontrolovat jen určité sektory. Jestliže toužíte po tom pokrýt celý svět, je dobré zaměřit svou pozornost na pěchotní praporce, které vám nabídnou až dvanáct variací pěšáků, jež lze za drobné začlenit do řad vaší armády. Počítat však musíte s tím, že technikou disponující oponent na sebe bez větších problémů upoutá klidně i několik oddílů, takže jejich finální výstroj bude nutné volit velmi obezřetně. Každá lehká, střední i těžká jednotka je tu totiž vybavena specifickými zbraněmi a zbrojí, které určují její odolnost vůči nepřátelským střelám.

Přestože vypadají tanky na první pohled nezdolně, stačí proti nim poslat jeden či dva prapory s protitankovými zbraněmi a vyřadíte je z boje dřív než budou schopny natropit větší škody. Takto vybavenou pěchotu jsou naopak schopni během pár chvil rozprášit kulomety vyzbrojená vozidla a kulometčíci, jež dokáže efektivně umlčet jen kvalitní odstřelovač či hřmotná artilérie vytvářející z otravných prvků kusy masa a řádně zdeformovaného šrotu. Proti těmto na dálku orientovaným specialistům je naopak dobré použít letectvo, popřípadě na ně nachystat past v lese snižující viditelnost na minimum. V rámci celku mi přijde návrh jednotlivých jednotek ve Steel Division 2 nadmíru vydařený, špatná není ani balance, jež představovala problém u prvního Steel Division.

Eugen Systems posunují svou tvorbu skrze Steel Division 2 zas o něco dál, stačí to však?

Nová hra od Eugen Systems je komplexní strategií, jejíž tvůrci se v ní zaměřili především na multiplayer, design map a balanci jednotek, jež je na tom ve Steel Division 2 o mnoho lépe než u jeho předchůdce. Podobně jako on však nabízí možná až příliš tradicionalisticky navrženou kampaň bez výrazných historických bitev, která svým zpracováním ohromí jen pár vyvolených. Za vyloženě kladný aspekt popravdě nepovažuji ani celkovou nepřehlednost a velmi vysokou úroveň nepřístupnosti, díky níž si hraní tohoto dílka nezkušení hráči skutečně neužijí, protože jim relativně slušně jednající AI nedá žádnou šanci si jej řádně ohmatat. Popravdě jsem čekal, že se tentokráte vývojáři pokusí svůj titul více přiblížit komunitě, nakonec se tak bohužel nestalo, tak snad příště.

Steel Division 2 je kvalitní strategie, kterou vývojáři z Eugen Systems vytvořili pro nadšence historických bitev, především tedy pro hráče milující rekonstrukce druhé světové války, na něž většina velkých společností zvysoka kašle. Objevit by se toto dílko tím pádem mělo na discích fanoušků wargamingu, na jejichž touhy hledí jen málokdo. Ignorovat by ho naopak zaručeně měla obec pohybující se kolem tahovek a dynamických RTS, které více než na komplexnost často sází na tempo a přístupnost, již tento kus postrádá. Abych byl upřímný, hodně dlouho jsem přemýšlel nad tím, zda u tohoto titulu zvednout palec nahoru, či nikoliv. Nakonec jsem se rozhodl, že Steel Division 2 doporučím, ale jen fandům dějin a taktickým veteránů, zbytek by se jí měl vyhnout.

• Zdroje: Vlastní

Recenze Steel Division 2: závěrečné hodnocení

Hodnocení 75 % Alza Magazín

Hlavní parametry: Hratelnost

75 %

 Audiovizuální zpracování

65 %

 Znovuhratelnost

76 %

Klady

• Komplexní design jednotek
• Kvalitní balance
• Detailně navržené mapy
• Odlišení jednotlivých divizí

Zápory

• Absence významných bitev
• Občas možná až zbytečně komplexní
• Určitá nepřehlednost

Ondřej Zeman

Mé jméno je Ondřej Zeman. Herní žurnalistice se věnuji už více než sedm let, během nichž jsem měl možnost vypracovat se z herního blogera na plnohodnotného žurnalistu na serveru Zing.cz, ze kterého jsem po čase odešel na Alza Magazín. I když jsem hrdým vlastníkem konzole Nintendo Switch, mou největší vášní je hraní na PC, kde jsem měl možnost zrecenzovat už více než dvě stovky různě kvalitních titulů. Slabost mám primárně pro tahová RPG, indie projekty, propracované FPS a komplexní strategie.

Steel Division 2 – Dojmy z hraní

1. Do boje se tentokrát ve Steel Division 2 pouštíme na Východní frontě
2. Eugen Systems mi v uzavřeném testu nabídl hru vyžadující dlouhodobou předvídavost
3. Steel Division 2 cílí na veterány a fandy historie
4. HW nároky pro Steel Division 2 PC

Do boje se tentokrát ve Steel Division 2 pouštíme na Východní frontě

• Dojmy z hraní: 27. 3. 2019 • Autor: Ondřej Zeman

Aktuálně vypuštěná verze Steel Division 2 mi namísto kampaně, rozsáhlého spektra map, či různorodých divizí nabídla jedno bojiště, na němž jsem si mohl otestovat nové herní mechanizmy a zástupce jednotlivých armád. K dispozici mi byly dány tři herní režimy a rozsáhlá oblast u města Orša, po němž je pojmenována jedna z běloruských oblastí kontrolovaných v polovině roku 1941 nacistickým Německem. Každá z herních frakcí tu startovala na jednom z konců map, samotnou vzdálenost definoval výběr režimu. Nejdříve se znepřátelená vojska střetla zřejmě v Breaktrought, stavícího Sověty do role obránců, jimiž v rámci historických faktů skutečně byli. Celkem se boje mohlo zúčastnit až osm frakčních vojsk, různě inteligentních počítačem ovládaných generálů či hráčů.

Vzhledem k tomu, že mi hra poskytla jen jednoho generála za každou herní frakci, nebylo moc třeba uvažovat nad tím, koho si pro následující boj vyberu. Skutečně zásadní bylo jen definování sestavy praporu, s jehož specifikací jsem si minimálně za Němce vcelku slušně vyhrál. Jakmile jsem si nastavil, jaké typy jednotek budu moci v průběhu bitvy za pomoci akčních bodů povolat do pole, vrhl jsem se do víru boje. Z nastavené palety Steel Division 2 jsem si hned na startu vybral několik těžkých strojů, letectvo, průzkumníky, protiletecká vozidla, lehkou techniku, podpůrnou pěchotu a artilerii, jež jsem rozmístil na zásadních strategických bodech důležitých pro výhru a u stabilně atakovaných hranic, sloužících jako dělicí čára mezi územím kontrolovaným mnou a oponentem.

Eugen Systems mi v uzavřeném testu nabídl hru vyžadující dlouhodobou předvídavost

Primárním cílem všech účastníků bitvy je pro svou stranu obsadit co největší strategické území a udržet více taktických bodů než nepřítel, jemuž po zabrání určitého počtu pozic začne běžet odpočet předznamenávající jeho porážku. Výrazně tento limit pociťuje útočící strana v režimu Breaktrought, který ji vyloženě nutí k divočejším akcím a cílené ofenzivě. Když však hrajete tradiční módy, síly jsou vyrovnané, takže není třeba dělat ukvapené akce či zbytečně rozptylovat své síly po mapě. Velmi zásadní je ve Steel Division 2 dle mého názoru to, aby na sebe byly jednotlivé jednotky navázány, vytvářely si kryt a nebyly podzásobeny kvůli špatnému rozložení zásobovacích vozidel. Jakmile moc rozdělíte svou armádu, nepřítel ji naláká do pastí a řádně zmenší její stavy.

Již zmíněný jednotný postup fungoval hodně slušně už ve starém dobrém Steel Division, kde vás hra trestala za zbytečné drolení sil. Ve Steel Division 2 je tento aspekt zpracován ještě o něco detailněji, díky čemuž se vám skutečně vyplatí jen pečlivě promyšlené rychlé akce. V případě, že budete postupovat spořádaněji a uceleněji, budete mít vždy větší šanci na vítězství, nebo udržení území, než za předpokladu, že byste bez řádného rozebrání budoucího dopadu posílali k nepříteli jednu divizi za druhou. Každá armáda tu má totiž k dispozici jen velmi omezené množství určitého materiálu. Vyplýtvání těžké techniky, nesmyslné výpady a nedomyšlené přesuny můžou předznamenat vaši prohru bez ohledu na to, zda máte přebytek verbovacích bodů či nikoliv.

Samotná bitva je ve Steel Division 2 vždy během na dlouhou trať, protože je nepřítele nutné zcela eliminovat, nebo zabrat dostatek strategických bodů, abyste jej v následujících minutách přiměli ke kapitulaci. Jak jsem už naznačil v předchozím odstavci, síly v tomto neskutečně vysilujícím střetu doplňujete průběžně skrze povolávání záloh, tvořících vaší armádu jakožto celek. Jelikož jsem měl v současné betě k dispozici jen určitou část vojsk, jež mají být dostupné ve finální verzi hry, je velmi těžké mluvit o tom, zda je hra plně odladěna. Aktuálně prezentovaná škála mi však přišla relativně slušně vyvážena, takže bych skutečně uvítal, kdyby bylo zbývajících šestnáct divizí odladěno minimálně stejně dobře jako startovní duo, jež je na tom v rámci sil velmi podobně.

Steel Division 2 cílí na veterány a fandy historie

Na Steel Division 2 je hodně cítit, že Eugen Systems nedělají hry pro nezkušené hráče, nýbrž pro milovníky vojenské historie a zapálené fanoušky strategie, kterým komplexní hratelnost a jistá nepřehlednost nejsou cizí. Jejich nejnovější RTS z druhé světové války je v mnoha ohledech nebývale podobná svému nepřístupnému, leč kvalitnímu předchůdci prezentujícímu nám v minulosti boje na Západní frontě. Prakticky totožně jako před pár lety je nám tu dán k dispozici kousek, jehož hraní rozhodně není pro každého. Celkově se ale jedná o projekt, který nám ve finální verzi nabídne propracovaný systém bitev, rozsáhlou škálu jednotek pro obě bojující frakce a s trochou štěstí také příběhovou kampaň, v níž se budeme moci zúčastnit nejzásadnějších operací na Východě.

Už v uzavřené betě si mě Steel Division 2 dokázalo svým designem získat, protože se jedná o obstojnou bojovou strategii sázející především na realistické zpracování jednotek a relativně slušnou balanci stran. Jelikož je hra aktuálně dostupná skrze testování, jež je spojeno s předobjednávkami, v nichž si lze tento kus pořídit za přijatelnou cenu, rozhodl jsem se, že už v těchto dojmech nový projekt Eugen Systems doporučím určité skupině hráčů. Ti z vás, kteří máte rádi historii, komplexnější kontrolu jednotek a vyšší náročnost, byste po Steel Division 2 měli sáhnout již nyní. Fandové rychlých bitev by si dle mého mínění měli počkat až na vydání, které je aktuálně na PC stanoveno na 2. květen 2019.

• Zdroje: Vlastní