Světelná propustnost zorníku – tedy onoho „skla“ u lyžařských brýlí, přes které se díváme – patří k jeho klíčovým parametrům. Udává, jaká je filtrační schopnost zorníku a to, pro jaké podmínky jsou vlastně brýle určeny. V našem článku se podíváme na vše podstatné, co se světelné propustnosti lyžařských brýlí týká.
Zorník lyžařských brýlí není ze své podstaty není ničím jiným než světelným filtrem. Jeho úkolem je pomoci našemu vidění v náročných podmínkách, což rychlý pohyb na bílých pláních bezesporu je. Podle toho, kolik světla z oblasti viditelného spektra filtr pohlcuje, se rozdělují do pěti kategorií – ochranných stupňů. Ty lze celkem snadno odvodit i pouhým pohledem na vybrané brýle. Dají se totiž odlišit podle zabarvení skla, přičemž barva nemá souvislost s UV filtrem brýlí, který eliminuje neviditelnou část spektra.
Na zasněžených svazích je nejproblematičtější modrá složka světelného spektra, která má vysokou tendenci k rozptylu. Pokud se světelným paprskům postaví do cesty překážka, jako jsou mraky, mlha apod., podíl modré se zvýší a zároveň dochází k většímu lomu paprsků a jejich rozptylu. Výrazně tak mizí kontrasty, obloha splývá se svahem a prakticky mizí stíny. Ačkoliv je pro receptory světla dost, problémy to může dělat našemu stabilizačnímu aparátu. Výsledkem může být až nevolnost.
Proto lyžařské brýle mívají ještě speciální filtr, který se stará o eliminaci modré barvy. Je-li přítomen, může nabývat dvou podob:
Světelná propustnost je pro správnou funkci lyžařských brýlí zásadní. Při nákupu brýlí se rozhodujte podle toho, za jakých podmínek nejčastěji lyžujete a výběr tomu podřiďte. Pokud typy podmínek často střídáte, např. sjíždíte alpské ledovce i sjezdovky v Krkonoších, určitě není od věci mít více lyžařských brýlí s různou propustností.