Žánr arkádových závodů je vděčný, ale jeho hráči jsou po všech těch titulech jako Forza Horizon či sérii Need for Speed pěkně namlsaní. Své o tom ví i vývojáři ze studia Ivory Tower, kteří v roce 2014 vydali svou prvotinu The Crew. Při pohledu zpět bychom na základě reakcí hráčů i novinářů hovořili spíše o neúspěchu tohoto titulu – první díl The Crew byl lynčován především za neuspokojivý jízdní model a celkovou nezábavnost.
Studio Ivory Tower si však vzal pod svá křídla Ubisoft, a protože se mu závodní arkáda v otevřeném světě hodí do portfolia, zrodil se i druhý díl, který vychází na PC, Xbox One a PlayStation 4. V naší recenzi se podíváme nejen na novinky tohoto pokračování, ale především si zodpovíme otázku, jestli se autorům reparát povedl. Můžete se rovněž podívat na další díl z našeho seriálu Hrajeme…, ve kterém jsme se zaměřili na to, jak se The Crew 2 hraje a jak vypadá.
zdroj: Sony Interactive Entertainment
• Žánr: Závodní arkáda • Multiplayer: Ano (online, co-op) • Vývojář: Ivory Tower • Vydavatel: Ubisoft • Datum vydání a Platformy: PC, PS4, Xbox One (29. června 2018) • Homepage: thecrew-game.ubisoft.com/the-crew-2/en-gb/home/ • Čeština: Ne
• Recenze: 29. 6. 2018 • Autor: Filip Němec
Jak je u titulů od Ubisoftu zvykem, jejich další díly jsou vylepšenou a zvětšenou verzí svého předchůdce a často si z něj vezmou i více, než by se možná slušelo (vzpomeňme třeba na drzou podobnost Assassin's Creed: Origins s nově oznámeným Odyssey). Podobně je na tom i The Crew 2, které se odehrává na té samé mapě jako první díl. Netřeba ale zuřit či dokonce zvedat prostředníček, v tomto případě není tato drobná berlička pro nás hráče tak bolestivá. Základní kostra celé Severní Ameriky sice zůstala zachována a na stejných místech najdete ikonické památky jako je Socha Svobody, Grand Canyon nebo ikonické červené mosty San Franciska, vše je ale vymodelováno zcela od začátku.
Ačkoli jde o čistě ilustrativní fotomontáž, charakter hry vystihuje dokonale. Jádrem The Crew 2 je řádění ve všech možných dopravních prostředcích.
Některá místa vám sice budou povědomá, ale celá mapa je tak neuvěřitelně obrovská, že dost možná na lokace připomínající místa z jedničky stejně ani nenarazíte. Co je tedy zásadním rozdílem dvojky? Především herní náplň. Zatímco první díl se zaměřil čistě na dvoustopé závodění, v případě druhého dílu se autoři vůbec nedrželi při zemi. A to doslova. Kromě souše se budete moci stát králem mořských vln a také vzduchu. Jinak řečeno, v The Crew 2 si zazávodíte nejen ve sporťácích, terénních buginách nebo motorkách, ale také závodních člunech a sportovních letadlech.
Virtuální Severní Amerika pak dostala prozaický název Motornation, který obývají čtyři závodní rodiny. Jedna se zaměřuje na pouliční závodění a najdete ji v centru velkých měst, jiní zase táboří v divočině, protože jsou vyznavači offroadových závodů. Další se pak specializují na profesionální závodění všech směrů a poslední na freestyle. Samozřejmě nejde o rodiny v pravém slova smyslu, The Crew 2 se tím jen snaží naznačit, že na každý druh závodění se zaměřuje určité společenství závodníků, kteří mají svůj osobitý styl a drží při sobě. A vy? Přidáte se ke všem a pokusíte se o metu nejvyšší – stát se jejich šampiónem a opěvovaným miláčkem.
Obrázek 1: Těšit se můžete na nejrůznější přírodní i architektonické památky Severní Ameriky. Obrázek 2: Základna profesionálních závodníků dává jasně najevo, že tady se závodí o pěkné peníze. Obrázek 3: Milovníci nezpevněného povrchu si však na podobné pompéznosti nepotrpí.
Zatímco série Need for Speed se roky zaměřovala na pomstu a šplhání se po žebříčku psanců za volantem a Forza Horizon se pravidelně oddávala festivalovému šílenství, The Crew 2 na to jde jinak. Namísto zkušenostních bodů lovíte followery. Cílem hry je získat co nejvíce fanoušků na sociálních sítích, protože právě počet followerů zde působí jako jediný a ultimativní ukazatel vašeho progresu a jen díky němu se dostanete z naprostého nováčka až na pozici uznávané ikony závodního světa. Největší porci fanoušků dostanete logicky za vyhrané závody, ale dle očekávání se vám připisují noví fandové prakticky za vše, co děláte. Pěkný skok přes hlavní silnici? Těsné minutí nebo nízký průlet pod mostem? Šup a hned jsou tu další followers. V zásadě je ale tento systém úplně stejný jako v jiných hrách, jen vyměnil zkušeností body za fanoušky.
Obrázek 1: Časem se prokousáte pěti úrovněmi, které vám budou postupně odemykat nejen nové události a vozidla, ale také nové druhý závodů. Obrázek 2: V rodině pouličních závodníků tak začnete s obyčejnými městskými závody, ale časem se propracujete třeba i ke driftování a závodům supersportů. Obrázek 3: Zadriftovat si budete moci klidně i na nákladní lodi.
Obrovská mapa však nezeje prázdnotou. Nabízí bohatý herní prostor pro celkem 14 druhů závodů. V rámci offroadu tak můžete vyzkoušet kupříkladu motocross, rallycross nebo terénní obdobu orientačního závodu, kdy máte pevně dané checkpointy, ale jak se k nim dostanete, je už na vás. Stejně tak závody v silničních speciálech jsou rozděleny na klasické pouliční závody, drifty, dragrace nebo profi závody na okruzích. Tak široký záběr pak působí dvousečně. Je sice z čeho vybírat, a pokud vás osloví většina stylů, nebudete se nudit, bohužel mě osobně v arkádě tohoto typu prostě nesedí závody na moři nebo akrobatické létání.
Obrázek 1: Při závodě s vyznačenými checkpointy je pouze na vás, jestli pojedete po silnici, nebo si zkrátíte cestu bažinou. Obrázek 2: Terénní závody se celkově vyznačují svou volností, takže ostřílení jezdci budou mít čas kochat se krásami okolní přírody. Obrázek 3: Naopak při jízdě městem nebudou ničím neobvyklým provizorní rampy vedoucí na střechy výškových budov.
Zatímco vše, co můžete nastartovat na souši, zavání dobrou zábavou, všechny ostatní disciplíny prostě nemají šťávu. Nejhůře jsou na tom závody s loděmi, které jsou neuvěřitelně zdlouhavé a nudné. Občas nějaká zatáčka, skokánek, úhyb nákladní lodi, ale většinou jen křečovitě držíte levý joystick dolů pro lepší aerodynamiku. Jinak řečeno, dvě minuty mokré nudy. Létání je na tom o něco lépe, protože alespoň ovládání je na arkádovou hru dobře vyladěné, a pokud vám letadla nejsou úplně proti srsti, asi nebudete tolik protestovat jako já, nicméně The Crew 2 má být o závodění, spálených gumách a odřených kapotách. Ne o dělání triků ve vzduchu.
Obrázek 1: Rovná vodní plocha kolem a před vámi jen dlouhá dráha s minimem zatáček. Závody člunů zkrátka postrádají jakoukoli zábavu. Obrázek 2: Letadla už jsou o něco zajímavější, zejména díky dobře zvládnutému ovládání. Obrázek 3: To akrobatické létání nakonec není zase tak špatnou kratochvílí.
Celá tato problematika s rozličným herním obsahem má však jeden velký háček. Abyste se dostali na další úroveň, musíte se vždy prokousat téměř každým závodem napříč všemi styly. Autoři sice slibovali, že se budete moci věnovat jen tomu, co vás bude bavit, ale pravdivé je toto tvrzení asi jako některé politické výroky. Teoreticky správné, ale v praxi neuskutečnitelné. Přestože dostáváte nové fanoušky i za četné vedlejší aktivity, jako je zdolávání skokánků, focení selfie s divou zvěří nebo překonávání rychlostních rekordů, tento přírůstek followerů je natolik zanedbatelný, že jediná možnost, jak postoupit na další úroveň a odemknout si nové druhy závodních aktivit, je prostě absolvování všech přístupných závodů. Nemluvě o tom, že v pozdější fázi vás hra bude nutit projet tytéž soutěže na vyšší obtížnost.
The Crew 2 má však dvě tváře. Zatímco někdo se bude soustředit čistě na samotné závody, někdo jiný pojme hru jako závodní GTA, což byl rozhodně i původní záměr autorů. Už od počátku hry totiž máte celou mapu odemčenou a můžete se po ní pohybovat dle své libosti. Navíc od okamžiku, kdy si pořídíte první auto, loď i letadlo, zpřístupní se vám patrně nejgeniálnější funkce závodních arkád všech dob. Fast Fav, jak tomuto prvku autoři říkají, vám dovolí bez čekání (ba dokonce i bez zastavení!) okamžitě přepnout na jiný druh vozidla. Můžete tak klidně jet po hlavní třídě ve svém Camaru a stiskem pravého analogu přepnout na letadlo a vznést se nad ostatní vozidla. Poté lze klidně zaletět nad oceán a stovky metrů ve vzduchu přepnout na člun, který s žuchnutím dopadne do vody. Ostatně, podívejte se sami, jak skvěle tato funkce vypadá.
The Crew 2 je celkově arkádou jako řemen, takže můžete s klidem zapomenout na charakteristické znaky o realismus se pokoušejících závodních titulů. Potřebujete vyměnit jedno auto za druhé? Žádný problém, stačí stisknout dvě tlačítka. Jaké pak ježdění do garáže. Výkonnostní tuning všech dostupných vozů? Kdykoli z rychlé nabídky. I cestování hra ulehčuje na maximum. Ke každému závodu či jedné ze čtyř základen se lze přesunout stiskem jediného tlačítka, The Crew 2 se zkrátka snaží zuby nehty, abyste se co nejvíce bavili, žádné zdržování kolem.
Obrázek 1: Kdykoli lze vyvolat rychlou Fast Fav nabídku a v sekundě změnit dopravní prostředek. Obrázek 2: The Crew 2 je dost volnomyšlenkářský titul, takže pokud špatně vyberete vozidlo, hra vám ho i přesto dodá.
S arkádovým zaměřením pak přichází ještě jedno specifikum, a tím je jízdní model. O ovládání lodí či letadel jsme si už pověděli, jak na tom jsou, ale co samotná auta? Rozhodně o dost lépe než v případě prvního dílu. Už máte pocit, že vámi ovládaný vůz opravdu něco váží a v zatáčkách neignoruje fyzikální zákony, přesto na konkurenci ve formě Forzy Horizon nebo posledního Need for Speed Payback se autoři stále nechytají. Jsou to často jen drobné rozdíly, které ale fanoušek arkádových závodů rychle pozná. Ani odlišnosti v ovladatelnosti jednotlivých vozů nejsou nijak velké, a to je bohužel škoda, protože když přesedláte z divoké sportovní předokolky do Mustangu GT se zadním náhonem, měli byste poznat rozdíl. Hluboce mě zklamaly i driftovací závody, jež pro mě byly utrpením.
Obrázek 1: Výkonnostní tuning je osekán až na úplné základy, v arkádově zaměřeném The Crew 2 však funguje skvěle. Obrázek 2: Vyznavače pohledu z kabiny druhý díl The Crew rozhodně potěší. Obrázek 3: Více než 250 vozů je upraveno pro jednotlivé disciplíny, takže si můžete zjezdit třeba i v terénním Camaru SS.
Ve výsledku záleží hodně na tom, co od hry očekáváte. Pokud jste přísní v hodnocení jízdního modelu či fungování hry, budete občas zamačkávat slzu a tesknit po Forze Horizon 4, která dorazí až v září. Avšak pokud jste méně náročným závodníkem a chcete se především bavit, The Crew 2 nabídne dlouhé hodiny závodní zábavy, pokud překousnete nudnější pasáže na vodě. A pak je tu ještě jeden důvod, proč si The Crew 2 pořídit. Podobně jako první díl, i dvojka hodně sází na skupinové hraní. Otevřený svět přímo vybízí ke společnému řádění dalších hráčů, takže se o svou verzi Severní Ameriky budete dělit s další sedmičkou závodníků. Hra do vaší hry (či naopak) automaticky připojí vaše přátele z friendlistu, popřípadě geograficky (z důvodu kvality připojení) nejblíže se nacházející hráče.
Ta pravá zábava však začíná v momentě, kdy vytvoříte se svými přáteli takzvanou crew. V té mohou být až čtyři hráči, se kterými lze všechny herní aktivity absolvovat společně, což značně zvýší nejen úroveň zábavy, ale také šance na úspěch, protože za vítězství vašeho parťáka dostanete stejnou odměnu, jako byste vyhráli vy. To se opravdu hodí, protože The Crew 2 naproti svému ryze arkádovému vyznění nemá obtížnost nasazenou úplně nízko. Přestože jsem doporučenou úroveň pro každý závod splňoval a nepovažuji se za úplného benjamínka za virtuálním volantem, některé závody jsem opakoval i pětkrát.
Obrázek 1: Nejobtíženější pro mě bylo driftování. Zde se má The Crew 2 od konkurence hodně co učit. Obrázek 2: Naopak při závodě člunů se stačí vyhýbat velkým dopravním lodím a budete tak říkajíc „v suchu“. Obrázek 3: Terénní závody prověří vaše reflexy i orientační smysly.
The Crew 2 sice neexceluje na poli jízdního modelu či rovnoměrné kvality závodního obsahu, ale unikátnost v podobě skvěle navržené a obrovské mapy se tomuto titulu upřít nedá, stejně jako vskutku geniální přepínání mezi jednotlivými druhy vozidel. Hra navíc vypadá velmi pěkně, na první pohled dokonce téměř dokonale. Čím déle však budete hrát, tím více si budete všímat menších i větších nedostatků. Mezi ty významnější patří špatné doskakování textur či vypadávající stíny, ve městech zase občas zamrzí textury budov, které zejména zblízka působí jako dvojrozměrné krabice. Modely vozů jsou naopak nadprůměrné, ale na konkurenci v podobě NFS nebo Forzy Horizon to stále není.
Obrázek 1: Textury budov mohly být rozhodně propracovanější. Obrázek 2: The Crew 2 nabízí i fotografický režim, bohužel ale nelze zpustit při probíhajícím závodu. Obrázek 3: Střídání dne a noci vykouzlí za úsvitu i na konci dne romantické scenérie.
Příběh The Crew 2 však vydáním rozhodně nekončí. Jen samotná kampaň vám zabere 15 až 20 hodin, vzhledem k vedlejším aktivitám a více než 250 vozům v nabídce – pokud vás hra tedy bude bavit, zůstanete ještě dlouho. Autoři navíc slibují pravidelné updaty, které budou, a teď pozor, všechny zdarma! Až do května 2019 budou do hry přibývat dvě nová vozidla měsíčně a v přípravě je také trojice větších rozšíření, jež nabídnou vždy jednu novou herní funkci a novou závodní disciplínu. První rozšíření má vyjít už v říjnu.
Obrázek 1: Rozlehlá mapa nabídne jak vyprahlé pouště, tak i zasněžená údolí. Obrázek 2: Zejména při západu slunce se vám bude každý kout Severní Ameriky zdát jako ideální místo pro fotku.
The Crew 2 nemohu doporučit všemi deseti, protože mě mrzí zejména ne úplně ideální jízdní model a také nucení do všech závodních disciplín (i přes sliby autorů). Na druhou stranu má hra několik předností, které rozhodně stojí za velkou pochvalu, skvěle navrženým světem počínaje a unikátní funkcí Fast Fav konče (s tou si užijete spoustu zábavy). Ostatně, celé The Crew 2 je především o zábavě, často dosti bláznivé. V jaké jiné závodní hře můžete s monster truckem přistát na střeše Pentagonu nebo zcela náhodou najít v přístavu artefakt Triforce z The Legend of Zelda? Tato recenze byla napsána pro PlayStation 4 Pro verzi.
Hlavní devízou The Crew 2 je po bohatém otevřeném světě instantní výměna vozidel díky funkci Fast Fav.
Klady
Zápory
Hry byly mým nejlepším přítelem i milenkou již od dětství. O hrách jsem začal psát už na střední škole, čímž jsem vysedávání u herních strojů ospravedlňoval nejdříve před rodiči i přítelkyní a nyní před manželkou. V minulosti jsem ve formě textu i herních pořadů přispíval pro magazíny jako Games.cz, Eurogamer.cz či Zing.cz. V Alza Magazínu a GEMu mám na starosti herní konzole všeho druhu, videoobsah a z her pak zejména závody. V osobní rovině jsem navíc hlavním strůjcem vyostřených diskusí mezi konzolisty a PC Master Race, do které jsem se nenápadně také přidal, přestože moje herní srdce bije zejména pro pohodlné gaučové hraní.
• Dojmy z hraní: 6. 6. 2018 • Autor: Filip Němec
Velké upozornění hned ze začátku – The Crew 2 se odehrává na opravdu rozlehlé mapě, která je tak velká, že si autoři vypomohli prostředím z prvního dílu. Podobně jako v jedničce se totiž proháníte po celé Severní Americe a jelikož od roku 2014, kdy vyšlo The Crew, se Grand Canyon nezasypal a socha Svobody nespadla, mnoho míst vám bude hodně povědomých. Vývojáři je však do jednoho vymodelovali zcela od začátku, takže nejde o recyklaci v pravém slova smyslu. Pouze se připravte na to, že herní svět vám bude místy povědomý.
V čem tedy tkví hlavní změna The Crew 2? Je to už zřejmé snad ze všech prezentačních materiálů. Zatímco jednička začala jako čistokrevná závodní arkáda s auty a až posléze v DLC rozšířila své působení i na jednostopé stroje, dvojka jde ještě dál. Kromě silnic totiž ovládnete jak vodu, tak i vzduch. Po vodních hladinách se budete prohánět v nejrůznějších motorových člunech, ve vzduchu zase osedláte sportovní letadla. The Crew 2 tak bobtná do nevídaných rozměrů, což může přinést podstatně více zábavy, nebo také útrap.
Cílem hry tak není nic menšího než se stát králem každého závodního směru, jenž je reprezentován i zcela odlišným zázemím. Každá z disciplín má svou základnu, ve které se shromažďují daní závodníci, vylepšují své vybavení, kupují nové stroje nebo se jen tak poflakují. Hra vám jednotlivé tábory představí jako soběstačné sociální skupiny, jež se navzájem skoro nenávidí. Je proto s podivem, že musíte usilovat o prvenství ve všech najednou.
Obrázek 1: I ve druhém díle se podíváme do Severní Ameriky. Sice o poznání hezčí a detailnější, ale prostředí jako takové zůstává stejné. Obrázek 2: The Crew 2 nabídne celkem 14 disciplín, což je úctyhodné číslo. Obrázek 3: Každý ze závodních směrů má svou vlastní základnu, kde se v pohledu z vlastních očí budete moci procházet.
Pokud dám stranou tuto příběhovou nekonzistenci, je tu ještě jeden problém. Vzhledem k silně arkádovému vyznění hry sice není tolik do očí bijící, že se máte stát absolutním králem závodů v kaskadérském létání a zároveň vítězem na vodních skútrech, motorkách, závodních sporťácích či čtyřkolkách a podobně. To se dá ještě přežít. Co je však už nemožno překousnout, je násilné nucení do všech zmíněných disciplín. Nejde se zaměřit pouze na závody aut a třeba létání, když vám dobývání mořských vln tolik nesedne. Věnovat se musíte rovnoměrně všem aktivitám, jinak nepostoupíte ve hře kupředu.
Jak vlastně poznáte, že se vám daří a míříte vzhůru? Pryč jsou zkušenostní body, systém reputace či cokoli známého z jiných závodních arkád. V The Crew 2 vás zajímá jen množství followerů, kteří na sociálních sítích sledují váš postup, a především kaskadérské kousky naprosto při všem, co děláte. Jen díky tomu se můžete posunout na vyšší úroveň a odemknout si tak nové vozy a disciplíny. Kupříkladu pouliční střety naleštěných super sportů budou ze začátku nabízet jen klasické závody nebo časovky, posléze si však odemknete třeba i populární drifty.
Obrázek 1: Jak poroste vaše reputace vyjádřená množstvím followerů, budete si odemykat nové druhy závodů. Obrázek 2: Za vyhrané závody pak vylepšujete své stroje, výkonnostní tuning je ale osekán na minimum. Není to však na škodu. Obrázek 3: Nové součástky vám v cíli vypadnou ve formě lootu. Trošku bizarní na poměry závodních her, ale přesto funkční.
Celkově je typů závodů 14, což je opravdu hodně a spolu s obří mapou patří právě tyto dvě přednosti k největším lákadlům hry. V rámci již od počátku otevřené mapy se můžete dostat naprosto kamkoli a střídat závody lze také zcela libovolně. The Crew 2 je tou nejvíce arkádovou závodní hrou, jakou jsem za poslední roky hrál. Mezi disciplínami se dá pohybovat díky téměř okamžitému teleportu na samotný start, přičemž vám hra automaticky prohodí i vozidlo, pokud se zrovna chystáte ze sporťáku skočit do člunu. I tuning je velmi zjednodušený. Upravovat své stroje lze přímo z pauzovací nabídky, žádná nutnost navštěvovat garáž či speciálního prodejce.
Co je však na hře absolutně nejlepší, je zcela instantní přepínání mezi jednotlivými závodními stroji. Podržením trojúhelníku vyvoláte nabídku, z níž natočením analogu vyberete za letu třeba auto a za okamžik už se řítíte k zemi ve vaší závodní káře. To samozřejmě funguje i opačně, takže můžete třeba při projížďce New Yorkem zaměnit vaše auto za letadlo a vzlétnout třeba rovnou z hlavní ulice. Jakkoli to může působit i na arkádu dosti nepatřičně, ve výsledku jde o nejlepší mechaniku celé hry. Ostatně podívejte se níže na naše záběry z hraní a ihned pochopíte, jak se lze s tímto prvkem vyřádit.
Obrázek 1: Nechybí ani fotografický režim, který vám dovolí i krátce vrátit čas nazpět. Obrázek 2: Můžete tak zvěčnit své úspěchy nebo naopak fatální řidičské chyby.
Jak si ale stojí The Crew 2 jakožto závodní hra? Lépe než jednička, ale pořád to není úplně ono. Jízdní model se podstatně zlepšil a požitek z jízdy je výrazně lepší. Vzhledem k omezené nabídce vozů v betě bych nerad vynášel nějaké finální soudy, ale na vyladěné a v rámci žánru i odpovídající chování vozů třeba z Need for Speed: Payback to stále nestačí. To se ale bavíme pouze o závodění v autech. Střety s ostatními jezdci na vlnách jsou absolutně nudné a bez náboje. Zatímco automobilové honičky jsou plné adrenalinu, závody lodí nic speciálního nenabízí.
Vzdušná zábava pak není ani tak o rychlosti, jako spíše o akrobacii, takže nechápu přítomnost tohoto prvku v závodní hře, zejména pokud vás autoři vyloženě nutí absolvovat i tyto disciplíny. Přesto v tomto směru The Crew 2 předvádí na poměry leteckých arkád poměrně klasickou hratelnost, takže si možná své příznivce najde. Opět se však nabízí polemika nad samotnou přítomností tohoto herního režimu. Zatímco idea stát se vládcem pevniny, vzduchu i vody zní dobře, ve výsledku působí hra díky rozkouskování na tolik odlišné módy dost nekonzistentně.
Obrázek 1: Závody patří rozhodně k tomu nejlepšímu z celého The Crew 2. Obrázek 2: Vodní závody nejsou moc zábavné. A ano, i lodě mají zrychlení pomocí NO2. Obrázek 3: Letadla už jsou na tom o něco lépe, ale vedle klasických závodů v autech jde pořád o nudnou nadstavbu prvního dílu.
Co se obsahu týče, tady už měsíc před vydáním není prostor dělat velké změny, ale pokud ještě zvládnou autoři zapracovat na technické stránce, rozhodně se nebudu zlobit. The Crew 2 bohužel trpí nechvalnou nemocí všech her v otevřeném světě, kdy vše blízko kameře vypadá hezky, ale jakmile se podíváte dál před sebe, nádhera končí. Zejména v rozsáhlejším prostranství mimo město (což je samozřejmě většina hry) na vás neustále vyskakují opožděně načtené textury, jež se nestíhají ani správě vykreslit. Do toho všeho pak z ničeho nic doskakují ještě stíny, takže při off-roadových závodech se před vámi neustále něco objevuje, bliká a zase mizí.
Obrázek 1: Při statických záběrech dokáže The Crew 2 vykouzlit velmi pěkné scenérie. Obrázek 2: V pohybu už ale příliš hezky nevypadá. Obrázek 3: Modely vozů nevypadají špatně, na konkurenci to však stále nestačí.
Nejlépe vypadá The Crew 2 ve městě. Zejména při statických scénách možná až nadprůměrně, ale při bližším zkoumání rychle začnete nacházet chyby. Třeba modely vozů patří k tomu lepšímu, nicméně i zde již zmíněné Need for Speed nebo Forza Horizon 3 odvádí podstatně lepší práci. Město pak rychle omrzí hranatostí a obyčejností budov, přesto je rozmanitější a přirozenější než v NFS: Payback. Jen si nesmíte všímat chodců, kteří nenabídnou mnoho variant a hlavně se neustále zastavují o neviditelné objekty. Často mě rozčilovalo i otravné zasekávání o buďto zaoblené předměty, které by vás měly jen zpomalit, nebo nejednoznačnost, co ještě lze rozbít a co ne. Podle The Crew 2 je totiž v pořádku rozbořit monumentální sochu, zatímco lešení vás nekompromisně zastaví na místě.
V tento okamžik by se dalo říct, že hra vychází až za měsíc... nebo také to, že autoři už mají pouze měsíc. Záleží na tom, jak moc jim věříte. Z mého pohledu bude The Crew 2 lepší hrou, než byl původní díl, ale sesadit z trůnu nejlepší arkádu v otevřeném světě Forzu Horizon 3 se Ubisoftu rozhodně nepodaří. Pokud by však vývojáři stihli vyladit nemalé technické nedostatky, měla by hra alespoň nějakou šanci na úspěch. The Crew 2 vychází 29. června na PC, PlayStation 4 a Xbox One.
Občas je potřeba zastavit a kochat se okolím.... i v letadle.
|
Minimální HW požadavky | Předpokládané HW požadavky |
---|---|---|
Operační systém | Windows 7 64-bit | Windows 10 64-bit |
Procesor | Intel Core i5-2400S / AMD FX-6100 | Intel Core i5-4690K / AMD Ryzen R5 1600 |
Grafická karta | Nvidia GeForce GTX 660 / Radeon HD 7870 | Nvidia GeForce GTX 1060 / Radeon RX 470 |
DirectX | DirectX 11.0 | DirectX 11.0 |
Operační paměť | 8 GB | 8 GB |
Pevný disk | 55 GB | 55 GB |
The Crew 2 vychází 29. června 2018 na PC, PS4 a Xbox One. O novinkách vás budeme informovat.