Teplota grafické karty (NÁVOD)
Jakou teplotu má vaše grafická karta během hraní? Že to nevíte? Není vůbec od věci umět zjistit, zda nedochází k přehřívání GPU, a vědět, jak správně monitorovat teploty grafické karty. Možná pro vás bude překvapením, že nižší teploty nejsou vždy tím nejlepším řešením. Více se dozvíte v článku.
Teplota grafické karty – OBSAH
- Teplota grafické karty: ZÁKLADY
- Teplota GPU: měření a monitoring
- Přehřívání grafické karty: přepastování a další triky
- Teploty grafické karty: vyššími teplotami k nižší hlučnosti?
- Závěr aneb vždy je prostor pro zlepšení!
i
Ačkoliv by teploty grafické karty neměly překračovat určité meze, ne vždy platí, že méně znamená více. V běžných případech je vztah hlučnosti a teplot asymetrický a nižší teploty za cenu vyššího hluku ničemu nepomůžou, ba naopak. Ideální je odladit si křivku chlazení tak akorát na míru vaší grafické kartě.
Teplota grafické karty: ZÁKLADY
V první řadě je potřeba rozlišovat, u jakého typu grafické karty teploty a případné přehřívání řešíme. Máte klasickou, dedikovanou grafickou kartu, nebo integrovanou v CPU? Nebo dokonce řešíte přehřívání grafické karty v notebooku? Principy měření teploty grafické karty, potažmo grafického čipu, jsou stejné, ale v praxi je to významný rozdíl. Dedikované grafické karty mají mnohem lepší možnosti, jak nadesignovat efektivní a tiché chlazení, zatímco u tzv. IGP (integrovaný grafický čip) toho kromě Delidu CPU a pořádného chladiče moc nevymyslíte.
Co dělat v případě dedikované grafické karty:
- Před výběrem grafické karty důkladně prostudovat kvalitní recenze s testy provozních vlastností.
- Zajistit airflow (proudění vzduchu) v PC skříni.
- U silných modelů typu RTX 2080 Ti zvážit vodní chlazení pomocí fullcover VGA bloků.
Zatímco výkonnostní rozdíly a spotřeba u dnešních grafických karet stejných modelových řad téměř nehrají roli, provozní vlastnosti co do teploty a hlučnosti ano. V chladičích u dedikovaných GPU jsou obrovské rozdíly. Zpravidla ten největší je mezi tzv. referenčními a nereferenčními návrhy chlazení. Referenční chlazení udává výrobce čipu NVIDIA či AMD a výrobce grafické karty ASUS, MSI či Gigabyte je musí dodržovat.
Karty zpravidla chladí i vypadají naprosto stejně. Šikovnost inženýrů se pak pozná až u nereferenčních karet, kde se ze strany výrobců čipů nekladou téměř žádná omezení co do návrhu chlazení. Referenční karty bývají nejlevnější a jsou vhodnými adepty k osazení tzv. fullcover vodním blokem.
Takzvané aftermarket chladiče, které vyrábí např. Arctic, jsou skvělým, výkonným a hlavně tichým řešením tam, kde karta dostala z výroby neefektivní a hlučný chladič, jako tomu bývá u referenčních karet. Zmíněná Accelera se vyrábějí a pasují na většinu modelů grafických karet a dovedou nejen skvěle vyřešit přehřívání grafické karty, ale posunou GPU na zcela jinou úroveň.
Co dělat v případě integrované grafické karty v procesoru:
- Vybrat dostatečně výkonný chladič CPU.
- Zajistit airflow (proudění vzduchu) v PC skříni.
- Velmi pomůže Delid procesoru a případná aplikace tekutého kovu mezi IHS a chladiče.
- U silných modelů typu RTX 2080 Ti zvážit vodní chlazení pomocí fullcover VGA bloků.
Přehřívání integrovaných grafických čipů, lidově řečeno integrovaných grafik, jde ruku v ruce s přehříváním a chlazením procesorů samotných. V klasických desktop PC tento problém zpravidla nenastává, jelikož grafický čip není natolik výkonný, aby produkoval tak velké množství odpadního tepla.
Pokud uživatel potřebuje výkon odpovídající vyššímu TDP, sáhne často po dedikované GPU. Výjimkou jsou herní mini PC typu Intel NUC Hades Canyon, na kterých už si i leccos pořádně zahrajete.
V případě notebooků:
- Před koupí notebooku si pročtěte recenze, které obsahují důkladnou rozborku vnitřností a analýzu chlazení, nejlépe i s kvalitně provedenými testy v zátěži.
- Přepastování teplovodivých spojů ihned po pořízení zpravidla velmi pomůže, jelikož z výroby není tato část chlazení nikdy ideální.
- Velmi efektivním, leč trochu extrémním řešením bývá kompletní izolace PCB a aplikace tekutého kovu přímo na grafický čip i procesor.
- Pomůže i pravidelná údržba ve smyslu pročištění heatsinků a ventilátorů od prachu a jejich případná výměna.
Přehřívání je ovšem tak trochu specialita notebooků. Většina z nich má velmi limitované možnosti co se designu chlazení týče a veškeré komponenty, které produkují hromadu odpadního tepla, jsou naskládané velmi těsně u sebe a leckdy sdílí i tepelný výměník, který slouží k odvodu zbytkového tepla.
Často bývá větší problém s přehříváním procesoru. GPU se chladí lépe, jelikož plocha čipu je výrazně větší než u procesoru. I přesto mívá přehřívání CPU vliv na chod grafické karty, pokud procesor trpí thermal throttlingem. Leckdy jako celku pomůže výkon procesoru více či méně přiškrtit. Pamatujte, že stabilních 80 FPS přinese lepší požitek ze hry než 120 FPS s častými poklesy na 25 FPS.
Svým způsobem je výměna klasické teplovodivé pasty za tekutý kov, ať už je čerstvá a funkční, či nikoliv, trochu extrémní cesta. Zejména proto, že je tekutý kov vodivý a pokud se dostane tam, kam nemá, vyzkratuje celé zařízení. U klasických desktop PC nejde o až takový problém, protože se z povahy věci moc často nepřenášejí.
Na druhou stranu aplikací např. Thermal Grizzly Conductonaut vznikne z notebooku naprosto jiný stroj, co se provozních vlastností, ale leckdy i výkonu týče. Existuje způsob, jak se případnému vyzkratování tekutým kovem spolehlivě vyhnout, a je jím izolace okolní či kompletní elektroniky tekutou izolační páskou či plastidipem. Tento typ služby spolehlivě nabízí náš recenzent laptopů Matěj Uríček ze slovenského ACW servisu.
Teplota GPU: měření a monitoring
Abychom měli relevantní data o tom, jakých teplot naše grafická karta dosahuje a jestli vlastně dochází k přehřívání, potřebujeme hodnoty monitorovat v plné zátěži, např. při hraní hry. Ideálním způsobem, jak tohoto dosáhnout, je použití tzv. RivaTuneru, který využívá např. software MSI Afterburner. Ten nám vytvoří překrytí, tzv. OSD (on-screen-display), přímo ve hře, kde kromě teploty můžeme měřit dalších několik desítek hodnot v reálném čase.
V nastavení OSD můžeme zapnout monitoring nejen teploty, ale i otáček ventilátorů, frekvence videopamětí a grafického jádra, které se hodí sledovat spolu s teplotou grafické karty. Mnohdy totiž může docházet k tzv. thermal-throttlingu, kdy příliš vysoké teploty grafické karty zapříčiní náhlý pokles napětí na GPU společně se snížením operačních frekvencí. Ve většině případů právě tento stav zapříčiní neplynulost snímkové frekvence, lidově řečeno „lagy“, a sekání obrazu.
Používání OSD je tedy dobrým nástrojem nejen pro zjištění teploty grafické karty a případného přehřívání GPU, ale i pro zjištění, jak se vlastně například nové hry spolu s naším hardwarem chovají. Pouze pomocí sledování dat v reálném čase dokážeme zjistit, zda naše grafická karta zbytečně netrpí přehříváním nebo jestli zde není teplotní prostor pro snížení otáček ventilátorů.
i
Naprostá většina grafických karet nemá ideálně vyladěné chlazení na oblíbený auto režim. I ty tišší karty tak bývají zbytečně hlučné. Kartám, respektive jejich chladičům, zpravidla prospívají vyšší teploty kolem 78 °C, čímž vzniká prostor pro znatelně nižší otáčky ventilátorů, což pak vede k prodloužení jejich životnosti. Tento stav přispívá k celkově nižší hlučnosti celé sestavy.
Zmíněný RivaTuner bývá standardně používaný v přibalených softwarech od výrobců grafických karet, které stejně jako Afterburner nabízí možnosti taktování, ladění křivky ventilátorů chlazení a monitoring v OSD režimu. EVGA má například Precision X a ASUS GPU Tweak. MSI Afterburner funguje s drtivou většinou všech dedikovaných grafických karet a za dlouhé roky se tak nějak už stal standardem pro monitoring hodnot v reálném čase.
Existuje ještě další řada šikovných softwarů, které stojí za zmínku, a to zejména proto, že dokáží poskytnout detailní informace o grafické kartě, které by se vám mohly hodit. Namátkou jde o GPU-Z, HWINFO64 a AIDA64. Více o těchto šikovných programech se dočtete v našem článku: Jak zjistit grafickou kartu? (NÁVOD).
Přehřívání grafické karty: přepastování a další triky
Stejně, jako je tomu u výše zmíněných notebooků a leckdy i procesorů, většina grafických karet nemá z výroby ideální teplovodivý spoj. Ačkoliv jde jen v minoritním množství o kritické případy, kdy by byla grafická karta nepoužitelná, pravdou je, že je zde vždy nějaký prostor pro zlepšení. Přepastování už z principu pomůže a použití kvalitní teplovodivé pasty typu Thermal Grizzly Kryonaut efektivitu chlazení ještě umocní. V extrémních případech lze použít i tekutý kov, např. Thermal Grizzly Conductonaut.
Druhou stránkou věci je ovšem architektura GPU a to, jak karta jako taková funguje. V dnešní době výše zmíněné metody co do výkonu mnoho nepřinesou, ale s hlučností grafické karty je to už zcela jiná věc.
V nejčastějších případech se s přehříváním grafické karty setkáme až po nějaké době provozu, kde bývá příčinou prachem ucpaný tepelný výměník chlazení. Na vině mohou být ale i opotřebovaná ložiska ventilátorů či tamní mazivo. To vyvolává větší odpor rotoru a negativní změnu jeho vyvážení. Následky se pak projeví ve formě vyšších teplot vlivem nižších otáček a ruku v ruce přijdou i vibrace, hluk či úplné selhání aktivní části chlazení jako celku.
Výborný kontakt mezi základnou chladiče a čipem je alfou i omegou celého chlazení a správného tepelného přenosu. Nebývá nijak ojedinělé, že tyto dva povrchy (čip i základna chladiče) mívají výrazné nerovnosti už z výroby a kontakt není tak dobrý, jak by mohl být. Dodatečné opracování, tzv. lapování, v drtivé většině případů přináší výrazné zlepšení, ale nejde o jednoduchou práci, vyžaduje totiž trochu praxe a ve většině případů má za následek i ztrátu záruky na celé zařízení.
Jedním z dalších osvědčených triků, jak pomoci své GPU při přehřívání, je tzv. undervolting neboli snížení napětí, na kterém karta pracuje. Toho lze docílit pomocí výše zmíněných softwarových pomůcek, jako je např. MSI Afterburn. I pár milivoltů dolů může pomoci a kartě neuvěřitelně ulevit. Některé karty, a především to platí pro notebooky, jsou z výroby tak špatně vyladěné co do napětí, taktů a teplot, že z nich lehkým podvoltováním uděláte úplně jiný kus hardwaru, který je na rozdíl od toho na defaultním nastavení nejen spolehlivý, ale i tichý.
Teploty grafické karty: vyššími teplotami k nižší hlučnosti?
Většina uživatelů má obecně z vysokých teplot strach a z hodnot nad 70 °C jim už tuhne krev v žilách. Pravdou je, že teploty do 80 °C jsou stále v pořádku, a co víc, chladič je při vyšších teplotách efektivnější. Nemusíte tedy šponovat otáčky ventilátorů za cenu nepříjemného hluku a zbytečného opotřebení ložisek ventilátorů. Ideální je chvíli pozorovat, jak se karta chová, např. při hraní her, jakých teplot, otáček a jakého hluku dosahuje. Např. EVGA 2080 Ti FTW3 ULTRA Gaming si drží v zátěži kolem 70 °C na auto režim, ale není vůbec příjemné ji poslouchat.
Nastavením vlastní křivky ventilátorů lze využít 8–10 °C prostoru, karta krásně ztichne a navzdory selskému rozumu ani nijak netrpí, naopak jí s trochou štěstí prodloužíte životnost. Každá karta se chová trochu jinak, má jiné optimální otáčky, co se hlučnosti i výkonu chlazení týče, a proto je potřeba své kartě věnovat dostatečný čas a křivku chlazení si pečlivě odladit dle potřeby.
Závěr aneb vždy je prostor pro zlepšení!
Správný výběr modelu grafické karty je základ. V tom vám mohou neskutečně pomoci naše recenze grafických karet mého kolegy Pavla Šantrůčka z GPUReport.cz, který ví, jak správně měřit provozní vlastnosti. Je ale potřeba myslet na to, že jak dobrá, tak i horší karta jde vždy poladit a je jen na vás, co všechno pro to uděláte. Nejjednodušší a nejlevnější způsob je odladit si chlazení podle sebe, a pokud stejně jako já nemáte rádi nevyužitý potenciál, můžete grafickou kartu rovnou přepastovat a nebo ji lidově řečeno hodit na vodu, pokud to dává smysl.
Michal Mikle
Jsem overclocker a nadšený Bitcoiner. U počítačového hardwaru mne nevyužitý výkon nenechává chladným a pro své záliby leckdy sáhnu i po tekutém dusíku či po jiných extrémních metodách chlazení. Založil jsem službu pro optimalizaci Intel procesorů delid.cz, skládám PC na míru a baví mě téma soukromí a bezpečnosti. Mimo digitální svět se zajímám o permakulturu a další systémy nízké časové preference.
