The Cycle: Frontier (RECENZE) – Nepěkná vývojová transformace

The Cycle: Frontier (RECENZE PC) – Obsah článku

• Planeta Fortuna III je v The Cycle: Frontier nabídnuta ve dvou variacích
• Nechcete ztratit výstroj? Plaťte!
• S vyvážením si tu nikdo hlavu neláme
• Tuhle verzi The Cycle: Frontier nechceme!
• Recenze The Cycle: Frontier: závěrečné hodnocení
• HW nároky pro The Cycle: Frontier PC

Planeta Fortuna III je v The Cycle: Frontier nabídnuta ve dvou variacích

---

Všechny výpravy v The Cycle: Frontier se odehrávají na planetě Fortuna III, která se během dekád proměnila z ráje ve svět, jehož povrch kvůli neustále se měnícímu počasí a divokým bouřím brázdí pouze hrstka odvážlivců. A přesně mezi tuhle partičku patří právě vámi vytvořený hrdina. V jeho kůži se můžete vydat buď do destinace Bright Sands, nebo Crescent Falls. První představená je místem pro začátečníky. Tedy lépe řečeno určité její části, protože i tady najdete pozice, kde jsou silná monstra přesahující síly jednotlivců i celých skupin. Optimalizace životů protivníků se moc nepovedla. Zatímco některé příšery padají pod kulkami jako pšenice pod kosou, jiné netvory stojící opodál nerozstřílíte ani kdybyste chtěli sebevíc, čímž se tento kus hodně podobá nepovedeným MMORPG.

V případě Crescent Falls jistou dávku obtížnosti očekáváte už od startu. Finální výzva však opět hodně převýší veškeré vaše představy. Za její absolvování jste ovšem vždy odměněni odpovídajícími předměty. Tedy pokud je najdete. Herní svět je totiž stále aktivní a jediné, co se mění, je jeho osazenstvo. Zatímco jedni míří za pomoci eskortních lodí pryč, jiní zase přistávají ve vystřelených modulech. Něco však mají všichni společné. Musí vypadnout z povrchu dříve, než se spustí smrtící bouře. Ideálně navíc s batohem nacpaným k prasknutí všemožnými rudami, rostlinami a ostatky místní fauny.

Na planetu Fortuna III se totiž v The Cycle: Frontier vydáváte primárně kvůli materiálům, které potřebují k existenci tři korporace, jež mají pod palcem orbitální stanici, z níž míříte vstříc dobrodružstvím. Práce pro místní vládce je vždy dost, navíc jsou od vás ochotni kdykoliv odkoupit vše, co z nebezpečného světa přinesete. Za plnění zakázek a prodej získáváte vedle financí také frakční body. Ty vám otevírají výbavu jednotlivých frakcí, kterou si u nich následně můžete za nekřesťanské peníze koupit.

Nechcete ztratit výstroj? Plaťte!

---

Nabídka frakční výstroje je ve srovnání s tím, co nabízela původně prezentovaná verze, hodně široká. V základně si můžete pořídit pušky, pistole, samopaly, brokovnice a lehké kulomety. Výběr je velký. Zakoupit si navíc nemusíte pouze zbraně. Přítomné jsou tu také helmy, vesty, náboje, batohy, život zachraňující lékárničky, podpůrné předměty a komponenty pro úpravu vašich smrtících nástrojů, v jejichž škále naleznete optiky, hlavně, pažby a řadu dalších vychytávek. Vše, co se dá vzít do boje, je možné pořídit za herní měnu. Je to však pouze jednorázový výdaj, protože jakmile to schytáte, je vše ztraceno a můžete zamířit opět na nákup kvůli doplnění zásob. Ano, koncept dosti odlišný od toho, s čím The Cycle: Frontier pracoval během otevřené bety.

Každá sranda tu tím pádem něco stojí a těm nešikovnějším z vás se klidně brzy může stát, že do pole budete vyrážet pouze s pistolkou, zatímco nepřátelé proti vám stanou s fialovou výstrojí. Nepěkný to moment. Naštěstí vám The Cycle: Frontier nabízí možnost si část nalezených, či přinesených věcí uložit. Pro ty vyloženě bohaté je zde alternativa v podobě vytvoření pojistky za měnu kupovanou za reálné peníze, která jim zajišťuje, že výbava z jejich těl nezmizí, ale opět se jim vrátí do rukou. Čím lepší hračky, tím více za jejich pojištění logicky dáte. V malých obnosech se dají prémiové jednotky získat hraním, ale znáte to. S hrstkou si v těchto hrách nikdy dlouho nevystačíte. Na celku je patrné, že prim tu hraje grindování, přestože se původně tvářil jako něco, kde nic takového nebude potřeba.

Už v betě tento titul nabízel slušně zpracovaný koncept střelby. Od té doby se v tomto ohledu příliš nezměnilo, možná právě naopak. Práce se zbraněmi je tu navržena na jedničku, takže pálení do nepřátel si tu máte možnost opravdu užít. Každý nástroj má navíc své osobité chování, díky čemuž je nutné počítat s tím, že i když odstřelovací puška dokáže nepřátele zabít prakticky na jedinou ránu, příliš rychlou střelbu od ní očekávat nelze. Samopal naopak dokáže bez extrémního třesu vyplivnout zásobník během chvíle, ale efektivita se nikdy nerovná tomu, jaké škody napáchá škubající se těžký kulomet

S vyvážením si tu nikdo hlavu neláme

---

Zatímco Hunt: Showdown přišel s jednoduchým konceptem, který vás na lov vyloženě posílá proti jednotlivcům, nebo četám, zde tato možnost není, takže tak nějak nemáte na výběr. Hodně tento fakt v The Cycle: Frontier dopadá na vlky samotáře, protože právě oni jsou nakonec často vystaveni střetům s přesilou, již nemají kvůli herním mechanikám většinou šanci porazit. Tento fakt však není jediným prvkem, který vám dokáže zážitek z PvP pokazit.

Dalším problematickým aspektem je z dlouhodobého hlediska přítomnost výstroje různých kvalit spolu s absencí jasně definované balance. Nováčci s nulovou výbavou jsou nuceni čelit borcům s ultimátním vybavením. Ty kvůli výrazně nižším statistikám svých zbraní nemohou porazit, jelikož jejich zásahy způsobují výrazně menší poškození než fialové, či dokonce oranžové zbraně. Nevím, která dobrá duše s tímto konceptem přišla, minimálně za sebe ho však považuji za značně nedomyšlený. Vytváří totiž dlouhodobou nerovnováhu schopnou časem zcela odradit nově příchozí.

Je vcelku zajímavé, že se vývojáři rozhodli odklonit od systému výstroje prezentovaného v původní verzi. Na rozdíl od toho aktuálního totiž nabízel jistou formu balance v podobě startování s nulou a následným vyzbrojením. A právě díky němu bylo The Cycle: Frontier v dané době konkurenceschopné, zatímco nyní je postaveno hlavně pro skupinku, která je ochotná věnovat mu maximum času a nováčkům nedává moc prostoru k fungování.

Tuhle verzi The Cycle: Frontier nechceme!

---

The Cycle: Frontier měl v předběžném přístupu našlápnuto ke slušnému výsledku. Celek se prezentoval jako relativně silná střílečka se zajímavými mechanikami a tempem, kterým byl schopen zaujmout. Upřímně nevím, co se během vývoje stalo, ale to, co nám vývojáři servírují nyní, je dosti toporná free to play hra, u níž došlo z velké části k rezignaci na zábavnost. Těžařům byly sebrány trysky. Namísto nich nyní mají hromadu výstroje, která z dlouhodobého hlediska vytvoří kvůli velkému statistickému rozdílu jejich výbavy nepřekročitelný most mezi nováčky a veterány. Pokud jde o nabídku předmětů, tak ta je pestrá, její škála však podporuje formát grindu, protože nic není zadarmo. Vše si platíte herní měnou a smrt je vždy důvodem ke skočení do obchodu.  

Sám nejsem velkým fanouškem nakupování. Upřímně se mi proto líbil více původní formát, kdy hráč startoval s ničím a během mise prošel jistou formou vývoje, která ho nakonec dovedla k lepší výstroji a především zbraním. Nikdo nebyl znevýhodněn a v podstatě každý měl šanci na vítězství nad místní faunou i hráči. Společnosti stále mají svou unikátní výbavu a střelba stojí na silných základech, avšak zbytek není něčím, zač bych mohl vývojáře z YAGER chválit. Právě naopak. Přijde mi, že zcela zahodili potenciál svého díla a udělali z něj tuctový projekt, po němž za určitou dobu neštěkne ani pes, jelikož už nyní není ničím výrazným.

• Zdroje: Vlastní

The Cycle: Frontier (RECENZE)

---

Závěrečné hodnocení

Tato recenze byla napsaná pro PC verzi hry.

The Cycle – Dojmy z hraní

1. Fortuna III je primárním dějištěm The Cycle
2. Při honbě za bohatstvím lze pracovat až pro tři frakce
3. The Cycle dokáže příjemně překvapit
4. HW nároky pro The Cycle PC

Fortuna III je primárním dějištěm The Cycle

• Dojmy z hraní: 30. 8. 2019 • Autor: Ondřej Zeman

Vesmír je plný zajímavých planet, jen málokterá z nich však nabízí skutečně pádný důvod, proč se na ni vydat. Fortuna III má smůlu, že se na ní nachází řada nerostných bohatství a extrémně vzácných surovin, takže trpí opačným problémem než ostatní světy. Dobrodruzi jí prakticky permanentně okupují a pokouší se z ní vytěžit co nejvíce už po řadu dekád. Bohužel pro ně si proti nim tento kus země vytvořil obranný mechanizmus v podobně nestabilního počasí, které vždy po určité době eliminuje vše, co se dostatečně rychle neschová pod povrch plný různě agresivních forem života nesnášejících vše lidské.

V kůži jednoho z mnoha hledačů štěstí jsem se podobně jako řada jiných přede mnou vydal na Fortunu III. Na povrch světa jsem se dostal v malém přistávacím modulu vyzbrojen jen obyčejnou pistolkou, jejíž efektivita nebyla nikterak valná. Abych řekl pravdu, trošku mě překvapil povrch planety, namísto nudně vypadajícího kusu kamene jsem totiž dostal místo doslova kypící životem, jehož průzkum mi v lecčem připomněl sérii Borderlands. Po většinu času jsem se měl možnost pohybovat pralesem, jehož obyvatelstvo velmi agresivně reagovalo na veškeré mé snahy o těžbu, či jiné aktivity poškozující kolos, na němž odjakživa žilo. Osobně jsem jejich reakci chápal, jakožto prospektor jsem však nemohl jednat jinak a tak většinou došlo na krev, jež vždy tekla primárně z žil monster.

I když sami tvůrci striktně odmítají možnost, že by The Cycle byl zástupcem battle-royale žánru, skutečnost je trošku jiná. Jejich hra totiž od základu staví na myšlence PvPvE, což v praxi znamená, že hráč je nucen čelit nejen už zmíněným monstrům, ale také ostatním prospektorům, kteří nemají vždy úplně přátelské úmysly. Čas od času sice narazíte na člověka s beránčí povahou, většinou ale musíte počítat s tím, že na vás neznámý těžař zaútočí a vyloženě vás obere o to, co jste v průběhu své pouti po Fortuně III natěžili a sesbírali. Určitou pojistkou má být bounty systém, cejchující časté lovce lidí znamením, jež k nim vede ostatní, kteří jsou za jejich eliminaci odměněni. Moc však dle mého názoru nefunguje, lepší by bylo oddělit PvP a PvE servery, čímž by se zabránilo masakru nevinných zelenáčů.

Přestože mi prezentovaný formát PvP moc nesedí, musím uznat, že vývojáři dobře vyřešili situaci, kdy hrajete osamoceni. Hráčům nemajícím kamarády je v The Cycle umožněno uzavírat dočasné pakty, díky čemuž můžete s člověkem, který bude mít podobné ambice, vytvořit partu, jež trvá jen do momentu, než jeden ze zúčastněných přetne pouto, jež s neznámým vytvořil. Osobně se mi jednou stalo, že jsem s jedním hráčem utvořil tým, dočasně ho opustil, abych se spojil s jiným a následně se k němu opět přidal v momentu, když zabil mého několika minutového přítele. Za sebe bych popravdě uvítal možnost, kdyby zde účastníci zápasu byli rozděleni vyloženě podle frakcí, které na bojišti zastupují, hodně by se tím usnadnilo, zmizela by však legrace spojená s tvořením krátkodobých aliancí.

Při honbě za bohatstvím lze pracovat až pro tři frakce

Vaším primárním úkolem na povrchu Fortuna III však i přes situace uvedené v předchozích řádcích není likvidace lidí ani monster, nýbrž plnění zakázek pro společnost, která vás sem vyslala. Životem kypící svět tím pádem vývojáři nenaplnili jen různými typy nepřátel, ale také rozsáhlou škálou pracovních nabídek, jež vám doslova skáčou do cesty. Dobrodruhy okupovaný svět je totiž především bohatou zásobárnou vzácných plynů a nerostů, nikoliv lovnou zónou. Hlavním cílem většiny je fialová ruda, již lze těžit jen za pomoci speciálních těžebních stanic, které při extrakci vytváří nepříjemné vibrace, na něž místní fauna nereaguje zrovna nejlíp. Prakticky ji dokáží rozběsnit k nepříčetnosti, takže dokud stroj pracuje, musíte ho hlídat před útoky příšer vylézajících z hlubin.

Když však mašina dotěží, je možné ji sebrat a pokračovat dál, bez toho, aby ji bylo nutné střežit. O něco horší je to po této stránce s těžebními věžemi extrahujícími z hlubin Fortuna III plyn. Tyto stanice totiž zůstávají na místě a čerpají surovinu po celou dobu zápasu, takže je nutné je čas od času obhlédnout. Pokud je necháte svému osudu, může se vám stát, že ji některý z konkurenčních těžařů zničí, nebo zabere pro sebe. Vedle těchto komodit můžete lovit také určité druhy zvířat nebezpečných pro těžební skupiny korporací, nebo sbírat enormně vzácné hříbky a nosit je do specifické zóny. Za každé splnění úkolu jste odměněni zkušenostními body, pozitivní reputací u určité frakce a předměty nutnými pro výrobu zbraní a podpůrných hračiček s různým účelem.

Zajímavý je fakt, že každá frakce tu má svou vlastní škálu předmětů, takže prací pro určitá uskupení se dostanete k jinému spektru zbraní a podpůrných hraček než u jejich konkurence. Korporace Korolev svým věrným kupříkladu nabízí granátomety, těžké kulomety a těžkopádný oblek značně navyšující celkové zdraví. U společnosti Osiris naopak najdete na fúzní technologii založené odstřelovací pušky, či mohutný elektrický kanón posílající nepřátele přímo k nebeským výšinám. Pracovat se tím pádem vyplatí snad pro všechny, protože každý má ve finále něco, co se vám může v boji hodit. Na samém startu mají všichni k dispozici jen několik nástrojů, jejichž spektrum následně rozšiřují za pomoci produkce, k níž jsou potřeba suroviny padající z na povrchu žijících monster.

Na stanici vyrobené zbraně zůstávají v jejich útrobách, protože vývojáři nechtějí nikoho zvýhodnit. K povrchu jste posláni jen se slabou pistolkou, která má být v prvních minutách vaší mise primární zbraní. Jakmile však zabijete určitý počet nepřátel, je vám umožněno si za získané peníze objednat z vesmírného komplexu balíček, v němž se může nacházet smrtící nástroj, palebná věž, posilovací stříkačka nebo vozidlo, s jehož pomocí se budete rychle přesouvat po mapě. Na zemi toho tím pádem moc nenajdete, stejně tak na ní zpočátku nebude čekat ani smrt, jelikož se minimálně jednou lze teleportovat do bezpečí s veškerou výbavou i penězi, což není v momentech, kdy hrajete solo, vůbec zlé.

The Cycle dokáže příjemně překvapit

Když jsem The Cycle spatřil poprvé vedle řady výraznějších kousků, na chvíli jsem ho úplně zavrhl, protože na první pohled vypadal jako další z mnoha bezplatných projektů, jež nestojí za pozornost. Nakonec jsem však překonal svůj počáteční nezájem a vydal se vstříc dobrodružství na planetě Fortuna III. Času, který jsem na jejím povrchu strávil, nelituji, nabídla mi totiž životem kypící svět, obstojnou škálu zbraní a řadu zajímavých zážitků, na něž budu ještě nějaký ten pátek vzpomínat. Pokud bych měl celku něco vytknout, zřejmě by to byla absence jasně definovaných serverů, přítomnost menších bugů a občas skákající fps, s tímto nešvarem si však vývojáři jistě do vydání poradí.

The Cycle je fajn hra, která má už v předběžném přístupu, v němž se aktuálně nachází, co nabídnout. Vzhledem k tomu, že je zcela zadarmo, by si jí měli zahrát všichni fandové battle-royale režimu, jimž v prozatím hraných projektech schází možnost lovu monster a nezávazná kooperace s hráči. Za sebe celek určitě doporučuji, protože má překvapivě návykovou hratelnost, jejíž úroveň se navyšuje v případě, že hrajete s kamarády. Prakticky by se dalo říct, že je to takové Borderlands 3 zadarmo, s trošku chudším obsahem, než jeho placená předloha.

• Zdroje: Vlastní