The Legend of Zelda: Skyward Sword HD (RECENZE) – Link a Zelda míří k oblakům

The Legend of Zelda: Skyward Sword HD (RECENZE Switch) – Obsah článku

1. Princezna Zelda opět v nouzi
2. Skyward Sword HD aneb trable s pohybem
3. Jakých vylepšení se Skyward Sword dočkal?
4. Jak se povedl návrat The Legend of Zelda: Skyward Sword?
5. Recenze The Legend of Zelda: Skyward Sword HD: závěrečné hodnocení

Princezna Zelda opět v nouzi

The Legend of Zelda: Skyward Sword HD začíná poměrně klasicky, jak se na tuto sérii sluší a patří. Princezna Zelda se dostane do problémů, jakýmsi záhadným záporákem je unesena neznámo kam a vy se v kůži rytíře Linka musíte vydat na dobrodružnou výpravu za její záchranou. Nic převratného, ale jako hybatel děje to slouží bez větších problémů a celá hra tak působí dojmem takové milé fantasy povídky.

Trochu netradičně se ale celé dobrodružství neodehrává v království Hyrule, jak už u této série bývá zvykem, ale převážně na vznášejícím se městě zvaném Skyloft a několika přilehlých, rovněž poletujících ostrovech. Skyloft slouží jako centrální hub, kde si můžete dokupovat či vylepšovat potřebnou výbavu, promlouvat s obyvateli a vydávat se po stopách ztracené princezny. Barevné město sice vypadá na první pohled lákavě, po chvilce pobíhání po místních uličkách ale zjistíte, že zde vlastně kromě obchodů nic moc zajímavého není a celé město tak začne působit značně kulisoidním dojmem. Následně začnete přemýšlet, proč jsou vlastně všechna důležitá místa od sebe tak rozfrcaná a vy musíte neustále běhat skrze celé město jako trubky.

Mnohem zajímavější je pak (volitelné) prozkoumávání přilehlého nebeského prostoru kolem Skyloftu, ve kterém se můžete volně poletovat na křídlech svého obřího červeného ptáka (zvířete, proboha!) Loftwinga. V oblacích totiž můžete kromě neškodného ptactva narazit i na několik skrytých lokací a spoustu užitečných předmětů, tak proč se občas neproletět?

Samotné pátrání po ztracené Zeldě posléze probíhá v několika vizuálně různorodých, byť vcelku lineárních dungeonech plných nepřátel a logických hádanek, které budete muset nejprve vyřešit, než se budete moci posunout dále. Zpravidla tedy budete hledat klíče k zamčeným dveřím, otevírat si zkratky ulehčující další postup, případně hledat způsob, jak „se sakra dostanu na tamtu plošinku nahoře?”

Link má k dispozici i celou řadu nejrůznějšího vybavení, jako je například prak, dálkově ovládaný létající brouk, přitahovací háky, síťku na motýly a mnoho dalších předmětů, které vám budou na vaší cestě nápomocné. A nutno říci, že tyto logické hrátky jsou velice zábavné. Řešení puzzlů je v The Legend of Zelda: Skyward Sword prostě povedené, což přirozeně doplňuje i parádní level design.

Skyward Sword HD aneb trable s pohybem

Nejen puzzly je ovšem Link živ, čímž se přirozeně dostáváme i k poněkud kontroverzní složce této hry – k pohybovému ovládání. Skyward Sword původně vyšlo pro konzoli Wii U, která byla na možnostech pohybového ovládání postavena, což se na Linkově oblačném dobrodružství prostě muselo někde projevit. A tyto vymoženosti o několik let později plynule přešly i do Switch verze, což… není až tak dobrá zpráva.

Na papíře přitom tento koncept nezní vůbec špatně. Ve Skyward Sword totiž Linkův meč ovládáte právě svými pohyby, pokud tedy máchnete rukou zprava doleva, Link svou zbraní tento pohyb zopakuje. A musím říci, že tato funkcionalita sama o sobě funguje vcelku slušně, Joy-Cony vaše zuřivé máchání do hry převádějí adekvátně, takže v tomto ohledu ok. Koneckonců i samotný soubojový systém, kdy musíte přesně vedenými údery zasáhnout nechráněná místa protivníka, je zábavný, problém ovšem nastává ve chvíli, kdy začnete boj kombinovat s dalšími činnostmi. Třeba s během.

Zásadní potíž je v tom, že vývojáři museli oddělit pohyb meče od pohybu kamery, takže si musíte vybrat, jestli chcete útočit, nebo vědět, kam zrovna jdete. Kamerou lze totiž hýbat jen pokud na Switchi podržíte tlačítko L, což je neuvěřitelně otravné a frustrující, zejména při soubojích s více nepřáteli najednou nebo když plníte nějaký úkol na čas.

Asi nejhorší pro mě v tomto ohledu byly momenty, kdy jsem musel pomocí bomby odstranit kameny blokující další postup. Přeběhnout totiž s doutnající bombou v rukou na konkrétní místo, natočit kameru, abych viděl, kam mířím, zamířit, odhodit a rychle se trefit, než to bouchne, pro mě bylo místy přímo nadlidským úkolem. A garantuji vám, že v případě mého (bohužel častého) neúspěchu síla mých nadávek znatelně předčila explozivní potenciál bomby, která mi vybuchla do obličeje.

Pozitivní je, že na rozdíl od původní hry u Switch verze vývojáři umožnili pohybové ovládání vypnout a Skyward Sword tak můžete hrát i klasicky pomocí obou analogových páček. Kameru a meč ovšem stále nemůžete ovládat současně, takže na situaci se reálně nic nemění, jen můžete hrát s Joy-Cony připojenými ke konzoli.

A je věčná škoda, že něco tak základního jako je manipulace s kamerou kazí dojem z jinak povedené hry, protože hratelnost Skyward Sword za těch deset let od původního vydání příliš nezestárla a prolézání jednotlivých levelů v Linkově kůži a objevování všech jejich zákoutí je prostě a jednoduše skvělá zábava. Puzzly sice povětšinou nejsou nijak zásadně obtížné, ale pocit zadostiučinění při jejich splnění se zaručeně dostaví.

Jakých vylepšení se Skyward Sword dočkal?

Největší změny se Skyward Sword dočkal samozřejmě po grafické stránce, takže se Link i Zelda (tedy celá hra, ale chápete...) mohou pyšnit vyšším rozlišením, dokonce se nyní pohybují v krásně plynulých a stabilních 60 snímcích za vteřinu. A to jak v handheld módu, tak i při hraní na TV v docku. Hra vypadá v porovnání se svou původní verzí opravdu skvěle, a i když se objektivně vzato nejedná o pomyslný grafický vrchol Switch titulů, díky podařené výtvarné stránce a stylizaci grafika působí o třídu lepším dojmem, než ve skutečnosti je.

Ze zvuků vyčnívá především hudba, která hře dodává správně pohádkovou atmosféru. Trochu mě mrzí absence jakéhokoli dabingu postav, ale to už prostě k sérii The Legend of Zelda tak nějak patří. Můžu s tím nesouhlasit, ale to je asi tak všechno. Nutno podotknout, že herní zážitek tím nijak výrazně netrpí a Skyward Sword tak lze bez větších problémů označit za audiovizuálně uspokojivý titul.

Jak se povedl návrat The Legend of Zelda: Skyward Sword?

Není třeba to nějak dlouze rozebírat, tento návrat dopadl velmi slušně. Hratelnost za těch deset let od původního vydání zestárla pouze minimálně a společné dobrodružství Linka a Zeldy vás spolehlivě zabaví. Jinak skvělý dojem ze hry kazí hlavně frustrující manipulace s kamerou a pohybové ovládání, které má sice své světlé momenty, objektivně vzato ale ve vylepšené Switch verzi působí poněkud nadbytečně.

• Zdroje: Vlastní

The Legend of Zelda: Skyward Sword HD (RECENZE)

Závěrečné hodnocení

The Legend of Zelda: Skyward Sword HD je akční adventura, kterou vyvíjí studia Tantalus Media a Nintendo EPD a vydává společnost Nintendo. Hra vyšla 16. 7. 2021 exkluzivně na Switch.

Kopii pro recenzi poskytl český distributor ConQuest.

Hodnocení8/10 VELMI DOBRÁ

Verdikt:

---

Akční adventura The Legend of Zelda: Skyward Sword HD v remasterované verzi názorně předvedla, že věk je jenom číslo. Hratelnost za těch 10 let od svého prvního vydání zestárla minimálně a dobrodružné pátrání po princezně Zeldě je i dnes skutečně zábavné. Celkový dojem tak kazí jen poněkud nešťastná manipulace s kamerou a pohybové ovládání, které sice není vyloženě špatné, přesto zde ale působí spíš jako pohrobek původní verze z Wii U.

Klady

• Výborná hratelnost
• Zábavné logické hádanky a průzkum dungeonů
• Solidní grafický upgrade
• Hezká hudba

Zápory

• Pohybové ovládání
• Manipulace s kamerou

Štěpán Lenk

My name is Štěpán Lenk, and video games have been a part of my life ever since I can remember. I thought that I would grow up and would replace the fun with more mature activities, but luckily that didn't happen. My favourite genre is RPG, and I am more interested in gameplay than graphics processing.